Přeskočit na obsah

Akademie věd České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Akademie věd České republiky
Ústředí Akademie věd na Národní třídě v Praze
Ústředí Akademie věd na Národní třídě v Praze
SídloAkademie věd ČR
Národní 1009/3
Praha 1, Staré Město
117 20 Praha 1
Souřadnice50°4′53,78″ s. š., 14°24′52,72″ v. d.
Funkční období2021–2025
Předsedkyněprof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc.
MístopředsedkyněIng. Ilona Müllerová, DrSc.
MístopředsedaRNDr. Zdeněk Havlas, DrSc.
MístopředsedaMgr. Ondřej Beránek, Ph.D.
Místopředsedaprof. RNDr. Jan Řídký, DrSc.
Oficiální webwww.avcr.cz
Datová schránkafr6adt5
IČO60165171 (VR)
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akademie věd České republiky (zkratka AV ČR) je organizační složkou státu, její činnost je financována ze státního rozpočtu České republiky. Akademie věd zřizuje jménem České republiky pracoviště jako veřejné výzkumné instituce. Hlavním posláním Akademie věd ČR a jejích pracovišť je uskutečňovat kvalitní vědecký výzkum. Její orgány a činnost jsou rámcově vymezeny zákonem č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky,[1] podrobněji jsou určeny stanovami Akademie věd České republiky.[2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Akademie věd České republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutím České národní rady jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV). V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku a pracuje v ní asi 12 tisíc zaměstnanců, z nichž přes 7 tisíc má univerzitní vzdělání.

AV ČR ideově navazuje na činnost těchto institucí:

Nejstarší předchůdkyní Akademie věd ČR byla Královská česká společnost nauk (1784–1952). Mezi její zakladatele patřili filolog Josef Dobrovský, historik Gelasius Dobner či matematik a zakladatel pražské univerzitní hvězdárny Joseph Stepling. V čele později stál například historik František Palacký. V 19. století si udržovala dvojjazyčný charakter (oficiálně se užívaly němčina i čeština). Vlastenecky naladěné české kruhy proto usilovaly, aby vznikla jazykově česká akademie, což se jim nakonec podařilo prosadit. Jednání inicioval stavitel Josef Hlávka (1831–1908), který budoucí akademii věnoval 200 tisíc zlatých.

Založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění schválil 9. října 1888 zemský sněm Království českého. Jeho usnesení však vstoupilo v platnost až poté, co zřízení akademie povolil a její stanovy schválil císař František Josef I. 23. ledna 1890. Instituce sídlila v nově postavené budově Národního muzea v čele Václavského náměstí, činnost zahájila 18. května 1891.

Výrazné změny čekaly akademii po vzniku Československé republiky. Dne 10. listopadu 1918 se přejmenovala na Českou akademii věd a umění (ČAVU). Od roku 1923 se řádné členství otevřelo i pro ženy (první členkou byla zvolena spisovatelka Eliška Krásnohorská).

Některé odborné útvary ČAVU začaly přerůstat ve vědecké ústavy (Ústav pro jazyk český, Ústav pro nukleární fyziku, Badatelský ústav matematický, Ústav pro českou literaturu aj.). Dalších sedm tzv. ústředních vědeckých ústavů (biologický, chemický, fyzikální, geologický, matematický, astronomický a polarografický) postupně vznikalo pod hlavičkou Ústředí vědeckého výzkumu, založeného v roce 1949. Obě struktury byly společně s výzkumným zázemím Královské české společnosti nauk, Masarykovy akademie práce a Československé národní rady badatelské převedeny v roce 1952 do nově založené Československé akademie věd (ČSAV). Do ní přešla i zařízení dosud působící pod ministerstvem školství – např. Státní ústav archeologický, Státní historický ústav vydavatelský, Orientální ústav, Slovanský ústav.

