Tuleň kroužkovaný: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkazy
prepracovani
značky: možné problémové formulace přepnuto z Vizuálního editoru
Řádek 1: Řádek 1:
{{Neověřeno}}
{{Taxobox
{{Taxobox
| jméno = Tuleň kroužkovaný
| jméno = Tuleň kroužkovaný
| obrázek = Ringedsealportrait.jpg
| obrázek = Pusa hispida hispida NOAA 1.jpg
| popisek = '''Tuleň kroužkovaný''' (''Phoca hispida'')
| popisek = Tuleň kroužkovaný
| velikost obrázku = 258px
| velikost obrázku = 258px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
Řádek 12: Řádek 11:
| nezařazená nadčeleď = [[ploutvonožci]] (Pinnipedia)
| nezařazená nadčeleď = [[ploutvonožci]] (Pinnipedia)
| čeleď = [[tuleňovití]] (Phocidae)
| čeleď = [[tuleňovití]] (Phocidae)
| rod = ''[[Pusa (rod)|Pusa]]''
| rod = [[Pusa (rod)|tuleň]] (''Pusa'')
| binomické jméno = Pusa hispida
| binomické jméno = Pusa hispida
| druh popsal = [[Johann Christian Daniel von Schreber|(Schreber]], 1775)
| druh popsal = [[Johann Christian Daniel von Schreber|(Schreber]], 1775)
| synonyma = ''Phoca hispida''
| synonyma = ''Phoca hispida''
}}
}}
'''Tuleň kroužkovaný''' (''Pusa hispida'') je [[druh]] [[Tuleňovití|tuleně]] s [[Cirkumpolární rozšíření|cirkumpolárním rozšířením]] v [[Arktida|arktické]] a [[Subarktida|subarktické]] oblasti. Vyskytuje se v 5 [[Poddruh|poddruzích]], z nichž 2 poddruhy jsou čistě sladkovodní, což je pro tuleňovité značně neobvyklé. Těmito sladkovodními poddruhy jsou subsp. ''ladogensis'' obývající [[Ladožské jezero]] a subsp. ''saimensis'' z jihofinského jezera [[Saimaa]]. Početnost tuleně kroužkovaného se odhaduje na 3 miliony jedinců. Kolem 95 % populace náleží k arktickému poddruhu ''hispida''.
'''Tuleň kroužkovaný''' (''Pusa hispida''), je tuleň obývající severní pobřeží Evropy, Asie a Ameriky.

Zvláštností tohoto druhu je hloubení sněžných brlohů, které si vyhrabává nad dírami v ledu ve vrstvě sněhu. Brlohy slouží jako útočiště před nepříznivým počasím a zejména na obranu před hlavním predátorem tuleně kroužkovaného, kterým je [[medvěd lední]]. Jedná se o široce lovený druh napříč arktickými národy, kterým poskytuje jídlo i srst na výrobu kožešiny na oblečení, boty či stany.

== Systematika ==
Tuleně kroužkovaného poprvé [[Popis druhu|popsal]] německý přírodovědec [[Johann Christian Daniel von Schreber]] v roce 1775.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Schreber
| jméno = Johann Christian Daniel
| příjmení2 = Goldfuss
| jméno2 = Georg August
| příjmení3 = Wagner
| jméno3 = J. A.
| titul = Die Säugthiere in Abbildungen nach der Natur, mit Beschreibungen
| url = https://www.biodiversitylibrary.org/page/31064542#page/20/mode/1up
| vydavatel = Expedition des Schreber'schen säugthier- und des Esper'schen Schmetterlingswerkes
| místo = Erlangen
| rok vydání = 1775
| doi = 10.5962/bhl.title.67399
| poznámka =
}}</ref> Druh se dlouho řadil do rodu ''[[Phoca]]'', nicméně na základě četných genetických analýz se spolu se dvěma úzce příbuznými druhy ([[Tuleň kaspický|tuleněm kaspickým]] a [[Tuleň bajkalský|bajkalským]]) dnes řadí do rodu ''[[Pusa (rod)|Pusa]]'' a podčeledi Phocinae v rámci čeledi tuleňovitých (Phocidae).{{sfn|ref=Hammill|Hammill|2018|p=822}}<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Amano
| jméno = Masao
| příjmení2 = Hayano
| jméno2 = Azusa
| příjmení3 = Miyazaki
| jméno3 = Nobuyuki
| titul = Geographic Variation in the Skull of the Ringed Seal, Pusa Hispida
| periodikum = Journal of Mammalogy
| datum vydání = 2002-05
| ročník = 83
| číslo = 2
| strany = 370–380
| issn = 0022-2372
| doi = 10.1644/1545-1542(2002)083<0370:GVITSO>2.0.CO;2
| jazyk = en
| url = https://academic.oup.com/jmammal/article/83/2/370-380/2373129
| datum přístupu = 2023-09-06
}}</ref> Rodové jméno ''Pusa'' je domorodý název tuleně kroužkovaného mezi [[Inuité|Inuity]] z Grónska a severovýchodní Severní Ameriky. Druhové jméno ''hispida'' pochází z latiny, ve které znamená „chlupatý“ či „srstnatý“.<ref name="Reeves">{{Citace monografie
| příjmení = Reeves
| jméno = Randall R.
| spoluautoři = et al.
| titul = Guide to marine mammals of the world
| editoři = National Audubon society
| vydání = 2
| vydavatel = A. A. Knopf
| místo = New York
| rok vydání = 2002
| strany = 125-127
| isbn = 978-0-375-41141-0
| jazyk = en
}}</ref> V rámci tuleně kroužkovaného byla popsána celá řada poddruhů.<ref name=":0" /> Moderní taxonomie rozlišuje následujících 5 s tímto rozšířením:<ref name=":0" />{{sfn|ref=Hammill|Hammill|2018|p=822}}<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = List of Marine Mammal Species and Subspecies
| periodikum = Society for Marine Mammalogy
| url = http://marinemammalscience.org/
| datum vydání =
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-09-06
}}</ref>

