Emil Walter: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m drobné úpravy textu, + kat. |
zdroje značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
Narodil se v rodině truhláře Václava Waltera<ref name=“matrikaVW“>[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/3811/175 Matriční záznam o narození a křtu Václava Waltra] farnost Benátky nad Jizerou </ref> (1848-1912) a jeho ženy<ref name="matrikaO">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=7CEB7174FAE641D4BA1C0BA6B2ACE7F7&scan=92#scan92 Matriční záznam o sňatku Václava Waltra s Annou Tichou] farnost při kostele Panny Marie v Libni </ref > Anny, rozené Tiché (1854-1897)<ref name=“matrikaNT“>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=D883EA1D236C48AEAB9A55F623A27577&scan=318#scan318 Matriční záznam o narození a křtu Anna Tichá] farnost při kostele Panny Marie v Libni </ref> jako nejmladší ze čtyř synů. Matka mu zemřela<ref name="matrikaZ">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=41C0E2ADD52241CABF1E9F2F5FF8C315&scan=309#scan309 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Anny Waltrové] farnost při kostele Panny Marie v Libni </ref>, když mu bylo 7 let. Otec se znovu oženil v roce 1902 s Annou, rozenou Čechovou<ref name=“matrikaNČ“>[http://www.portafontium.eu/iipimage/30070459/zbiroh-05_2320-n?x=21&y=434&w=417&h=153 Matriční záznam o narození a křtu Anny Čechové] farnost Zbiroh </ref>. V druhém manželství se Václavu Walterovi ještě narodila dcera; on sám však v roce 1912 zemřel. |
Narodil se v rodině truhláře Václava Waltera<ref name=“matrikaVW“>[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/3811/175 Matriční záznam o narození a křtu Václava Waltra] farnost Benátky nad Jizerou </ref> (1848-1912) a jeho ženy<ref name="matrikaO">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=7CEB7174FAE641D4BA1C0BA6B2ACE7F7&scan=92#scan92 Matriční záznam o sňatku Václava Waltra s Annou Tichou] farnost při kostele Panny Marie v Libni </ref > Anny, rozené Tiché (1854-1897)<ref name=“matrikaNT“>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=D883EA1D236C48AEAB9A55F623A27577&scan=318#scan318 Matriční záznam o narození a křtu Anna Tichá] farnost při kostele Panny Marie v Libni </ref> jako nejmladší ze čtyř synů. Matka mu zemřela<ref name="matrikaZ">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=41C0E2ADD52241CABF1E9F2F5FF8C315&scan=309#scan309 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Anny Waltrové] farnost při kostele Panny Marie v Libni </ref>, když mu bylo 7 let. Otec se znovu oženil v roce 1902 s Annou, rozenou Čechovou<ref name=“matrikaNČ“>[http://www.portafontium.eu/iipimage/30070459/zbiroh-05_2320-n?x=21&y=434&w=417&h=153 Matriční záznam o narození a křtu Anny Čechové] farnost Zbiroh </ref>. V druhém manželství se Václavu Walterovi ještě narodila dcera; on sám však v roce 1912 zemřel. |
||
Emil Walter působil značnou část svého života v diplomatických službách [[Československo|ČSR]]. Nejprve počátkem 20. let jako kulturní přidělenec v Československého vyslanectví v [[Dánsko|Dánsku]], později jako kulturní [[atašé]] ve [[Stockholm]]u. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se stal velvyslancem ČSR v [[Norsko|Norsku]], po [[Únor 1948|Únoru 1948]] z úřadu z politických důvodů odstoupil a emigroval do Švédska, kde na [[Uppsalská univerzita|Univerzitě v Uppsale]] působil jako lektor [[čeština|češtiny]]. |
Emil Walter působil značnou část svého života v diplomatických službách [[Československo|ČSR]]. Nejprve počátkem 20. let jako kulturní přidělenec v Československého vyslanectví v [[Dánsko|Dánsku]], později jako kulturní [[atašé]] ve [[Stockholm]]u. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se stal velvyslancem ČSR v [[Norsko|Norsku]], po [[Únor 1948|Únoru 1948]] z úřadu z politických důvodů odstoupil a emigroval do Švédska, kde na [[Uppsalská univerzita|Univerzitě v Uppsale]] působil jako lektor [[čeština|češtiny]].<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Vimr |
|||
| jméno = Ondřej |
|||
| titul = Early Institutionalised Promotion of Translation and the Socio-Biography of Emil Walter, Translator, Press Attaché and Diplomat |
|||
| url = https://link.springer.com/chapter/10.1007%2F978-3-319-78114-3_2 |
|||
