Korkovník: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
drobnosti
Rozšíření článku
Řádek 1: Řádek 1:
{{Možná hledáte|tento=rodu korkovník z čeledi [[routovité]]|jiné=[[Dub korkový]], lidově občas nazývaný korkovník}}

{{Taxobox
{{Taxobox
| jméno = Korkovník
| jméno = Korkovník
| obrázek = Phellodendron amurense JPG1b.jpg
| obrázek = Phellodendron amurense var. sachalinense (Sakhalin Cork Tree) (28089230620).jpg
| popisek = korkovník amurský (''Phellodendron amurense'')
| popisek = Korkovník amurský (''Phellodendron amurense'')
| velikost obrázku = 258px
| velikost obrázku = 258px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
Řádek 13: Řádek 15:
| rod popsal = [[Franz Josef Ruprecht|Rupr.]], 1857
| rod popsal = [[Franz Josef Ruprecht|Rupr.]], 1857
}}
}}
'''Korkovník''' (''Phellodendron'') je rod rostlin patřící do čeledi [[routovité]] (''Rutaceae''). Nejsou vůbec příbuzné s [[dub korkový|dubem korkovým]] (''Quercus suber''), ale jejich borku lze rovněž použít k výrobě [[Korek|korku]]. Vyskytují se v lesích východní Asie, zejména v [[Čína|Číně]], [[Japonsko|Japonsku]], [[Korea|Koreji]] a na ruském [[Dálný východ|Dálném východě]]. Plodem jsou aromatické, pro člověka nepoživatelné [[bobule]], jimiž se živí ptáci. Listy a mladé větvičky se používají v [[Tradiční čínská medicína|tradiční čínské]] a japonské medicíně jako léčivá rostlina, především při onemocněních dýchacích a močových cest.


[[Soubor:Boholiuby Lutskyi Volynska-Pershotravnevyi park-Phellodendron amurense-1.jpg|náhled|Kmen korkovníku amurského]]
== Druhy ==
'''Korkovník''' (''Phellodendron'') je rod rostlin z čeledi [[routovité]] (''Rutaceae''), pocházející z [[Čína|Číny]] a [[východní Asie]]. Jsou to opadavé, dvoudomé, aromatické [[strom]]y s více či méně korkovitou [[borka|kůrou]] a střídavými lichozpeřenými [[list]]y. [[Květ]]y jsou většinou pětičetné, nenápadné, v bohatých [[lata|latovitých]] [[květenství]]ch. V současné taxonomii jsou rozlišovány pouze dva druhy. Ve [[třetihory|třetihorách]] se korkovníky vyskytovaly i v Evropě a Severní Americe.

Korkovníky obsahují různé [[alkaloidy]], [[silice]] a další aktivní látky. Oba druhy jsou využívány v asijské [[lékařství|medicíně]]. [[Korkovník amurský]] je občas vysazován i v České republice jako okrasná dřevina. V Asii se z něj získává [[korek]], který však nedosahuje kvality korku z [[dub korkový|korkového dubu]].

