Tygr jávský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úprava ref,, doplnění několika info
Řádek 28: Řádek 28:
V kultuře jávských obyvatel je tygr často uctívané zvíře se silnou symbolikou. Bývá obvykle spojen jako hodná postava chránící les a ovládající přírodní síly. Po celé jihovýchodní Asii se traduje, že má tygr lidskou duši, platí to zejména v pověrách o tygrodlacích. S poddruhem je také spojen obětní obřad ''[[Rampok macan]]''.
V kultuře jávských obyvatel je tygr často uctívané zvíře se silnou symbolikou. Bývá obvykle spojen jako hodná postava chránící les a ovládající přírodní síly. Po celé jihovýchodní Asii se traduje, že má tygr lidskou duši, platí to zejména v pověrách o tygrodlacích. S poddruhem je také spojen obětní obřad ''[[Rampok macan]]''.
== Etymologie ==
== Etymologie ==
Na Jávě se tygrovi říká „{{cizojazyčně|jv|macan}}”, což je však zavádějící, neboť „{{cizojazyčně|jv|macan}}” je také běžný výraz pro [[levhart]]a a všechny kočkovité šelmy obecně, jako je [[levhart Diardův]] (''Neofelis diardi'') – „{{cizojazyčně|jv|macan dahan}}“, nebo [[lev]] (''Panthera leo'') – „{{cizojazyčně|jv|macan garambis}}“. Tygři jsou v&nbsp;[[javánština|javánštině]] nazýváni třemi lidovými názvy: „{{cizojazyčně|jv|macan loreng}}“, „{{cizojazyčně|jv|macan gembong}}“ a „{{cizojazyčně|jv|macan sruni}}“. V&nbsp;[[indonéština|indonéštině]] se tygr nazývá „{{cizojazyčně|id|harimau}}”.<ref>{{Citace monografie
Na Jávě se tygrovi říká „{{cizojazyčně|jv|macan}}”, což je však zavádějící, neboť „{{cizojazyčně|jv|macan}}” je také běžný výraz pro [[levhart]]a a všechny kočkovité šelmy obecně, jako je [[levhart Diardův]] (''Neofelis diardi'') – „{{cizojazyčně|jv|macan dahan}}“, nebo [[lev]] (''Panthera leo'') – „{{cizojazyčně|jv|macan garambis}}“. Tygři jsou v&nbsp;[[javánština|javánštině]] nazýváni třemi lidovými názvy: „{{cizojazyčně|jv|macan loreng}}“, „{{cizojazyčně|jv|macan gembong}}“ a „{{cizojazyčně|jv|macan sruni}}“. V&nbsp;[[indonéština|indonéštině]] se tygr nazývá „{{cizojazyčně|id|harimau}}”.<ref name=wessing1>{{Citace periodika
| příjmení = Wessing
| příjmení = Wessing
| jméno = Robert
| jméno = Robert
Řádek 80: Řádek 80:
}}</ref> Moderní podoba tygra jávského se na Jávě objevila asi před 80&nbsp;000 lety. Fosílie jsou četnější v&nbsp;[[mezolit]]u (před 10&nbsp;000&nbsp;– 5&nbsp;000 lety), kdy byl ostrov přístupný z&nbsp;pevniny. Dle [[Peter Boomgaard|Petera Boomgaarda]] počet tygrů poklesl v&nbsp;[[neolit]]u (před 5&nbsp;000&nbsp;– 3&nbsp;000 lety) kvůli vyššímu zalesnění a možná i&nbsp;lidské přítomnosti.<ref>Boomgaard 2001, s. 37</ref>
}}</ref> Moderní podoba tygra jávského se na Jávě objevila asi před 80&nbsp;000 lety. Fosílie jsou četnější v&nbsp;[[mezolit]]u (před 10&nbsp;000&nbsp;– 5&nbsp;000 lety), kdy byl ostrov přístupný z&nbsp;pevniny. Dle [[Peter Boomgaard|Petera Boomgaarda]] počet tygrů poklesl v&nbsp;[[neolit]]u (před 5&nbsp;000&nbsp;– 3&nbsp;000 lety) kvůli vyššímu zalesnění a možná i&nbsp;lidské přítomnosti.<ref>Boomgaard 2001, s. 37</ref>