* ''P. h. hispida'' (Schreber, 1775) – velmi rozšířený poddruh napříč arktickou [[Kanada|Kanadou]], [[Aljaška|Aljaškou]], [[Grónsko|Grónskem]], [[Špicberky]] a [[Rusko|Ruskem]] včetně [[Bílé moře|Bílého moře]].
* ''P. h. botnica'' (Gmelin, 1788) – [[Baltské moře]].
* ''P. h. ochotensis'' (Pallas, 1811) – [[Ochotské moře]].
* ''P. h. ladogensis'' (Nordquist, 1889) – [[Ladožské jezero]].
* ''P. h. saimensis'' (Nordquist, 1889) – jihovýchodní [[Finsko]], hlavně jezero [[Saimaa]].
Poslední tři zmíněné poddruhy jsou izolovány od ostatních, podobně jako příbuzné druhy [[tuleň kaspický]] a [[tuleň bajkalský]]. V době rozmnožování samci vydávají silný zápach, který produkují jejich mazové a pachové žlázy na tváři, což dalo základ jejich dřívějšímu pojmenování ''Pusa (Phoca) foetida'' (''foetida'' = smrdutý).{{sfn|ref=Hammill|Hammill|2018|p=822}}


== Popis ==
== Popis ==
[[Soubor:Ringedsealportrait.jpg|vlevo|náhled|240x240pixelů|Tuleň kroužkovaný]]
Dospělí jedinci měří 85–160 cm a váží 40–90 kg. Jsou světle šedí s černým tečkováním; skvrny jsou často obklopeny světlými prstenci. Jsou malí a buclatí. Rypáky mají krátké a úzké.
Tuleň kroužkovaný má krátké buclaté tělo s malou hlavou a krátkým úzkým čumákem.<ref name="Reeves" /> Z něj vyčnívají světlé vibrisy.{{sfn|ref=Jefferson2015|Jefferson|Webber|Pitman|2015|p=513}} Ploutve jsou jen malé; ty zadní jsou zakončeny krátkými útlými drápky, přední ploutve jsou vybaveny mnohem silnějšími drápy dlouhými přes 2,5 cm.<ref name="Reeves" /> Drápy předních ploutví tuleni kroužkovanému dobře slouží při vyškrabávání nových nebo udržování stávajících děr v ledu pro dýchání.{{sfn|ref=Hammill|Hammill|2018|p=822}} Velké oči spolu s malým čumákem dávají tváři tuleně kroužkovaného kočičí podobu.{{sfn|ref=Jefferson2015|Jefferson|Webber|Pitman|2015|p=513}} Zbarvení srsti může být do značné míry variabilní. Břišní strana bývá světle šedá, hřbetní strana tmavě šedá se stříbřitými kroužky (odtud druhové jméno) nebo stříbřitě šedá s černými skvrnami.{{sfn|ref=Hammill|Hammill|2018|p=822}} [[Zubní vzorec]] je I 3/2, C 1/1, PC 5/5. Dospělí jedinci měří 1,1–1,65 m a váží až 50–90, maximálně 110 kg. Novorozeňata měří kolem 0,6 m a váží 4–5 kg.{{sfn|ref=Jefferson2015|Jefferson|Webber|Pitman|2015|p=514}}


== Rozsah výskytu ==
== Areál výskytu ==
Druh má cirkumpolární rozšíření v celém [[severní ledový oceán|Severním ledovém oceánu]]. Severní oblast jejich rozšíření zasahuje až na [[severní pól]]. V Severní Americe zasahuje areál výskytu na jih až k [[Labrador|Labradoru]], na západě k [[Aljaška|Aljašce]]. Jsou hojní kolem [[Grónsko|Grónska]] a [[Špicberky|Špicberků]], avšak mnohem méně početní kolem [[Island|Islandu]].{{sfn|ref=Hammill|Hammill|2018|p=822}}
Vyskytují se v celém [[severní ledový oceán|Severním ledovém oceánu]]. Lze je nalézt i ve vodách [[Baltské moře|Baltského]] a [[Beringovo moře|Beringova moře]]. Dávají přednost odpočinku na ledových krách, které je posouvají dál na sever. Některé poddruhy mohou být nalezeny i ve sladkých vodách.
[[Soubor:Pusa hispida Map NOAA.jpg|náhled|Areál výskytu jednotlivých poddruhů]]
Celkový počet dospělých tuleňů kroužkovaných se odhaduje na 1 500 000 jedinců, což představuje kolem 3 000 000 všech jedinců. Zdaleka největší početnosti dosahuje subsp. ''hispida'' s cca 1 450 000 dospělými tuleni. U ostatních podruhů se početnost dospělců odhaduje na 11 500 u subsp. ''botnica'', 44 000 u subsp. ''ochotensis'', 3,000–4,500 u subsp. ''ladogensis''<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| titul = Pusa hispida
| url = https://www.iucnredlist.org/species/41672/45231341
| vydavatel = The IUCN Red List of Threatened Species
| datum vydání = 2016
| datum přístupu = 2023-09-02
| doi = https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-1.RLTS.T41672A45231341.en
| jazyk = en
}}</ref> a pouze kolem 400 u subs. ''saimensis''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Saimaa Ringed Seal
| periodikum = WWF Suomi
| url = https://wwf.fi/en/saimaa-ringed-seal/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2023-09-06
}}</ref>


Habitat druhu je úzce spjat s ledovou pokrývkou, kterou v převážné většině areálu svého výskytu využívají pro rozmnožování, [[línání]] a odpočinek. Na pevnině se vyskytují zcela výjimečně, nicméně tuleni z Ladožského jezera, jezera Saimaa, Baltského, Bílého a Ochotského moře na břeh vchází poměrně často a samice na břehu dokonce i vrhají. Díky dobře vyvinutým drápům na předních ploutvích dovedou vydlabat dírky i v tlustém ledu, což jim umožňuje obývat i oblasti, které jsou jiným tuleňům nedostupné.<ref name=":1" />
== Způsob života ==
[[Soubor:Нерпичий взгляд.jpg|náhled|Tuleň krožkovaný v moři Laptěvů]]
Samička dosáhne pohlavní zralosti mezi 5.–7. rokem, zatímco samci kolem 6.–8. roku. Samičky rodí mláďata na ledové kře od poloviny března do počátku dubna. Březost trvá přibližně devět měsíců. Tulení mláďata jsou závislá na mateřské péči 40 dní, kdy si vybudují silnou tukovou vrstvu. Tuleni kroužkovaní jsou [[ploutvonožci]], kteří si v ledu udržují otvor, kolem kterého mají svá stanoviště.