== Popis ==

Korkovníky jsou dvoudomé opadavé [[strom]]y s rozložitou [[koruna stromu|korunou]], dorůstající výšky 20 až 35 metrů. [[Borka]] je korkovitá, šedá nebo šedohnědá, ve stáří podélně rozpraskaná, vnitřní kůra žlutá. Některé variety mají tlustě korkovitou kůru, jiné tenkou a korkovitou jen nezřetelně. Mladé větévky jsou tmavě purpurové, s bílými lenticelami. Dřeň větévek je plná, bílá až hnědá, někdy houbovitá. Úžlabní pupeny jsou jednotlivé a zcela kryté rozšířenou bází řapíku, po opadu listů nahé. V [[parenchym]]u rostliny jsou roztroušené siličné nádržky.
[[List]]y jsou silně aromatické, vstřícné, lichozpeřené, bez palistů, složené většinou ze 3 až 5 párů téměř celokrajných nebo na okraji jemně vroubkovaných či pilovitých, řapíčkatých lístků, na jejichž okraji jsou siličné žlázky. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je zpeřená, tvořená 6 až 11 páry žilek.
[[Květ]]y jsou většinou pětičetné (řidčeji až osmičetné), jednopohlavné, uspořádané v bohatých vrcholových nebo i úžlabních [[chocholík|chocholičnatých]] [[lata|latách]]. [[Kalich (botanika)|Kališní]] lístky jsou na bázi srostlé, [[koruna (botanika)|koruna]] volná. V samčích květech je většinou 5 [[tyčinka (botanika)|tyčinek]] (jejich počet odpovídá počtu korunních lístků), přesahujících délkou korunní lístky, a zbytek [[gyneceum (botanika)|gynecea]] tvořeného 5 na bázi srostlými, zakrnělými plodolisty. Samičí květy obsahují 5 krátkých [[patyčinka|staminodií]] a synkarpní [[semeník]] na krátkém [[gynofor]]u. Semeník je zcela srostlý z 5 plodolistů a nese téměř nebo zcela přisedlou, pětilaločnou, široce štítovitou [[blizna|bliznu]]. Obsahuje 5 komůrek, v nichž je po 1 [[vajíčko|vajíčku]].
Plodem je černá nebo temně purpurová [[peckovice]] obsahující 5 chrupavčitých peciček. Za sucha jsou plody pětihranné. Semena jsou hnědá až téměř černá, lesklá, elipsoidního tvaru, lehce zploštělá, až 4,5 mm dlouhá.<ref name="flchina">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Zhang
| jméno = Dianxiang
| příjmení2 = Hartley
| jméno2 = Thomas G.
| titul = Flora of China: Phellodendron
| url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=124944
| jazyk = en
}}</ref><ref name="kub10">{{Citace monografie
| příjmení = Kubitzki
| jméno = K. (ed.)
| příjmení2 = Bayer
| jméno2 = C. (ed.)
| titul = The families and genera of vascular plants. Vol. 10
| vydavatel = Springer
| místo = Berlin
| rok = 2011
| isbn = 978-3-642-14396-0
| jazyk = en
}}</ref><ref name="ma">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno = Jinshuang et al.
| titul = A revision of Philodendron (Rutaceae)
| periodikum = Edinburgh Journal of Botany
| rok = 2006
| číslo = 63(2-3)
}}</ref>

<gallery>
Phellodendron amurense 1-02.19.jpg|Zimní pupen korkovníku amurského
Phellodendron chinense var. yunnanensis - Kunming Botanical Garden - DSC03156.JPG|List korkovníku čínského
Phellodendron amurense kz04.jpg|Květy korkovníku amurského
Phellodendron japonicum ÖBG 10-09-29 33.jpg|Plody korkovníku japonského
</gallery>

== Rozšíření ==

Rod zahrnuje v současném taxonomickém pojetí pouze 2 druhy, rozšířené ve východní [[Asie|Asii]].
[[Korkovník amurský]] je rozšířen v severovýchodních a jihovýchodních oblastech [[Čína|Číny]], [[Japonsko|Japonsku]], [[Korea|Koreji]] a [[Ruský Dálný východ|Ruském Dálném východě]], kde roste jako součást smíšených lesů v nadmořských výškách do 2700 metrů. Podle některých údajů zasahuje i do [[Vietnam]]u.
[[Korkovník čínský]] je endemit Číny. Roste ve středojižní a jihovýchodní Číně ve smíšených lesích od 400 do 2300 metrů. Vzhledem k tomu, že je již dlouho pěstován, nelze jeho původní areál výskytu s jistotou vymezit.<ref name="ma"/><ref name="pwo">{{Citace elektronické monografie
| titul = Plants of the world online
| url = http://powo.science.kew.org/
| datum přístupu =
| vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew
| jazyk = en
}}</ref>

== Ekologické interakce ==

Květy korkovníků jsou opylovány [[hmyz]]em. Plody často vydrží na stromech až do jara. Vyhledávají je různí [[ptáci]] a drobní [[savci]], kteří s konzumací plodů šíří semena.<ref name="ma"/>
Korkovníky jsou živnými rostlinami housenek [[otakárkovití|otakárků]] rodu ''[[Papilio]]'' (''P. bianor'', ''P. dialis'', ''P. helenus'', ''P. hoppo'', ''P. maackii'', ''P. machaon'') a druhu ''[[Sinoprinceps xuthus]]''. Živí se na nich také [[přástevník americký]] (''Hyphantria cunea''), [[modráskovití|modrásek]] ''[[Celastrina phellodendroni]]'', [[soumračníkovití|soumračníci]] ''[[Satarupa monbeigi]]'' a ''[[Satarupa nymphalis]]'' a [[běláskovití|bělásek]] ''[[Aporia hippia]]''.<ref name="hostplants">{{Citace elektronické monografie
| titul = HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants.
| url = http://www.nhm.ac.uk/our-science/data/hostplants/search/index.dsml
| vydavatel = Natural History Museum
| místo = London
| jazyk = en
}}</ref><ref name="zheng"/>

