Přeskočit na obsah

Dopady globálního oteplování: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Zdraví: úprava kapitoly Zdraví
Řádek 749: Řádek 749:
}}</ref>
}}</ref>
==Zdraví==
==Zdraví==
[[Zdraví|Lidské zdraví]] je ovlivňováno klimatem jak přímo (chladem nebo teplem, srážkami, záplavami a požáry) tak i nepřímo environmentálními důsledky (např. šířením nemocí, neúrodami) nebo sociálními důsledky (např. migrací vyvolanou suchem). Také teplotní variabilita, tedy zvýšené kolísání teplot, má vliv na lidské zdraví. Při větších klimatických změnách je pro lidi výrazně obtížnější se přizpůsobit.<ref>{{Citace elektronické monografie
===Kladné důsledky===
| titul = AR5 Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability — IPCC
* Snižování úmrtí v zimním období,<ref name="NPA">{{Citace periodika
| url = https://www.ipcc.ch/report/ar5/wg2/
| příjmení = NPA
| datum přístupu = 2019-03-31
| titul = The Health Effects of Climate Change in the United Kingdom
| příjmení =
| periodikum = Health Protection Report
| ročník = 2007
| jméno =
| číslo = 19
| vydavatel =
| datum = 2007-05-11
| místo =
| strany = 2
| datum vydání =
| kapitola = 11
| url = http://www.hpa.org.uk/hpr/archives/2007/hpr1907.pdf
| url kapitoly = https://archive.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar5/wg2/WGIIAR5-Chap11_FINAL.pdf
| datum_přístupu = 2013-06-09
}}</ref> Prognózy dopadů budoucího oteplování jsou zatím velmi nejisté, zejména proto, že nepřímé důsledky jsou primárně ovlivňovány ekonomickým vývojem jednotlivých regionů. Podle IPCC budou negativní důsledky oteplování na zdraví s největší pravděpodobností převažovat nad pozitivními. Zvláště těžce budou zasaženy [[Rozvojová země|rozvojové země]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| jazyk = en
| příjmení =
}}</ref> přičemž úmrtí z chladu jsou mnohem podstatnější než úmrtí z horka <ref>http://www.natureworldnews.com/articles/14792/20150521/cold-weather-more-deadly-than-extremely-hot-days.htm - Cold Weather: More Deadly Than Extremely Hot Days</ref>
| jméno =
* Snížení stresu z chladu<ref>http://www.lrrd.org/lrrd28/12/kebe28227.htm - Impact of climate change on livestock productive and reproductive performance</ref>
| titul = IPCC AR4 WG 2 Kapitola 8 - Human Health
* Snížení nemocnosti u jistých onemocnění<ref>https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4995683/ - The rise and fall of infectious disease in a warmer world</ref>
| url = https://archive.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar4/wg2/ar4-wg2-chapter8.pdf
| vydavatel = IPCC
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-03-31
}}</ref>


===Záporné důsledky===
=== Přímé důsledky ===
Úmrtnost i nemocnost v určitém místě mají typický průběh písmene U: mimo střední teplotní rozmezí typické pro oblast se úmrtnost prudce zvyšuje ve směru zvyšování extrémů. Úmrtí nejsou jen v důsledku přehřátí organismu nebo podchlazení, ale hlavně kvůli kardiovaskulárním a respiračním příčinám.<ref>{{Citace periodika
* Zvýšení počtu úmrtí z horka<ref name="Medina">{{Citace periodika
| titul = Changes in the Frequency and Intensity of Extreme Temperature Events and Human Health Concerns
| příjmení = Medina-Ramon
| url = http://link.springer.com/10.1007/s40641-015-0017-3
| jméno = M
| periodikum = Current Climate Change Reports
| titul = Temperature, temperature extremes, and mortality: a study of acclimatisation and effect modification in 50 US cities
| datum vydání = 2015-9
| periodikum = Occupational and Environmental Medicine
| datum přístupu = 2019-03-31
| ročník = 64
| číslo = 12
| issn = 2198-6061
| datum = 2007-06-28
| strany = 155–162
| strany = 827–833
| ročník = 1
| číslo = 3
| datum_přístupu = 2013-06-09
| doi = 10.1007/s40641-015-0017-3
| jazyk = en
| jazyk = en
| doi = 10.1136/oem.2007.033175
| jméno = Scott C.
| spoluautoři=Schwartz, J
| příjmení = Sheridan
| jméno2 = Michael J.
| příjmení2 = Allen
}}</ref>
}}</ref>

* Zvýšení tepelného stresu jak u člověka, tak i u dalších savců<ref name="Sherwood">{{Citace periodika
Změna úmrtnosti v závislosti na globálním oteplování závisí na míře oteplování, na zkoumaném regionu a dalších faktorech, jako jsou adaptační a demografické trendy.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Sherwood
| titul = Temporal trends in human vulnerability to excessive heat
| jméno = S. C.
| url = http://stacks.iop.org/1748-9326/13/i=4/a=043001?key=crossref.1951053222f6cc2eb3f540437ff0d44c
| titul = From the Cover: An adaptability limit to climate change due to heat stress
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences
| periodikum = Environmental Research Letters
| datum vydání = 2018-04-01
| ročník = 107
| datum přístupu = 2019-03-31
| číslo = 21
| datum = 2010-05-03
| issn = 1748-9326
| strany = 9552–9555
| strany = 043001
| ročník = 13
| datum_přístupu = 2013-06-09
| jazyk = en
| číslo = 4
| doi = 10.1073/pnas.0913352107
| doi = 10.1088/1748-9326/aab214
| jméno = Scott C
| spoluautoři=Huber, M.
| příjmení = Sheridan
}}</ref>
| jméno2 = Michael J
* Šíření nemocí, přenášených [[komár]]y, jako jsou [[malárie]] a [[Dengue|horečka dengue]]<ref name="Epstein">{{Citace periodika
| příjmení2 = Allen
| příjmení = Epstein
}}</ref> Mimo tropy ohrožují v současné době obyvatele jak zimní mrazy, tak letní horka.<ref>{{Citace periodika
| jméno = Paul R.
| příjmení = Keatinge
| titul = Biological and Physical Signs of Climate Change: Focus on Mosquito-borne Diseases
| jméno = W.R.
| periodikum = Bulletin of the American Meteorological Society
| titul = he Impact of Global Warming on Health and Mortality
| ročník = 79
| periodikum = Southern Medical Journal.
| číslo = 3
| datum = 1998-03-01
| datum vydání = 2004-12
| strany = 409–417
| ročník = 97
| číslo = 11
| datum_přístupu = 2013-06-09
| strany = 1093-1099
| doi = 10.1175/1520-0477(1998)079<0409:BAPSOC>2.0.CO;2
| url =
| spoluautoři=Diaz, Henry F.; Elias, Scott; Grabherr, Georg; Graham, Nicholas E.; Martens, Willem J. M.; Mosley-Thompson, Ellen; Susskind, Joel
| jméno2 = G.C.
}}</ref>
| příjmení2 = Donaldson
*Zvýšení výskytu [[alergie|alergických příznaků]] v důsledku nárůstu koncentrací alergenních [[pyl]]ů<ref name="Rogers">{{Citace periodika
}}</ref> V zásadě lze očekávat zvýšení úmrtnosti související s teplem a poklesem úmrtnosti vyvolané chladem. Odhad provedený pro 400 měst ve 23 zemích po celém světě zjistil, že v Severní a Jižní Americe, střední a jižní Evropě a v jihovýchodní Asii se míra úmrtnosti v důsledku klimatických extrémů obecně zvyšuje. V případě, že nedojde k rázným opatřením na ochranu klimatu, dojde k velmi silnému nárůstu úmrtnosti. Pokud se povede omezit oteplování, ve východní Asii, v severní Evropě a v Austrálii to pravděpodobně povede k mírnému poklesu úmrtnosti zatímco v případě scénáře bez opatření proti změnám klimatu se míra úmrtnosti v těchto regionech ve druhé polovině tohoto století výrazně zvýší.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rogers
| titul = Projections of temperature-related excess mortality under climate change scenarios
| jméno = Christine A.
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S2542519617301560
| titul = Interaction of the Onset of Spring and Elevated Atmospheric CO2 on Ragweed (Ambrosia artemisiifolia L.) Pollen Production
| periodikum = Environmental Health Perspectives
| periodikum = The Lancet Planetary Health
| datum vydání = 2017-12
| ročník = 114
| datum přístupu = 2019-03-31
| číslo = 6
| datum = NaN-NaN-NaN
| pmid = 29276803
| strany = 865–869
| strany = e360–e367
| ročník = 1
| datum_přístupu = 2013-06-09
| číslo = 9
| doi = 10.1289/ehp.8549
| doi = 10.1016/S2542-5196(17)30156-0
| spoluautoři=Wayne, Peter M.; Macklin, Eric A.; Muilenberg, Michael L.; Wagner, Christopher J.; Epstein, Paul R.; Bazzaz, Fakhri A.
| jazyk = en
| jméno = Antonio
| příjmení = Gasparrini
| jméno2 = Yuming
| příjmení2 = Guo
| jméno3 = Francesco
| příjmení3 = Sera
}}</ref> V Perském zálivu a hustě obydlených oblastech jižní Asie, bude docházet, pro scénář bez účinné ochrany klimatu, ke konci století k vlnám tepla s teplotami nad 35 °C, spojeným s vysokou vlhkostí – v takovýchto podmínkách hrozí k přehřátí a smrt již během několika málo hodin.<ref>{{Citace periodika
| titul = An adaptability limit to climate change due to heat stress
| url = http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0913352107
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences
| datum vydání = 2010-05-25
| datum přístupu = 2019-03-31
| issn = 0027-8424
| pmid = 20439769
| strany = 9552–9555
| ročník = 107
| číslo = 21
| doi = 10.1073/pnas.0913352107
| jazyk = en
| jméno = S. C.
| příjmení = Sherwood
| jméno2 = M.
| příjmení2 = Huber
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Future temperature in southwest Asia projected to exceed a threshold for human adaptability
| url = http://www.nature.com/articles/nclimate2833
| periodikum = Nature Climate Change
| datum vydání = 2016-2
| datum přístupu = 2019-03-31
| issn = 1758-678X
| strany = 197–200
| ročník = 6
| číslo = 2
| doi = 10.1038/nclimate2833
| jazyk = en
| jméno = Jeremy S.
| příjmení = Pal
| jméno2 = Elfatih A. B.
| příjmení2 = Eltahir
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Deadly heat waves projected in the densely populated agricultural regions of South Asia
| url = http://advances.sciencemag.org/lookup/doi/10.1126/sciadv.1603322
| periodikum = Science Advances
| datum vydání = 2017-8
| datum přístupu = 2019-03-31
| issn = 2375-2548
| pmid = 28782036
| strany = e1603322
| ročník = 3
| číslo = 8
| doi = 10.1126/sciadv.1603322
| jazyk = en
| jméno = Eun-Soon
| příjmení = Im
| jméno2 = Jeremy S.
| příjmení2 = Pal
| jméno3 = Elfatih A. B.
| příjmení3 = Eltahir
}}</ref>
}}</ref>