== Biologie ==
Páření začíná od srpna do září. Samci si hledají volnou samičku se kterou stráví před pářením několik dní. Poté si hledá jinou samičku.
Tuleň kroužkovaný je samotářský druh. V řadě oblastí sice dosahuje vysoké početnosti, avšak tuleni mezi sebou udržují dostatečnou vzdálenost typicky přesahující 100 m.<ref name="Reeves" /> Hlasový projev tuleně kroužkovaného je jen nenápadný a tichý.{{sfn|ref=Hammill|Hammill|2018|p=823}} K línání dochází červnu a červenci; v této době tráví na ledu (tzn. mimo vodu) větší množství času než v jiných měsících.<ref name="Reeves" />


=== Brlohy a predátoři ===
Přirozenými nepřáteli jsou [[Kosatka dravá|kosatky]], [[lední medvěd]]i, [[vlk|vlci]] a [[rosomák|rosomáci]]. Jsou důležitou složkou potravy [[lední medvěd|ledních medvědů]]. Kromě ledních medvědů je ohrožuje i [[globální oteplování]].
[[Soubor:Pusa hispida botnica Oulu 20150516 06.JPG|vlevo|náhled|Nedospělý jedinec u [[Oulu]] ([[Finsko]])]]
Tuleň kroužkovaný je spolu s blízce příbuzným tuleněm bajkalským jediným druhem tuleně, který si vyhrabává ve sněhu brlohy, které ho chrání před mrazem a hlavně před predátory jako je [[lední medvěd]]. Takový sněžný brloh může zahrnovat hned několik komor.<ref name="Reeves" /> Brloh je vyhrabáván ve sněžné vrstvě na ledové pokrývce skrze díru v ledu, kterou tuleň vydlabává a udržuje nezamrzlou pomocí svých silných drápů předních ploutví (srvn. např s [[Tuleň Weddellův|tuleněm Weddelovým]], který díry v ledu vydlabává zuby). Většina tuleňů kroužkovaných si udržuje 4–6 takovýchto sněžných brlohů, takže v případě prolomení vnější stěny ledním medvědem má dobrou šanci uprchnout do vody a vynořit se v jiném brlohu.<ref name="Reeves" />{{sfn|ref=Jefferson2015|Jefferson|Webber|Pitman|2015|p=515}} Brloh slouží k odpočinku i vrhu mláděte. Typická velikost brlohu k odpočinku je 1,5×2 m, výška bývá pouze kolem 0,3 m. Brloh s mládětem se vyznačuje větší velikostí kolem 2,5×3 m a postranními chodbami, které jsou vydlabány mládětem. Brloh sloužící k vrhu bývají vyhrabává ve sněhu, který je alespoň 75 cm hluboký.<ref name=":2">{{Citace periodika
| příjmení = Smith
| jméno = Thomas G.
| příjmení2 = Hammill
| jméno2 = Michael O.
| příjmení3 = TaugbØl
| jméno3 = Geir
| titul = A Review of the Developmental, Behavioural and Physiological Adaptations of the Ringed Seal, Phoca Hispida, to Life in the Arctic Winter
| periodikum = Arctic
| datum vydání = 1991
| ročník = 44
| číslo = 2
| strany = 124–131
| issn = 0004-0843
| jazyk = en
| url = https://www.jstor.org/stable/40511072
| datum přístupu = 2023-09-06
}}</ref> Teplota uvnitř brlohů se pohybuje kolem 0 až +2° C a to i v oblastech, kde teplota vzduchu mimo brloh klesá k –27° C.{{sfn|ref=Hammill|Hammill|2018|p=823}}


I přes důmyslné úkryty v podobě sněžných brlohů tuleň kroužkovaný představuje jednu z hlavních kořistí pro medvěda ledního. Odhaduje se, že medvědi lední každoročně zabijí stovky tisíc tuleňů kroužkovaných. Medvědi se zaměřují na mláďata a nedospělé jedince, avšak mohou ulovit i dospělce. Medvědi nejčastěji loví tuleně v jejich brlozích, u dýchacích nebo vstupních otvorů do ledu, avšak mohou tuleně lovit i přímo ve vodě.<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
== Potrava ==
| titul = Ringed Seal
Tuleni kroužkovaní se živí [[treska]]mi, [[sleď|sledi]], [[síh]]y, [[okoun]]y, [[korýš]]i.
| url = https://nammco.no/ringed-seal/
| vydavatel = North Atlantic Marine Mammal Commision
| datum přístupu = 2023-09-06
| jazyk = en
}}</ref> Na [[Špicberky|Špicberkách]] představoval tuleň kroužkovaný co do množství nejčastěji lovenou kořist (63 %) medvědů ledních; v biomase nicméně dominoval [[tuleň vousatý]] (55 %).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Derocher
| jméno = Andrew E.
| příjmení2 = Wiig
| jméno2 = Øystein
| příjmení3 = Andersen
| jméno3 = Magnus
| titul = Diet composition of polar bears in Svalbard and the western Barents Sea
| periodikum = Polar Biology
| datum vydání = 2002-06-01
| ročník = 25
| číslo = 6
| strany = 448–452
| issn = 1432-2056
| doi = 10.1007/s00300-002-0364-0
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s00300-002-0364-0
| datum přístupu = 2023-09-06
}}</ref> K dalším predátorům patří [[mrož lední]], [[liška polární]], [[Rosomák|rosomák sibiřský]], [[kosatka dravá]] nebo [[žralok malohlavý]]. K predátorům mláďat patří [[racek šedý]], [[vlk obecný]], [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]], [[krkavec velký]] a [[Pes domácí|pes]].<ref name=":3" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Krafft
| jméno = Bjørn A.
| příjmení2 = Kovacs
| jméno2 = Kit M.
| příjmení3 = Frie
| jméno3 = Anne Kirstine
| titul = Growth and population parameters of ringed seals (Pusa hispida) from Svalbard, Norway, 2002–2004
| periodikum = ICES Journal of Marine Science
| datum vydání = 2006-01-01
| ročník = 63
| číslo = 6
| strany = 1136–1144
| issn = 1095-9289
| doi = 10.1016/j.icesjms.2006.04.001
| jazyk = en
| url = https://academic.oup.com/icesjms/article/63/6/1136/617152
| datum přístupu = 2023-09-06
}}</ref>