== Obsahové látky a jedovatost ==

Hlavními obsahovými látkami korkovníků jsou různé alkaloidy, zejména [[berberin]], [[palmatin]], [[kadicin]], [[felodendrin]] a [[magnoflorin]].<ref name="botsaf">{{Citace monografie
| příjmení = Gardner
| jméno = Zoë
| příjmení2 = McGuffin
| jméno2 = Michael
| titul = Botanical Safety Handbook
| vydavatel = AHPA
| rok = 2013
| jazyk = en
}}</ref><ref name="zheng">{{Citace monografie
| příjmení = Zheng
| jméno = Hao et al.
| titul = Invasive plants of Asian origin established in the United States and their natural enemies
| vydavatel = USDA Forest Service
| rok = 2006
| jazyk = en
}}</ref> V korkovníku amurském byl dále zjištěn benzopyran [[amurensin]], [[flavonoidy]] (felamurin, felatin, amurensin) a triterpenoid [[limonin]].<ref name="zheng"/><ref name="glasby">{{Citace monografie
| příjmení = Glasby
| jméno = John S.
| titul = Dictionary of plants containing secondary metabolites
| vydavatel = Taylor & Francis
| rok = 2005
| isbn = 0-203-16537-3
| jazyk = en
}}</ref>
V [[silice|silici]] obsažené v květech a plodech korkovníků převažuje [[limonen]] a [[myrcen]], zatímco v silici z listů převažuje [[farnesen]], [[elemol]] a [[ocimen]].<ref name="baser">{{Citace monografie
| příjmení = Baser
| jméno = K. Hüsnü Can
| příjmení2 = Buchbauer
| jméno2 = Gerhard
| titul = Handbook of essential oils.
| vydavatel = CRC Press
| rok = 2010
| isbn = 978-1-4200-6315-8
| jazyk = en
}}</ref>
Předávkování léčivými přípravky z korkovníku je provázeno [[nevolnost]]í a zvracením. Užívání by se měli vyvarovat lidé s onemocněním sleziny nebo trávicího ústrojí. Vzhldem k obsahu [[bereberin]]u není doporučováno užívání v těhotenství.<ref name="pfaf">{{Citace elektronické monografie
| titul = Phellodendron amurense - Rupr.
| url = https://pfaf.org/user/Plant.aspx?LatinName=Phellodendron+amurense
| vydavatel = Plants For A Future
| jazyk = en
}}</ref>
Plody korkovníku amurského jsou jedovaté pro larvy [[Komárovití|komárů]], [[moucha domácí|mouchy]] a larvy [[obaleč jablečný|obaleče jablečného]].<ref name="quattrocchi"/>

<gallery>
Phellodendrine.png|Alkaloid felodendrin
Palmatine.png|Alkaloid palmatin
Ocimene.svg|Monoterpen ocimen
</gallery>

== Taxonomie ==

Rod ''Phellodendron'' je v rámci čeledi ''[[routovité|Rutaceae]]'' řazen do podčeledi ''[[Amyridoideae]]''. V minulosti byl součástí podčeledi ''Toddalioideae'', která však byla na základě [[fylogenetika|fylogenetických]] studií shledána [[parafyletismus|parafyletickou]] a zrušena.<ref name="morton">{{Citace periodika
| příjmení = Morton
| jméno = Cynthia M.
| příjmení2 = Telmer
| jméno2 = Cheryl
| titul = New subfamily classification for the Rutaceae
| periodikum = Annals of the Missouri Botanical Garden,
| rok = 2014
| číslo = 99(4)
}}</ref>
Taxonomie rodu ''Phellodendron'' byla po dlouhý čas neustálená a různé taxony byly hodnoceny na různých úrovních. Celkem bylo v rámci rodu popsáno asi 16 druhů. V revizi, vydané v roce 2006, byl počet uznávaných druhů zredukován na dva, přičemž většina dříve rozlišovaných druhů (''P. japonicum'', ''P. lavallei'', ''P. sachalinense'') byla vřazena do druhu ''P. amurense'' na úrovni variet. Na základě studia herbářového materiálu i terénního průzkumu byla zpochybněna taxonomická významnost některých znaků, které byly používány k odlišení jednotlivých druhů, jako je tloušťka borky nebo ochlupení listů. Ukázalo se, že tyto znaky jsou do značné míry ovlivněny podmínkami prostředí nebo mají klinální variabilitu. Za jediný spolehlivý znak, odlišující ''Phellodenron amurense'' a ''P. chinense'', je považována architektura květenství. ''P. amurense'' má rozvolněná, delší a širší květenství s vyvinutými, nejméně 1 cm dlouhými postranními větévkami, zatímco květenství ''P. chinense'' jsou stažená a postranní větévky jsou velmi krátké nebo zcela chybějí.<ref name="ma"/>
Druh ''Phellodendron burkillii'', popsaný v roce 1960 z Asie, byl v roce 1981 přeřazen do rodu ''[[čtverák|Tetradium]]''.<ref name="ma"/>