Přestože věda až do pádu komunistického režimu v roce 1989 čelila silnému ideologickému tlaku, udržovala si tvůrčí potenci. Nalézala tak (i když v jednotlivých oborech a obdobích různě) cestu ke světové vědecké komunitě. Svědčí o tom například udělení Nobelovy ceny Jaroslavu Heyrovskému v roce 1959 nebo světové uznání, kterého se dostalo Ottu Wichterlovi za vynález kontaktních čoček.

ČSAV vznikla 17. listopadu 1952 jako vrcholná vědecká instituce spojující v sobě učenou společnost a soustavu výzkumných pracovišť soustředěných většinou na území českých zemí (na Slovensku působily ústavy Slovenské akademie věd, která byla autonomní součástí ČSAV). ČSAV zanikla k 31. prosinci 1992. K témuž dni vznikla Akademie věd ČR, která se v současnosti hlásí nejen k vědeckému odkazu ČAVU, ale i dalších předchůdkyň.

Sídlem ústředí Akademie je budova Akademie věd České republiky v Praze na Starém Městě, Národní č.p. 1009/3. Nachází se v ní i Galerie Věda a umění,[3] kde pracoviště připravují výstavy pro veřejnost.

Instituce pravidelně pořádá popularizační akce, kde přibližuje vědu a výzkumy veřejnosti: vědecký festival Týden Akademie věd ČR,[4] festival Týden mozku,[5] který představuje objevy a trendy v neurovědách, a Veletrh vědy,[6] největší vědecký veletrh v Česku.

Organizační struktura

[editovat | editovat zdroj]

V čele Akademie věd stojí předseda či předsedkyně jmenovaní prezidentem republiky na návrh Sněmu. Nejvyšším samosprávným orgánem Akademie věd je Sněm, jehož funkční období je čtyři roky a který se schází dvakrát ročně. Členy jsou kromě ředitelů pracovišť AV ČR a jejich volených zástupců také představitelé vysokých škol, státní správy, průmyslu, obchodních kruhů, bank a významní domácí a zahraniční vědci.

Výkonným orgánem je Akademická rada, kterou tvoří předseda, místopředsedové, předseda Vědecké rady a další členové volení ze členů Sněmu na základě návrhů pracovišť. Funkční období Akademické rady je čtyři roky.

Předsedové Akademie věd

[editovat | editovat zdroj]
Prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., předsedkyně Akademie věd ČR

Ústavy Akademie věd

[editovat | editovat zdroj]
Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., bývalý předseda Akademie věd ČR
prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., bývalý předseda Akademie věd ČR
Interiér budovy Akademie věd v Praze na Národní ulici

Z 54 veřejných výzkumných institucí zřízených Akademií věd dvě také zajišťují infrastrukturu pro výzkum. Jednotlivá vědecká pracoviště se podle svého zaměření dělí do tří vědních oblastí: oblast věd o neživé přírodě, oblast věd o živé přírodě a chemických věd a oblast humanitních a společenských věd. Výzkum pokrývá široké spektrum vědních oborů a má charakter od vysoce specializovaného až po multidisciplinární, přesahující hranice jednotlivých oblastí věd. Cílem je rozvoj na mezinárodní úrovni, který respektuje aktuální potřeby české společnosti a domácí kultury.

Různá pracoviště Akademie věd ČR se nacházejí ve všech regionech republiky – ať už jsou to samotné ústavy, laboratoře, výzkumné stanice, muzea, či observatoře (jejich lokace jsou uvedeny na mapě pracovišť).[7]

Oblast věd o neživé přírodě

[editovat | editovat zdroj]
Sekce matematiky, fyziky a informatiky
[editovat | editovat zdroj]

Výzkumná činnost sahá od oborů čistě teoretických až po aplikované disciplíny, od mikrosvěta elementárních částic až po kosmické záření, od interakcí složitých pochodů v mozku či klimatických dějů až po umělou inteligenci.