=== Potrava a potápění ===
== Hospodářský význam ==
[[Soubor:Нерпичий взгляд.jpg|náhled|Tuleň kroužkovaný v [[Moře Laptěvů|moři Laptěvů]]]]
V arktické [[Kanada|Kanadě]] jsou mladí tuleni loveni u zamrzajících trhlin v ledu.
Živí se převážně pelagickými druhy ryb a [[Korýši|korýšů]]. K těm patří [[treska polární]], [[navaga štíhlá]], [[sleď tichomořský]], [[huňáček severní]] a nebo různí korýši jako jsou [[různonožci]], [[vidlonožci]] a [[krunýřovky]]. Co se týče sladkovodních poddruhů, k dominantním druhům požíraným subsp. ''ladogensis'' z Ladožského jezera patří [[koruška evropská]], [[síh malý]], [[síh severní]], [[ježdík obecný]], [[mník jednovousý]], [[koljuška tříostná]], [[okoun říční]], [[plotice obecná]], [[pstruh obecný]] a [[vranka čtyrrohá]].{{sfn|ref=Hammill|Hammill|2018|p=823}} Subsp. ''saimensis'' z jezera Saimaa se živí hlavně rybami jako jsou koruška evropská, ježdík obecný, okoun říční, síh malý a různé druhy [[Kaprovití|kaprovitých]] ryb.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Auttila
| jméno = Miina
| příjmení2 = Sinisalo
| jméno2 = Tuula
| příjmení3 = Valtonen
| jméno3 = Mia
| titul = Diet composition and seasonal feeding patterns of a freshwater ringed seal ( Pusa hispida saimensis )
| periodikum = Marine Mammal Science
| datum vydání = 2015-01
| ročník = 31
| číslo = 1
| strany = 45–65
| doi = 10.1111/mms.12133
| jazyk = en
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/mms.12133
| datum přístupu = 2023-09-06
}}</ref>


Dospělí samci se typicky potápí do hloubek kolem 10–45 m, samice po vrhu a nedospělí samci do hloubek 100–145 m. Samci se potápí na dobu kolem 4 minut, samice na 7 minut. Tuleň kroužkovaný se však dokáže potopit i na 23 minut.<ref name="Reeves" /> Výjimečně se potápí do hloubek přesahujících 200 m (méně než  0,03 % ponorů)<ref>{{Citace periodika
== Poddruhy ==
| příjmení = Crawford
Podle výskytu se dělí na jednotlivé poddruhy:
| jméno = Justin A.
| příjmení2 = Frost
| jméno2 = Kathryn J.
| příjmení3 = Quakenbush
| jméno3 = Lori T.
| titul = Seasonal and diel differences in dive and haul-out behavior of adult and subadult ringed seals (Pusa hispida) in the Bering and Chukchi seas
| periodikum = Polar Biology
| datum vydání = 2019-01-01
| ročník = 42
| číslo = 1
| strany = 65–80
| issn = 1432-2056
| doi = 10.1007/s00300-018-2399-x
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s00300-018-2399-x
| datum přístupu = 2023-09-06
}}</ref> a zcela výjimečně přes 500 m.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Born
| jméno = Erik W.
| příjmení2 = Teilmann
| jméno2 = Jonas
| příjmení3 = Acquarone
| jméno3 = Mario
| titul = Habitat Use of Ringed Seals (Phoca hispida) in the North Water Area (North Baffin Bay)
| periodikum = Arctic
| datum vydání = 2004
| ročník = 57
| číslo = 2
| strany = 129–142
| issn = 0004-0843
| url = https://www.jstor.org/stable/40512614
| datum přístupu = 2023-09-06
}}</ref>


=== Rozmnožování ===
* ''[[Pusa hispida hispida]]'' (Arktické pobřeží [[Evropa|Evropy]], [[Rusko|Ruska]], [[Kanada|Kanady]] a na [[Aljaška|Aljašce]], včetně [[Nová země|Nové země]], [[Špicberky|Špicberků]], [[Grónsko|Grónska]] a [[Baffinův ostrov|Baffinova ostrova]])
[[Soubor:Pusa hispida pup.jpg|vlevo|náhled|Mládě tuleně kroužkovaného]]
* ''[[Pusa hispida knaschotensis]]'' (Severní [[Beringovo moře]])
Samice dosahuje [[Pohlavní dospělost|pohlavní dospělosti]] ve 4 letech, samec až v 6 letech. K vrhu mláďat dochází v březnu a dubnu a samice vrhá jen jedno mládě obalené v bílém [[Lanugo|lanugu]], které mláďata nahrazuje ve stáří 2–3 týdnu srstí podobnou dospělcům. Při narození mládě váží pouze kolem 5 kg, avšak v prvních několika týdnech díky extra tučnému mateřskému mléku svou váhu zněkolikanásobí. V době odstavení ve stáří 39 dnů váží kolem 22 kg.{{sfn|ref=Hammill|Hammill|2018|p=823}} Samice v době laktace ztrácí kolem 0,45 kg denně, což je zhruba množství váhy, které přibírá mládě. Dá se tak vyvodit, že se samice v době laktace krmí, aby tak nahradila alespoň energetické nároky potřebné na tvorbu mléka a udržování vlastního metabolismu.<ref name=":2" /> Nedlouho po odstavení dochází ke kopulaci samice a samce, avšak u samic nastává [[odložená nidace]] a ke skutečnému zabřeznutí dochází až někdy po 3 měsících, aby se doba vrhu optimalizovala na jarní období.{{sfn|ref=Hammill|Hammill|2018|p=823}} Samec po kopulaci může zůstat na několik dalších dní v blízkosti samice, avšak poté se vydá zpět do vody, kde pátrá po dalších samicích, které by oplodnil.<ref name="Reeves" /> Může se dožít až 45 let.{{sfn|ref=Hammill|Hammill|2018|p=823}}
* ''[[Pusa hispida botnica]]'' ([[Baltské moře]], [[Botnický záliv]] a [[Finský záliv]])
* ''[[Pusa hispida ladogensis]]'' ([[Ladožské jezero]])
* ''[[Pusa hispida saimensis]]'' ([[jezero Saimaa]] ve [[Finsko|Finsku]] – jeden z nejohroženějších poddruhů tuleňů na světě. Celkový počet je asi 250 jedinců.


Samci v době rozmnožování vydávají silný zápach prostřednictvím mazových a pachových žláz kolem čumáku. Tento silný zápach patrně slouží jako výrazový prostředek jiným samcům i samicím, že díra v ledu je využívána určitým samcem.{{sfn|ref=Hammill|Hammill|2018|p=823}}
Poslední tři poddruhy jsou izolovány od ostatních, podobně jako příbuzné druhy [[tuleň kaspický]] a [[tuleň bajkalský]].


