Čagra černotemenný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxČagra černotemenný
alternativní popis obrázku chybí
Čagra černotemenný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďčagrovití (Malaconotidae)
Rodčagra (Tchagra)
Binomické jméno
Tchagra senegalus
(Linnaeus, 1766)
Synonyma
  • Lanius senegalus Linnaeus, 1766
  • Tchagra senegala
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čagra černotemenný (Tchagra senegalus) je druh pěvce z čeledi čagrovití, který se vyskytuje v Africe s výjimkou Sahary a lesních oblastí. Areál rozšíření druhu zasahuje i na jihozápad Arabského poloostrova.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Popis exempláře čegry černotemenného ze Senegalu zpracoval již francouzský zoolog Mathurin Jacques Brisson, který jej zahrnul do své knihy Ornithologie z roku 1760. Brisson použil k pojmenování druhu francouzské La pie-griesche gris du Sénégal a latinské Lanius Senegalensis cinereus.[2] Brissonovo latinské jméno nicméně není v souladu s pravidly pro binomická jména a Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu (ICZN) jej proto neuznává.[3]

Když v roce 1766 švédský přírodovědec Carl Linné publikoval 12. vydání Systema Naturae, zahrnul do něj i 240 druhů, které byly původně popsány Brissonem.[3] Jedním z těchto druhů byl právě i čagra černotemenný. Linné vedle krátkého popisu zahrnul do publikace i binomické jméno Lanius senegalus s odkazem na Brissonovo dílo.[4] Moderní taxonomie druh řadí do rodu Tchagra, který vytyčil francouzský přírodovědec René Lesson v roce 1831.[5] Rozeznává se 9 poddruhů.[6]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Většina populace se nachází v Africe na sever nebo na jih od Sahary. Areál výskytu však částečně zasahuje i do jihozápadního Arábie (Jemen a Omán).[7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Čagra černotemenný (Zimbabwe)

Jedná se o středě velkého čagru o velikosti kolem 20–23 cm. Podkladová barva hlavy je bílá až žlutohnědá. Korunka, čelo a šíje jsou černé až černomodré. Od zobáku přes oko až k ušním otvorům se táhne tmavý proužek. Hřbet je hnědý, křídla jsou kaštanová, ocas černý s bílým zakončením. Brada a hrdlo jsou krémové až šedobílé, zbytek spodiny je světle šedý až bílý. Zobák je černý, nohy šedé, duhovky šedé.[7]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se samostatně nebo v páru. Typicky se zdržuje na zemi nebo nízko při zemi. Stanoviště druhu tvoří otevřené travnaté plochy s keři, stromy a houštinami. Lesům se vyhýbá.[8] Živí se členovci, hmyzem a jejich larvami, občas sezobne i menšího obratlovce (pulce, plazy včetně hadů, stromové žáby), pavouka, červa nebo menší ovoce.[7]

Zpěv čagry černotemenného

Hlasový projev samce zahrnuje sérii energických, dalece se nesoucích melancholických hvizdů, kterými se ozývá z letu i z bidla. Samice se ozývá prostým trrrrrrrrrrr. K dalším zvukům vydávaným čagrou černotemenným patří různé výbušné a vrčící zvuky jako tok-tok-tok-tok.[8]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Čagra černotemenný s potravou (Jihoafrická republika)

Doba hnízdění závisí na lokaci a v některých oblasti s vhodným podnebím (Keňa aj.) se může rozmnožovat po celý rok. Samec se zdržuje na teritoriu po celý rok, které brání proti ostatním samcům téhož druhu a láká na něj samice pomocí nápadných letů i častých vokálních projevů. Jakmile se samice nechá zlákat samcovým chováním, postaví si spolu mělké hnízdo šálkovitého tvaru z rostlinného materiálu. Vystélku tvoří stonky trávy spolu s jemnými kořínky. Hnízdo bývá umístěno pouze 2, maximálně 6 metrů nad zemí ve větvení stromu. Snůšku tvoří 1–4, nejčastěji 2–3 vejce. Inkubují oba partneři, více samice. Po 12–15 dnech sezení se líhnou ptáčata. K výletu z hnízda dochází ve věku 14–16 dní, ptáčata však zůstávají v blízkosti rodičů po několik dalších měsíců.[9]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody druh hodnotí jako málo dotčený. Aktuálně globální populaci nic neohrožuje a předpokládaný populační trend je stabilní.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. BRISSON, Mathurin Jacques. Ornithologie, ou, Méthode contenant la division des oiseaux en ordres, sections, genres, especes & leurs variétés. Paris: Jean-Baptiste Bauche, 1760. Dostupné online. S. 167–169, Plate 17 fig 1. (French, Latin)  The two stars (**) at the start of the section indicates that Brisson based his description on the examination of a specimen.
  3. a b ALLEN, J.A. Collation of Brisson's genera of birds with those of Linnaeus. Bulletin of the American Museum of Natural History. 1910, roč. 28, s. 317–335. Dostupné online. (anglicky) 
  4. LINNAEUS, Carl. Systema naturae : per regna tria natura, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. 12. vyd. Holmiae (Stockholm): Laurentii Salvii, 1766. Dostupné online. S. 137. (Latin) 
  5. LESSON, René. Traité d'Ornithologie, ou Tableau Méthodique. Paris: F.G. Levrault, 1831. Dostupné online. S. 373. (French) 
  6. Batises, bushshrikes, boatbills, vangas (sensu lato). www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v14.1, 2024 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. 
  7. a b c HARRIS, Tony; FRANKLIN, Kim. Shrikes & Bush-Strikes. London: Christopher Helm, 2000. (Helm Identification Guides). ISBN 978-1-4081-3525-9. S. 273-275. (anglicky) 
  8. a b BORROW, Nik; DEMEY, Ron. Birds of Ghana. London: Helm - Bloomsbury Publishing, 2022. (Helm Field Guides). ISBN 978-1-4729-8768-6. (anglicky) 
  9. DEL HOYO, J.; ELLIOTT, A.; CHRISTIE, D. A. Bush-shrikes to Old World Sparrows. Barcelona: Lynx Editions, 2009. (Handbook of the Birds of the World; sv. 14). ISBN 978-84-96553-50-7. S. 92-93. (anglicky) 
  10. Tchagra senegalus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2017 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2017-1.RLTS.T22707495A111990155.en. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HARRIS, Tony; FRANKLIN, Kim. Shrikes & Bush-Strikes. London: Christopher Helm, 2000. (Helm Identification Guides). ISBN 978-1-4081-3525-9. S. 273-275. (anglicky) 
  • DEL HOYO, J.; ELLIOTT, A.; CHRISTIE, D. A. Bush-shrikes to Old World Sparrows. Barcelona: Lynx Editions, 2009. (Handbook of the Birds of the World; sv. 14). ISBN 978-84-96553-50-7. S. 92-93. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]