Verze z 31. 3. 2019, 08:31

Tento článek pojednává především o důsledcích probíhajícího globálního oteplování, které probíhá během 20. a 21. století.

Související informace naleznete také v článku Vlivy globálního oteplování na lidi.
ikona
Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Jako dopady globálního oteplování jsou označovány mnohé změny ovlivňující lidstvo i Zemi. Globální oteplování je pozorovaný a předpokládaný trend směrem k vyšší globální průměrné teplotě ve srovnání s předindustriální úrovní, s důsledky, jako je zvyšování hladiny oceánů, tání ledovců,[1] změny klimatických zón,[1] vegetačních zón a stanovišť,[2] změny v průběhu srážek, silnějších nebo častějších extrémů počasí, jako jsou povodně, bouře a sucha, šíření parazitů a tropických nemocí, stejně jako nárůst environmentálních uprchlíků, či změn zemědělské produktivity[1]. Předpokládané a pozorované negativní dopady změny klimatu jsou někdy označovány jako „klimatická katastrofa“.

Zatímco o příčinách globálního oteplování – tedy o tom, že hlavní hnací silou tohoto jevu jsou antropogenní emise skleníkových plynů – existuje již mnoho let široká vědecká shoda,[3][4] dopady oteplování jsou teprve rozsáhle diskutovány. Některé důsledky jsou již patrné, jiné se očekávají teprve v budoucnosti; dopady mohou být jak negativní, tak i pozitivní.

Budoucí dopady změny klimatu se budou lišit v závislosti na politikách změny klimatu[5] a sociálním vývoji.[6] Dva hlavní nástroje zaměřené na řešení klimatických změn jsou snižování antropogenních emisí skleníkových plynů (opatření na zmírňování změny klimatu) a přizpůsobení se dopadům změny klimatu.[7] Další řešení může přinést také geoinženýrství,[7] ale většina kolem použití těchto metod existují velké nejistoty.[8]

Krátkodobé politiky změny klimatu by mohly významně ovlivnit dlouhodobé dopady změny klimatu.[5][9] Účinné politiky zmírňování mohou být schopny omezit globální oteplování (v roce 2100) na přibližně 2 ° C nebo nižší, relativně k předindustriálním úrovním,[10] Bez zmírnění dopadů by zvýšená poptávka po energii a rozsáhlé využívání fosilních paliv[11] mohly vést k globálnímu oteplování kolem 4 ° C.[12][13] Čím vyšší nárůst globální teploty by nastal, tím obtížnější by bylo se přizpůsobit[14] a zvýšilo by se riziko negativních dopadů.[15]

Pojmy

Pojem "změna klimatu", používaný v tomto článku se vztahuje ke změnám klimatu, které probíhají přibližně od začátku 20. století.[16][17] Světová meteorologická organizace definuje toto období jako 30 let.[16] Změny klimatu se projevují zvýšením globální povrchové teploty (globální oteplování), změnami intenzity dešťových srážek a změnami frekvence extrémních povětrnostních jevů. Změny klimatu mohou být způsobeny přírodními příčinami, např. změnami radiace Slunce nebo vlivem lidské činnosti, např. změnou složení atmosféry.[18] Změny klimatu vyvolané člověkem se projeví na pozadí přírodních klimatických změn[18] a změn v lidské činnosti, jako je nárůst zalidnění pobřeží nebo v rozšiřování suchých oblastech, které zvyšují nebo snižují klimatickou zranitelnost.[19]

Termín "antropogenní tlaky" se týká vlivu člověka na životní prostředí nebo na chemické prostředí, na rozdíl od přirozených procesů.[20]

"Detekce" je proces, který dokazuje, že se klima změnila v nějakém definovaném statistickém smyslu, aniž by to uvedlo důvod pro tuto změnu. Detekce neznamená přisouzení zjištěné změny konkrétní příčině. "Přisouzení" příčin změny klimatu je proces určení nejpravděpodobnějších příčin zjištěné změny s určitou úrovní jistoty.[21] Detekce a přisouzení mohou být aplikovány také na pozorované změny fyzických, ekologických a sociálních systémů.[22]

Předpokládaný rozsah globálního oteplování

Míra průměrného nárůstu teploty v průběhu 21. století závisí zejména na množství emitovaných skleníkových plynů. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve své poslední páté hodnotící zprávě odhaduje, že globální průměrná teplota vzroste do roku 2100 o 1,5 až 4,5 ° C v závislosti na dalším průběhu emisí skleníkových plynů.[3] Projekce předpokládají, že ve středních zeměpisných šířkách budou růst teploty dvojnásobnou rychlostí proti průměru a v polárních oblastech bude nárůst průměrné teploty dokonce trojnásobný. Největší nárůst teplotních rekordů se předpokládá v středních a východních oblastech Severní Ameriky, ve střední a jižní Evropě, severní Africe, v oblasti Středozemního moře, západní a střední Asie a jižní Afriky.[23]

Rostoucí průměrné teploty posunují teplotní spektrum. Zatímco extrémní chladné události se vyskytují méně často, narůstají maximální teplotní rekordy. Globální oteplování má významná rizika z důvodu možného dopadu na lidskou bezpečnost, zdraví, hospodářství a životní prostředí, ale může mít také pozitivní dopad jak na místní, tak i na regionální úrovni. Některé změny v životním prostředí, které ovlivňují lidi a ekosystémy, jsou již patrné od konce 20. století. Patří mezi ně stoupající hladiny moře, tání ledovců nebo statisticky významné odchylky od běžných povětrnostních podmínek. Dopady změny klimatu jsou na regionální a místní úrovni velmi rozdílné a mají individuální důsledky. Klimatické modely v současnosti popisují důsledky poměrně dobře na globální úrovni, ale na regionální úrovni jsou jejich předpovědi zatím nejisté.

Jak silné budou změny záležet na tom, jak rychle bude změna klimatu postupovat. Má-li se to provést ve velmi krátkém čase, očekává se, že náklady na hospodářskou úpravu a dopady na přírodu budou drasticky patrné. Trendem oteplování je nejen nutit ekosystémy, ale také miliardy lidí za obrovské náklady. B. z hlediska zásobování vodou.