== Odkazy ==
== Ohrožení ==
[[Soubor:Caught seal in hole.jpg|náhled|Lov tuleně kroužkovaného u díry v ledu]]
Tuleň kroužkovaný byl loven lidmi již od doby osídlení arktických oblastí.<ref name=":1" /> Archeologické nálezy z arktické Kanady dokumentují lov tuleňů kroužkovaných již v letech 4000–3500 př. n. l.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Murray
| jméno = Maribeth Suzanne
| titul = Prehistoric Use of Ringed Seals: A Zooarchaeological Study from Arctic Canada
| periodikum = Environmental Archaeology
| datum vydání = 2005-04
| ročník = 10
| číslo = 1
| strany = 19–38
| issn = 1461-4103
| doi = 10.1179/env.2005.10.1.19
| jazyk = en
| url = http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1179/env.2005.10.1.19
| datum přístupu = 2023-09-07
}}</ref> Dodnes je řada komunit z [[Grónsko|Grónska]] a severní Kanady na lovu tuleňů životně závislá a široce rozšíření tuleni kroužkovaní jsou v řadě oblastí dokonce klíčovým jídlem místních komunit. Arktické národy zpracovávají celého tuleně: maso a podkožní tuk jsou určeny k přímé spotřebě, podkožní tuk se také využívá na svícení, srst na kožešiny, ze kterých se vyrábí oblečení včetně bot, stany nebo dokonce ochranná vnější vrstva kánoí chránící tyto křehké lodě proti poškození. Maso tuleňů slouží jako potrava pro psy tahající spřežení. Lov tuleně kroužkovaného není regulován žádnou nadnárodní organizací a lov často není regulován ani kvótami na místní úrovni. Zvláštní povolení jsou jen u komerčních odchytů. Na norské pevnině je dokonce možné po získání povolení sportovní odstřel tuleňů kroužkovaných.<ref name=":3" /> Pouze v Baltském moři, na jezeře Saimaa a v Ladožském jezeře je lov tuleně kroužkovaného přísně zakázán.<ref name=":1" />


[[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] hodnotí druh z globálního hlediska jako [[Málo dotčený taxon|málo dotčený]], nicméně hlavně sladkovodní poddruhy jsou málo početné a čelí nemalým hrozbám. Finský poddruh ''saimensis'' je v ohrožení managementem vodních toků, který způsobuje kolísání výše vodní hladiny, [[Vedlejší úlovek|nechtěnými úlovky]] rybářů, turismem, loděmi, rybařením do sítí, výstavbou chatek i rekreačními sněžnými skútry. Subsp. ''ladogensis'' zase trpí průmyslovým znečištěním vody, rybařením do sítí, nechtěnými úlovky při rybaření i pytláctvím. Ostatní poddruhy pak ohrožuje koncentrace těžkých kovů v tělech tuleňů.<ref name=":1" /> V kanadském [[Nunavut|Nunavutu]] tamější úřady v roce 2012 dokonce varovaly těhotné ženy před pojídáním jater tuleně kroužkovaného z důvodu nebezpečně vysoké koncentrace rtuti, která může ovlivnit vývoj mozku lidského embrya.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Study says ringed seal liver dangerous for pregnant women
| url = https://www.cbc.ca/news/canada/north/study-says-ringed-seal-liver-dangerous-for-pregnant-women-1.1219765
| místo = CBC News
| datum vydání = 2012-06-28
| datum přístupu = 2023-09-02
| jazyk = en
}}</ref>

Pro všechny poddruhy představuje problém [[globální oteplování]], které s sebou přinese oteplování moří a změny v zalednění, které je klíčové pro rozmnožování a východu mláďat tuleňů. Bylo zdokumentováno, že brzké tání ledu způsobuje vyšší úmrtnost mláďat a tuleňata narozená mimo sněžné brlohy mívají jen malou šanci na přežití. Globální oteplování též přinese změnu v distribuci potravy a rušivé vlivy způsobené lidmi, pro které se severské regiony stanou s vyššími teplotami přístupnější.<ref name=":1" />

== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

=== Literatura ===
;česky
* {{Citace monografie
| příjmení1 = Anděra
| jméno1 = Miloš
| edice = Svět zvířat
| titul = Savci (2): šelmy, luskouni, hrabáči, hlodavci
| místo = Praha
| vydavatel = Albatros
| rok = 1999
}}

;anglicky

*{{Citace sborníku
| příjmení1 = Hammill
| jméno1 = Mike O.
| příjmení_sestavitele1 = Würsig
| jméno_sestavitele1 = Bernd
| příjmení_sestavitele2 = Thewissen
| jméno_sestavitele2 = J. G. M.
| příjmení_sestavitele3 = Kovacs
| jméno_sestavitele3 = Kit M.
| titul = Ringed Seal
| sborník = Encyclopedia of Marine Mammals
| vydavatel = Elsevier
| místo = United States of America
| rok_vydání = 2018
| strany = 822–824
| isbn = 978-0-12-804327-1
| jazyk = en
| ref = Hammill
}}
*{{Citace monografie
| příjmení1 = Jefferson
| jméno1 = Thomas A.
| příjmení2 = Webber
| jméno2 = Marc A.
| příjmení3 = Pitman
| jméno3 = Robert L.
| titul = Marine mammals of the world: a comprehensive guide to their identification
| vydavatel = Elsevir
| místo = Amsterdam
| rok = 2015
| isbn = 978-0-12-409542-7
| jazyk = en
| ref = Jefferson2015
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Reeves
| jméno = Randall R.
| spoluautoři = et al.
| titul = Guide to marine mammals of the world
| editoři = National Audubon society
| vydání = 2nd ed
| vydavatel = A. A. Knopf
| místo = New York
| rok vydání = 2002
| strany =
| isbn = 978-0-375-41141-0
| jazyk = en
}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat|Pusa hispida}}


{{Taxonbar}}
{{Taxonbar}}
{{Autoritní data}}


{{Portály|Živočichové}}
{{Portály|Živočichové}}

Verze z 7. 9. 2023, 03:23

Jak číst taxoboxTuleň kroužkovaný
alternativní popis obrázku chybí
Tuleň kroužkovaný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Podřádpsotvární (Caniformia)
(nezařazeno)ploutvonožci (Pinnipedia)
Čeleďtuleňovití (Phocidae)
Rodtuleň (Pusa)
Binomické jméno
Pusa hispida
(Schreber, 1775)
Areál rozšíření
Synonyma

Phoca hispida

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tuleň kroužkovaný (Pusa hispida) je druh tuleně s cirkumpolárním rozšířením v arktické a subarktické oblasti. Vyskytuje se v 5 poddruzích, z nichž 2 poddruhy jsou čistě sladkovodní, což je pro tuleňovité značně neobvyklé. Těmito sladkovodními poddruhy jsou subsp. ladogensis obývající Ladožské jezero a subsp. saimensis z jihofinského jezera Saimaa. Početnost tuleně kroužkovaného se odhaduje na 3 miliony jedinců. Kolem 95 % populace náleží k arktickému poddruhu hispida.

