Rorschachův test: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m editace uživatele 2A00:1028:C000:1A39:5883:37F5:620F:88FA (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Draceane
značka: rychlé vrácení zpět
Přidáno více zdrojů, stylistická a faktická úprava textu.
značky: první editace editace z Vizuálního editoru
Řádek 1: Řádek 1:
{{sloh}}
{{sloh}}
[[Soubor:Rorschach inkblots.jpg|náhled|Rorschachův test]]
[[Soubor:Rorschach inkblots.jpg|náhled|Rorschachův test]]
'''Rorschachův test''' inkoustových skvrn je jedna z metod užívaných v [[Psychologie|psychologii]] k rozboru [[osobnost]]i. Jedná se o [[projektivní test]], využívající [[projekce (psychologie)|projekci]] myšlenkových pochodů a osobnostních rysů na neurčité objekty.
'''Rorschachův test''' inkoustových skvrn je jedna z [[Diagnóza (medicína)|diagnostických]] metod užívaných v [[Psychologie|psychologii]] k rozboru struktury [[osobnost]]i. Jedná se o [[projektivní test]], využívající [[projekce (psychologie)|projekci]] myšlenkových pochodů a osobnostních rysů na neurčité objekty.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ashton
| jméno = Michael C.
| titul = Personality Traits and the Inventories that Measure Them
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/B9780124160095000025
| vydavatel = Elsevier
| strany = 27–55
| isbn = 978-0-12-416009-5
| doi = 10.1016/b978-0-12-416009-5.00002-5
| poznámka = DOI: 10.1016/B978-0-12-416009-5.00002-5
| jazyk = en
}}</ref> Testovaná osoba je postupně požádána o vlastní interpretaci deseti karet s [[Osová souměrnost|bilaterárně symetrickými]] [[Inkoust|inkoustovými]] skvrnami,<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Groth-Marnat
| jméno = Gary
| titul = Handbook of psychological assessment
| url = https://www.worldcat.org/oclc/934101953
| vydání = Sixth edition
| místo = Hoboken, New Jersey
| počet stran = 1 online resource (xii, 911 pages)
| isbn = 978-1-118-96068-4
| isbn2 = 1-118-96068-8
| oclc = 934101953
}}</ref> z nichž je pět karet černobílých a pět barevných na bílém pozadí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gardner
| jméno = Murphy
| příjmení2 = Murphy,
| jméno2 = Lois Barclay
| příjmení3 = Newcomb
| jméno3 = Theodore Mead
| titul = Experimental social psychology
| url =
| vydání = 1
| typ vydání = přepracované
| vydavatel = Harper
| rok vydání = 1937
| isbn = 9780837133416
}}</ref>


Tento test byl koncipován v roce 1921 švýcarským [[Psychiatr|psychiatrem]] [[Hermann Rorschach|Hermannem Rorschachem]] (1884–1922)<ref name=":1">{{Citace periodika
Tento test koncipoval [[Hermann Rorschach]] (1884–1922), [[Švýcarsko|švýcarský]] [[psychiatr]], který svůj test poprvé představil v roce [[1921]]. Tuto techniku vytvořil ve spolupráci s [[Eugen Bleuler|Eugenem Bleulerem]] a [[Carl Gustav Jung|Carlem Gustavem Jungem]].
| titul = The Rorschach Technique: A Manual for a Projective Method of Personality Diagnosis.
| periodikum = Archives of Neurology And Psychiatry
| datum vydání = 1943-06-01
| ročník = 49
| číslo = 6
| strany = 930
| issn = 0096-6754
| doi = 10.1001/archneurpsyc.1943.02290180154019
| url = http://dx.doi.org/10.1001/archneurpsyc.1943.02290180154019
| datum přístupu = 2023-04-28
}}</ref><ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Tibon-Czopp
| jméno = Shira
| příjmení2 = Weiner
| jméno2 = Irving B.
| titul = Forensic Applications of Rorschach Assessment
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-1-4939-3151-4_10
| vydavatel = Springer New York
| místo = New York, NY
| strany = 197–212
| isbn = 978-1-4939-3150-7
| isbn2 = 978-1-4939-3151-4
}}</ref> ve spolupráci s [[Eugen Bleuler|Eugenem Bleulerem]]<ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Exner
| jméno = John E.
| titul = The Rorschach : a comprehensive system
| url = https://www.worldcat.org/oclc/27725493
| vydání = 3rd ed
| vydavatel = Wiley
| místo = New York
| počet stran = volumes <1- 2>
| isbn = 0-471-55902-4
| isbn2 = 978-0-471-55902-3
| oclc = 27725493
}}</ref> a [[Carl Gustav Jung|Carlem Gustavem Jungem]].