=== Popis druhu ===
=== Popis poddruhu ===
První popis tygra zveřejnil [[Carl Linné]] roku 1758 ve své knize ''[[Systema Naturae]]''. Poddruh tygr jávský [[holotyp|popsal]] [[Coenraad Jacob Temminck]] v&nbsp;roce 1844 spolu s poddruhem [[tygr ussurijský]] (''Panthera tigris altaica'') a rozlišil je jen na základě délky kožešiny.<ref name=":2">{{Citace monografie
První popis tygra zveřejnil [[Carl Linné]] roku 1758 ve své knize ''[[Systema Naturae]]''. Poddruh tygr jávský [[holotyp|popsal]] [[Coenraad Jacob Temminck]] v&nbsp;roce 1844 spolu s poddruhem [[tygr ussurijský]] (''Panthera tigris altaica'') a rozlišil je jen na základě délky kožešiny.<ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Seidensticker
| příjmení = Seidensticker
Řádek 88: Řádek 88:
| příjmení3 = Christie
| příjmení3 = Christie
| jméno3 = S.
| jméno3 = S.
| odkaz na autora = John Seidensticker
| strany = 22
| strany = 22
| titul = Riding the tiger: tiger conservation in human-dominated landscapes
| titul = Riding the tiger: tiger conservation in human-dominated landscapes
Řádek 100: Řádek 101:
| jméno = Ji H.
| jméno = Ji H.
| příjmení2 = Groves
| příjmení2 = Groves
| jméno2 = C. P.
| jméno2 = Colin P.
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = A taxonomic revision of the tigers (Panthera tigris) of Southeast Asia
| titul = A taxonomic revision of the tigers (Panthera tigris) of Southeast Asia
| url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1616504706000280
⚫
| url =
| periodikum = Mammalian Biology
| periodikum = Mammalian Biology
| místo =
| místo =
| rok = 2006
| rok = 2006
| vydání =
| měsíc = září
| počet stran =
| ročník = 71
| kapitola =
| číslo = 5
| strany =
| strany = 268–287
| isbn =
| isbn =
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}</ref> Na základě zkoumání DNA se zjistila blízká příbuznost s [[Tygr sumaterský|tygrem sumaterským]] a ještě výrazněji s [[Tygr balijský|tygrem balijským]].<ref>{{Citace periodika
⚫
| příjmení = XUE
⚫
| jméno = Ha-Ran
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři = a kol.
| titul = Genetic Ancestry of the Extinct Javan and Bali Tigers
⚫
| periodikum = Journal of Heredity
| odkaz na periodikum =
⚫
| rok = 2015
| měsíc =
⚫
| ročník = 00
⚫
| číslo = 00
⚫
| strany = 1-11
| url = https://www.researchgate.net/publication/273471196_Genetic_Ancestry_of_the_Extinct_Javan_and_Bali_Tigers
⚫
| issn =
⚫
| jazyk = en
}}</ref>
}}</ref>