Zvláštností tohoto druhu je hloubení sněžných brlohů, které si vyhrabává nad dírami v ledu ve vrstvě sněhu. Brlohy slouží jako útočiště před nepříznivým počasím a zejména na obranu před hlavním predátorem tuleně kroužkovaného, kterým je medvěd lední. Jedná se o široce lovený druh napříč arktickými národy, kterým poskytuje jídlo i srst na výrobu kožešiny na oblečení, boty či stany.

Systematika

Tuleně kroužkovaného poprvé popsal německý přírodovědec Johann Christian Daniel von Schreber v roce 1775.[2] Druh se dlouho řadil do rodu Phoca, nicméně na základě četných genetických analýz se spolu se dvěma úzce příbuznými druhy (tuleněm kaspickým a bajkalským) dnes řadí do rodu Pusa a podčeledi Phocinae v rámci čeledi tuleňovitých (Phocidae).[3][4] Rodové jméno Pusa je domorodý název tuleně kroužkovaného mezi Inuity z Grónska a severovýchodní Severní Ameriky. Druhové jméno hispida pochází z latiny, ve které znamená „chlupatý“ či „srstnatý“.[5] V rámci tuleně kroužkovaného byla popsána celá řada poddruhů.[4] Moderní taxonomie rozlišuje následujících 5 s tímto rozšířením:[4][3][6]

Poslední tři zmíněné poddruhy jsou izolovány od ostatních, podobně jako příbuzné druhy tuleň kaspický a tuleň bajkalský. V době rozmnožování samci vydávají silný zápach, který produkují jejich mazové a pachové žlázy na tváři, což dalo základ jejich dřívějšímu pojmenování Pusa (Phoca) foetida (foetida = smrdutý).[3]

Popis

Tuleň kroužkovaný

Tuleň kroužkovaný má krátké buclaté tělo s malou hlavou a krátkým úzkým čumákem.[5] Z něj vyčnívají světlé vibrisy.[7] Ploutve jsou jen malé; ty zadní jsou zakončeny krátkými útlými drápky, přední ploutve jsou vybaveny mnohem silnějšími drápy dlouhými přes 2,5 cm.[5] Drápy předních ploutví tuleni kroužkovanému dobře slouží při vyškrabávání nových nebo udržování stávajících děr v ledu pro dýchání.[3] Velké oči spolu s malým čumákem dávají tváři tuleně kroužkovaného kočičí podobu.[7] Zbarvení srsti může být do značné míry variabilní. Břišní strana bývá světle šedá, hřbetní strana tmavě šedá se stříbřitými kroužky (odtud druhové jméno) nebo stříbřitě šedá s černými skvrnami.[3] Zubní vzorec je I 3/2, C 1/1, PC 5/5. Dospělí jedinci měří 1,1–1,65 m a váží až 50–90, maximálně 110 kg. Novorozeňata měří kolem 0,6 m a váží 4–5 kg.[8]

Areál výskytu

Druh má cirkumpolární rozšíření v celém Severním ledovém oceánu. Severní oblast jejich rozšíření zasahuje až na severní pól. V Severní Americe zasahuje areál výskytu na jih až k Labradoru, na západě k Aljašce. Jsou hojní kolem Grónska a Špicberků, avšak mnohem méně početní kolem Islandu.[3]

Areál výskytu jednotlivých poddruhů

Celkový počet dospělých tuleňů kroužkovaných se odhaduje na 1 500 000 jedinců, což představuje kolem 3 000 000 všech jedinců. Zdaleka největší početnosti dosahuje subsp. hispida s cca 1 450 000 dospělými tuleni. U ostatních podruhů se početnost dospělců odhaduje na 11 500 u subsp. botnica, 44 000 u subsp. ochotensis, 3,000–4,500 u subsp. ladogensis[9] a pouze kolem 400 u subs. saimensis.[10]

Habitat druhu je úzce spjat s ledovou pokrývkou, kterou v převážné většině areálu svého výskytu využívají pro rozmnožování, línání a odpočinek. Na pevnině se vyskytují zcela výjimečně, nicméně tuleni z Ladožského jezera, jezera Saimaa, Baltského, Bílého a Ochotského moře na břeh vchází poměrně často a samice na břehu dokonce i vrhají. Díky dobře vyvinutým drápům na předních ploutvích dovedou vydlabat dírky i v tlustém ledu, což jim umožňuje obývat i oblasti, které jsou jiným tuleňům nedostupné.[9]

Biologie

Tuleň kroužkovaný je samotářský druh. V řadě oblastí sice dosahuje vysoké početnosti, avšak tuleni mezi sebou udržují dostatečnou vzdálenost typicky přesahující 100 m.[5] Hlasový projev tuleně kroužkovaného je jen nenápadný a tichý.[11] K línání dochází červnu a červenci; v této době tráví na ledu (tzn. mimo vodu) větší množství času než v jiných měsících.[5]

Brlohy a predátoři

Nedospělý jedinec u Oulu (Finsko)

Tuleň kroužkovaný je spolu s blízce příbuzným tuleněm bajkalským jediným druhem tuleně, který si vyhrabává ve sněhu brlohy, které ho chrání před mrazem a hlavně před predátory jako je lední medvěd. Takový sněžný brloh může zahrnovat hned několik komor.[5] Brloh je vyhrabáván ve sněžné vrstvě na ledové pokrývce skrze díru v ledu, kterou tuleň vydlabává a udržuje nezamrzlou pomocí svých silných drápů předních ploutví (srvn. např s tuleněm Weddelovým, který díry v ledu vydlabává zuby). Většina tuleňů kroužkovaných si udržuje 4–6 takovýchto sněžných brlohů, takže v případě prolomení vnější stěny ledním medvědem má dobrou šanci uprchnout do vody a vynořit se v jiném brlohu.[5][12] Brloh slouží k odpočinku i vrhu mláděte. Typická velikost brlohu k odpočinku je 1,5×2 m, výška bývá pouze kolem 0,3 m. Brloh s mládětem se vyznačuje větší velikostí kolem 2,5×3 m a postranními chodbami, které jsou vydlabány mládětem. Brloh sloužící k vrhu bývají vyhrabává ve sněhu, který je alespoň 75 cm hluboký.[13] Teplota uvnitř brlohů se pohybuje kolem 0 až +2° C a to i v oblastech, kde teplota vzduchu mimo brloh klesá k –27° C.[11]

