Olejová barva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pohled na Delft v olejových barvách, Jan Vermeer.

Olejová barva je druh pomalu schnoucí barvy, který se skládá z částic pigmentu suspendovanýchzasychajícím oleji, nejčastěji lněném. Viskozitu barvy lze měnit přidáním rozpouštědla, například terpentýnu nebo lakového benzinu. Pro zvýšení lesku zaschlého filmu barvy lze přidat lak.

Olejové barvy se pro jednoduchou dekoraci používaly v Anglii od 13. století[1], nicméně do 15. století nebyly široce přijaty jako barvy pro malířskou tvorbu. Běžným moderním použitím olejových barev je povrchová úprava (nátěr) dřeva v interiéru a exponovaných kovových konstrukcí, například lodí nebo mostů. Pro svoji trvanlivost a jasné barvy jsou vhodné pro použití na dřevo a kov v interiéru i exteriéru. Tloušťka vrstvy barvy má zásadní vliv na rychlost zasychání; tenké vrstvy olejových barev schnou relativně rychle.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oil paint na anglické Wikipedii.

  1. Charles Eastlake, Materials for a History of Oil Painting, Longman, Longman, Brown, Green, and Longman, 1847.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obecné[editovat | editovat zdroj]

  • (anglicky) Mayer, Ralph. The Artist's Handbook of Materials and Techniques Viking Adult; 5th revised and updated edition, 1991. ISBN 0-670-83701-6

Historie[editovat | editovat zdroj]

Chemie[editovat | editovat zdroj]