Řádek 120: Řádek 138:
== Popis ==
== Popis ==
[[Soubor:Java Tiger.jpg|náhled|Tygr jávský v&nbsp;londýnské ZOO]]
[[Soubor:Java Tiger.jpg|náhled|Tygr jávský v&nbsp;londýnské ZOO]]
Samci tygra jávského měřili zhruba 2,5&nbsp;m, délka samic není známa. Hmotnost se odhadovala od 100 do 141&nbsp;kg u&nbsp;samců a 75−115&nbsp;kg u&nbsp;samic.<ref name=":8">{{Citace monografie
Samci tygra jávského měřili zhruba 2,5&nbsp;m, délka samic není známa. Hmotnost se odhadovala od 100 do 141&nbsp;kg u&nbsp;samců a 75−115&nbsp;kg u&nbsp;samic.<ref name=mazak0>{{Citace periodika
| příjmení = Mazák
| jméno = Vratislav
| autor =
| odkaz na autora = Vratislav Mazák
| spoluautoři =
| titul = Panthera tigris
| periodikum = Mammalian Species
| odkaz na periodikum =
| rok = 1981
| měsíc =
| ročník = 152
| číslo =
| strany = 1-8
| url = http://www.science.smith.edu/msi/pdf/i0076-3519-152-01-0001.pdf
| issn =
| jazyk = en
}}</ref><ref name=":8">{{Citace monografie
| příjmení = Jackson
| příjmení = Jackson
| jméno = Peter
| jméno = Peter
Řádek 128: Řádek 163:
| rok = 1976
| rok = 1976
| isbn = 978-2603010198
| isbn = 978-2603010198
}}</ref><ref group="pozn.">Měření probíhalo natažením mrtvého tygra mezi kůly a označením špičky čenichu a konce ocasu.</ref> Konstitucí byl menší než jeho příbuzní z&nbsp;kontinentu, měřil o&nbsp;něco méně než [[tygr sumaterský]] (''Panthera tigris sumatrae''), ale byl větší než vyhynulý [[tygr balijský]] (''Panthera tigris balica''). Stopu měl mohutnější než příbuzný [[tygr indický]] (''Panthera tigris indica'').<ref>{{Citace monografie
}}</ref><ref group="pozn.">Měření probíhalo natažením mrtvého tygra mezi kůly a označením špičky čenichu a konce ocasu.</ref> Konstitucí byl menší než jeho příbuzní z&nbsp;kontinentu, dosahoval zhruba týchž rozměrů a hmotnosti jako [[tygr sumaterský]] (''Panthera tigris sumatrae''), ale byl větší než vyhynulý [[tygr balijský]] (''Panthera tigris balica'').<ref name=mazak0/> Stopu měl mohutnější než příbuzný [[tygr indický]] (''Panthera tigris indica'').<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Seidensticker
| příjmení = Seidensticker
| jméno = J.
| jméno = J.
Řádek 191: Řádek 226:
Koncem 18. století došlo k&nbsp;rozšíření tygrů téměř po celém ostrově.<ref>{{Citace periodika
Koncem 18. století došlo k&nbsp;rozšíření tygrů téměř po celém ostrově.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Mazák
| příjmení = Mazák
| jméno = J. H.
| autor =
| autor =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
Řádek 205: Řádek 241:
| doi = 10.1371/journal.pone.002548
| doi = 10.1371/journal.pone.002548
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
⚫
}}</ref> Roku 1822 se na východní Jávě jejich populace zvýšila natolik, že představovala nebezpečí pro dobytek.<ref name=wessing1/> Kvůli masivnímu [[odlesňování]] v&nbsp;polovině 19.&nbsp;století však začali tygři přicházet o&nbsp;svůj domov a&nbsp;útočit na lidi i&nbsp;hospodářská zvířata.<ref name="W1995">Wessing 1995, s. 193</ref> Existuje třicet příběhů o&nbsp;útocích na lidi z&nbsp;let 1633 a&nbsp;1687 a&nbsp;dalších čtyřicet mezi roky 1812 a&nbsp;1869.<ref>Boomgaard 2001, s. 39</ref> Analýza příběhů ukázala, že některé z&nbsp;nich byly vymyšlené nebo přikrášlené.<ref>Boomgaard 2001, s. 42−43</ref>
}}</ref> Roku 1822 se na východní Jávě jejich populace zvýšila natolik, že představovala nebezpečí pro dobytek.<ref>{{Citace monografie
⚫
| příjmení = Wessing
⚫
| jméno = Robert
| titul = The Last Tiger in East Java: Symbolic Continuity in Ecological Change
⚫
| periodikum = Asian Folklore studies
⚫
| ročník = 54
⚫
| číslo = 2
⚫
| rok = 1995
⚫
| strany = 191−218
| doi = 10.2307/1178941
⚫
| jazyk = anglicky
| poznámka = [dále jen Wessing 1995]
⚫
}}</ref> Kvůli masivnímu [[odlesňování]] v&nbsp;polovině 19.&nbsp;století však začali tygři přicházet o&nbsp;svůj domov a&nbsp;útočit na lidi i&nbsp;hospodářská zvířata.<ref name="W1995">Wessing 1995, s. 193</ref> Existuje třicet příběhů o&nbsp;útocích na lidi z&nbsp;let 1633 a&nbsp;1687 a&nbsp;dalších čtyřicet mezi roky 1812 a&nbsp;1869.<ref>Boomgaard 2001, s. 39</ref> Analýza příběhů ukázala, že některé z&nbsp;nich byly vymyšlené nebo přikrášlené.<ref>Boomgaard 2001, s. 42−43</ref>


Roku 1850 byl tygr jávský považován za nebezpečí. Někteří z&nbsp;rolníků odmítali chodit na plantáže cukrové třtiny, kaučukovníku, tabáku nebo kávy ze strachu z&nbsp;napadení. Cílem ataků se stal i&nbsp;dobytek. Obyvatele tak nutil k&nbsp;zabarikádování nebo opuštění vesnic. Útoky dosahovaly nejvyšší intenzity v&nbsp;průběhu a na konci [[monzun]]ů.<ref>Boomgaard 2001, s. 45</ref> V&nbsp;roce 1822 vláda poprvé využila profesionální lovce tygrů.<ref name="W1995">Wessing 1995, s. 193</ref> Odhaduje se, že mezi roky 1830 až 1860 bylo na Jávě zabito celkem 1&nbsp;250&nbsp;tygrů a levhartů.<ref>{{Citace monografie
Roku 1850 byl tygr jávský považován za nebezpečí. Někteří z&nbsp;rolníků odmítali chodit na plantáže cukrové třtiny, kaučukovníku, tabáku nebo kávy ze strachu z&nbsp;napadení. Cílem ataků se stal i&nbsp;dobytek. Obyvatele tak nutil k&nbsp;zabarikádování nebo opuštění vesnic. Útoky dosahovaly nejvyšší intenzity v&nbsp;průběhu a na konci [[monzun]]ů.<ref>Boomgaard 2001, s. 45</ref> V&nbsp;roce 1822 vláda poprvé využila profesionální lovce tygrů.<ref name="W1995">Wessing 1995, s. 193</ref> Odhaduje se, že mezi roky 1830 až 1860 bylo na Jávě zabito celkem 1&nbsp;250&nbsp;tygrů a levhartů.<ref>{{Citace monografie