I přes důmyslné úkryty v podobě sněžných brlohů tuleň kroužkovaný představuje jednu z hlavních kořistí pro medvěda ledního. Odhaduje se, že medvědi lední každoročně zabijí stovky tisíc tuleňů kroužkovaných. Medvědi se zaměřují na mláďata a nedospělé jedince, avšak mohou ulovit i dospělce. Medvědi nejčastěji loví tuleně v jejich brlozích, u dýchacích nebo vstupních otvorů do ledu, avšak mohou tuleně lovit i přímo ve vodě.[14] Na Špicberkách představoval tuleň kroužkovaný co do množství nejčastěji lovenou kořist (63 %) medvědů ledních; v biomase nicméně dominoval tuleň vousatý (55 %).[15] K dalším predátorům patří mrož lední, liška polární, rosomák sibiřský, kosatka dravá nebo žralok malohlavý. K predátorům mláďat patří racek šedý, vlk obecný, liška obecná, krkavec velký a pes.[14][16]

Potrava a potápění

Tuleň kroužkovaný v moři Laptěvů

Živí se převážně pelagickými druhy ryb a korýšů. K těm patří treska polární, navaga štíhlá, sleď tichomořský, huňáček severní a nebo různí korýši jako jsou různonožci, vidlonožci a krunýřovky. Co se týče sladkovodních poddruhů, k dominantním druhům požíraným subsp. ladogensis z Ladožského jezera patří koruška evropská, síh malý, síh severní, ježdík obecný, mník jednovousý, koljuška tříostná, okoun říční, plotice obecná, pstruh obecný a vranka čtyrrohá.[11] Subsp. saimensis z jezera Saimaa se živí hlavně rybami jako jsou koruška evropská, ježdík obecný, okoun říční, síh malý a různé druhy kaprovitých ryb.[17]

Dospělí samci se typicky potápí do hloubek kolem 10–45 m, samice po vrhu a nedospělí samci do hloubek 100–145 m. Samci se potápí na dobu kolem 4 minut, samice na 7 minut. Tuleň kroužkovaný se však dokáže potopit i na 23 minut.[5] Výjimečně se potápí do hloubek přesahujících 200 m (méně než  0,03 % ponorů)[18] a zcela výjimečně přes 500 m.[19]

Rozmnožování

Mládě tuleně kroužkovaného

Samice dosahuje pohlavní dospělosti ve 4 letech, samec až v 6 letech. K vrhu mláďat dochází v březnu a dubnu a samice vrhá jen jedno mládě obalené v bílém lanugu, které mláďata nahrazuje ve stáří 2–3 týdnu srstí podobnou dospělcům. Při narození mládě váží pouze kolem 5 kg, avšak v prvních několika týdnech díky extra tučnému mateřskému mléku svou váhu zněkolikanásobí. V době odstavení ve stáří 39 dnů váží kolem 22 kg.[11] Samice v době laktace ztrácí kolem 0,45 kg denně, což je zhruba množství váhy, které přibírá mládě. Dá se tak vyvodit, že se samice v době laktace krmí, aby tak nahradila alespoň energetické nároky potřebné na tvorbu mléka a udržování vlastního metabolismu.[13] Nedlouho po odstavení dochází ke kopulaci samice a samce, avšak u samic nastává odložená nidace a ke skutečnému zabřeznutí dochází až někdy po 3 měsících, aby se doba vrhu optimalizovala na jarní období.[11] Samec po kopulaci může zůstat na několik dalších dní v blízkosti samice, avšak poté se vydá zpět do vody, kde pátrá po dalších samicích, které by oplodnil.[5] Může se dožít až 45 let.[11]

Samci v době rozmnožování vydávají silný zápach prostřednictvím mazových a pachových žláz kolem čumáku. Tento silný zápach patrně slouží jako výrazový prostředek jiným samcům i samicím, že díra v ledu je využívána určitým samcem.[11]

Ohrožení

Lov tuleně kroužkovaného u díry v ledu

Tuleň kroužkovaný byl loven lidmi již od doby osídlení arktických oblastí.[9] Archeologické nálezy z arktické Kanady dokumentují lov tuleňů kroužkovaných již v letech 4000–3500 př. n. l.[20] Dodnes je řada komunit z Grónska a severní Kanady na lovu tuleňů životně závislá a široce rozšíření tuleni kroužkovaní jsou v řadě oblastí dokonce klíčovým jídlem místních komunit. Arktické národy zpracovávají celého tuleně: maso a podkožní tuk jsou určeny k přímé spotřebě, podkožní tuk se také využívá na svícení, srst na kožešiny, ze kterých se vyrábí oblečení včetně bot, stany nebo dokonce ochranná vnější vrstva kánoí chránící tyto křehké lodě proti poškození. Maso tuleňů slouží jako potrava pro psy tahající spřežení. Lov tuleně kroužkovaného není regulován žádnou nadnárodní organizací a lov často není regulován ani kvótami na místní úrovni. Zvláštní povolení jsou jen u komerčních odchytů. Na norské pevnině je dokonce možné po získání povolení sportovní odstřel tuleňů kroužkovaných.[14] Pouze v Baltském moři, na jezeře Saimaa a v Ladožském jezeře je lov tuleně kroužkovaného přísně zakázán.[9]

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí druh z globálního hlediska jako málo dotčený, nicméně hlavně sladkovodní poddruhy jsou málo početné a čelí nemalým hrozbám. Finský poddruh saimensis je v ohrožení managementem vodních toků, který způsobuje kolísání výše vodní hladiny, nechtěnými úlovky rybářů, turismem, loděmi, rybařením do sítí, výstavbou chatek i rekreačními sněžnými skútry. Subsp. ladogensis zase trpí průmyslovým znečištěním vody, rybařením do sítí, nechtěnými úlovky při rybaření i pytláctvím. Ostatní poddruhy pak ohrožuje koncentrace těžkých kovů v tělech tuleňů.[9] V kanadském Nunavutu tamější úřady v roce 2012 dokonce varovaly těhotné ženy před pojídáním jater tuleně kroužkovaného z důvodu nebezpečně vysoké koncentrace rtuti, která může ovlivnit vývoj mozku lidského embrya.[21]