== Prehistorie ==

K odštěpení rodu ''Phellodendron'' došlo pravděpodobně již v [[paleocén]]u. Nejstarší známé fosílie pocházejí z přelomu [[eocén]]u a [[oligocén]]u a byly nalezeny v [[hnědé uhlí|hnědouhelných]] vrstvách v [[Nová Anglie|Nové Anglii]]. Rod se v [[třetihory|třetihorách]] vyskytoval i v Evropě, nejstarší nálezy fosilních semen pocházejí ze středního oligocénu.<ref name="tiffney">{{Citace periodika
| příjmení = Tiffney
| jméno = Bruce H.
| titul = The Eocene North Atlantic land bridge: Its importance in Tertiary and modern phytogeography of the Northern Hemisphere
| periodikum = Journal of the Arnold Arboretum
| rok = 1985
| měsíc = Apr.
| číslo = 66(2)
}}</ref><ref name="gregor">{{Citace periodika
| příjmení = Gregor
| jméno = H.J.
| titul = Aspects of the fossil record and phylogeny of the family Rutaceae (Zanthoxyleae, Toddalioideae)
| periodikum = Plant Systematics and Evolution
| rok = 1989
| měsíc = March
| číslo = 162
}}</ref>

== Zástupci ==

* [[korkovník amurský]] (''Phellodendron amurense'')
* [[korkovník amurský]] (''Phellodendron amurense'')
* [[korkovník čínský]] (''Phellodendron chinense'')
* [[korkovník čínský]] (''Phellodendron chinense'')
* [[korkovník japonský]] (''Phellodendron japonicum'')
* [[korkovník japonský]] (''Phellodendron japonicum'', syn. ''P. amurense'' var. ''japonicum'')
* [[korkovník Lavalleův]] (''Phellodendron lavallei'')
* [[korkovník Lavalleův]] (''Phellodendron lavallei'', syn. ''P. amurense'' var. ''lavallei'')
* [[korkovník sachalinský]] (''Phellodendron sachalinense'')
* [[korkovník sachalinský]] (''Phellodendron sachalinense'', syn. ''P. amurense'' var. ''sachalinense'')


== Použití ==
== Význam ==
[[Soubor:Phellodendron amurense (Rutaceae) (tree).JPG|náhled|Korkovník amurský na začátku podzimu]]
Korkovníky jsou velké keře nebo menší stromy s opadavými, lichozpeřenými listy. vzhledem se poněkud podobají jasanu. Lze je použít jako [[okrasná rostlina|okrasné rostliny]], všechny druhy jsou mrazuvzdorné. Korkovníky jsou krásnými [[solitéra]]mi pro větší sadovnické úpravy, a zejména pro parky.<ref>{{Citace monografie
Korkovníky jsou v České republice občas vysazovány jako okrasné dřeviny. Většinou se vysazují jako solitéry, ceněné pro architekturu koruny, žluté podzimní vybarvení a výrazné kmeny a větve v zimním období.<ref name="hieke2"/>
Nejčastěji je pěstován [[korkovník amurský]], s nímž se lze setkat také v řadě botanických zahrad, arboret a zámeckých parků. Letitý exemplář lze vidět například v [[Zámecký park Průhonice|Průhonickém parku]] v louce pod Alpínem. Řidčeji je pěstován [[korkovník čínský]]. Je vysazen například v [[Dendrologická zahrada Průhonice|Dendrologické zahradě]] v Průhonicích nebo v druhé části Průhonického parku, známé jako Obora.<ref name="fls">{{Citace elektronické monografie
| titul = Florius - katalog botanických zahrad
| url = http://www.florius.cz/
}}</ref>

