Černá věž (České Budějovice)

Pohled na Černou věž od náměstí Přemysla Otakara II. Před ní je vidět socha Jana Valeriána Jirsíka a vpravo průčelí katedrály sv. Mikuláše. Za věží dále pokračuje ulice U Černé věže

Černá věž je známá stavba ze 16. století v centru Českých Budějovic vedle katedrály sv. Mikuláše. Dnes je oblíbenou turistickou atrakcí, která je v sezóně zpřístupněna veřejnosti a poskytuje výhled především na centrum města.

Rozhodnutí o stavbě věže, která měla sloužit jako strážná a hlásná věž, zvonice a v neposlední řadě jako symbol bohatství města, padlo v roce 1547 a ihned byly zahájeny přípravné práce. Vzhledem k nepříznivým hydrologickým poměrům v podloží musela být půda před položením základů zpevněna dubovými piloty. Vlastní stavba proběhla v letech 1549-1577. Do roku 1565 ji vedl italský stavitel Hans Spatz, poté Vincenc Vogarelli. V roce 1606 byly na věž dodatečně přidány věžní hodiny. Věž prodělala několik větších i menších rekonstrukcí a oprav, poslední generální rekonstrukce proběhla v letech 1982-1985. V roce 1993 byl u Černé věže obnoven pomník Jana Valeriána Jirsíka.

Původní dveře z roku 1558 v patě Černé věže na její východní straně

Věž má čtvercový půdorys o délce strany 11,6 m a je vysoká 71,9 m. Stěny jsou u základů silnější (3,1 metru), se vzrůstající výškou se zužují (ve výši ochozu jsou mají už mírně pod dva metry). Její interiér je rozčleněn na 9 podlaží. V 9. patře věže byl původně byt pro věžného a jeho rodinu. Na jeho úrovni se nachází ochoz, který nese římsu střešní báně. Do výšky pátého patra byla vystavěna v gotickém slohu, od šestého patra po báň pak převládá sloh renesanční.

Zvony

V 6. a 7. podlaží a v báni věže je umístěno celkem 7 zvonů. Podle stáří jsou to:

Stříbrný (tón fis), ulit v roce 1630 Vojtěchem Arnoldem. Míry: spodní průměr 1,02 m; výška 0,9 m. Nápisy na zvonu jsou latinské a německé:

REX GLORIAE // VENI NOBIS CVM PACE // MDCXXX. ADALBERTVS ARNOLD HAT MICH GEGO(SEN).

MARIA // HILF MIR VON NOT // O MARIA

Maria (tón E), ulit roku 1684 Paulem Haagem z Českých Budějovic. Míry: spodní průměr 0,64 m; výška 0,54 m. Latinsko-německý nápis na zvonu:

SANCTA MARIA ORA PRO NOBIS GOS MICH PAVL HAG IN PVDWE AN(N)O 1684

Umíráček (tón A), ulit Silviem Kreuzem z Lince v roce 1705. Míry: spodní průměr 0,45 m; výška 0,35 m. Německé nápisy na zvonu:

MARIA IOSEPH S: BARBARA REIN // SOLLEN ALLEN STERBENDEN GNEDIG VND PARMHERRZIG SEIN // SILVIVS CRVCE GOSS MICH IN PVDWEIS ANNO 1705

PALTH: FRA: MARDETSCHLEGER K: K: M: V: A: ZEIG-WART VND // DES: E: ANNA BAR: ROS: HABEN MICH MACHEN LASSEN ANNO 1705

Bumerin (tón A), ulit roku 1723 Silviem Kreuzem z Lince. Míry: spodní průměr 1,82 m; hloubka 1,34 m. Jedná se o největší ze zvonů ve věži, jeho hmotnost je asi 3,5 t. Byl odlit ze stejnojmenného zvonu původně visícího v kostele sv. Mikuláše (asi 4,5 t, odlit 1507). Latinské nápisy na zvonu:

HOC OPVS DEO B: V: MARIAE SS: NICOLAO AVRATIANO DONATO IN HONOREM FABRIPARATVM DEPELLAT LONGE FVLMINA // BELLA LVEM VERVM CARO FACTVM IESVS NAZARENVS REX IVDAEORVM ANNO MDCCXXIII SYLVIVS KREYTZ LINCENSIS ME FVDIT

Oktava (tón A), odlit v roce 1723 Silviem Kreuzem z Lince. Míry: spodní průměr 0,91 m; výška 0,75 m. Latinské nápisy na zvonu:

+ SIVIVS CREVZ GOSS MICH IN LINZ ANNO 1723

HONORI // ET // VENERATIONI // DIVIS // CAROLO ELISABETHAE // ET // MARGARETHAE // IN // ANNO ISTO // FVSA

Marta (tón cis), odlit v roce 1723 Silviem Kreuzem z Lince. Míry: spodní průměr 1,45 m; hloubka 1,02 m. Latinské nápisy na zvonu:

+ SANCTE DEVS SANCTE FORTIS SANCTE IMMORTALIS MISERE NOBIS + SYLVIVS KREYZ LINCENSIS ME FVDIT

S. VITVS.

+ QVINTA ET OCTAVA SEPTEMBRIS + DEO VERO LAVS ET GLORIA + CAROLVS SEXTVS TER AVGVSTVS CVM ELEGIA CONIVGE SVA ELISABETHA LEGIA PROLE GRAVIDA CORONANTVR PRAGAE

Budvar (tón F), odlit v roce 1995 Rudolfem Pernerem z Pasova. Míry: spodní průměr 1,2 m; hloubka 0,9 m. Česko-německé nápisy na zvonu:

1895 1995

1265 – 1995 // 730 LET

DEJ BŮH ŠTĚSTÍ (v pivovarnickém znaku)

ČESKÉ BUDĚJOVICE // P 1995 // RUDOLF // PERNER // PASSAU

Pověsti

Zvon Bumerin původně patřil městu Rudolfovu, avšak při sporu místních horníků s Budějovicemi byl Rudolfovu zabaven místní kostel. Rozhořčení horníci chtěli zachránit alespoň svůj zvon, a tak ho zakopali do země. Později však už to místo nedokázali najít a zvon byl ztracen. O mnoho let později byl zvon vyhrabán zaběhlým vepřem na Sviní louce u obce Lišov. Pasáček vepřů zvon vykopal a daroval jej svému městu. Avšak pro lišovskou věž byl příliš těžký, a tak jej radní prodali Budějovicím. Ti museli vysázet dukáty po celé cestě z Budějovic až do Lišova. Lišovští si za to koupili tři malé zvony a ještě jim zbylo. Protože byl zvon tak drahý, při zvonění z něj prý létají zlaťáky. Spatřit je však může jen člověk zdaleka, neboť symbolizují bohatství města.

O umíráčku se vypravuje, že věžnému se nechtělo stoupat do vyšších pater věže pokaždé, když bylo třeba zvonit zemřelému. Proto si ke zvonové hlavě přivázal dlouhý řemen, který dosahoval až k jeho bytu na věži. Aby měl zvonění snazší, prý mu přitom pomáhá kostlivec, který na zvonu sedí. Kostlivce však mohou spatřit pouze děti, přesto není radno hledět na rozhoupaný umíráček.

Externí odkazy

• Informace na hrady.cz, s otevírací dobou
• Základní informace a fotografie
• Informace o zvonech s fotografiemi

Literatura

• Encyklopedie Českých Budějovic
• KOVÁŘ, Daniel, KOBLASA, Pavel. Kniha o Černé věži. České Budějovice: JELMO, 1997.

Souřadnice: 48°58′31,8″ s. š., 14°28′32,3″ v. d.