| vydavatel = Springer International Publishing |
|||
| místo = Cham |
|||
| strany = 41–68 |
|||
| isbn = 9783319781136 |
|||
| isbn2 = 9783319781143 |
|||
| doi = 10.1007/978-3-319-78114-3_2 |
|||
| jazyk = en |
|||
}}</ref> |
|||
== Činnost překladatelská == |
== Činnost překladatelská == |
||
Překládal ze [[švédština|švédštiny]], [[dánština|dánštiny]], [[norština|norštiny]] a ze [[staroseverština|staroseverštiny]]. Debutoval ještě před [[První světová válka|první světovou válkou]]. Přeložil vybraná díla [[Knut Hamsun|Knuta Hamsuna]], [[Selma Lagerlöfová|Selmy Lagerlöfové]], [[Sigrid Undsetová|Sigrid Undsetové]], [[Johannes Vilhelm Jensen|J. V. Jensena]], básnickou Eddu (1942) aj. |
Překládal ze [[švédština|švédštiny]], [[dánština|dánštiny]], [[norština|norštiny]] a ze [[staroseverština|staroseverštiny]]. Debutoval ještě před [[První světová válka|první světovou válkou]]. Přeložil vybraná díla [[Knut Hamsun|Knuta Hamsuna]], [[Selma Lagerlöfová|Selmy Lagerlöfové]], [[Sigrid Undsetová|Sigrid Undsetové]], [[Johannes Vilhelm Jensen|J. V. Jensena]], básnickou Eddu (1942) aj.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Vimr |
|||
| jméno = Ondřej, |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Historie překladatele : cesty skandinávských literatur do češtiny (1890-1950) |
|||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/886605256 |
|||
| vydání = Vyd. 1 |
|||
| vydavatel = Pistorius & Olšanská |
|||
| místo = Příbram |
|||
| rok = |
|||
| počet stran = 205 s. |
|||
| strany = |
|||
| isbn = 9788087855140 |
|||
| isbn2 = 8087855140 |
|||
| oclc = 886605256 |
|||
}}</ref> |
|||
== Vyznamenání == |
== Vyznamenání == |
||
Verze z 10. 9. 2018, 14:50
| Emil Walter | |
|---|---|
 Emil Walter | |
| Narození | 27. prosince 1890 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. června 1964 (ve věku 73 let) Uppsala  Švédsko |
| Povolání | překladatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emil Walter (27. prosince 1890, Praha[1] – 18. červen 1964, Uppsala) byl český překladatel a diplomat.
Život
Narodil se v rodině truhláře Václava Waltera[2] (1848-1912) a jeho ženy[3] Anny, rozené Tiché (1854-1897)[4] jako nejmladší ze čtyř synů. Matka mu zemřela[5], když mu bylo 7 let. Otec se znovu oženil v roce 1902 s Annou, rozenou Čechovou[6]. V druhém manželství se Václavu Walterovi ještě narodila dcera; on sám však v roce 1912 zemřel.
Emil Walter působil značnou část svého života v diplomatických službách ČSR. Nejprve počátkem 20. let jako kulturní přidělenec v Československého vyslanectví v Dánsku, později jako kulturní atašé ve Stockholmu. Po druhé světové válce se stal velvyslancem ČSR v Norsku, po Únoru 1948 z úřadu z politických důvodů odstoupil a emigroval do Švédska, kde na Univerzitě v Uppsale působil jako lektor češtiny.[7]
Činnost překladatelská
Překládal ze švédštiny, dánštiny, norštiny a ze staroseverštiny. Debutoval ještě před první světovou válkou. Přeložil vybraná díla Knuta Hamsuna, Selmy Lagerlöfové, Sigrid Undsetové, J. V. Jensena, básnickou Eddu (1942) aj.[8]
Vyznamenání
Byl vyznamenán norskými a švédskými královskými řády.
Reference
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Walter
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Emila Waltra farnost při kostele Panny Marie v Libni
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Václava Waltra farnost Benátky nad Jizerou
- ↑ Matriční záznam o sňatku Václava Waltra s Annou Tichou farnost při kostele Panny Marie v Libni
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Anna Tichá farnost při kostele Panny Marie v Libni
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Anny Waltrové farnost při kostele Panny Marie v Libni
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Anny Čechové farnost Zbiroh
- ↑ VIMR, Ondřej. Early Institutionalised Promotion of Translation and the Socio-Biography of Emil Walter, Translator, Press Attaché and Diplomat. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 9783319781136, ISBN 9783319781143. DOI 10.1007/978-3-319-78114-3_2. S. 41–68. (anglicky)
- ↑ VIMR, Ondřej,. Historie překladatele : cesty skandinávských literatur do češtiny (1890-1950). Vyd. 1. vyd. Příbram: Pistorius & Olšanská 205 s. s. Dostupné online. ISBN 9788087855140, ISBN 8087855140. OCLC 886605256