Pro všechny poddruhy představuje problém globální oteplování, které s sebou přinese oteplování moří a změny v zalednění, které je klíčové pro rozmnožování a východu mláďat tuleňů. Bylo zdokumentováno, že brzké tání ledu způsobuje vyšší úmrtnost mláďat a tuleňata narozená mimo sněžné brlohy mívají jen malou šanci na přežití. Globální oteplování též přinese změnu v distribuci potravy a rušivé vlivy způsobené lidmi, pro které se severské regiony stanou s vyššími teplotami přístupnější.[9]

Odkazy

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. SCHREBER, Johann Christian Daniel; GOLDFUSS, Georg August; WAGNER, J. A. Die Säugthiere in Abbildungen nach der Natur, mit Beschreibungen. Erlangen: Expedition des Schreber'schen säugthier- und des Esper'schen Schmetterlingswerkes, 1775. Dostupné online. DOI 10.5962/bhl.title.67399. 
  3. a b c d e f Hammill 2018, s. 822.
  4. a b c AMANO, Masao; HAYANO, Azusa; MIYAZAKI, Nobuyuki. Geographic Variation in the Skull of the Ringed Seal, Pusa Hispida. Journal of Mammalogy. 2002-05, roč. 83, čís. 2, s. 370–380. Dostupné online [cit. 2023-09-06]. ISSN 0022-2372. DOI 10.1644/1545-1542(2002)083<0370:GVITSO>2.0.CO;2. (anglicky) 
  5. a b c d e f g h i REEVES, Randall R., et al. Guide to marine mammals of the world. Příprava vydání National Audubon society. 2. vyd. New York: A. A. Knopf, 2002. ISBN 978-0-375-41141-0. S. 125-127. (anglicky) 
  6. List of Marine Mammal Species and Subspecies. Society for Marine Mammalogy [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Jefferson, Webber a Pitman 2015, s. 513.
  8. Jefferson, Webber a Pitman 2015, s. 514.
  9. a b c d e f Pusa hispida [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. DOI https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-1.RLTS.T41672A45231341.en. (anglicky) 
  10. Saimaa Ringed Seal. WWF Suomi [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b c d e f g Hammill 2018, s. 823.
  12. Jefferson, Webber a Pitman 2015, s. 515.
  13. a b SMITH, Thomas G.; HAMMILL, Michael O.; TAUGBØL, Geir. A Review of the Developmental, Behavioural and Physiological Adaptations of the Ringed Seal, Phoca Hispida, to Life in the Arctic Winter. Arctic. 1991, roč. 44, čís. 2, s. 124–131. Dostupné online [cit. 2023-09-06]. ISSN 0004-0843. (anglicky) 
  14. a b c Ringed Seal [online]. North Atlantic Marine Mammal Commision [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. DEROCHER, Andrew E.; WIIG, Øystein; ANDERSEN, Magnus. Diet composition of polar bears in Svalbard and the western Barents Sea. Polar Biology. 2002-06-01, roč. 25, čís. 6, s. 448–452. Dostupné online [cit. 2023-09-06]. ISSN 1432-2056. DOI 10.1007/s00300-002-0364-0. (anglicky) 
  16. KRAFFT, Bjørn A.; KOVACS, Kit M.; FRIE, Anne Kirstine. Growth and population parameters of ringed seals (Pusa hispida) from Svalbard, Norway, 2002–2004. ICES Journal of Marine Science. 2006-01-01, roč. 63, čís. 6, s. 1136–1144. Dostupné online [cit. 2023-09-06]. ISSN 1095-9289. DOI 10.1016/j.icesjms.2006.04.001. (anglicky) 
  17. AUTTILA, Miina; SINISALO, Tuula; VALTONEN, Mia. Diet composition and seasonal feeding patterns of a freshwater ringed seal ( Pusa hispida saimensis ). Marine Mammal Science. 2015-01, roč. 31, čís. 1, s. 45–65. Dostupné online [cit. 2023-09-06]. DOI 10.1111/mms.12133. (anglicky) 
  18. CRAWFORD, Justin A.; FROST, Kathryn J.; QUAKENBUSH, Lori T. Seasonal and diel differences in dive and haul-out behavior of adult and subadult ringed seals (Pusa hispida) in the Bering and Chukchi seas. Polar Biology. 2019-01-01, roč. 42, čís. 1, s. 65–80. Dostupné online [cit. 2023-09-06]. ISSN 1432-2056. DOI 10.1007/s00300-018-2399-x. (anglicky) 
  19. BORN, Erik W.; TEILMANN, Jonas; ACQUARONE, Mario. Habitat Use of Ringed Seals (Phoca hispida) in the North Water Area (North Baffin Bay). Arctic. 2004, roč. 57, čís. 2, s. 129–142. Dostupné online [cit. 2023-09-06]. ISSN 0004-0843. 
  20. MURRAY, Maribeth Suzanne. Prehistoric Use of Ringed Seals: A Zooarchaeological Study from Arctic Canada. Environmental Archaeology. 2005-04, roč. 10, čís. 1, s. 19–38. Dostupné online [cit. 2023-09-07]. ISSN 1461-4103. DOI 10.1179/env.2005.10.1.19. (anglicky) 
  21. Study says ringed seal liver dangerous for pregnant women [online]. CBC News: 2012-06-28 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

česky
  • ANDĚRA, Miloš. Savci (2): šelmy, luskouni, hrabáči, hlodavci. Praha: Albatros, 1999. (Svět zvířat). 
anglicky
  • HAMMILL, Mike O., 2018. Ringed Seal. In: WÜRSIG, Bernd; THEWISSEN, J. G. M.; KOVACS, Kit M. Encyclopedia of Marine Mammals. United States of America: Elsevier. ISBN 978-0-12-804327-1. S. 822–824. (anglicky)
  • JEFFERSON, Thomas A.; WEBBER, Marc A.; PITMAN, Robert L., 2015. Marine mammals of the world: a comprehensive guide to their identification. Amsterdam: Elsevir. ISBN 978-0-12-409542-7. (anglicky) 
  • REEVES, Randall R., et al. Guide to marine mammals of the world. Příprava vydání National Audubon society. 2nd ed. vyd. New York: A. A. Knopf, 2002. ISBN 978-0-375-41141-0. (anglicky) 

Externí odkazy