Fyzikální vlivy

Refer to caption and adjacent text
Očekává se, že sedm těchto indikátorů poroste s ohříváním Zeměkoule a měření ukazují, že tomu tak je. U třech ukazatelů se očekává, že budou klesat a měření to také potvrzují.[24]

Existuje široká škála důkazů, že se klimatický systém jako celek ohřívá.[25] Důkazy oteplování jsou pozorovatelné i na živých organizmech.[26] Lidské aktivity přispěly k řadě řadě jevů, které pozorujeme v rámci změn klimatu.[27] Hlavní lidský příspěvek je způsobený spalováním fosilních paliv, které vede ke zvýšení koncentrací skleníkových plynů v atmosféře.[28] Dalším vlivem člověka na klima jsou také emise oxidu siřičitého, které jsou příčinou nárůstu sulfátových aerosolů v atmosféře.[29]

Oteplování způsobené lidmi může vést k rozsáhlým, nevratným a/nebo náhlým změnám fyzikálních systémů.[30][31] Příkladem může být tání pevninských ledovců, které přispívá ke zvyšování hladiny moří.[32] Pravděpodobnost oteplování s nepředvídatelnými důsledky se zvyšuje podle rychlosti, velikosti a trvání změny klimatu.[33]

Změny počasí

Pozorování ukazují, že dochází ke změnám počasí. Změny klimatu ovlivňují pravděpodobnost některých typů povětrnostních jevů.[34]

Byly zaznamenány změny v množství, intenzitě, frekvenci a druhu srážek.: Došlo k velkému nárůstu počtu přívalových srážek srážek, dokonce i na místech, kde celkové množství dešťových srážek pokleslo. Dle zprávy IPCC z roku 2012 je velmi pravděpodobné, že za růstem přívalových srážek v globálním měřítku stojí lidské aktivity.[35]

Projekce budoucích změn srážek předpovídají celkový nárůst srážek, s tím, že bude docházet k výrazným změnám oblastí, kde bude ke srážkám docházet.[34] Projekce naznačují snížení srážek v subtropech a zvýšení srážek v subpolárních zeměpisných šířkách a některých rovníkových regionech.[36] Jinými slovy, oblasti, které jsou v současnosti suché, budou v budoucnosti ještě sušší, zatímco regiony, které jsou v současnosti bohaté na srážky, budou v průměru ještě vlhčí. Tato projekce neplatí ale obecně pro všechny regiony, může docházet k lokálním odlišnostem.[36]

Extrémní jevy

Na většině míst dochází od padesátých let 20. století k nárůstu počtu tropických dnů a nocí a k poklesu počtu chladných dnů a nocí. Je velmi pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat. Tyto trendy jsou velmi pravděpodobně způsobené lidskou činností. Pravděpodobně dochází také k nárůstů dalších extrémních jevů (např. záplavy, sucha a tropické cyklony), ale tyto změny jsou obtížněji identifikovatelné. Projekce naznačují změny frekvence a intenzity některých extrémních povětrnostních jevů. Jistota těchto projekcí se ovšem v průběhu času mění.[37] Nicméně v AR5 od IPCC se píše, že například nejsou důkazy pro to, že by globálně narůstala sucha a že odhady trendů v předchozí zprávě AR4 byly pravděpodobně nadhodnocené.[38] Navíc extrémnost neznamená totéž co variabilita klimatu.[39]

Krátkodobé projekce (2016–2035)

Velmi pravděpodobně bude dále narůstat počet tropických dnů, zatímco nárůst výskytu dalších klimatických extrémů (výrazná sucha, tropické cyklóny) není zatím jistý.[37]

Dlouhodobé projekce (2081–2100)

Budoucí klimatické změny budou spojeny s více horkými dny a méně chladnými dny. Frekvence, délka a intenzita vln horka se s největší pravděpodobností zvýší na většině území. Vyšší růst antropogenních emisí skleníkových plynů bude spojen s větším nárůstem frekvence a závažnosti teplotních extrémů.[40]

Za předpokladu vysokého růstu emisí skleníkových plynů (scénář IPCC RCP8.5) mohou být nyní suché regiony ovlivněny zvýšením rizika sucha a vysychání půdy.[41] Většina půdy na středních šířkách a vlhkých tropických oblastech bude velmi pravděpodobně častěji ohrožena extrémními srážkami.[37]

Vlny horka

V posledních 80. let 20. století se vlny horka doprovázené vysokou vlhkostí vyskytují častěji a jejich průběh je závažnější. Zdvojnásobil se počet tropických nocí. Oblasti, ve které jsou pozorována extrémně horká léta, se zvýšila o 50 až 100krát. Tyto změny se nevysvětlují přirozenou variabilitou a klimatologové je přičítají vlivu antropogenních změn klimatu. Tepelné vlny s vysokou vlhkostí představují velké riziko pro lidské zdraví, zatímco tepelné vlny s nízkou vlhkostí vedou k suchým podmínkám, při kterých vznikají požáry v přírodě. Počet úmrtí v důsledku vln horka převyšuje počet úmrtí, způsobených dohromady hurikány, blesky, tornády, záplavami a zemětřeseními.[42]

Tropické bouře

V celosvětovém měřítku se četnost tropických bouří pravděpodobně sníží nebo zůstane nezměněna. Pravděpodobně však naroste jejich síla - maximální rychlost větru a množství srážek. Dojde pravděpodobně k rozdílnému vývoji tropických bouří v různých oblastech, ale tyto změny jsou nejisté.[43]

Důsledky klimatických extrémů

Dopady extrémních klimatických událostí na životní prostředí a lidskou společnost se budou lišit. Některé vlivy budou přínosné – např. nižší výskyt chladných extrémů povede k menšímu počtu úmrtí z chladu.[44] Celkově však dopad bude pravděpodobně většina dopadů negativní. Zvýšení teploty způsobí, že dojde k tání ledovců, a zvýšené teplotní roztažnosti vody v mořích – oba tyto faktory přispějí k nárůstu hladiny moří, což ohrozí lidi žijící v pobřežních oblastech, například v Nizozemí či Bangladéši.[45][46]

Kryosféra

Kryosféra Země se skládá z oblastí pokrytých sněhem nebo ledem.[47] Hlavní projevy globálního oteplování v kryosféře jsou: zmenšování zalednění kolem Severního pólu,[48] ústup horských ledovců[49] a snižování zimní sněhové pokrývky na severní polokouli.[50]

Podle studie Solomon a kol. (2007)[51] by mohl, za předpokladu vysokého nárůstu emisí skleníkových plynů (SRES A2), arktický mořský ledovec v létě do konce 21. století do značné míry zmizet. Další projekce naznačují, že arktické oblasti by mohly být bez ledu (definované jako rozloha ledu méně než 1 milion čtverečních km) již v letech 2025–2030.[52]

Během 21. století se předpokládá, že bude pokračovat ústup ledovců[53] a sněhové pokrývky.[54] V západních horách Severní Ameriky se předpokládá, že rostoucí teploty a změny srážek povedou ke snížení zásob sněhu,[55][56] které jsou významným zdrojem pitné vody. Tání pevninských ledovců Grónska a Západní Antarktidy by mohlo přispět k nárůstu hladiny moře, a to zejména v dlouhodobém měřítku.[57][58]

Očekává se, že změny v kryosféře budou mít sociální dopady.[59] Například v některých oblastech může ústup ledovců zvýšit riziko nedostatku vody, zejména pitné.[60] Barnett a kol. (2005) odhaduje, že více než jedna šestina světové populace je závislá na vodě z ledovců a ze sněhové pokrývky.[61][62] Snižování podílu kompaktního ledu, znamená zvýšené nebezpečí pro plavbu v důsledku vyššího výskytu ker a plovoucích ledovců.[63] Uvolnění Severozápadního průjezdu od ledu, může naopak zkrátit plavbu lodí mezi Tichým a Atlantským oceánem.[64]

Díky tání věčně zmrzlé půdy dochází v Arktidě a v oblastech permafrostu ke zvýšení úniků metanu, což přispívá k dalším nárůstu skleníkových plynů v atmosféře[65][66][67]

Oceány

Úloha oceánů v globálním oteplování je složitá. Oceány slouží jako propady pro oxid uhličitý a pohlcují velkou část CO2, který by jinak zůstaly v atmosféře – tento proces ale vede ke zvyšování acidifikace oceánů. S nárůstem teploty oceánů klesá jejich schopnost absorbce přebytku CO2. Oceán také působí jako propad absorbující teplo z atmosféry.[68] Nárůst obsahu zachyceného tepla v oceánech je mnohem větší než jakékoliv jiné zásoby energie v tepelné bilanci Země během období 1961–2003 a 1993–2003 a představuje více než 90 % zachyceného narůstajících tepla v rámci planety Země.[69]

Předpokládá se, že globální oteplování bude mít pro oceány mnoho důsledků. Patří mezi ně nárůst hladiny moří v důsledku tepelné roztažnosti vody a tání pevninských ledovců a zahřívání povrchových vrstev oceánů. Další možné důsledky mohou být rozsáhlé změny oceánského koloběhu. Okyselování oceánů má vážné negativní důsledky na mořské ekosystémy,[70][71] dochází k omezení vývoje planktonu, narušení koloběhu uhlíku[72], a ohrožení populací ryb.[73]

Regionální důsledky

Regionální dopady globálního oteplování mohou mít různou povahu. Některé jsou výsledkem celkové globální změny, jako je stoupající teplota, které mají za následek lokální důsledky, jako je tání ledu. V jiných případech může dojít ke změnám souvisejícím s variacemi konkrétního oceánském proudu či systému počasí. V takových případech může být regionální důsledek odlišný a nemusí nutně sledovat celosvětový trend.