== Předchůdci ==
== Předchůdci ==
Řádek 10: Řádek 81:
Německý [[psycholog]] [[William Stern]] (autor prvních [[Inteligenční test|inteligenčních testů]]) používal při psychologické diagnostice fotografie mraků.
Německý [[psycholog]] [[William Stern]] (autor prvních [[Inteligenční test|inteligenčních testů]]) používal při psychologické diagnostice fotografie mraků.


Interpretace inkoustových skvrn byla ústředním prvkem hry ''[[Klecksographie]]'' z konce 19. století. Existují důkazy, že [[Hermann Rorschach|Rorschach]] sám tuto hru jako mladý hrával. Tato hra inspirovala například také [[Justinus Kerner|Justinuse Kernera]], německého lékaře, který v roce 1857 vydal populární knihu básní, z nichž každá byla inspirována náhodnou kaňkou.<ref name=":3" />
== Vzhled testu ==
Rorschachův test obsahuje pouze deset karet. Nejedná se tedy o libovolné skvrny. Zpočátku Rorschach vytvořil mnoho [[inkoust]]ových skvrn, které nechal otestovat na mnoha lidech, a z nich vybral pouhých deset takových, které v lidech vyvolávaly nejvíce reakcí a nejvíce podněcovaly jejich [[Představa|fantazii]].


== Vznik testu ==
Test obsahuje pět karet černobílých, dvě černo-červené na bílém pozadí a tři barevné. Všechny skvrny jsou souměrné dle [[Vertikála|vertikální]] [[Osa|osy]] procházející středem karty.
Během vývoje testu [[Hermann Rorschach|Rorschach]] vytvořil tisíce různých inkoustových skvrn,<ref name=":1" /> ze kterých vybral 40 pro svou další práci. Tento počet později zúžil na 15 a následně na 10 nejpoužívanějších.<ref name=":3" />


Hlavním Rorschachovým cílem bylo vytvořit test pro diagnózu [[schizofrenie]] a jiných [[Duševní porucha|duševních poruch]].<ref name=":0" /> Ve svém výzkumu sesbíral data od více než 400 subjektů, která následně dělil na základě [[Demografie|demografických]] kategorií a psychologických [[Diagnóza (medicína)|diagnóz]].<ref name=":4">{{Citace monografie
Jednotlivé podnětové tabule by se správně neměly zveřejňovat a být volně šiřitelné – z etických důvodů.
| příjmení = Hermann.
| jméno = Rorschach,
| titul = Psychodiagnostics - A Diagnostic Test Based on Perception.
| url = http://worldcat.org/oclc/936200227
| vydavatel = Read Books Ltd
| isbn = 1-4465-4997-6
| isbn2 = 978-1-4465-4997-1
| oclc = 936200227
}}</ref> Pozornost věnoval velikosti oblasti, kterou subjekt interpretoval, dominantním charakteristikám vnímaných subjektem (například tvar, barva, dojem pohybu) a obsahu interpretace (např. člověk, zvíře, anatomie).<ref name=":3" /> Zjistil například, že depresivní osoby měly tendenci dávat kratší, méně obsáhlé výpovědi a neurotici vykazovali známky silnější emoční reakce na barevné obrazce.<ref name=":3" /><ref name=":4" />


== Historie ==
== Historie ==
Přestože působil jako viceprezident [[Švýcarská psychoanalytická společnost|Švýcarské psychoanalytické společnosti]], měl Rorschach potíže s vydáním knihy a když se poprvé objevila, vzbudila jen malou pozornost. Úspěchu se dočkala až pět let po Rorschachově smrti, když ji v roce 1927 zakoupilo nakladatelství Hans Huber. <ref name=":2" /><ref name=":3" />
Interpretace inkoustových skvrn byla ústředním prvkem hry, Gobolinks z konce 19. století. Rorschachův byl však prvním systematickým přístupem tohoto druhu. Inkoustové skvrny ručně kreslil sám [[Hermann Rorschach]]. Bylo naznačeno, že Rorschachovo použití inkoustových skvrn mohlo být inspirováno německým lékařem Justinusem Kernerem, který v roce 1857 vydal populární knihu básní, z nichž každá byla inspirována náhodnou kaňkou.

