Langerin: Porovnání verzí
vytvořeno překladem stránky „Langerin“ |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 5. 2. 2021, 11:25
Šablona:Infobox geneŠablona:Infobox gene
Langerin (CD207) je transmembránový protein II. typu, který je u lidí kódován CD207 genem.[1][2] Poprvé jej popsali vědci Sem Saeland a Jenny Valladeau jako hlavní složku Birbeckových granulí. Langerin je lektinový receptor C-typu na Langerhansových buňkách (LC) a u myší také na dermálních a intersticiálních CD103+ dendritických buňkách (DC) a na rezidentních CD8+ DC v lymfatických uzlinách.[1][3][4]
Funkce
Langerin je exprimovaný v LC, které se nacházejí v epidermis a ve vaginální a ústní sliznici. LC jsou imunitní buňky, které jsou vývojově blízké makrofágům, ale funkčně se podobají konvenčním DC (cDC).[5] Langerin rozpoznává a váže sacharidy jako manózu, fukózu a N-acetylglukosamin, díky čemuž mohou LC reagovat proti patogenům jako HIV-1, Mycobacterium leprae a Candida albicans. Osud patogenů po vazbě na langerin není dosud zcela znám, předpokládá se však, že dochází k internalizaci antigenu do cytoplazmatických organel zvaných Birbeckovy granule, kde dochází k degradaci a ke zpracování antigenu pro prezentaci T-lymfocytům. Langerin např. váže lipoarabinomanany mykobakterií a v Birbeckových granulí se podílí na vazbě antigenu na CD1a. U myší se largerin podílí na navázání antigenu na MHC glykoproteiny II. třídy i na navázání na MHC glykoproteiny I. třídy při zkřížené prezenzaci.[1]
Pro formaci Birbeckových granulí se zdá být důležitá intracelulární Src homologní doména langerinu. Birbeckovy granule obsahují Rab11a, které se mohou podílet na recyklaci langerinu.[1]
Langerin má podobnou funkci a strukturu jako DC-SIGN (CD209) na povrchu DC. Oba tyto receptory vážou na svou CRD doménu podobné antigeny, např. Mycobacterium tuberculosis nebo HIV-1. Zatímco po vazbě na langerin ale dojde k zneškodnění viru HIV-1, po vazbě na DC-SIGN dojde k infekci.[1]
Klinický význam
LC prostřednictvím langerinu v lidské vaginální sliznici vážou silně glykosylovaný glykoprotein gp120 v obalu HIV-1. Následně dochází k internalizaci viru do Birbeckovy granule, k jeho degradaci a zpracování k prezentaci. Langerin má tedy antivirovou aktivitu a chrání před infekcí HIV-1 – k infekci může dojít, pokud je langerin defektní, pokud jsou vysoké titry viru nebo pokud jde o koinfekci.[6][1][7]
Langerin váže také manózu na vnější buněčné stěně hub a beta-glukany v buněčných záhybech. Tím se mohou LC bránit proti houbám jako Candida, Saccharomyces a Malassezia furfur. Dále rozpoznává Gal-6-sulfátovaný laktosamin glioblastomu.[8][1] LC v plicním epitelu prostřednictvím langerinu vážou virus spalniček, který následně degradují a prezentují CD4+ T-lymfocytům.[8]
Viz také
Reference
- ↑ a b c d e f g VALLADEAU, Jenny; RAVEL, Odile; DEZUTTER-DAMBUYANT, Colette. Langerin, a Novel C-Type Lectin Specific to Langerhans Cells, Is an Endocytic Receptor that Induces the Formation of Birbeck Granules. Immunity. 2000-01, roč. 12, čís. 1, s. 71–81. Dostupné online [cit. 2021-02-04]. DOI 10.1016/S1074-7613(00)80160-0. (anglicky) Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „:0“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ THÉPAUT, Michel; VALLADEAU, Jenny; NURISSO, Alessandra. Structural Studies of Langerin and Birbeck Granule: A Macromolecular Organization Model. Biochemistry. 2009-03-31, roč. 48, čís. 12, s. 2684–2698. Dostupné online [cit. 2021-02-04]. ISSN 0006-2960. DOI 10.1021/bi802151w.
- ↑ STOITZNER, Patrizia; ROMANI, Nikolaus. Langerin, the “Catcher in the Rye”: An important receptor for pathogens on Langerhans cells. European Journal of Immunology. 2011-09, roč. 41, čís. 9, s. 2526–2529. Dostupné online [cit. 2021-02-04]. DOI 10.1002/eji.201141934. PMID 21952811. (anglicky)
- ↑ VALLADEAU, Jenny; CLAIR-MONINOT, Valérie; DEZUTTER-DAMBUYANT, Colette. Identification of Mouse Langerin/CD207 in Langerhans Cells and Some Dendritic Cells of Lymphoid Tissues. The Journal of Immunology. 2002-01-15, roč. 168, čís. 2, s. 782–792. PMID: 11777972. Dostupné online [cit. 2021-02-04]. ISSN 0022-1767. DOI 10.4049/jimmunol.168.2.782. PMID 11777972. (anglicky)
- ↑ DECKERS, Julie; HAMMAD, Hamida; HOSTE, Esther. Langerhans Cells: Sensing the Environment in Health and Disease. Frontiers in Immunology. 2018-02-01, roč. 9, s. 93. Dostupné online [cit. 2021-02-04]. ISSN 1664-3224. DOI 10.3389/fimmu.2018.00093. PMID 29449841.
- ↑ TURVILLE, Stuart; WILKINSON, John; CAMERON, Paul. The role of dendritic cell C-type lectin receptors in HIV pathogenesis. Journal of Leukocyte Biology. 2003-11, roč. 74, čís. 5, s. 710–718. Dostupné online [cit. 2021-02-04]. DOI 10.1189/jlb.0503208. (anglicky)
- ↑ DE WITTE, Lot; NABATOV, Alexey; PION, Marjorie. Langerin is a natural barrier to HIV-1 transmission by Langerhans cells. Nature Medicine. 2007-03, roč. 13, čís. 3, s. 367–371. Dostupné online [cit. 2021-02-04]. ISSN 1078-8956. DOI 10.1038/nm1541. (anglicky)
- ↑ a b STOITZNER, Patrizia; ROMANI, Nikolaus. Langerin, the “Catcher in the Rye”: An important receptor for pathogens on Langerhans cells. European Journal of Immunology. 2011-09, roč. 41, čís. 9, s. 2526–2529. Dostupné online [cit. 2021-02-04]. DOI 10.1002/eji.201141934. PMID 21952811. (anglicky)
Odkazy