Existují tři hlavní způsoby, jak globální oteplování změní regionální klima: tání nebo tvorba ledu, změny hydrologického cyklu (odpařování a srážky) a měnící se mořské proudy a proudění vzduchu v atmosféře. Pobřežní oblasti pak mohou čelit vzestupu hladiny oceánů.

Předpokládá se, že zvláště postiženy budou změnou klimatu Arktida, Afrika, malé ostrovy a asijské megadelty.[74] Negativními dopady změny klimatu jsou nejvíce ohroženy rovníkové oblasti a rozvojové země,[75] ale ohroženy jsou i rozvinuté země.[76] V případě vyspělých zemí je hrozbou nárůst závažnosti a četnosti některých extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vlny veder.[76] Ve všech oblastech budou zvláště ohroženy změnou klimatu některé skupiny obyvatel, jako jsou chudí, malé děti a starší lidé.[74][75][77]

Projekce budoucích změn klimatu v regionálním měřítku nejsou stanoveny zatím s takovou vědeckou jistotou jako globální projekce.[78] Předpokládá se však, že budoucí oteplování bude mít podobný geografický ráz jak se děje již nyní – k největšímu oteplení bude docházet nad pevninou a ve vysokých severních šířkách a nejméně nad Jižním oceánem a částmi severního Atlantického oceánu.[79] Téměř všechny oblasti pevniny se pravděpodobně zahřejí více, než je celosvětový průměr.[80]

Vlivy na společnost

Při hodnocení dopadů klimatické změny je nutné brát v úvahu citlivost a zranitelnost. "Citlivost" je míra, jakou mohou být určitý systémy nebo odvětví ovlivněny změnou klimatu ať už pozitivně či negativně. "Zranitelnost" je míra, do jaké mohou být určité systémy nebo odvětví nepříznivě ovlivněny změnou klimatu.[81]

Citlivost lidské společnosti vůči změně klimatu se liší. Mezi sektory citlivé na změnu klimatu patří vodní zdroje, pobřežní zóny, lidské sídla a lidské zdraví. Odvětví citlivá na změnu klimatu jsou především zemědělství, rybolov, lesnictví, energetika, stavebnictví, pojišťovnictví, finanční služby, cestovní ruch a rekreace.[82][83]

Zásobování potravinami

Změna klimatu ovlivní po celém světě zemědělství a výrobu potravin díky účinkům zvýšených koncentrací CO2 v atmosféře, vyšším teplotám, změnám srážek, změnám transpiračních režimů, zvýšené četnosti extrémních událostí a díky změnám plevelů, škůdců a patogenního tlaku.[84] Obecně platí, že nízko položené oblasti jsou více ohroženy poklesem výnosů.[85]

Do roku 2007 byly dopady regionálních změn klimatu na zemědělství malé.[26] Změny v fenologii plodin poskytují důležité důkazy o reakci na nedávné změny klimatu.[86] Fenologie je studium přírodních jevů, které se pravidelně opakují, a jak tyto jevy souvisí s klimatickými a sezónními změnami.[87] Významný pokrok ve fenologii byl pozorován u zemědělství a lesnictví na velkých oblastech severní polokoule.[26]

Projekce

Pokud dojde do roku 2100 k dalšímu oteplení o 1 až 3° C v porovnání s průměrnými teplotami v letech 1990–2000, dojde pravděpodobně k poklesu výnosů u některých obilovin v rovníkových oblastech a růst výnosů směrem k pólům.[88]

Zemědělství

Kladné důsledky

  • Rostliny rostou více s rostoucí koncentrací oxidu uhličitého.[89][90]
  • Zvýšené zemědělské výnosy v některých oblastech s vyšší nadmořskou výškou[91]
  • Suché oblasti se také více zelenají.[92]
  • Zvýšená produktivita pomerančovníků[93]
  • Srážky se zvýší i v suchých oblastech.[94]

Záporné důsledky

  • Snižování zdrojů pitné vody, častější požáry, změny ekosystémů, rozšiřování pouští[95]
  • Méně časté požáry, což je považováno negativní důsledek[96]
  • Snižování výnosů rýžových polí v důsledků vyšších nočních teplotních minim[97][98]
  • Zvýšení počtu přírodních požárů v důsledku zvýšení teplot a dřívějších příchodů jara[99]
  • Snižování vhodnosti pastvin pro pastvu dobytka v důsledku pronikání keřů do travních porostů[100]

Zdraví

Lidské zdraví je ovlivňováno klimatem jak přímo (chladem nebo teplem, srážkami, záplavami a požáry) tak i nepřímo environmentálními důsledky (např. šířením nemocí, neúrodami) nebo sociálními důsledky (např. migrací vyvolanou suchem). Také teplotní variabilita, tedy zvýšené kolísání teplot, má vliv na lidské zdraví. Při větších klimatických změnách je pro lidi výrazně obtížnější se přizpůsobit.[101] Prognózy dopadů budoucího oteplování jsou zatím velmi nejisté, zejména proto, že nepřímé důsledky jsou primárně ovlivňovány ekonomickým vývojem jednotlivých regionů. Podle IPCC budou negativní důsledky oteplování na zdraví s největší pravděpodobností převažovat nad pozitivními. Zvláště těžce budou zasaženy rozvojové země.[102]

Přímé důsledky

Úmrtnost i nemocnost v určitém místě mají typický průběh písmene U: mimo střední teplotní rozmezí typické pro oblast se úmrtnost prudce zvyšuje ve směru zvyšování extrémů. Úmrtí nejsou jen v důsledku přehřátí organismu nebo podchlazení, ale hlavně kvůli kardiovaskulárním a respiračním příčinám.[103]

Změna úmrtnosti v závislosti na globálním oteplování závisí na míře oteplování, na zkoumaném regionu a dalších faktorech, jako jsou adaptační a demografické trendy.[104] Mimo tropy ohrožují v současné době obyvatele jak zimní mrazy, tak letní horka.[105] V zásadě lze očekávat zvýšení úmrtnosti související s teplem a poklesem úmrtnosti vyvolané chladem. Odhad provedený pro 400 měst ve 23 zemích po celém světě zjistil, že v Severní a Jižní Americe, střední a jižní Evropě a v jihovýchodní Asii se míra úmrtnosti v důsledku klimatických extrémů obecně zvyšuje. V případě, že nedojde k rázným opatřením na ochranu klimatu, dojde k velmi silnému nárůstu úmrtnosti. Pokud se povede omezit oteplování, ve východní Asii, v severní Evropě a v Austrálii to pravděpodobně povede k mírnému poklesu úmrtnosti zatímco v případě scénáře bez opatření proti změnám klimatu se míra úmrtnosti v těchto regionech ve druhé polovině tohoto století výrazně zvýší.[106] V Perském zálivu a hustě obydlených oblastech jižní Asie, bude docházet, pro scénář bez účinné ochrany klimatu, ke konci století k vlnám tepla s teplotami nad 35 °C, spojeným s vysokou vlhkostí – v takovýchto podmínkách hrozí k přehřátí a smrt již během několika málo hodin.[107][108][109]

Tání ledů v Arktidě

Záporné důsledky

  • Vyhynutí 2/3 populace polárního medvěda,[110] ale úbytek jeho populace podle IUCN není prokázán za posledních několik desetiletí,[111] avšak je přesto využíván k demonstrování vlivu globálního oteplování.[112]

Životní prostředí

Ekosystémy

V důsledku dalšího oteplování se předpokládá další vymírání flory a fauny - při nárůstu o 1,5 °C proti předindustriální době se předpokládá vymření 6 % druhů hmyzu, 8 % rostlin a 4 % obratlovců, pokud teplota do roku 2100 naroste o 2 °C, tak se předpokládá vyhynutí 18 % druhů hmyzu, 16 % druhů rostlin a 8 % obratlovců. Dalším ohrožení pro ekosystémy budou častější lesní požáry, extrémní meteorologické jevy a rozšiřování invazivních druhů a rozšiřování nemocí.[113]

Kladné důsledky

  • Zvýšené množství vegetace v extrémních severních polohách[114]
  • Nárůst biomasy planktonu v oblasti severního subtropické části Tichého oceánu[115]
  • Zvýšený nárůst dřevní hmoty v lesích[116]
  • Nárůst oxidu uhličitého způsobuje nárůst vegetace.[117]
  • Suché oblasti se také více zelenají.[118]
  • Zvýšená reprodukce rostlin v Arktické tundře[119]

Záporné důsledky

  • Rostou oblasti oceánů s málo okysličenou vodou[120][121]
  • Zvýšená mortalita borovic kvůli náletům kůrovce[122][123]
  • Zvýšení rizika úhynu korálů v důsledku vybělování a nemocí, způsobených nárůstem teploty[124][125]
  • Zmenšování populací ještěrů[126]
  • Pokles celkového množství fytoplanktonu[127]
  • Pokles světové čisté primární produkce - množství uhlíku absorbovaného rostlinami[128] (tato modelová studie je ale kritizovaná,[129] a očekává se pozitivní nárůst)[130]

