Rehabilitace
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rehabilitace (ze středověké latiny, rehabilitatio = obnovení) je snaha navrátit poškozeného člověka do předešlého tělesného stavu či sociální a právní pozice případně úspěšný výsledek této snahy.
Rehabilitace lidí poškozených nemocí nebo úrazem má být celospolečenský proces (ve smyslu tzv. ucelené, komprehenzívní rehabilitace) a představovat koordinovanou činnost všech složek společnosti (státu, institucí, organizací a jednotlivců) s cílem znovu zařadit člověka postiženého na zdraví následkem nemoci, úrazu či vrozené vady do aktivního společenského života. Tento systém se řeší na úrovni zdravotnické, sociální, kulturní, pedagogické, pracovní, technické, legislativní, ekonomické, organizační a politické. Podle OSN je kvalita úrovně rehabilitace kritériem kulturní úrovně společnosti. Jde o celospolečenský proces, který se dotýká téměř všech aspektů společenského života. Z celého rozsáhlého a složitého komplexu rehabilitace se v rámci zdravotnictví realizuje rehabilitační proces jako léčebná rehabilitace.
[editovat] Externí zdroje
- Rehabilitace pomocí Aminokyselin Účinnost aminokyselinových preparátů při rehabilitaci
[editovat] Dělení oboru
Obor můžeme rozdělit na řadu specializací:
- léčebná rehabilitace
- pracovní rehabilitace
- sociální rehabilitace
- fyzikální medicína
- myoskeletální (manuální) medicína
- fyzioterapie
- ergoterapie
- ortotika a protetika
- soudní rehabilitace
- společenská rehabilitace
 |
Související články obsahuje Portál Medicína |