Borka korkovníku amurského je v Asii používána k výrobě levného [[korek|korku]], není však tak kvalitní jako korek z [[dub korkový|dubu korkového]]. [[Dřevo]] slouží zejména k výrobě nábytku.<ref name="flussr-14">{{Citace monografie
| příjmení = Shiskhin
| jméno = B.K. (ed.)
| titul = Flora of USSR. Vol. XIV
| vydavatel = Izdatel'stvo Akademii Nauk SSSR
| místo = Moskva - Leningrad
| rok = 1949
| jazyk = en
}}</ref>
Vnitřní kůra obou druhů korkovníků je využívána v tradiční čínské medicíně.<ref name="ma"/> Má antibakteriální, protizánětlivé, astringentní, diuretické, antirevmatické a afrodiziakální působení, podporuje tvorbu žluči, snižuje horečku, rozšiřuje cévy, podporuje trávení, usnadňuje vykašlávání a snižuje hladinu krevního cukru. Je používána k léčení průjmů, infekcí urogenitálního ústrojí, žloutenky, akutního zánětu spojivek, meningitidy a tuberkulózy, zevně na zánětlivá onemocnění sliznic a kůže.<ref name="Comp2">{{Citace monografie
| příjmení = Handa
| jméno = S. S. et al.
| titul = Compendium of Medicinal and Aromatic Plants. Vol. II: Asia
| vydavatel = ICS Unido
| místo = Trieste
| rok = 2006
| jazyk = en
}}</ref><ref name="quattrocchi">{{Citace monografie
| příjmení = Quattrocchi
| jméno = Umberto
| titul = World dictionary of medicinal and poisonous plants
| vydavatel = CRC Press
| rok = 2012
| isbn = 978-1-4822-5064-0
| jazyk = en
}}</ref><ref name="phchin">{{Citace monografie
| příjmení = Huang
| jméno = Kee Chang
| titul = The Pharmacology of Chinese Herbs
| vydavatel = CRC Press
| místo = Boca Raton, Florida, USA
| rok = 1999
| isbn = 0-8493-1665-0
| jazyk = en
}}</ref><ref name="ramawat">{{Citace monografie
| příjmení = Ramawat
| jméno = K.G. (ed.)
| titul = Herbal drugs: Ethnomedicine to modern medicine
| vydavatel = Springer
| místo = Berlín
| rok = 2009
| isbn = 978-3-540-79115-7
| jazyk = en
}}</ref>

<gallery>
Phellodendron amurense, cut wood.jpg|Dřevo korkovníku amurského
Phellodendron amursense var. sachalinense, Arnold Arboretum - IMG 5913.JPG|Korkovník sachalinský v arboretu v USA
Huangbai Phellodendron amurense.jpg|Kůra korkovníku amurského
</gallery>

== Pěstování ==

Korkovníky jsou teplomilné dřeviny, citlivé na pozdní mrazy. Nejodolnější vůči mrazu je korkovník sachalinský. Daří se jim na výslunném nebo polostinném, chráněném stanovišti. Na půdu nejsou nijak náročné, nejlépe se jim daří v hluboké, výživné a nepříliš těžké půdě. Snášejí i sušší stanoviště a netrpí škůdci ani chorobami.
Množí se výsevem semen. Lze je vysévat buď již na podzim do chladného pařeniště, nebo v předjaří po dvouměsíční [[stratifikace (botanika)|stratifikaci]]. Bez prodělání chladné periody nebo stratifikace kvůli [[dormance|dormanci]] neklíčí.<ref name="hieke2">{{Citace monografie
| příjmení = Hieke
| příjmení = Hieke
| jméno = Karel
| jméno = Karel
| titul = Praktická dendrologie 2
| odkaz na autora = Karel Hieke
| příjmení2 = Pinc
| vydavatel = SZN
| jméno2 = Miroslav
| místo = Praha
| odkaz na autora2 = Miroslav Pinc
| rok = 1978
| rok = 1978
}}</ref><ref name="kobl">{{Citace monografie
| titul = Praktická dendrologie, díl 2.,
| příjmení = Koblížek
| vydavatel = nakladatelství SZN
| vydání = 1.
| jméno = J.
| titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků
| id = 000128363
| vydání = 2
}}</ref>
| vydavatel = Sursum
| místo = Tišnov
| rok = 2006
| isbn = 80-7323-117-4
}}</ref><ref name="ma"/>


== Reference ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<references />


== Externí odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikidruhy|taxon=Phellodendron}}
* {{Wikidruhy|taxon=Phellodendron}}
{{Pahýl}}