Ekonomie

Kladné důsledky

Záporné důsledky

  • Ekonomické škody pro chudší země v nízkých zeměpisných šířkách[132]
  • Miliardové škody na veřejné infrastruktuře[133]
  • Zvyšující se rizika konfliktů[134][135]

Zvyšování hladiny moří

Podle toho, jakým způsobem bude stoupat hladina moří předpokládá se, že budou muset být přemístěny až stovky miliónů lidí, především v nízko položených oblastech Asie.[136] V případě, že se nárůst teploty zastaví na 1,5 °C, budou hladiny oceánů stoupat pomaleji a více lidí se bude schopno adaptovat na nové podmínky a nebude třeba, aby migrovali. Je velmi pravděpodobné, že hladiny moří budou dále stoupat i po roce 2100 i v případě, že se podaří zastavit nárůst průměrné teploty. Je možné, že budou dále tát pevninské ledovce v Grónsku a v Antarktidě a způsobí nárůst hladiny moří v následujících stoletích až o několik metrů.[113] Studie z některých míst, která jsou již dnes vzestupem hladiny postižena ukazují, že místní lidé dávají přednost místním opatřením před přesídlením.[137][138]

Zdroje

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Effects of global warming na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Cramer, W., et al., Executive summary, in: Chapter 18: Detection and attribution of observed impacts (archived 18 October 2014), pp.982–984, in IPCC AR5 WG2 A 2014
  2. ↑ Settele, J., et al., Section 4.3.2.1: Phenology, in: Chapter 4: Terrestrial and inland water systems (archived 20 October 2014), p.291, in IPCC AR5 WG2 A 2014
  3. ↑ a b AR5 Synthesis Report: Climate Change 2014 — IPCC [online]. [cit. 2019-03-30]. Kapitola SPM, s. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ Evidence for man-made global warming hits 'gold standard': scientists. Reuters. 2019-02-26. Dostupné online [cit. 2019-03-30]. (anglicky) 
  5. ↑ a b Oppenheimer, M., et al., Section 19.7.1: Relationship between Adaptation Efforts, Mitigation Efforts, and Residual Impacts, in: Chapter 19: Emergent risks and key vulnerabilities (archived 20 October 2014), pp.1080–1085, in IPCC AR5 WG2 A 2014
  6. ↑ Oppenheimer, M., et al., Section 19.6.2.2. The Role of Adaptation and Alternative Development Pathways, in: Chapter 19: Emergent risks and key vulnerabilities (archived 20 October 2014), pp.1072–1073, in IPCC AR5 WG2 A 2014
  7. ↑ a b Denton, F., et al., Section 20.3. Contributions to Resilience through Climate Change Responses, in: Chapter Climate-resilient pathways: adaptation, mitigation, and sustainable development (archived 20 October 2014), pp.1113–1118, in IPCC AR5 WG2 A 2014
  8. ↑ VOŘÍŠEK, Lukáš. Pokud začneme ochlazovat Zemi, nebudeme už moci nikdy přestat, varují vědci. inSmart.cz [online]. 2018-01-23 [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ Field, C.B., et al., Section A-3. The Decision-making Context, in: Technical summary (archived 18 October 2014), p.55, in IPCC AR5 WG2 A 2014
  10. ↑ SPM.4.1 Long‐term mitigation pathways, in: Summary for Policymakers, pp.11–15 (archived 2 July 2014), in IPCC AR5 WG3 2014
  11. ↑ Clarke, L., et al., Section 6.3.1.3 Baseline emissions projections from fossil fuels and industry (pp.17–18 of final draft), in: Chapter 6: Assessing Transformation Pathways (archived 20 October 2014), in: IPCC AR5 WG3 2014
  12. ↑ Greenhouse Gas Concentrations and Climate Implications, p.14, in Prinn & Reilly 2014. The range given by Prinn and Reilly is 3.3 to 5.5 °C, with a median of 3.9 °C.
  13. ↑ SPM.3 Trends in stocks and flows of greenhouse gases and their drivers, in: Summary for Policymakers, p.8 (archived 2 July 2014), in IPCC AR5 WG3 2014. The range given by the Intergovernmental Panel on Climate Change is 3.7 to 4.8 °C, relative to pre-industrial levels (2.5 to 7.8 °C including climate uncertainty).
  14. ↑ Field, C.B., et al., Box TS.8: Adaptation Limits and Transformation, in: Technical summary (archived 18 October 2014), p.89, in IPCC AR5 WG2 A 2014
  15. ↑ Field, C.B., et al., Section B-1. Key Risks across Sectors and Regions, in: Technical summary (archived 18 October 2014), p.62, in IPCC AR5 WG2 A 2014
  16. ↑ a b IPCC. Glossary A-D "climate" and "climate change". [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. , in IPCC AR4 WG1 2007
  17. ↑ US Environmental Protection Agency (US EPA). Climate Change Science Overview. [s.l.]: US EPA, 14 June 2012. Dostupné online. S. Click on the image to open a pop-up that explains the differences between climate change and global warming.. 
  18. ↑ a b Albritton. Box 1: What drives changes in climate?. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Technical Summary, s. [1]. , in IPCC TAR WG1 2001
  19. ↑ PIELKE, Roger; PRINS, Gwyn; RAYNER, Steve. Lifting the taboo on adaptation. Nature. 2007-02, roč. 445, čís. 7128, s. 597–598. Dostupné online [cit. 2018-10-27]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/445597a. (En) 
  20. ↑ Definition of anthropogenic forcing - Chemistry Dictionary. Chemistry-Dictionary.com [online]. [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ IPCC AR4 WG1 [online]. IPCC, 2007 [cit. 2018-12-28]. Kapitola Glossary A-D. Dostupné online. 
  22. ↑ IPCC SR4 WG2 [online]. IPCC, 2007 [cit. 2018-12-28]. Kapitola 1.2 Methods of detection and attribution of observed changes. Dostupné online. 
  23. ↑ IPCC SR16 Global Warming of 1.5 ºC [online]. [cit. 2019-03-30]. Kapitola Chapter 3 - Executive Summary, s. 177. Dostupné online. 
  24. ↑ NOAA 2010, s. 2
  25. ↑ Solomon. Consistency Among Observations. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Technical Summary, s. TS.3.4 Consistency Among Observations. , in IPCC AR4 WG1 2007.
  26. ↑ a b c Rosenzweig. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Chapter 1: Assessment of Observed Changes and Responses in Natural and Managed Systems, s. Executive summary. , in IPCC AR4 WG2 2007.
  27. ↑ Hegerl. Executive Summary. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Chapter 9: Understanding and Attributing Climate Change, s. Executive Summary. , in IPCC AR4 WG1 2007.
  28. ↑ IPCC. Human and Natural Drivers of Climate Change. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Summary for Policymakers, s. Human and Natural Drivers of Climate Change. , in IPCC AR4 WG1 2007.
  29. ↑ Committee on the Science of Climate Change, US National Research Council. Climate Change Science: An Analysis of Some Key Questions. Washington, DC: National Academy Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0-309-07574-2. Kapitola 3. Human Caused Forcings, s. 12. 
  30. ↑ IPCC. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Summary for Policymakers, s. Sec. 3. Projected climate change and its impacts. , in IPCC AR4 SYR 2007.
  31. ↑ ESRL web team. ESRL News: New Study Shows Climate Change Largely Irreversible. [s.l.]: US Department of Commerce, NOAA, Earth System Research Laboratory (ESRL), 26 January 2009. Dostupné online. 
  32. ↑ IPCC. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Summary for Policymakers, s. Magnitudes of impact. , p.17, IPCC AR4 WG2 2007.
  33. ↑ Executive Summary. [s.l.]: United States National Academy of Sciences, June 2002. Dostupné online. 
  34. ↑ a b Redakce Karl 2009. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Global Climate Change. 
  35. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Summary for policymakers. , in IPCC SREX 2012, s. 8
  36. ↑ a b NOAA. Will the wet get wetter and the dry drier?. GFDL Climate Modeling Research Highlights. Princeton, NJ: National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) Geophysical Fluid Dynamics Laboratory (GFDL), February 2007. Dostupné online. . Revision 10/15/2008, 4:47:16 PM.