Verze z 31. 1. 2016, 14:03

Jak číst taxoboxTygr jávský
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
vyhynulý
vyhynulý[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďkočkovití (Felidae)
RodPanthera
Druhtygr (Panthera tigris)
Trinomické jméno
Panthera tigris sondaica
Temminck, 1844
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tygr jávský, též tygr džunglový javánský, tygr ostrovní nebo tygr sundský[2] (Panthera tigris sondaica) je vyhynulý poddruh tygra (Panthera tigris), který žil pouze na ostrově Jáva. Byl malých rozměrů, měl jemnou, hustou srst s černými pruhy. O jeho chování nebylo získáno dostatečné množství informací.

Vyhynutí tygra jávského způsobilo lovení místními lidmi, stejně tak jako mýcení původních lesů kvůli pěstování rýže, kávovníků, kaučuku a tekového dřeva. Také úbytek přirozené kořisti, kterou tvořili sambar ostrovní (Rusa timorensis) a prase divoké (Sus scrofa), snížil stavy těchto šelem. Navíc musel tygr o potravu a prostředí soupeřit s levhartem jávským (Panthera pardus melas). Všechny tyto faktory vedly k zániku poddruhu, poslední věrohodná pozorování se datují do 70. let 20. století.

V kultuře jávských obyvatel je tygr často uctívané zvíře se silnou symbolikou. Bývá obvykle spojen jako hodná postava chránící les a ovládající přírodní síly. Po celé jihovýchodní Asii se traduje, že má tygr lidskou duši, platí to zejména v pověrách o tygrodlacích. S poddruhem je také spojen obětní obřad Rampok macan.

Etymologie

Na Jávě se tygrovi říká „macan”, což je však zavádějící, neboť „macan” je také běžný výraz pro levharta a všechny kočkovité šelmy obecně, jako je levhart Diardův (Neofelis diardi) – „macan dahan“, nebo lev (Panthera leo) – „macan garambis“. Tygři jsou v javánštině nazýváni třemi lidovými názvy: „macan loreng“, „macan gembong“ a „macan sruni“. V indonéštině se tygr nazývá „harimau”.[3]

Taxonomie

Tygr jávský v prehistorických dobách

Nejstarší fosilie tygrů nalezené na ostrově Jáva pocházejí z doby před zhruba 1 milionem let. Na Jávu se tygři dostali z kontinentální Asie.[4] Vystřídalo se zde několik poddruhů: Panthera tigris oxygnatha, Panthera tigris trinilensis a Panthera tigris soloensis.[5] Výzkumy prováděné v roce 2004 pomocí analýzy tří molekulárních markerů ze 134 různých vzorků byly použity k odhadu, že poslední společný předek všech poddruhů tygra žil před 72 000 − 108 000 lety, což je relativně pozdě ve srovnání s ostatními kočkovitými šelmami z rodu Panthera.[6] Moderní podoba tygra jávského se na Jávě objevila asi před 80 000 lety. Fosílie jsou četnější v mezolitu (před 10 000 – 5 000 lety), kdy byl ostrov přístupný z pevniny. Dle Petera Boomgaarda počet tygrů poklesl v neolitu (před 5 000 – 3 000 lety) kvůli vyššímu zalesnění a možná i lidské přítomnosti.[7]

Popis poddruhu

První popis tygra zveřejnil Carl Linné roku 1758 ve své knize Systema Naturae. Poddruh tygr jávský popsal Coenraad Jacob Temminck v roce 1844 spolu s poddruhem tygr ussurijský (Panthera tigris altaica) a rozlišil je jen na základě délky kožešiny.[8] Jednotlivé poddruhy tygra totiž byly popisovány podle velikosti těla, morfologie lebky a barvy a vzorů srsti,[6] avšak první popisy tygra jávského byly založeny na velmi malém počtu jedinců.[8] Současná kategorizace tygrů do 9 tradičních poddruhů stále vyvolává otázky a pochybnosti. Někteří biologové (Mazák, Groves) považují tygra jávského za samostatný druh Panthera sondaica.[9] Na základě zkoumání DNA se zjistila blízká příbuznost s tygrem sumaterským a ještě výrazněji s tygrem balijským.[10]

Výskyt

Tygr jávský byl jedním ze tří poddruhů tygra, který se vyskytoval pouze na jednom ostrově a to na Jávě.[9] Pro velké predátory, jako byli tygři, však muselo být obtížné žít v této oblasti, protože jsou zde hojné deště, biomasa je malá a ostrov se nachází na okraji území velkých jelenovitých kopytníků.[11]

