Štefan Hatvani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Štefan Hatvani
Narození21. listopadu 1718
Rimavská Sobota, Uhersko
Úmrtí16. listopadu 1786 (ve věku 67 let)
Debrecín, Uhersko
Národnostuherská/slovenská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štefan Hatvani (21. listopadu 1718, Rimavská Sobota16. listopadu 1786, Debrecín) byl maďarský přírodovědec, lékař a polyhistor slovenského původu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 21. listopadu 1718 v Rimavské Sobotě.

Studoval na několika západoevropských univerzitách (Basilej, Leiden, Utrechtm a Magdeburg), mimo jiné i u Johanna a Daniela Bernoulliových. Získal doktorát z filosofie a medicíny.

Po odmítnutí několika zahraničních nabídek se usadil v Debrecínu, kde v letech 1749–1786 působil jako profesor reformovaného kolegia, kde předtím také studoval. Stal se jedním z nejvýznamnějších profesorů této školy, svými moderními výukovými metodami, zejména ukázkovými pokusy z chemie a fyziky, zejména elektrostatiky, si vysloužil nejen seriózní uznání ale i mystickou pověst a přívlastek „Uherský Faust“.

Jako přírodovědec stál na bázi osvícentského racionalismu, upřednostňoval newtonovskou fyziku před karteziánskou. Kladl důraz na experiment a už ve své inaugaruční přednášce hovořil o důležitosti studia matematiky. Byl průkopníkem ve výuce chemie, zároveň autorem prvního matematického spisu teorie pravděpodobnosti v Uhersku.

Vedli vlastní lékařskou, resp. lékárnickou praxi, sestavoval přitom např. tabulky úmrtí kojenců a jejich statistické vyhodnocování používal v argumentaci ve prospěch lékařské péče, pro výuku porodních bab apod. Byl autorem několika knižních prací a kratších spisů z oblasti filosofie, přírodních věd, medicíny a teologie.

Zemřel 16. listopadu 1786 v Debrecínu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štefan Hatvani na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]