  37. ↑ a b c IPCC (2013), Table SPM.1, in Summary for Policymakers, p. 5 (archived PDF), in IPCC AR5 WG1 2013
  38. ↑ http://dailysignal.com/2014/03/31/five-myths-extreme-weather-global-warming/ - Five Myths About Extreme Weather and Global Warming
  39. ↑ https://archive.ipcc.ch/ipccreports/tar/wg1/088.htm - Working Group I: The Scientific Basis: Has Climate Variability, or have Climate Extremes, Changed?
  40. ↑ Stocker, T.F., et al. (2013), Temperature Extremes, Heat Waves and Warm Spells, in: TFE.9, in: Technical Summary, p. 111 (archived PDF), in IPCC AR5 WG1 2013
  41. ↑ Stocker, T.F., et al. (2013), Floods and Droughts, in: TFE.9, in: Technical Summary, p. 112 (archived PDF), in IPCC AR5 WG1 2013
  42. ↑ Heat Waves: The Details. Climate Communication [online]. [cit. 2018-10-27]. Dostupné online. 
  43. ↑ Christensen, J.H.,et al. (2013), Cyclones, in: Executive Summary, in: Chapter 14: Climate Phenomena and their Relevance for Future Regional Climate Change, p. 1220 (archived PDF), in IPCC AR5 WG1 2013
  44. ↑ Confalonieri. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Chapter 8: Human health, s. Executive summary. , in IPCC AR4 WG2 2007.
  45. ↑ IPCC. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Summary for Policymakers, s. Question 4. , p.14, in IPCC TAR SYR 2001.
  46. ↑ IPCC. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Synthesis Report, Topic 5: The long-term perspective, s. Sec. 5.2 Key vulnerabilities, impacts and risks – long-term perspectives. , pp. 64–65, in IPCC AR4 SYR 2007.
  47. ↑ "Cryosphere", in US EPA 2012
  48. ↑ 2011 Arctic Sea Ice Minimum. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. , in Kennedy 2012
  49. ↑ Mass Balance of Mountain Glaciers in 2011. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. , in Kennedy 2012
  50. ↑ 2011 Snow Cover in Northern Hemisphere. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. , in Kennedy 2012
  51. ↑ Solomon, S. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Technical summary, s. TS.5.2 Large-Scale Projections for the 21st Century. , in IPCC AR4 WG1 2007
  52. ↑ Met Office. Arctic sea ice 2012. Exeter, UK: Met Office Dostupné online. 
  53. ↑ Meehl, G.A. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Ch 10: Global Climate Projections, s. Box 10.1: Future Abrupt Climate Change, ‘Climate Surprises’, and Irreversible Changes: Glaciers and ice caps. , in IPCC AR4 WG1 2007, s. 776
  54. ↑ Meehl, G.A. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Ch 10: Global Climate Projections, s. Sec 10.3.3.2 Changes in Snow Cover and Frozen Ground. , in IPCC AR4 WG1 2007, s. 770, 772
  55. ↑ Field, C.B. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Ch 14: North America, s. Sec 14.4.1 Freshwater resources: Surface water. , in IPCC AR4 WG2 2007, s. 627
  56. ↑ "Snowpack", in US EPA 2012
  57. ↑ PFEFFER, W. T., Harper, J. T.; O'Neel, S. Kinematic Constraints on Glacier Contributions to 21st-Century Sea-Level Rise. Science. 2008-09-05, roč. 321, čís. 5894, s. 1340–1343. DOI 10.1126/science.1159099. 
  58. ↑ VERMEER, M., Rahmstorf, S. From the Cover: Global sea level linked to global temperature. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2009-12-07, roč. 106, čís. 51, s. 21527–21532. DOI 10.1073/pnas.0907765106. (anglicky) 
  59. ↑ Some of these impacts are included in table SPM.2: [s.l.]: [s.n.] Kapitola Summary for Policymakers, s. 3 Projected climate change and its impacts: Table SPM.2. , in IPCC AR4 SYR 2007, s. 11–12
  60. ↑ [s.l.]: [s.n.] Kapitola Ch 3: Fresh Water Resources and their Management, s. Sec 3.4.3 Floods and droughts. , in IPCC AR4 WG2 2007, s. 187
  61. ↑ BARNETT, T. P.; ADAM, J. C.; LETTENMAIER, D. P. Potential impacts of a warming climate on water availability in snow-dominated regions. Nature. 2005-11, roč. 438, čís. 7066, s. 303–309. Dostupné online [cit. 2018-10-30]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/nature04141. (En) 
  62. ↑ IMMERZEEL, W. W., van Beek, L. P. H.; Bierkens, M. F. P. Climate Change Will Affect the Asian Water Towers. Science. 2010-06-10, roč. 328, čís. 5984, s. 1382–1385. DOI 10.1126/science.1183188. (anglicky) 
  63. ↑ http://nsidc.org/noaa/iicwg/presentations/IICWG_2008/summary/IICWG_IX_Meeting_Summary.doc
  64. ↑ KERR, R. A. A Warmer Arctic Means Change for All. Science. NaN-NaN-NaN, roč. 297, čís. 5586, s. 1490–1493. DOI 10.1126/science.297.5586.1490. 
  65. ↑ WALTER, K. M., Edwards, M. E.; Grosse, G.; Zimov, S. A.; Chapin, F. S. Thermokarst Lakes as a Source of Atmospheric CH4 During the Last Deglaciation. Science. 2007-10-26, roč. 318, čís. 5850, s. 633–636. DOI 10.1126/science.1142924. (anglicky) 
  66. ↑ Shakhova, N.; I. Semiletov, A. Salyuk, D. Kosmach (2008). "Anomalies of methane in the atmosphere over the East Siberian shelf: Is there any sign of methane leakage from shallow shelf hydrates". Geophysical Research Abstracts 10: A01526. 
  67. ↑ WESTBROOK, Graham K., Thatcher, Kate E.; Rohling, Eelco J.; Piotrowski, Alexander M.; Pälike, Heiko; Osborne, Anne H.; Nisbet, Euan G.; Minshull, Tim A.; Lanoisellé, Mathias; James, Rachael H.; Hühnerbach, Veit; Green, Darryl; Fisher, Rebecca E.; Crocker, Anya J.; Chabert, Anne; Bolton, Clara; Beszczynska-Möller, Agnieszka; Berndt, Christian; Aquilina, Alfred. Escape of methane gas from the seabed along the West Spitsbergen continental margin. Geophysical Research Letters. 2009-08-16, roč. 36, čís. 15, s. n/a–n/a. DOI 10.1029/2009GL039191. (anglicky) 
  68. ↑ State of the Climate in 2009, as appearing in the July 2010 issue (Vol. 91) of the Bulletin of the American Meteorological Society (BAMS). Supplemental and Summary Materials: Report at a Glance: Highlights. [s.l.]: Website of the US National Oceanic and Atmospheric Administration: National Climatic Data Center, July 2010. Dostupné online. 
  69. ↑ Bindoff, N.L. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Ch. 5: Observations: Oceanic Climate Change and Sea Level, s. Sec 5.2.2.3 Implications for Earth’s Heat Balance. , in IPCC AR4 WG1 2007, referred to by: Climate Graphics by Skeptical Science: Global Warming Components:. [s.l.]: Skeptical Science Dostupné online. S. Components of global warming for the period 1993 to 2003 calculated from IPCC AR4 5.2.2.3. 
  70. ↑ FABRY, V. J., Seibel, B. A.; Feely, R. A.; Orr, J. C. Impacts of ocean acidification on marine fauna and ecosystem processes. ICES Journal of Marine Science. 2008-03-11, roč. 65, čís. 3, s. 414–432. DOI 10.1093/icesjms/fsn048. 
  71. ↑ KROEKER, Kristy J., Kordas, Rebecca L.; Crim, Ryan N.; Singh, Gerald G. Meta-analysis reveals negative yet variable effects of ocean acidification on marine organisms. Ecology Letters. 2010-11-01, roč. 13, čís. 11, s. 1419–1434. DOI 10.1111/j.1461-0248.2010.01518.x. (anglicky) 
  72. ↑ HAYS, G, RICHARDSON, A; ROBINSON, C. Climate change and marine plankton. Trends in Ecology & Evolution. 2005-06-01, roč. 20, čís. 6, s. 337–344. DOI 10.1016/j.tree.2005.03.004. (anglicky) 
  73. ↑ MUNDAY, P. L., Dixson, D. L.; McCormick, M. I.; Meekan, M.; Ferrari, M. C. O.; Chivers, D. P. Replenishment of fish populations is threatened by ocean acidification. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2010-07-06, roč. 107, čís. 29, s. 12930–12934. DOI 10.1073/pnas.1004519107. (anglicky) 
  74. ↑ a b IPCC. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Synthesis report, s. Sec. 3.3.3 Especially affected systems, sectors and regions. , in IPCC AR4 SYR 2007.
  75. ↑ a b Schneider, S.H. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Ch 19: Assessing Key Vulnerabilities and the Risk from Climate Change, s. Distribution of Impacts, in: Sec 19.3.7 Update on 'Reasons for Concern'. , in IPCC AR4 WG2 2007, s. 796