Francouzský psycholog [[Alfred Binet]] také experimentoval s inkoustovými skvrnami jako test tvořivosti a po přelomu století i s psychologickými experimenty, kde byly využity [[inkoust]]ové skvrny, s cíli jako je studium představivosti a vědomí. Po studiu 300 duševních pacientů a 100 kontrolních subjektů napsal Rorschach v roce 1921 svou knihu [[Psychodiagnostik]], která měla tvořit základ základ jeho testu<ref>https://books.google.cz/books?id=wBlaCwAAQBAJ&pg=PA3&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false</ref> (po experimentování s několika stovkami inkoustových skvrn vybral sadu deseti pro jejich diagnostickou hodnotu), ale v následujícím roce zemřel. Přestože působil jako viceprezident Švýcarské psychoanalytické společnosti, měl Rorschach potíže s vydáním knihy a když se poprvé objevila, vzbudila jen malou pozornost.

V roce 1927 zakoupilo nově založené nakladatelství Hans Huber Rorschachovu knihu Psychodiagnostik ze soupisu Ernsta Birchera. Huber zůstává vydavatelem zkušební a související knihy, přičemž Rorschach je registrovanou ochrannou známkou švýcarského nakladatelství Verlag Hans Huber, Hogrefe AG. Dílo bylo popsáno jako „hustě napsaný kus vyhotovený suchou vědeckou terminologií“.


Po Rorschachově smrti vylepšili původní systém bodování testů [[Samuel Beck]], [[Bruno Klopfer]] a další. John E. Exner shrnul některé z těchto pozdějších vývojů v komplexním systému a zároveň se snažil, aby bodování bylo statisticky přísnější. Některé systémy jsou založeny na psychoanalytickém pojetí objektových vztahů. Systém Exner zůstává ve Spojených státech velmi populární, zatímco v Evropě někdy převládají jiné metody, jako je ta, kterou popisuje v učebnici [[Ewald Bohm]], který je bližší původnímu Rorschachovu systému a hlouběji zakořeněný v původních principech psychoanalýzy.{{Fakt/dne|20230123211217|}} Rorschach nikdy nezamýšlel, aby byly inkoustové skvrny použity jako obecný test osobnosti, ale vyvinul je jako nástroj pro diagnostiku [[schizofrenie]]. Teprve v roce 1939 byl test použit jako projektivní test osobnosti, k jehož užití byl Rorschach <ref>https://www.wired.com/2009/04/april-2-1922-rorschach-dies-leaving-a-blot-on/</ref> vždy skeptický. Rozhovor v roce 2012 pro dokument stanice [[BBC]] Radio 4 Rita Signerová, kurátorka Rorschachova archivu ve švýcarském Bernu, naznačila, že zdaleka nejde o náhodný design.<ref>https://www.internationalrorschachsociety.com/</ref>
Po Rorschachově smrti vylepšili původní systém bodování testů [[Samuel Beck]], [[Bruno Klopfer]] a další. John E. Exner shrnul některé z těchto pozdějších vývojů v komplexním systému a zároveň se snažil, aby bodování bylo statisticky přísnější. Některé systémy jsou založeny na psychoanalytickém pojetí objektových vztahů. Systém Exner zůstává ve Spojených státech velmi populární, zatímco v Evropě někdy převládají jiné metody, jako je ta, kterou popisuje v učebnici [[Ewald Bohm]], který je bližší původnímu Rorschachovu systému a hlouběji zakořeněný v původních principech psychoanalýzy.{{Fakt/dne|20230123211217|}} Rorschach nikdy nezamýšlel, aby byly inkoustové skvrny použity jako obecný test osobnosti, ale vyvinul je jako nástroj pro diagnostiku [[schizofrenie]]. Teprve v roce 1939 byl test použit jako projektivní test osobnosti, k jehož užití byl Rorschach <ref>https://www.wired.com/2009/04/april-2-1922-rorschach-dies-leaving-a-blot-on/</ref> vždy skeptický. Rozhovor v roce 2012 pro dokument stanice [[BBC]] Radio 4 Rita Signerová, kurátorka Rorschachova archivu ve švýcarském Bernu, naznačila, že zdaleka nejde o náhodný design.<ref>https://www.internationalrorschachsociety.com/</ref>