Popis

Tygr jávský v londýnské ZOO

Samci tygra jávského měřili zhruba 2,5 m, délka samic není známa. Hmotnost se odhadovala od 100 do 141 kg u samců a 75−115 kg u samic.[12][13][pozn. 1] Konstitucí byl menší než jeho příbuzní z kontinentu, dosahoval zhruba týchž rozměrů a hmotnosti jako tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae), ale byl větší než vyhynulý tygr balijský (Panthera tigris balica).[12] Stopu měl mohutnější než příbuzný tygr indický (Panthera tigris indica).[14][15] Pruhy byly tmavé a uspořádané blízko sebe, na bocích tvořily smyčky.[15] Dalším výrazným znakem oproti jiným poddruhům byly velké hmatové vousy.[15] Hlava měla protáhlý a úzký tvar, s výraznou týlní kostí. U samců lebka měřila 30,6−34,9 cm, u samic pak 27−29,2 cm.[13] Tygři jávští se vyznačovali masivními trháky, neúměrně velkými k celkové velikosti lebky.[9]

Malá velikost tygra jávského oproti dalším druhům tygrů byla dána takzvaným Bergmannovým pravidlem, tvrdícím, že teplokrevní jedinci žijící v teplých oblastech většinou dosahují menšího vzrůstu než jejich příbuzní z chladnějších regionů. Svou roli zřejmě hrála i velikost kořisti. Na rozdíl od velkých kopytníků kontinentální Asie se na ostrově Jáva nacházejí pouze menší druhy, což možná zapříčinilo i menší velikost tygra.[16]

Chování

Tygr jávský lovil především sambary ostrovní (Rusa timorensis) a prasata divoká (Sus scrofa), kteří tvořili hlavní složku jeho potravy. Živil se také bantengy (Bos javanicus), někdy lovil vodní ptáky a plazy.[16] Dle zbytků potravy v nalezené stolici bylo však zjištěno, že se živil i menší kořistí, například opicemi, dikobrazy a ovíječi druhu Arctogalidia trivirgata.[17] O jejich rozmnožování a dalších detailech ze života nebyly zjištěny žádné informace.[16]

Vyhynutí

18.−19. století

Lovci s tygrem

Koncem 18. století došlo k rozšíření tygrů téměř po celém ostrově.[18] Roku 1822 se na východní Jávě jejich populace zvýšila natolik, že představovala nebezpečí pro dobytek.[3] Kvůli masivnímu odlesňování v polovině 19. století však začali tygři přicházet o svůj domov a útočit na lidi i hospodářská zvířata.[19] Existuje třicet příběhů o útocích na lidi z let 1633 a 1687 a dalších čtyřicet mezi roky 1812 a 1869.[20] Analýza příběhů ukázala, že některé z nich byly vymyšlené nebo přikrášlené.[21]

Roku 1850 byl tygr jávský považován za nebezpečí. Někteří z rolníků odmítali chodit na plantáže cukrové třtiny, kaučukovníku, tabáku nebo kávy ze strachu z napadení. Cílem ataků se stal i dobytek. Obyvatele tak nutil k zabarikádování nebo opuštění vesnic. Útoky dosahovaly nejvyšší intenzity v průběhu a na konci monzunů.[22] V roce 1822 vláda poprvé využila profesionální lovce tygrů.[19] Odhaduje se, že mezi roky 1830 až 1860 bylo na Jávě zabito celkem 1 250 tygrů a levhartů.[23]

Odlesňování ve 20. století

Na počátku 20. století žilo na ostrově Jáva 28 milionů lidí a roční produkce rýže se stala nedostatečnou. Plocha obdělávané půdy se proto zvýšila. V letech 1938−1975 se lesní porost zmenšil z 28 % na 8 %, zatímco počet obyvatel vzrostl na 85 milionů.[24] Na začátku dvacátého století došlo téměř po celém ostrově k vysazování lesů teky obrovské (Tectona grandis) a kaučukovníku (Hevea brasiliensis), pěstovaly se také kávovníky.[25] Okolo roku 1940 tygři zmizeli z velké části ostrova. Populace se odhadovala na 200−300 jedinců.[19]

V roce 1960 postihla epidemie sambary ostrovní (Rusa timorensis) a divoká prasata byla hromadně trávena, čímž tygr přišel o nejdůležitější zdroje potravy. Nedostatek přízemní vegetace vedl k rozšíření primátů a dalšímu snížení stavů divokých prasat a velkých kopytníků. Kvůli kořisti se navíc tygr jávský ocitl v kompetičním vztahu s levhartem jávským (Panthera pardus melas).[25]