  76. ↑ a b Schneider, S.H. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Ch 19: Assessing Key Vulnerabilities and the Risk from Climate Change, s. Sec 19.3.3 Regional vulnerabilities. , in IPCC AR4 WG2 2007, s. 792
  77. ↑ Wilbanks, T.J. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Ch 7: Industry, Settlement and Society, s. Sec 7.4.2.5 Social issues and Sec 7.4.3 Key vulnerabilities. , in IPCC AR4 WG2 2007, s. 373–376
  78. ↑ US NRC. Understanding and Responding to Climate Change. A brochure prepared by the US National Research Council (US NRC). Washington DC: Board on Atmospheric Sciences and Climate, National Academy of Sciences, 2008. Dostupné online. 
  79. ↑ IPCC. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Summary for Policymakers, s. Projections of Future Changes in Climate. , in IPCC AR4 WG1 2007.
  80. ↑ IPCC. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Synthesis Report, s. Question 9: Table SPM-3. , in IPCC TAR SYR 2001.
  81. ↑ IPCC. Glossary P-Z: "sensitivity" and "vulnerability". [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. , in IPCC AR4 WG2 2007.
  82. ↑ IPCC. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Summary for Policymakers, s. Sec. 2.4. Many Human Systems are Sensitive to Climate Change, and Some are Vulnerable. , in IPCC TAR WG2 2001.
  83. ↑ Schneider. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Chapter 19: Assessing key vulnerabilities and the risk from climate change, s. 19.3.2.2 Other market sectors. , in IPCC AR4 WG2 2007.
  84. ↑ Easterling. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Chapter 5: Food, Fibre, and Forest Products, s. 5.4.1 Primary effects and interactions. , in IPCC AR4 WG2 2007, s. 282.
  85. ↑ Schneider. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Chapter 19: Assessing Key Vulnerabilities and the Risk from Climate Change, s. Sec. 19.3.2.1 Agriculture. , in IPCC AR4 WG2 2007, s. 790.
  86. ↑ Rosenzweig. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Chapter 1: Assessment of Observed Changes and Responses in Natural and Managed Systems, s. Sec. 1.3.6.1 Crops and livestock. , in IPCC AR4 WG2 2007.
  87. ↑ IPCC. Glossary P-Z: "phenology". [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. , in IPCC AR4 WG2 2007.
  88. ↑ IPCC AR4 WG2 [online]. IPCC, 2007 [cit. 2018-12-28]. Kapitola 9.3.1 Introduction to Table 19.1. Dostupné online. 
  89. ↑ http://www.climatecentral.org/news/study-finds-plant-growth-surges-as-co2-levels-rise-16094 - Study Finds Plant Growth Surges as CO2 Levels Rise
  90. ↑ http://phys.org/news/2016-04-co2-fertilization-greening-earth.html - CO2 fertilization greening the Earth
  91. ↑ MENDELSOHN, ROBERT, DINAR, ARIEL; WILLIAMS, LARRY. The distributional impact of climate change on rich and poor countries. Environment and Development Economics. NaN-NaN-NaN, roč. 11, čís. 02, s. 159. DOI 10.1017/S1355770X05002755. 
  92. ↑ http://phys.org/news/2016-02-carbon-dioxide-global-dryland-greening.html - Enhanced levels of carbon dioxide are likely cause of global dryland greening, study says
  93. ↑ KIMBALL, BRUCE A., IDSO, SHERWOOD B.; JOHNSON, STEPHANIE; RILLIG, MATTHIAS C. Seventeen years of carbon dioxide enrichment of sour orange trees: final results. Global Change Biology. 2007-10-01, roč. 13, čís. 10, s. 2171–2183. DOI 10.1111/j.1365-2486.2007.01430.x. (anglicky) 
  94. ↑ http://phys.org/news/2016-03-global-world-driest-areas.html - Global warming increases rain in world's driest areas
  95. ↑ SOLOMON, S., Plattner, G.-K.; Knutti, R.; Friedlingstein, P. Irreversible climate change due to carbon dioxide emissions. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2009-01-28, roč. 106, čís. 6, s. 1704–1709. DOI 10.1073/pnas.0812721106. 
  96. ↑ https://phys.org/news/2017-06-earth-power.html - Earth is losing its fire power
  97. ↑ PENG, S. Rice yields decline with higher night temperature from global warming. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2004-06-25, roč. 101, čís. 27, s. 9971–9975. DOI 10.1073/pnas.0403720101. 
  98. ↑ TAO, Fulu, Hayashi, Yousay; Zhang, Zhao; Sakamoto, Toshihiro; Yokozawa, Masayuki. Global warming, rice production, and water use in China: Developing a probabilistic assessment. Agricultural and Forest Meteorology. 2007-09-12, roč. 148, čís. 1, s. 94–110. DOI 10.1016/j.agrformet.2007.09.012. (anglicky) 
  99. ↑ WESTERLING, A. L. Warming and Earlier Spring Increase Western U.S. Forest Wildfire Activity. Science. 2006-08-18, roč. 313, čís. 5789, s. 940–943. DOI 10.1126/science.1128834. 
  100. ↑ MORGAN, J. A., Milchunas, D. G.; LeCain, D. R.; West, M.; Mosier, A. R. Carbon dioxide enrichment alters plant community structure and accelerates shrub growth in the shortgrass steppe. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2007-09-05, roč. 104, čís. 37, s. 14724–14729. DOI 10.1073/pnas.0703427104. 
  101. ↑ AR5 Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability — IPCC [online]. [cit. 2019-03-31]. Kapitola 11. Dostupné online. 
  102. ↑ IPCC AR4 WG 2 Kapitola 8 - Human Health [online]. IPCC [cit. 2019-03-31]. Dostupné online. 
  103. ↑ SHERIDAN, Scott C.; ALLEN, Michael J. Changes in the Frequency and Intensity of Extreme Temperature Events and Human Health Concerns. Current Climate Change Reports. 2015-9, roč. 1, čís. 3, s. 155–162. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. ISSN 2198-6061. DOI 10.1007/s40641-015-0017-3. (anglicky) 
  104. ↑ SHERIDAN, Scott C; ALLEN, Michael J. Temporal trends in human vulnerability to excessive heat. Environmental Research Letters. 2018-04-01, roč. 13, čís. 4, s. 043001. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/aab214. 
  105. ↑ KEATINGE, W.R.; DONALDSON, G.C. he Impact of Global Warming on Health and Mortality. Southern Medical Journal.. 2004-12, roč. 97, čís. 11, s. 1093-1099. 
  106. ↑ GASPARRINI, Antonio; GUO, Yuming; SERA, Francesco. Projections of temperature-related excess mortality under climate change scenarios. The Lancet Planetary Health. 2017-12, roč. 1, čís. 9, s. e360–e367. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. DOI 10.1016/S2542-5196(17)30156-0. PMID 29276803. (anglicky) 
  107. ↑ SHERWOOD, S. C.; HUBER, M. An adaptability limit to climate change due to heat stress. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2010-05-25, roč. 107, čís. 21, s. 9552–9555. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.0913352107. PMID 20439769. (anglicky) 
  108. ↑ PAL, Jeremy S.; ELTAHIR, Elfatih A. B. Future temperature in southwest Asia projected to exceed a threshold for human adaptability. Nature Climate Change. 2016-2, roč. 6, čís. 2, s. 197–200. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. ISSN 1758-678X. DOI 10.1038/nclimate2833. (anglicky) 
  109. ↑ IM, Eun-Soon; PAL, Jeremy S.; ELTAHIR, Elfatih A. B. Deadly heat waves projected in the densely populated agricultural regions of South Asia. Science Advances. 2017-8, roč. 3, čís. 8, s. e1603322. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. ISSN 2375-2548. DOI 10.1126/sciadv.1603322. PMID 28782036. (anglicky) 
  110. ↑ AMSTRUP, Steven; MARCOT, Bruce G.; DOUGLAS, David C. Forecasting the Range-wide Status of Polar Bears at Selected Times in the 21 st Century. [s.l.]: USGS, 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-25. S. 131. (anglicky) 
  111. ↑ https://polarbearscience.com/2015/11/18/iucn-red-list-says-global-polar-bear-population-is-22000-31000-26000/ - IUCN Red List says global polar bear population is 22,000 – 31,000 (26,000)