== Diagnostika ==
== Diagnostika ==
Rorschachův test je určen pro jedince od pěti let věku.<ref>{{Citace elektronického periodika
Psycholog předloží pacientovi kartu s obrázkem, postupně jednu po druhé v daném pořadí. [[Pacient]] má udávat, co na obrázku vidí. Uvádění dalších informací o administraci testu by mohlo zkreslit výsledky a informace tak nejsou veřejnosti poskytovány.
| titul = Online Rorschach Inkblot Test
| periodikum = www.rorschach.org
| url = https://www.rorschach.org/
| datum přístupu = 2023-04-28
}}</ref> Psycholog předloží pacientovi kartu s obrázkem, postupně jednu po druhé v daném pořadí. [[Pacient]] má udávat, co na obrázku vidí. Ke každé kartě je vytvořena tabulka možných odpovědí, která napomáhá psychologově diagnostice, aby byla metoda objektivní. Tyto návody vznikly během testování sady karet na velkém vzorku osob. Uvádění dalších informací o administraci testu by mohlo zkreslit výsledky a informace tak nejsou veřejnosti poskytovány.


Existuje však více diagnostických metod, které nejsou vytvořeny Rorschachem. V roce 1972 publikoval [[John E. Exner]] ''Comprehensive system'' ''(CS)'', systém kódování za účelem sjednocení a [[standardizace]] interpretace Rorschachova testu.<ref name=":0" /> Tento systém využívá mimo jiné poznatky [[kognitivní psychologie]], zejména teorie zpracování informací a ideace, a klade důraz na možnost [[Statistika|statistického]] zpracování výsledků testu.<ref name=":3" /> V současné době probíhá revize tohoto systému, ''Comprehensive System Revised (CS-R)'' a vývoj volně přístupného počítačového systému ''CHESSSS 2''.<ref>{{Citace elektronického periodika
'''Příklad:'''
| titul = International Rorschach Institute {{!}} Projects

| periodikum = www.rorschach-institute.org
Ke každé kartě je vytvořena tabulka možných odpovědí, která napomáhá psychologově diagnostice, aby byla metoda objektivní. Tyto návody vznikly během testování sady karet na velkém vzorku osob. Existuje však více diagnostických metod, které nejsou vytvořeny Rorschachem. Nejčastěji užívanou metodou je systém [[John E. Exner|Johna E. Exnera]].
| url = https://www.rorschach-institute.org/projects.html

| datum přístupu = 2023-04-28
Exnerův systém vytvořil kódování na bázi [[Statistika|statistiky]], kdy lze každou odpověď zařadit do některé kategorie. Výsledek lze tak matematicky zpracovat.
}}</ref> Mezi jiné kódovací manuály patří například ''The Rorschach Performance Assessment System (R-PAS).''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = R-PAS - Home Page
| periodikum = r-pas.org
| url = https://r-pas.org/
| datum přístupu = 2023-04-28
}}</ref>


== Kontroverznost metody ==
== Kontroverznost metody ==
Řádek 52: Řádek 139:


==Použití v umění a médiích==
==Použití v umění a médiích==
Australský umělec [[Ben Quilty]] <ref>https://www.mca.com.au/artists-works/artists/ben-quilty/</ref> použil ve svých obrazech Rorschachovu techniku, když na plátno nahrál impasto olejovou barvu a pak na první z nich vtiskl druhé, nenamalované plátno a přikročil k vytvoření uměleckého díla z tvaru vytvořeného touto metodou.
Australský umělec [[Ben Quilty]] použil ve svých obrazech Rorschachovu techniku, když na plátno nahrál impasto [[Olejová barva|olejovou barvu]] a pak na první z nich vtiskl druhé, nenamalované plátno a přikročil k vytvoření uměleckého díla z tvaru vytvořeného touto metodou.<ref>https://www.mca.com.au/artists-works/artists/ben-quilty/</ref>

