Žibritov

Žibritov
	Zvonice u zaniklého kostela
Poloha
Souřadnice	48°23′30″ s. š., 18°59′ v. d.
Nadmořská výška	494 m n. m.
Stát	Slovensko
Kraj	Banskobystrický
Okres	Krupina
Tradiční region	Poiplí
	Žibritov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,0 km²
Počet obyvatel	73 (2021)
Hustota zalidnění	7,3 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Dušan Laco
Vznik	1266 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.regionhont.sk
Telefonní předvolba	045
PSČ	963 01 (pošta Krupina)
Označení vozidel (do r. 2022)	KA
NUTS	518999
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žibritov je obec na Slovensku v okrese Krupina. Žije zde 73^[1] obyvatel.

Polohopis[editovat | editovat zdroj]

Je situována v jihovýchodní části Štiavnických vrchů na rozhraní Skalky, Sitnianského předhůří a Krupinské planiny - podcelku Bzovícka pahorkatina. Spolu s dalšími pěti obcemi regionu (Baďan, Beluj, Kráľovce-Krnišov, Počúvadlo a Prenčov) je součástí sdružení Mikroregión Južné Sitno. Katastr obce má rozlohu 996 ha.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z roku 1266. V minulosti patřila více majitelům (hrad Lietava, Sitnianské panství, Koháryové, Koburgové). V letech 1442–1446 byly v obci nájezdy husitských vojsk. V letech 1544 a 1576 byla obec napadena a vypleněna Turky. V roce 1700 byla postavena obecná škola a v roce 1838 evangelický kostel. V roce 1807 obec vyhořela.

Středu obce dominuje malá bašta (zvonička) postavená v roce 1586, která je pozůstatkem bývalého zámečku s kostelem a sloužila jako strážní a obranná věž v období tureckých nájezdů. Do léta 2009 ji zdobil i zvon z roku 1680 od známého zvonaře Balthasara Herolda z Vídně. Obyvatelé se v minulosti zabývali především výrobou dřevěného uhlí, které bylo potřebné pro důlní hutě, později zemědělstvím, ovocnářstvím a okrajově i vinohradnictvím. Původní architekturu obce tvořily kamenné tříprostorové domy se slaměnou střechou.

Ve znaku obce, který vychází z historické pečeti, dominuje motiv révy se čtyřmi třásněmi hroznů ovinutými kolem dřevěného kola, což poukazuje na fakt, že pěstování révy v obci má svou tradici. V obci a blízkém okolí se natáčely některé exteriéry prvního slovensko-maďarského koprodukčního filmu Dáždnik svätého Petra (1958) v hlavní roli s Karlem Machatou i filmů Stopy na Sitne (1968) a Cesta ženy (1974).

Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Zvonice, původně bašta opevněného středověkého kostela, z něhož se dochovaly jen nevýrazné ruiny. Jedná se o zděnou kruhovou stavbu s dřevěnou nástavbou. Kostel byl opevněn v roce 1582 v souvislosti s dobovým tureckým nebezpečím. Součástí zvonice byl až do roku 2009 i historický zvon z roku 1680.
Evangelický kostel, jednolodní původně klasicistní stavba se segmentovým ukončeným kněžištěm a představěnou věží z roku 1838. Věž kostela je modernistická přístavba z 20. století. Fasáda věže je částečně cihlová, částečně z hrubě opracovaných kamenných kvádrů. Věž je ukončena barokizující helmicí s laternou. Interiér kostela je zaklenut pruskými klenbami. Oltář je klasicistní sloupová architektura z roku 1838 s obrazem Ježíš Kristus, signovaný monogramem A. P. Dále se tam nachází kamenná kazatelna s dřevěným baldachýnem z doby vzniku kostela. Křtitelnice je také kamenná, pochází z poloviny 19. století.

Evangelický kostel

Soubor lidových domů, jedná se o zděné jednopodlažní víceprostorové stavby na půdorysu obdélníku. Památkově chráněné jsou domy číslo 5, 38 a 53.

Přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavostí je geologický výtvor nazýván Štangarígeľ (Krupinská bradla) a Sixova stráň. Za raritu lze považovat poslední obhospodařované vinice s révou starší více než 70 let, nacházející se na jižním úbočí vrchu Veinperg (Viniční vrch) nad údolím potoka Bebrava v nadmořské výšce 460–485 m n. m. Ale bývalé, už zaniklé vinice (v 60. letech 20. st.) vystupovaly až po kótu 520 m n. m., takže v té době to byly pravděpodobně nejvýše položené vinice na Slovensku. Obec dnes drží jeden primát - v současnosti je to nejvýše položená obec na Slovensku s vlastními vinicemi.

Z vrcholových poloh některých nezalesněných kopců v okolí obce je za příznivého počasí pěkný výhled do doliny Bebravy - pravostranného přítoku řeky Krupinice, na Krupinskou planinu až k maďarskému pohoří Börzsöny, jakož i na Banskou Štiavnici a na Sitno. Nad obcí je malá vodní nádrž s možností koupání a rybolovu. Ještě dále směrem na Svätý Anton se nachází zrekonstruovaná bývalá hájovna "Rázdel", která je využívána pro rekreační účely. Asi 1 km od ní roste 280letý dub zimní nazývaný "Vlčí dub". K tomuto pamětníkovi dávných dob se dá dostat po modré turistické značce od zmiňované chaty. V lokalitě "Hlina" na úpatí Hrubé hory rostou na bývalých pastvinách statné duby cerové s obvodem kmene 4–5 metrů. V okolních dubových a dubovo-bukových lesích žije srnčí, jelení, dančí, mufloní zvěř a divoká prasata. Potvrzený je i výskyt lišky, jezevce, kočky divoké, rysa i medvěda.

Dne 11. listopadu 2011 byla slavnostně otevřena Žibritovská naučná stezka. Čtyři informační tabule nacházející se na naučné stezce informují návštěvníky o geologické minulosti okolí obce. Chodník začíná u bývalé žibritovské fary a pokračuje dolinou potoka Bebrava až na Štangarígeľ.