Ángel Ganivet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ángel Ganivet
Rodné jménoÁngel Ganivet y García
Narození13. prosince 1865
Granada
Úmrtí29. listopadu 1898 (ve věku 32 let)
Riga, Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Příčina úmrtíutonutí
Místo pohřbeníCementerio de San José
Povolánídiplomat, spisovatel, sociolog, novinář a básník
Alma materFacultad de Filosofía y Letras (Universidad de Granada)
Ústřední univerzita v Madridu
Granadská univerzita
ŽánrEsej
Významná dílaLos trabajos del infatigable creador Pío Cid
Idearium español
Partner(ka)Amelia Roldán Llanos
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ángel Ganivet García

Ángel Ganivet García (13. prosinec 1865, Granada29. listopad 1898, Riga, Ruské impérium) byl španělský diplomat a esejista. Platí za předchůdce španělského literárního uskupení, zvaného Generace 98.[1][2]

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Život Ángela Ganiveta Garcíi byl již odmalička poznamenán dvěma zásadními událostmi, a to ranou ztrátou svého otce a následnou dlouhou rehabilitací, která jej zachránila před hrozící amputací zlomené nohy.[3] Ángel posléze vystudoval filozofii a právo na univerzitě v Granadě, doktorát filozofie pak získal za obhájenou dizerační práci, La importancía de la lengua sánscrita y servicios que su estudio ha prestado a la ciencia del lenguaje en general y a la Gramática comparada en particular (zkr. česky Důležitost sanskrtu), na univerzitě v Madridu v prosinci roku 1889.[4] Jeho nejvýznamnějším literárním počinem je soubor několika esejů, zvaný Španělské idearium, v němž se pokusil o historický výklad politicko-kulturního vývoje Španělska.[5]

V roce 1892 se seznámil se ženou svého života,[6] Kubánkou Amelií Roldánovou Llanosovou,[7] která mu v následujících letech porodila dceru Natalii, jež avšak poměrně záhy zemřela (1893–1893/1894), a syna Ángela Tristána (* 1894).[8]

Jako diplomat působil v Antverpách, Helsinkách a nakonec také v lotyšské Rize, kde na sklonku roku 1898 spáchal ve věku 32 let sebevraždu skokem do místní řeky Daugavy.[9]

České překlady ze španělštiny[editovat | editovat zdroj]

  • Španělské idearium (orig. "Idearium Español: El Porvenir de España", 1898)[10]. 1. vyd. Chomutov: L. Marek, 2007. 143 S. Překlad: Anna Tkáčová

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CASTRO, Eduardo. Reportaje | Ochenta aniversario del suicidio de Angel Ganivet. EL PAÍS. 1978-11-29. Dostupné online [cit. 2017-07-29]. (španělsky) 
  2. Angel Ganivet - Biografie WHO'S WHO. www.whoswho.de [online]. [cit. 2017-07-29]. Dostupné online. 
  3. ESCRITORES.ORG. Ganivet García, Ángel. www.escritores.org [online]. [cit. 2017-07-29]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. ALCANTUD, José Antonio González. Intelectuales y ciencias sociales en la crisis de fin de siglo. [s.l.]: Anthropos Editorial 344 s. Dostupné online. ISBN 9788476585801. (španělsky) Google-Books-ID: 4N1ScPobaFIC. 
  5. Biografia de Ángel Ganivet. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2017-07-29]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. DÁVALOS, Alberto de Frutos. Breve historia de la Literatura española. [s.l.]: Ediciones Nowtilus S.L. 211 s. Dostupné online. ISBN 9788499677927. (španělsky) Google-Books-ID: RiDdCwAAQBAJ. 
  7. CHEVALIER, Tracy. Encyclopedia of the Essay. [s.l.]: Routledge 1032 s. Dostupné online. ISBN 9781135314101. (anglicky) Google-Books-ID: nOwBEsoNiUMC. 
  8. GINSBERG, Judith. Angel Ganivet. [s.l.]: Tamesis 142 s. Dostupné online. ISBN 9780729302036. (anglicky) Google-Books-ID: l22AhQiVlNIC. 
  9. Ángel Ganivet: biografía y obra - AlohaCriticón. AlohaCriticón. 2003-08-02. Dostupné online [cit. 2017-07-29]. (španělsky) 
  10. BUSCABIOGRAFIAS. Biografía de Ángel Ganivet. www.buscabiografias.com [online]. [cit. 2017-07-29]. Dostupné online. (španělsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]