Maska fiktivního antihrdiny stejného jména v grafické románové limitované sérii Watchmen zobrazuje neustále se proměňující inkblot založený na návrzích použitých při testech, s černobílým zbarvením masky v souladu s jeho smyslem a pohledem na morálku. V roce 2022 byl oznámen indický film s názvem Rorschach s hercem Mammoottym v hlavní roli, který podněcuje dotazy a diskuzi na sociálních sítích o testu.
Maska fiktivního antihrdiny Rorschach v grafické románové limitované sérii [[Watchmen – Strážci|Watchmen]] zobrazuje neustále se proměňující inkblot založený na návrzích použitých při testech, s černobílým zbarvením masky v souladu s jeho smyslem a pohledem na morálku.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = author.
| jméno = Moore, Alan, 1953-
| titul = Watchmen
| url = http://worldcat.org/oclc/826324713
| isbn = 978-1-4012-3896-4
| isbn2 = 1-4012-3896-3
| oclc = 826324713
}}</ref> V roce 2022 byl natočen indický film s názvem [[Rorschach (film)|Rorschach]] s hercem [[Mammootty|Mammoottym]] v hlavní roli, který podněcuje dotazy a diskuzi na sociálních sítích o testu.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rorschach (2022) - IMDb
| url = https://www.imdb.com/title/tt19886242/
| jazyk = en-US
}}</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 28. 4. 2023, 15:45

ikona
Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Rorschachův test

Rorschachův test inkoustových skvrn je jedna z diagnostických metod užívaných v psychologii k rozboru struktury osobnosti. Jedná se o projektivní test, využívající projekci myšlenkových pochodů a osobnostních rysů na neurčité objekty.[1] Testovaná osoba je postupně požádána o vlastní interpretaci deseti karet s bilaterárně symetrickými inkoustovými skvrnami,[2] z nichž je pět karet černobílých a pět barevných na bílém pozadí.[3]

Tento test byl koncipován v roce 1921 švýcarským psychiatrem Hermannem Rorschachem (1884–1922)[4][5] ve spolupráci s Eugenem Bleulerem[6] a Carlem Gustavem Jungem.

Předchůdci

Ve své malbě se zajímal o náhodné skvrny a praskliny na zdech už Leonardo da Vinci, který se inspiroval Sandrem Botticellim.

Německý psycholog William Stern (autor prvních inteligenčních testů) používal při psychologické diagnostice fotografie mraků.

Interpretace inkoustových skvrn byla ústředním prvkem hry Klecksographie z konce 19. století. Existují důkazy, že Rorschach sám tuto hru jako mladý hrával. Tato hra inspirovala například také Justinuse Kernera, německého lékaře, který v roce 1857 vydal populární knihu básní, z nichž každá byla inspirována náhodnou kaňkou.[6]

Vznik testu

Během vývoje testu Rorschach vytvořil tisíce různých inkoustových skvrn,[4] ze kterých vybral 40 pro svou další práci. Tento počet později zúžil na 15 a následně na 10 nejpoužívanějších.[6]

Hlavním Rorschachovým cílem bylo vytvořit test pro diagnózu schizofrenie a jiných duševních poruch.[2] Ve svém výzkumu sesbíral data od více než 400 subjektů, která následně dělil na základě demografických kategorií a psychologických diagnóz.[7] Pozornost věnoval velikosti oblasti, kterou subjekt interpretoval, dominantním charakteristikám vnímaných subjektem (například tvar, barva, dojem pohybu) a obsahu interpretace (např. člověk, zvíře, anatomie).[6] Zjistil například, že depresivní osoby měly tendenci dávat kratší, méně obsáhlé výpovědi a neurotici vykazovali známky silnější emoční reakce na barevné obrazce.[6][7]

Historie

Přestože působil jako viceprezident Švýcarské psychoanalytické společnosti, měl Rorschach potíže s vydáním knihy a když se poprvé objevila, vzbudila jen malou pozornost. Úspěchu se dočkala až pět let po Rorschachově smrti, když ji v roce 1927 zakoupilo nakladatelství Hans Huber. [5][6]