Poslední pozorování v Národním parku Meru Betiri

Poslední místa pozorování

Do poloviny 60. let dvacátého století žil tygr jávský ve třech chráněných oblastech: v Národním parku Ujung Kulon, v Národním parku Baluran a přírodní rezervaci Leuweung Sancang. Ke konci roku 1960 se ještě vyskytoval ve východní Jávě,[19] od roku 1965 však nebyla další pozorování hlášena.[26] V roce 1971 přesto došlo k zastřelení jednoho kusu na plantáži v oblasti hory Gunung Betiri[27] a roku 1976 byly nalezeny stopy 3−5 tygrů na východní straně oblasti.[28] Přilehlá oblast o rozloze 500 km2 byla následně vyhlášena přírodní rezervací.[27] Množství kořisti v rezervaci však jeho potřebám nedostačovalo[8] a v oblasti Meru Betiri byl také tygr pozorován naposledy.[29]

Poslední snahy o zmapování tygra

V oblasti Halimun Reserve na západní Jávě došlo roku 1984 k zabití jednoho exempláře. Následující expedice šesti biologů vyslaná do této lokality roku 1990 ovšem nepřinesla žádné přímé důkazy o přežívání dalšího zástupce.[30] V roce 1987 provedla skupina třiceti studentů z Institut Pertanian Bogor výpravu do NP Meru Betiri. Po prohledání oblasti objevili známky přítomnosti tygrů jávských. Při pátrání na podzim roku 1992 v NP Meru Betiri nasadili biologové fotopasti. Od března 1993 byly po dobu jednoho roku rozmístěny na 19 místech, avšak tygra nevyfotily ani jednou. Neobjevila se ani žádná indicie naznačující jeho přítomnost.[31] Po skončení expedice tak byl tygr jávský prohlášen za vyhynulého.[32]

Údajná nedávná pozorování

  • V listopadu 2008 byla v centrální Jávě nalezena mrtvá žena, která údajně zemřela při útoku tygra. I vesničané, kteří tělo objevili, tvrdili, že pozorovali tygra v okolí.[33]
  • V oblasti Magetan Regency ve východní Jávě vesničané v lednu 2009 uvedli, že viděli tygřici se dvěma mláďaty, která se pohybovala blízko jejich vesnice.[34]
  • Po erupci sopky Merapi v říjnu 2010 dva indonéští vesničané sdělili, že nalezli otisk tygří tlapy v popelu. Pracovníci nedalekého národního parku se však nedomnívali, že by tyto stopy patřily tygrovi.[35]

Tygr jávský v kultuře

Lidská duše

V jihovýchodní Asii jsou tygři a lidé obvykle považováni za potomky společného předka, dle tradice má tygr „duši člověka”. Dle jávské bajky byli lidé i tygři zpočátku vegetariáni a žili společně jako rovný s rovným. Tygři pojídali listy rostliny Paederia foetida a plody durianu (Durio zibethinus). Jednou si člověk při přípravě jídla uřízl prst, který tygr spolu s potravou spolkl. Maso mu zachutnalo a stalo se z něj divoké zvíře.[36]

Tygr jako král lesa

Řeka a džungle v Bogoru na východní Jávě

Magické síly připisované tygrovi jsou úzce spjaty s vnímáním pralesa v jávské kultuře jako nebezpečného a tajemného místa plného zlovolné magie. Džungle je opakem civilizace.[37] Bajka říká, že tygr džungli chrání tak, že z ní plaší lidi a ta mu na oplátku poskytuje útočiště. Pokud tygr stráví 40 dní v jeskyni meditací a půstem, získá magickou moc, kesaktian, která mu umožňuje stát se v džungli neviditelným. Pro tygra je tabu, aby byl viděn člověkem. Jestliže ho člověk spatří, musí se tygr za trest postít ještě dalších čtyřicet dní, aby se jeho magické schopnosti obnovily.[38]

Podle jávských tradic musí člověk, chce-li být v džungli v bezpečí, ukázat tygrovi respekt tím, že mu připomene, že jsou oba syny Adama a poté se pomodlí.[38] Tygr kvůli společnému původu s člověkem rozumí lidské řeči a slovo macan může v pralese upoutat jeho pozornost. Proto je nazýván opisně: nenek („děd”), datuk („otec”), guda („tajemný”)[39] a "kiai" nebo "kiaine" (magická bytost nebo objekt).[40] Tato slova odkazují na společného předka tygra a člověka a na spojení tygra s magií džungle.[41]

Zvířecí duchové

Strážní duchové dhanyang

Strážní duchové dhanyang podle pověsti ochtaňují místa, kde se vyskytují. Může například jít o vesnici nebo kus pralesa. Zároveň také zajištují plodnost půdy. Jsou to obyvatelé stromů a skal, občas bývají zaměňováni z duchy předků.[42] Dhanyangové se často zjevují jako tygři, v pralese okolo oblasti Beluran na sebe berou podobu obrovské černé šelmy, která po sobě zanechává tygří stopy.[38]