{{Portály|Rostliny}}
{{Portály|Rostliny}}

[[Kategorie:Okrasné dřeviny]]
[[Kategorie:Okrasné dřeviny]]
[[Kategorie:Léčivé rostliny]]
[[Kategorie:Routovité]]
[[Kategorie:Routovité]]
[[Kategorie:Flóra Číny]]
[[Kategorie:Flóra Číny]]
[[Kategorie:Flóra Indočíny]]
[[Kategorie:Flóra Indočíny]]
[[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]]
[[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]]
[[Kategorie:Flóra Střední Asie]]
[[Kategorie:Flóra východní Asie]]
[[Kategorie:Flóra východní Asie]]

Verze z 2. 2. 2021, 20:08

Tento článek pojednává o rodu korkovník z čeledi routovité. Možná hledáte: Dub korkový, lidově občas nazývaný korkovník.
Jak číst taxoboxKorkovník
alternativní popis obrázku chybí
Korkovník amurský (Phellodendron amurense)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďroutovité (Rutaceae)
Rodkorkovník (Phellodendron)
Rupr., 1857
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kmen korkovníku amurského

Korkovník (Phellodendron) je rod rostlin z čeledi routovité (Rutaceae), pocházející z Číny a východní Asie. Jsou to opadavé, dvoudomé, aromatické stromy s více či méně korkovitou kůrou a střídavými lichozpeřenými listy. Květy jsou většinou pětičetné, nenápadné, v bohatých latovitých květenstvích. V současné taxonomii jsou rozlišovány pouze dva druhy. Ve třetihorách se korkovníky vyskytovaly i v Evropě a Severní Americe.

Korkovníky obsahují různé alkaloidy, silice a další aktivní látky. Oba druhy jsou využívány v asijské medicíně. Korkovník amurský je občas vysazován i v České republice jako okrasná dřevina. V Asii se z něj získává korek, který však nedosahuje kvality korku z korkového dubu.

Popis

Korkovníky jsou dvoudomé opadavé stromy s rozložitou korunou, dorůstající výšky 20 až 35 metrů. Borka je korkovitá, šedá nebo šedohnědá, ve stáří podélně rozpraskaná, vnitřní kůra žlutá. Některé variety mají tlustě korkovitou kůru, jiné tenkou a korkovitou jen nezřetelně. Mladé větévky jsou tmavě purpurové, s bílými lenticelami. Dřeň větévek je plná, bílá až hnědá, někdy houbovitá. Úžlabní pupeny jsou jednotlivé a zcela kryté rozšířenou bází řapíku, po opadu listů nahé. V parenchymu rostliny jsou roztroušené siličné nádržky. Listy jsou silně aromatické, vstřícné, lichozpeřené, bez palistů, složené většinou ze 3 až 5 párů téměř celokrajných nebo na okraji jemně vroubkovaných či pilovitých, řapíčkatých lístků, na jejichž okraji jsou siličné žlázky. Žilnatina je zpeřená, tvořená 6 až 11 páry žilek. Květy jsou většinou pětičetné (řidčeji až osmičetné), jednopohlavné, uspořádané v bohatých vrcholových nebo i úžlabních chocholičnatých latách. Kališní lístky jsou na bázi srostlé, koruna volná. V samčích květech je většinou 5 tyčinek (jejich počet odpovídá počtu korunních lístků), přesahujících délkou korunní lístky, a zbytek gynecea tvořeného 5 na bázi srostlými, zakrnělými plodolisty. Samičí květy obsahují 5 krátkých staminodií a synkarpní semeník na krátkém gynoforu. Semeník je zcela srostlý z 5 plodolistů a nese téměř nebo zcela přisedlou, pětilaločnou, široce štítovitou bliznu. Obsahuje 5 komůrek, v nichž je po 1 vajíčku. Plodem je černá nebo temně purpurová peckovice obsahující 5 chrupavčitých peciček. Za sucha jsou plody pětihranné. Semena jsou hnědá až téměř černá, lesklá, elipsoidního tvaru, lehce zploštělá, až 4,5 mm dlouhá.[1][2][3]

  • Zimní pupen korkovníku amurského
    Zimní pupen korkovníku amurského
  • List korkovníku čínského
    List korkovníku čínského
  • Květy korkovníku amurského
    Květy korkovníku amurského
  • Plody korkovníku japonského
    Plody korkovníku japonského

Rozšíření

Rod zahrnuje v současném taxonomickém pojetí pouze 2 druhy, rozšířené ve východní Asii. Korkovník amurský je rozšířen v severovýchodních a jihovýchodních oblastech Číny, Japonsku, Koreji a Ruském Dálném východě, kde roste jako součást smíšených lesů v nadmořských výškách do 2700 metrů. Podle některých údajů zasahuje i do Vietnamu. Korkovník čínský je endemit Číny. Roste ve středojižní a jihovýchodní Číně ve smíšených lesích od 400 do 2300 metrů. Vzhledem k tomu, že je již dlouho pěstován, nelze jeho původní areál výskytu s jistotou vymezit.[3][4]