Po Rorschachově smrti vylepšili původní systém bodování testů Samuel Beck, Bruno Klopfer a další. John E. Exner shrnul některé z těchto pozdějších vývojů v komplexním systému a zároveň se snažil, aby bodování bylo statisticky přísnější. Některé systémy jsou založeny na psychoanalytickém pojetí objektových vztahů. Systém Exner zůstává ve Spojených státech velmi populární, zatímco v Evropě někdy převládají jiné metody, jako je ta, kterou popisuje v učebnici Ewald Bohm, který je bližší původnímu Rorschachovu systému a hlouběji zakořeněný v původních principech psychoanalýzy.[zdroj⁠?] Rorschach nikdy nezamýšlel, aby byly inkoustové skvrny použity jako obecný test osobnosti, ale vyvinul je jako nástroj pro diagnostiku schizofrenie. Teprve v roce 1939 byl test použit jako projektivní test osobnosti, k jehož užití byl Rorschach [8] vždy skeptický. Rozhovor v roce 2012 pro dokument stanice BBC Radio 4 Rita Signerová, kurátorka Rorschachova archivu ve švýcarském Bernu, naznačila, že zdaleka nejde o náhodný design.[9]

Diagnostika

Rorschachův test je určen pro jedince od pěti let věku.[10] Psycholog předloží pacientovi kartu s obrázkem, postupně jednu po druhé v daném pořadí. Pacient má udávat, co na obrázku vidí. Ke každé kartě je vytvořena tabulka možných odpovědí, která napomáhá psychologově diagnostice, aby byla metoda objektivní. Tyto návody vznikly během testování sady karet na velkém vzorku osob. Uvádění dalších informací o administraci testu by mohlo zkreslit výsledky a informace tak nejsou veřejnosti poskytovány.

Existuje však více diagnostických metod, které nejsou vytvořeny Rorschachem. V roce 1972 publikoval John E. Exner Comprehensive system (CS), systém kódování za účelem sjednocení a standardizace interpretace Rorschachova testu.[2] Tento systém využívá mimo jiné poznatky kognitivní psychologie, zejména teorie zpracování informací a ideace, a klade důraz na možnost statistického zpracování výsledků testu.[6] V současné době probíhá revize tohoto systému, Comprehensive System Revised (CS-R) a vývoj volně přístupného počítačového systému CHESSSS 2.[11] Mezi jiné kódovací manuály patří například The Rorschach Performance Assessment System (R-PAS).[12]

Kontroverznost metody

Odpůrci vidí Rorschachův test jako snahu o objektivní analýzu osobnosti z nesmyslných skvrn vyvolávajících subjektivní reakce. Je také otázkou, zdali odpověď odhalí pacientovo psychologické nitro a pochod myšlenek, protože většina z nás své myšlenky před jejich hlasitým vyřčením cenzuruje.

Exnerův systém kódování do kategorií může být silně zkreslen osobností psychologa, který se snaží pacientovy odpovědi zařadit do předurčených kategorií. Je tedy rozdílné, zdali skvrnu připomínající podprsenku psycholog zaznamená do kategorie „sexualita“ či „oblékání“.

Mnozí taktéž zpochybňují validitu testu (zdali opravdu měří to, co měřit má, tedy pacientovu osobnost).

Je také napadána reliabilita testu (jeho spolehlivost, zdali u stejných osob a v různém čase naměří to samé): je zde možné zkreslení závislé na situaci, ve které testování probíhá. Jaká je osobnost psychologa, zdali sedí blízko či daleko pacienta, zdali mu kartu natáčí.

Test by měl měřit osobnostní charakteristiky, mnozí psychologové ho však používají i k diagnostice duševních poruch. K tomu však není test přímo určen. Dříve byl používán i k odhalení homosexuality, tato domněnka však byla vyvrácena, Rorschachův test neměří sexuální orientaci.

Validita testu by mohla být znehodnocena rovněž i zveřejněním tabulí testu, což ovlivní reakci respondentů předem vystaveným Rorschachovým obrazům. Publikování Rorschachových obrazů nicméně vítají někteří kritici testu, kteří považují test za pseudovědu. Například Benjamin Radford, redaktor časopisu Skeptical Inquirer, uvedl, že Rorschach „zůstal v používání více z tradice, než dobrý důkaz“, a že doufá, že zveřejnění testu by konečně mohlo urychlit jeho zánik.[13]