Sekce aplikované fyziky
[editovat | editovat zdroj]

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro špičkový interdisciplinární výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Bádání má široký potenciál využití v nejrůznějších oblastech vědy, techniky i běžného života.

Sekce věd o Zemi
[editovat | editovat zdroj]

Výzkum se soustředí na globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa včetně jeho plynného obalu a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež v evropském kontextu představuje unikátní geologickou formaci.

Oblast věd o živé přírodě a chemických věd

[editovat | editovat zdroj]
Sekce chemických věd
[editovat | editovat zdroj]

Chemický výzkum navazuje na tradici, o kterou se zasloužili významní čeští chemici, například Rudolf Brdička, Jaroslav Heyrovský, František Šorm či Otto Wichterle. Zastřešuje experimentální i teoretické výzkumy jak v oborech fyzikální, organické, makromolekulární a analytické chemie, tak v biochemii a v oblasti chemicko-inženýrského výzkumu.

Sekce biologických a lékařských věd
[editovat | editovat zdroj]

Cílem výzkumů badatelů této sekce je poznávání procesů probíhajících v živých systémech – od úrovně molekul přes buňky až k celým organismům, tedy virům, bakteriím, houbám, rostlinám a živočichům.

Sekce biologicko-ekologických věd
[editovat | editovat zdroj]

Pracoviště získávají nové poznatky o vztazích mezi jednotlivými organismy navzájem, včetně parazitů a jejich hostitelů, mezi organismy a jejich životním prostředím, o vlivu člověka na fungování ekosystémů a na jeho změny.

Oblast humanitních a společenských věd

[editovat | editovat zdroj]
Sekce sociálně-ekonomických věd
[editovat | editovat zdroj]

Předmětem bádání je komplexní problematika společnosti a jejích transformací ve všech oblastech života: ekonomikou počínaje přes změny v sociální struktuře až po proměnu právního systému, což se odráží i ve sférách, jež studují psychologie a sociologie.

Sekce historických věd
[editovat | editovat zdroj]

Historické vědy se zaměřují především na výzkum dějin v širším mezinárodním kontextu a vývoj od pravěku až po zcela nedávnou minulost s důrazem na otázky, které spoluvytvářejí národní a kulturní identitu.

Sekce humanitních a filologických věd
[editovat | editovat zdroj]

Bádání významná pro celonárodní kulturu a vzdělanost, pokrývající dlouhé časové období od počátků filozofie a písemnictví až po dnešek, má na starosti šestice ústavů, jejichž výzkumy přispívají k poznání a ochraně kulturního dědictví našeho i jiných národů.

Ostatní

[editovat | editovat zdroj]

Zrušené ústavy AV ČR

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ 283/1992 Sb. Zákon o Akademii věd ČR. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ Stanovy AV ČR - Akademie věd České republiky. www.avcr.cz [online]. [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ Výstavy - Akademie věd České republiky. www.avcr.cz [online]. [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Týden Akademie věd ČR - Týden Akademie věd ČR. www.tydenavcr.cz [online]. [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ O festivalu - Týden mozku AV ČR. www.tydenmozku.cz [online]. [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ Úvod | Veletrh vědy – Přijďte na největší vědeckou událost v ČR!. www.veletrhvedy.cz [online]. [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ Akademie věd ČR – Moje mapy Google. Google My Maps [online]. [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Akademie věd České republiky (AV ČR)
Vedení AV ČR
Oblast věd o neživé přírodě
Sekce matematiky, fyziky a informatiky
Sekce aplikované fyziky
Sekce věd o Zemi
Oblast věd o živé
přírodě a chemických věd
Sekce chemických věd
Sekce biologických a lékařských věd
Sekce biologicko-ekologických věd
Oblast humanitních
a společenských věd
Sekce sociálně-ekonomických věd
Sekce historických věd
Sekce humanitních a filologických věd
Zaniklé ústavy
Další
Předchůdce: Československá akademie věd (1953–1992)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Akademie_věd_České_republiky&oldid=24475565“