  112. ↑ https://echo24.cz/a/SSmhu/medvedi-nevedi-ze-uz-maji-umrit-pribeh-jednoho-srdceryvneho-videjka - Medvědi nevědí, že už mají umřít. Příběh jednoho srdceryvného videjka
  113. ↑ a b IPCC SR15 - Global Warming of 1.5 ºC [online]. [cit. 2019-03-30]. Kapitola Chapter 3, s. 178. Dostupné online. 
  114. ↑ ZHOU, Liming, Tucker, Compton J.; Kaufmann, Robert K.; Slayback, Daniel; Shabanov, Nikolay V.; Myneni, Ranga B. Variations in northern vegetation activity inferred from satellite data of vegetation index during 1981 to 1999. Journal of Geophysical Research. 2001-09-01, roč. 106, čís. D17, s. 20069. DOI 10.1029/2000JD000115. (anglicky) 
  115. ↑ CORNO, Guido, Karl, David M.; Church, Matthew J.; Letelier, Ricardo M.; Lukas, Roger; Bidigare, Robert R.; Abbott, Mark R. Impact of climate forcing on ecosystem processes in the North Pacific Subtropical Gyre. Journal of Geophysical Research. 2007-04-26, roč. 112, čís. C4. DOI 10.1029/2006JC003730. (anglicky) 
  116. ↑ MCMAHON, S. M., Parker, G. G.; Miller, D. R. Evidence for a recent increase in forest growth. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2010-02-03, roč. 107, čís. 8, s. 3611–3615. DOI 10.1073/pnas.0912376107. (anglicky) 
  117. ↑ http://phys.org/news/2016-04-co2-fertilization-greening-earth.html - CO2 fertilization greening the Earth
  118. ↑ http://phys.org/news/2016-02-carbon-dioxide-global-dryland-greening.html - Enhanced levels of carbon dioxide are likely cause of global dryland greening, study says
  119. ↑ KLADY, Rebecca A., Henry, Gregory H. R.; Lemay, Valerie. Changes in high arctic tundra plant reproduction in response to long-term experimental warming. Global Change Biology. 2011-04-01, roč. 17, čís. 4, s. 1611–1624. DOI 10.1111/j.1365-2486.2010.02319.x. (anglicky) 
  120. ↑ STRAMMA, L., Johnson, G. C.; Sprintall, J.; Mohrholz, V. Expanding Oxygen-Minimum Zones in the Tropical Oceans. Science. 2008-05-02, roč. 320, čís. 5876, s. 655–658. DOI 10.1126/science.1153847. (anglicky) 
  121. ↑ SHAFFER, Gary, Olsen, Steffen Malskær; Pedersen, Jens Olaf Pepke. Long-term ocean oxygen depletion in response to carbon dioxide emissions from fossil fuels. Nature Geoscience. NaN-NaN-NaN, roč. 2, čís. 2, s. 105–109. DOI 10.1038/ngeo420. (anglicky) 
  122. ↑ KURZ, W. A., Dymond, C. C.; Stinson, G.; Rampley, G. J.; Neilson, E. T.; Carroll, A. L.; Ebata, T.; Safranyik, L. Mountain pine beetle and forest carbon feedback to climate change. Nature. NaN-NaN-NaN, roč. 452, čís. 7190, s. 987–990. DOI 10.1038/nature06777. (anglicky) 
  123. ↑ BENTZ, Barbara J., Régnière, Jacques; Fettig, Christopher J; Hansen, E. Matthew; Hayes, Jane L.; Hicke, Jeffrey A.; Kelsey, Rick G.; Negrón, Jose F.; Seybold, Steven J. Climate Change and Bark Beetles of the Western United States and Canada: Direct and Indirect Effects. BioScience. 2010-09-01, roč. 60, čís. 8, s. 602–613. DOI 10.1525/bio.2010.60.8.6. (anglicky) 
  124. ↑ VERON, J.E.N., Hoegh-Guldberg, O.; Lenton, T.M.; Lough, J.M.; Obura, D.O.; Pearce-Kelly, P.; Sheppard, C.R.C.; Spalding, M.; Stafford-Smith, M.G.; Rogers, A.D. The coral reef crisis: The critical importance of<350ppm CO2. Marine Pollution Bulletin. 2009-10-01, roč. 58, čís. 10, s. 1428–1436. DOI 10.1016/j.marpolbul.2009.09.009. (anglicky) 
  125. ↑ CARPENTER, K. E., Abrar, M.; Aeby, G.; Aronson, R. B.; Banks, S.; Bruckner, A.; Chiriboga, A.; Cortes, J.; Delbeek, J. C.; DeVantier, L.; Edgar, G. J.; Edwards, A. J.; Fenner, D.; Guzman, H. M.; Hoeksema, B. W.; Hodgson, G.; Johan, O.; Licuanan, W. Y.; Livingstone, S. R.; Lovell, E. R.; Moore, J. A.; Obura, D. O.; Ochavillo, D.; Polidoro, B. A.; Precht, W. F.; Quibilan, M. C.; Reboton, C.; Richards, Z. T.; Rogers, A. D.; Sanciangco, J.; Sheppard, A.; Sheppard, C.; Smith, J.; Stuart, S.; Turak, E.; Veron, J. E. N.; Wallace, C.; Weil, E.; Wood, E. One-Third of Reef-Building Corals Face Elevated Extinction Risk from Climate Change and Local Impacts. Science. 2008-07-25, roč. 321, čís. 5888, s. 560–563. DOI 10.1126/science.1159196. (anglicky) 
  126. ↑ SINERVO, B., Mendez-de-la-Cruz, F.; Miles, D. B.; Heulin, B.; Bastiaans, E.; Villagran-Santa Cruz, M.; Lara-Resendiz, R.; Martinez-Mendez, N.; Calderon-Espinosa, M. L.; Meza-Lazaro, R. N.; Gadsden, H.; Avila, L. J.; Morando, M.; De la Riva, I. J.; Sepulveda, P. V.; Rocha, C. F. D.; Ibarguengoytia, N.; Puntriano, C. A.; Massot, M.; Lepetz, V.; Oksanen, T. A.; Chapple, D. G.; Bauer, A. M.; Branch, W. R.; Clobert, J.; Sites, J. W. Erosion of Lizard Diversity by Climate Change and Altered Thermal Niches. Science. 2010-05-13, roč. 328, čís. 5980, s. 894–899. DOI 10.1126/science.1184695. (anglicky) 
  127. ↑ BOYCE, Daniel G., Lewis, Marlon R.; Worm, Boris. Global phytoplankton decline over the past century. Nature. NaN-NaN-NaN, roč. 466, čís. 7306, s. 591–596. DOI 10.1038/nature09268. (anglicky) 
  128. ↑ ZHAO, M., Running, S. W. Drought-Induced Reduction in Global Terrestrial Net Primary Production from 2000 Through 2009. Science. 2010-08-19, roč. 329, čís. 5994, s. 940–943. DOI 10.1126/science.1192666. (anglicky) 
  129. ↑ http://science.sciencemag.org/content/333/6046/1093.3 - Comment on “Drought-Induced Reduction in Global Terrestrial Net Primary Production from 2000 Through 2009”
  130. ↑ http://ecosystems.wcp.muohio.edu/studentresearch/climatechange03/productivity/fullreport.html - Primary Productivity: The Global Carbon Cycle
  131. ↑ DRINKWATER, Ken. Comparison of the response of Atlantic cod (Gadus morhua) in the high-latitude regions of the North Atlantic during the warm periods of the 1920s–1960s and the 1990s–2000s. Deep Sea Research Part II: Topical Studies in Oceanography. 2009-10-01, roč. 56, čís. 21-22, s. 2087–2096. DOI 10.1016/j.dsr2.2008.12.001. (anglicky) 
  132. ↑ MENDELSOHN, Robert, Dinar, Ariel; Williams, Larry. The distributional impact of climate change on rich and poor countries. Environment and Development Economics. Roč. 11, čís. 02, s. 159. DOI 10.1017/S1355770X05002755. (anglicky) 
  133. ↑ LARSEN, P, Goldsmith, S; Smith, O; Wilson, M; Strzepek, K; Chinowsky, P; Saylor, B. Estimating future costs for Alaska public infrastructure at risk from climate change. Global Environmental Change. 2008-08-01, roč. 18, čís. 3, s. 442–457. DOI 10.1016/j.gloenvcha.2008.03.005. (anglicky) 
  134. ↑ ZHANG, D. D., Brecke, P.; Lee, H. F.; He, Y.-Q.; Zhang, J. Global climate change, war, and population decline in recent human history. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2007-12-04, roč. 104, čís. 49, s. 19214–19219. DOI 10.1073/pnas.0703073104. (anglicky) 
  135. ↑ BURKE, M. B., Miguel, E.; Satyanath, S.; Dykema, J. A.; Lobell, D. B. Warming increases the risk of civil war in Africa. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2009-11-23, roč. 106, čís. 49, s. 20670–20674. DOI 10.1073/pnas.0907998106. (anglicky) 
  136. ↑ DASGUPTA, Susmita. The impact of sea level rise on developing countries: a comparative analysis [online]. 2007-02-01 [cit. 2013-06-09]. (Policy Research Working Paper). Dostupné online. (anglicky) 
  137. ↑ https://phys.org/news/2017-07-results-migration-due-global-wrong.html - Study results suggest migration estimates due to global warming may be wrong
  138. ↑ VALENZUELA, Ven Paolo; THAO, Nguyen Danh; TAKAGI, Hiroshi. Small-island communities in the Philippines prefer local measures to relocation in response to sea-level rise. Nature Climate Change. 2017-08, roč. 7, čís. 8, s. 581–586. Dostupné online [cit. 2019-03-29]. ISSN 1758-6798. DOI 10.1038/nclimate3344. (anglicky) 

Související články

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dopady_globálního_oteplování&oldid=17100330“