V tradiční jávské kultuře byli předci–zakladatelé vesnic nadáni magickými schopnostmi, díky kterým byli schopni komunikovat s tygry. Dle legendy z Lumajangu proměnil zakladatel vesnice jednu osobu v tygra, aby mu pomáhala čistit džungli. Z potomků tohoto tvora se stali tygrodlaci. Dalším mužským potomkům z této linie pak bylo nutné po smrti usekat prsty, aby k proměně nedošlo. Podobně v Madurai a ve východní Jávě se duše předka může reinkarnovat do podoby kouzelného tygra.[42] Duchové dhanyang chrání vše, co má něco společného s předky–zakladateli, včetně jejich hrobů.

Šamanismus a reinkarnace

Tygr je také strážcem šamanů, kteří se podle tradic mohou obracet na předky, strážné duchy a umí komunikovat s lesem. Šamani bývali doprovázeni tygřím společníkem, který byl fyzickou manifestací šamanovy spirituální síly a často také inkarnací šamanova ducha či magie šamanových předků.[43] Tento šamanův přítel mohl dle jávských tradic chodit po dvou nohách a někdy ho vozil na hřbetě. Byl prý přivoláván pálením vonných směsí.[44]

Jinou podobou tygřího ducha může být také reinkarnace do osoby, která zemřela nepřirozenou smrtí nebo byla popravena. Tito duchové jsou obvykle mírumilovní a pomáhají svým potomkům. Podle jávské tradice se z oběti stává duch po čtyřiceti dnech. Mezi prvním a sedmým dnem se duše mění v ducha, který na sebe poté bere podobu tygra. V Situbondu se věří, že tygřího ducha lze vyvolat pálením vonné směsi, předložením obětiny a vhozením oblázku do ohně.[44] Takovýto tygří duchové se nazývají macan onjangan - chrání domov a prý je spatří pouze člověk s nedobrými úmysly.[44]

Léčivé schopnosti

Náhrdelník zw semeníků slzovky obecné s přivěškem ze dvou tygřích drápů
Náhrdelník ze semeníků slzovky obecné s přívěškem ze dvou tygřích drápů, sloužící pravděpodobně jako amulet

Tělo a duše tygra mají dle pověr ze západní Jávy léčivé schopnosti. Právě lidská duše propůjčuje tygrovi léčivé vlastnosti a lze je vyvolat například meditací. V množství lékařské literatury je mnoho různých návodů, jak využít části tygřího těla k léčení. Zuby tygrů chrání před černou magií. Vousy jsou otrávené a člověk, který je nosí u sebe, působí nelítostně a nebezpečně. Na východní Jávě se věřilo, že má tygr v těle kost ve tvaru hvězdy nazývanou sengkel, ve které je umístěna veškerá jeho síla. Nachází se prý v levém rameni a zmizí hodinu po smrti tygra. Jestliže ji má někdo u sebe jako amulet, nositel získá nadlidské schopnosti.[45]

Tygrodlak

Tygrodlak, známý pod názvem macan gadhungan, je mytická bytost rozšířená v Kediri a na východní Jávě obecně.[46] Tygrodlak je považován za zlou bytost a nesmí být zaměňován s hodnými tygřími duchy a tygřími společníky šamanů.[47] Obvykle bývá považován za reinkarnaci aristokrata, ketrý zemřel ve vyhnanství v džungli v oblasti Lodoyo.[pozn. 2] Přeměna na tygra je umění přenášené z generace na generaci prostřednictvím mantry. První tygrodlak se podle místních legend objevil v Lodoyo v době, kdy vládl král Djojoboyo.[48][pozn. 3]

Tygrodlaka lze rozpoznat pomocí žlábku na horním rtu a zadních nohou s obrácenými patami. Během přeměny se z lidské hlavy stává tygří ocas. V lidské podobě tygrodlaci pojídají potravu jenom zřídka. Nedokáží shromažďovat bohatství, ale mají velmi dlouhý život. Tygrodlak je velmi populární postavou v literatuře a umění jihovýchodní Asie. Ještě na konci 20. století, když se někde objevily zprávy o údajném pozorování tygra, šířily se zároveň i legendy o tygrodlacích.[47]

Jávské tradice

Ordál

Ještě koncem 18. století byli tygři používáni na trestání provinilců. Šlo o formu ordálu, který vždy nemusel končit smrtí odsouzených. Například v Kratonu byli dva muži obvinění z vniknutí do královského paláce zavřeni do klece s třemi tygry. Přestože byli ozbrojeni pouze holemi, střet se šelmami přežili a byli vypovězeni do exilu.[49]