Ekologické interakce

Květy korkovníků jsou opylovány hmyzem. Plody často vydrží na stromech až do jara. Vyhledávají je různí ptáci a drobní savci, kteří s konzumací plodů šíří semena.[3] Korkovníky jsou živnými rostlinami housenek otakárků rodu Papilio (P. bianor, P. dialis, P. helenus, P. hoppo, P. maackii, P. machaon) a druhu Sinoprinceps xuthus. Živí se na nich také přástevník americký (Hyphantria cunea), modrásek Celastrina phellodendroni, soumračníci Satarupa monbeigi a Satarupa nymphalis a bělásek Aporia hippia.[5][6]

Obsahové látky a jedovatost

Hlavními obsahovými látkami korkovníků jsou různé alkaloidy, zejména berberin, palmatin, kadicin, felodendrin a magnoflorin.[7][6] V korkovníku amurském byl dále zjištěn benzopyran amurensin, flavonoidy (felamurin, felatin, amurensin) a triterpenoid limonin.[6][8] V silici obsažené v květech a plodech korkovníků převažuje limonen a myrcen, zatímco v silici z listů převažuje farnesen, elemol a ocimen.[9] Předávkování léčivými přípravky z korkovníku je provázeno nevolností a zvracením. Užívání by se měli vyvarovat lidé s onemocněním sleziny nebo trávicího ústrojí. Vzhldem k obsahu bereberinu není doporučováno užívání v těhotenství.[10] Plody korkovníku amurského jsou jedovaté pro larvy komárů, mouchy a larvy obaleče jablečného.[11]

  • Alkaloid felodendrin
    Alkaloid felodendrin
  • Alkaloid palmatin
    Alkaloid palmatin
  • Monoterpen ocimen
    Monoterpen ocimen

Taxonomie

Rod Phellodendron je v rámci čeledi Rutaceae řazen do podčeledi Amyridoideae. V minulosti byl součástí podčeledi Toddalioideae, která však byla na základě fylogenetických studií shledána parafyletickou a zrušena.[12] Taxonomie rodu Phellodendron byla po dlouhý čas neustálená a různé taxony byly hodnoceny na různých úrovních. Celkem bylo v rámci rodu popsáno asi 16 druhů. V revizi, vydané v roce 2006, byl počet uznávaných druhů zredukován na dva, přičemž většina dříve rozlišovaných druhů (P. japonicum, P. lavallei, P. sachalinense) byla vřazena do druhu P. amurense na úrovni variet. Na základě studia herbářového materiálu i terénního průzkumu byla zpochybněna taxonomická významnost některých znaků, které byly používány k odlišení jednotlivých druhů, jako je tloušťka borky nebo ochlupení listů. Ukázalo se, že tyto znaky jsou do značné míry ovlivněny podmínkami prostředí nebo mají klinální variabilitu. Za jediný spolehlivý znak, odlišující Phellodenron amurense a P. chinense, je považována architektura květenství. P. amurense má rozvolněná, delší a širší květenství s vyvinutými, nejméně 1 cm dlouhými postranními větévkami, zatímco květenství P. chinense jsou stažená a postranní větévky jsou velmi krátké nebo zcela chybějí.[3] Druh Phellodendron burkillii, popsaný v roce 1960 z Asie, byl v roce 1981 přeřazen do rodu Tetradium.[3]

Prehistorie

K odštěpení rodu Phellodendron došlo pravděpodobně již v paleocénu. Nejstarší známé fosílie pocházejí z přelomu eocénu a oligocénu a byly nalezeny v hnědouhelných vrstvách v Nové Anglii. Rod se v třetihorách vyskytoval i v Evropě, nejstarší nálezy fosilních semen pocházejí ze středního oligocénu.[13][14]

Zástupci

Význam

Korkovník amurský na začátku podzimu

Korkovníky jsou v České republice občas vysazovány jako okrasné dřeviny. Většinou se vysazují jako solitéry, ceněné pro architekturu koruny, žluté podzimní vybarvení a výrazné kmeny a větve v zimním období.[15] Nejčastěji je pěstován korkovník amurský, s nímž se lze setkat také v řadě botanických zahrad, arboret a zámeckých parků. Letitý exemplář lze vidět například v Průhonickém parku v louce pod Alpínem. Řidčeji je pěstován korkovník čínský. Je vysazen například v Dendrologické zahradě v Průhonicích nebo v druhé části Průhonického parku, známé jako Obora.[16]