Používání v současnosti

Rorschachův test je stále jednou z nejpoužívanějších metod. Například v soudním lékařství je hned druhou nejpoužívanější metodou. Ročně je Rorschachovu testu podrobeno okolo šesti milionů osob na celém světě. Tento test je rozšířen ve všech světadílech. V roce 1998 proběhl výzkum mezi českými psychology, kde 94 ze 108 psychologů uvedlo, že tuto metodu používá, z čehož si ji 77 psychologů vysoce cení.[zdroj⁠?] Metoda dlouhodobě patří k nejpoužívanějším v České republice, v průzkumu z roku 2009 byla na prvním místě (29 % všech psychologů), v průzkumu z roku 2002 na čtvrtém (45 %).[14]

Použití v umění a médiích

Australský umělec Ben Quilty použil ve svých obrazech Rorschachovu techniku, když na plátno nahrál impasto olejovou barvu a pak na první z nich vtiskl druhé, nenamalované plátno a přikročil k vytvoření uměleckého díla z tvaru vytvořeného touto metodou.[15]

Maska fiktivního antihrdiny Rorschach v grafické románové limitované sérii Watchmen zobrazuje neustále se proměňující inkblot založený na návrzích použitých při testech, s černobílým zbarvením masky v souladu s jeho smyslem a pohledem na morálku.[16] V roce 2022 byl natočen indický film s názvem Rorschach s hercem Mammoottym v hlavní roli, který podněcuje dotazy a diskuzi na sociálních sítích o testu.[17]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ASHTON, Michael C. Personality Traits and the Inventories that Measure Them. [s.l.]: Elsevier Dostupné online. ISBN 978-0-12-416009-5. DOI 10.1016/b978-0-12-416009-5.00002-5. S. 27–55. (anglicky) DOI: 10.1016/B978-0-12-416009-5.00002-5. 
  2. ↑ a b c GROTH-MARNAT, Gary. Handbook of psychological assessment. Sixth edition. vyd. Hoboken, New Jersey: [s.n.] 1 online resource (xii, 911 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-118-96068-4, ISBN 1-118-96068-8. OCLC 934101953 
  3. ↑ GARDNER, Murphy; MURPHY,, Lois Barclay; NEWCOMB, Theodore Mead. Experimental social psychology. 1., přepracované vyd. [s.l.]: Harper, 1937. ISBN 9780837133416. 
  4. ↑ a b The Rorschach Technique: A Manual for a Projective Method of Personality Diagnosis.. Archives of Neurology And Psychiatry. 1943-06-01, roč. 49, čís. 6, s. 930. Dostupné online [cit. 2023-04-28]. ISSN 0096-6754. DOI 10.1001/archneurpsyc.1943.02290180154019. 
  5. ↑ a b TIBON-CZOPP, Shira; WEINER, Irving B. Forensic Applications of Rorschach Assessment. New York, NY: Springer New York Dostupné online. ISBN 978-1-4939-3150-7, ISBN 978-1-4939-3151-4. S. 197–212. 
  6. ↑ a b c d e f g EXNER, John E. The Rorschach : a comprehensive system. 3rd ed. vyd. New York: Wiley volumes <1- 2> s. Dostupné online. ISBN 0-471-55902-4, ISBN 978-0-471-55902-3. OCLC 27725493 
  7. ↑ a b HERMANN., Rorschach,. Psychodiagnostics - A Diagnostic Test Based on Perception.. [s.l.]: Read Books Ltd Dostupné online. ISBN 1-4465-4997-6, ISBN 978-1-4465-4997-1. OCLC 936200227 
  8. ↑ https://www.wired.com/2009/04/april-2-1922-rorschach-dies-leaving-a-blot-on/
  9. ↑ https://www.internationalrorschachsociety.com/
  10. ↑ Online Rorschach Inkblot Test. www.rorschach.org [online]. [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ International Rorschach Institute | Projects. www.rorschach-institute.org [online]. [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ R-PAS - Home Page. r-pas.org [online]. [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ RADFORD, Benjamin. Rorschach Test: Discredited But Still Controversial. Live Science. Imaginova Corp., 2009-07-31. Dostupné online [cit. 2009-09-01]. 
  14. ↑ Nejpoužívanější psychodiagnostické metody v České republice. testforum.cz [online]. [cit. 2014-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-02. 
  15. ↑ https://www.mca.com.au/artists-works/artists/ben-quilty/
  16. ↑ AUTHOR., Moore, Alan, 1953-. Watchmen. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-4012-3896-4, ISBN 1-4012-3896-3. OCLC 826324713 
  17. ↑ Rorschach (2022) - IMDb. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rorschachův_test&oldid=22745960“