Čeněk Sameš
| Čeněk Sameš | |
|---|---|
| Narození | 30. října 1902 Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. října 1981 (ve věku 78 let) nebo 23. října 1981 (ve věku 78 let) Třebíč  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov v Okříškách |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | archivář, učitel a historik |
| Ocenění | Slavnostní plaketa k výročí založení třebíčského kláštera 1101–2001 (2001) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Čeněk Sameš (také Vincenc Sameš, 30. října 1902, Vídeň[1] – 23. října 1981, Třebíč[2] nebo 27. října 1981, Brno[3]) byl český archivář.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Čeněk Sameš se narodil v rakouské Vídni v roce 1902, mezi lety 1921 a 1925 vystudoval dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a 3 semestry Právnické fakulty Univerzity Karlovy, následně absolvoval v roce 1931 také archivní kurz pro středoškolské profesory. Od roku 1925 do roku 1927 působil jako středoškolský pedagog na gymnáziích v Brně a Olomouci, v roce 1945 pak učil i na Gymnáziu v Třebíči[4] a roku 1951 pak v Jihlavě. Mezi lety 1929 a 1935 působil jako nehonorovaný archivář města Třebíče, mezi lety 1935 a 1939 pak působil jako archivář v městě Třebíči.[4] Po zapojení se do Obrany národa byl v roce 1940 odsouzen na 4 roky a byl vězněn do roku 1944. Mezi lety 1944 a 1945 pracoval jako pomocný dělník.[2][5][6]
Posléze učil na gymnáziu Třebíč a od roku 1945 do roku 1948 založil a pracoval v Městském a okresním archivu Třebíč. Od roku 1948 do roku 1951 pracoval jako ředitel archivu a inspektor nestátních archivů na Moravě v Moravském zemském archivu.[4] Posléze byl z politických důvodů propuštěn. Po roce 1953 pak pracoval jako pedagog střední zdravotní školy v Třebíči.[2] Ředitelem byl mezi lety 1953 a 1962.[6]
Po Vincencovi Samešovi je pojmenována ulice Samešova v Třebíči.[6]
Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]
Přispíval do sborníků, novin a časopisů, z nich lze uvést: Matice moravská, Od Horácka k Podyjí, Vlastivědný sborník Vysočiny, Společnost přátel starožitností Československých, do publikací třebíčského gymnázia a sepsal dějiny města Třebíče, které vycházely v městském zpravodaji.[4]
Z díla[editovat | editovat zdroj]
- Archiv města Třebíče, nakl. J.F.Kubeš, Třebíč 1931
- Třebíč - město a okres, Národohospodářská propagace ČR, 1932
- Klášter Vilémovský, Benediktinské opatství, 52 stran, Praha 1934
- Opravy opatského chrámu třebíčského v letech 1725-1732, Měšťanská Beseda, Třebíč 1934
- Památník jubilejních oslav města Třebíče a třebíčského okresu 1335-1935, Ústřední výbor jubilejních oslav, Třebíč 1935
- Z historie vaření piva v Třebíči, Várečenstvo města Třebíče, 63 stran, 1935
- Několik dat z historie kapucínského kláštera v Třebíči, Klášter O. O. kapucínů, 30 stran, Třebíč 1935
- Stehlíkův adresář města Třebíče, 1940
- Přehled dějin československých, Městská spořitelna 1946
- Jak k nám dnes mluví 28. říjen, Zemská osvětová rada, 15 stran, Brno 1946
- I. ročenka měst. musea a archivu v Třebíči, 1948
- Rok 1468 a Třebíč, Okr. knihovna Třebíč, 1968
- Stručné dějiny města Třebíče, příloha Zpravodaje města Třebíče 1972-1979, 585 stran
Studie a stati[editovat | editovat zdroj]
- Městské popraviště v Třebíči. Od Horácka k Podyjí. 1931, roč. 9, s. 62–63. Dostupné online.
- Protižidovské hnutí v Třebíči po roce 1848. Od Horácka k Podyjí. 1931, roč. 9, s. 110–117. Dostupné online.
- Dva staré obrazy města Třebíče. Od Horácka k Podyjí. 1932, roč. 10, s. 8–9, 27–30. Dostupné online.
- Dva archivy třebíčské. Časopis Archivní školy. 1933, roč. 9–10, s. 386–392. Dostupné online.
- Příspěvek k dějinám třebíčského klášterství. Časopis Společnosti přátel starožitností československých v Praze. 1936, roč. 44, čís. 4, s. 177–182.
- Sousoší sv. Cyrila a Metoděje v Třebíči. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1946, roč. 54, čís. 3–4, s. 129–133.
- Co vypráví pamětní kniha předměstí Nové město v Třebíči. Český lid. 1947, čís. 6, s. 101–106. Dostupné online.
- Rok 1918 v Třebíči. Vlastivědný sborník Vysočiny. 1969, roč. 5, s. 77–84. Dostupné online.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matrika 07., Altlerchenfeld, sign. 01-69, sn. 152 [online]. Matricula-online.eu [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c HOFFMANNOVÁ, Jaroslava. Biografický slovník archivářů českých zemí. 1. vyd. Praha: Libri 830 s. ISBN 80-7277-023-3, ISBN 978-80-7277-023-6. OCLC 45491287 S. 558.
- ↑ Sameš, Čeněk, 1902-1981 [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 36.
- ↑ Historie státního okresního archivu Třebíč [online]. Brno: Moravský zemský archiv [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c JOURA, Jiří. Třebíčské ulice. Třebíčský zpravodaj. 2013-05-23, roč. 2013, čís. 05, s. 16–17. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Čeněk Sameš
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Čeněk Sameš na knihovny.cz