Borka korkovníku amurského je v Asii používána k výrobě levného korku, není však tak kvalitní jako korek z dubu korkového. Dřevo slouží zejména k výrobě nábytku.[17] Vnitřní kůra obou druhů korkovníků je využívána v tradiční čínské medicíně.[3] Má antibakteriální, protizánětlivé, astringentní, diuretické, antirevmatické a afrodiziakální působení, podporuje tvorbu žluči, snižuje horečku, rozšiřuje cévy, podporuje trávení, usnadňuje vykašlávání a snižuje hladinu krevního cukru. Je používána k léčení průjmů, infekcí urogenitálního ústrojí, žloutenky, akutního zánětu spojivek, meningitidy a tuberkulózy, zevně na zánětlivá onemocnění sliznic a kůže.[18][11][19][20]

  • Dřevo korkovníku amurského
    Dřevo korkovníku amurského
  • Korkovník sachalinský v arboretu v USA
    Korkovník sachalinský v arboretu v USA
  • Kůra korkovníku amurského
    Kůra korkovníku amurského

Pěstování

Korkovníky jsou teplomilné dřeviny, citlivé na pozdní mrazy. Nejodolnější vůči mrazu je korkovník sachalinský. Daří se jim na výslunném nebo polostinném, chráněném stanovišti. Na půdu nejsou nijak náročné, nejlépe se jim daří v hluboké, výživné a nepříliš těžké půdě. Snášejí i sušší stanoviště a netrpí škůdci ani chorobami. Množí se výsevem semen. Lze je vysévat buď již na podzim do chladného pařeniště, nebo v předjaří po dvouměsíční stratifikaci. Bez prodělání chladné periody nebo stratifikace kvůli dormanci neklíčí.[15][21][3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ZHANG, Dianxiang; HARTLEY, Thomas G. Flora of China: Phellodendron [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f g A revision of Philodendron (Rutaceae). Edinburgh Journal of Botany. 2006, čís. 63(2-3). 
  4. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c ZHENG, Hao et al. Invasive plants of Asian origin established in the United States and their natural enemies. [s.l.]: USDA Forest Service, 2006. (anglicky) 
  7. ↑ GARDNER, Zoë; MCGUFFIN, Michael. Botanical Safety Handbook. [s.l.]: AHPA, 2013. (anglicky) 
  8. ↑ GLASBY, John S. Dictionary of plants containing secondary metabolites. [s.l.]: Taylor & Francis, 2005. ISBN 0-203-16537-3. (anglicky) 
  9. ↑ BASER, K. Hüsnü Can; BUCHBAUER, Gerhard. Handbook of essential oils.. [s.l.]: CRC Press, 2010. ISBN 978-1-4200-6315-8. (anglicky) 
  10. ↑ Phellodendron amurense - Rupr. [online]. Plants For A Future. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  12. ↑ MORTON, Cynthia M.; TELMER, Cheryl. New subfamily classification for the Rutaceae. Annals of the Missouri Botanical Garden,. 2014, čís. 99(4). 
  13. ↑ TIFFNEY, Bruce H. The Eocene North Atlantic land bridge: Its importance in Tertiary and modern phytogeography of the Northern Hemisphere. Journal of the Arnold Arboretum. Apr. 1985, čís. 66(2). 
  14. ↑ GREGOR, H.J. Aspects of the fossil record and phylogeny of the family Rutaceae (Zanthoxyleae, Toddalioideae). Plant Systematics and Evolution. March 1989, čís. 162. 
  15. ↑ a b HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 
  16. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  17. ↑ SHISKHIN, B.K. (ed.). Flora of USSR. Vol. XIV. Moskva - Leningrad: Izdatel'stvo Akademii Nauk SSSR, 1949. (anglicky) 
  18. ↑ HANDA, S. S. et al. Compendium of Medicinal and Aromatic Plants. Vol. II: Asia. Trieste: ICS Unido, 2006. (anglicky) 
  19. ↑ HUANG, Kee Chang. The Pharmacology of Chinese Herbs. Boca Raton, Florida, USA: CRC Press, 1999. ISBN 0-8493-1665-0. (anglicky) 
  20. ↑ RAMAWAT, K.G. (ed.). Herbal drugs: Ethnomedicine to modern medicine. Berlín: Springer, 2009. ISBN 978-3-540-79115-7. (anglicky) 
  21. ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Korkovník&oldid=19433849“