Rampok macan

Rampok macan na litografii z roku 1876

Rampok macan je starý jávský obřad prováděný na jávských královských dvorech od 17. do 20. století. Obřad se skládal ze dvou částí. V první části, sima-Maesa, tygři bojovali v klecích s vodními buvoly.[pozn. 4] V druhé části, rampogan-sima, bylo několik tygrů umístěno do kruhu můžu ozbrojených kopími, kteří měli tygry zabít při jejich pokusech o útěk.[50][51] Rituál se během staletí postupně vyvíjel. Mezi 18. až polovinou 19. století sloužil především pro pobavení evropských návštěvníků.[52] Kočkovité šelmy, chycené před obřadem, byly drženy v zajetí až do skončení obřadu. Šlo převážně o tygry jávské nebo levharty jávské (Panthera pardus melas), než se stali vzácnějšími.[51]

Tento rituál byl lidmi vnímán jako boj společnosti se zlem, které bylo znázorněno tygry.[52] Podrobnější výklad Rampok macanu ukazuje, že šlo spíše o znázornění vítězného boje jávských panovníků, symbolizovaných buvolem nad chaosem, který znázorňoval tygr nebo o symbolické očištění celého království od chaosu.[53] V 19. století se stal Rampok macan ukázkou moci a bohatství[54] a poté symbolickou ukázkou politického boje mezi holandskou Východoindickou společností (tygr) a jávskými autoritami (buvol).[55][49]

  • Tygři před obřadem v klecích
    Tygři před obřadem v klecích
  • Prostranství s tygry obklopené kopiníky
    Prostranství s tygry obklopené kopiníky
  • Zabití tygra
    Zabití tygra

Galerie

  • Kůže
    Kůže
  • Lebka
    Lebka

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Měření probíhalo natažením mrtvého tygra mezi kůly a označením špičky čenichu a konce ocasu.
  2. ↑ Džungle Lodoyo, v blízkosti Blitaru, byla známa výskytem mimořádně agresivních tygrů
  3. ↑ Král Djojoboyo byl vládcem království Kediri na východní Jávě ve 12. století. Proroctví, která se z té doby dochovala, a která jsou mu připisována (Ramalan Jayabaya), mají velký vliv na interpretaci jávské historie.
  4. ↑ Tato část byla většinou pro tygry smrtelná

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tigre de Java na francouzské Wikipedii a Javan tiger na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ KOŘÍNEK, Milan. Tygr jávský [online]. biolib.cz [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b WESSING, Robert. The Last Tiger in East Java: Symbolic Continuity in Ecological Change. Asian Folklore studies. 1995, roč. 54, čís. 2, s. 191−218. [dále jen Wessing 1995]. DOI 10.2307/1178941. (anglicky) 
  4. ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Velký atlas živočichů jedinečný obraz života na zemi. 1. originální vydání 1973, české vydání 2005. vyd. [s.l.]: Příroda 208 s. ISBN 80-07-01395-4. 
  5. ↑ BOOMGAARD, Peter. Frontiers of Fear : Tigers and People in the Malay World. New Haven, Connecticut: Yale University Press, 2001. 306 s. ISBN 9780300085396. S. 37. (anglicky) [dále jen Boomgaard 2001]. 
  6. ↑ a b LUO, Shu-Jin; KIM, Jae-Heup; JOHNSON, Warren, a kol. Phylogeography and Genetic Ancestry of Tigers (Panthera tigris). PLoS Biol. Prosinec 2004. DOI 10.1371/journal.pbio.0020442. (anglicky) 
  7. ↑ Boomgaard 2001, s. 37
  8. ↑ a b c SEIDENSTICKER, John; JACKSON, P.; CHRISTIE, S. Riding the tiger: tiger conservation in human-dominated landscapes. [s.l.]: Cambridge University Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0521648356. S. 22. (anglicky) [dále jen Seidensticker, Jackson, Christie 1999]. 
  9. ↑ a b c MAZÁK, Ji H.; GROVES, Colin P. A taxonomic revision of the tigers (Panthera tigris) of Southeast Asia. Mammalian Biology. Září 2006, roč. 71, čís. 5, s. 268–287. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ XUE, Ha-Ran, a kol. Genetic Ancestry of the Extinct Javan and Bali Tigers. Journal of Heredity. 2015, roč. 00, čís. 00, s. 1-11. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Seidensticker, Jackson, Christie 1999, s. 18
  12. ↑ a b MAZÁK, Vratislav. Panthera tigris. Mammalian Species. 1981, roč. 152, s. 1-8. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b JACKSON, Peter. Les Félins : Toutes les espèces du monde. Turín: Delachaux et Niestlé, 1976. ISBN 978-2603010198. 
  14. ↑ SEIDENSTICKER, J. Large Carnivores and the Consequences of Habitat Insularization: Ecology and Conservation of Tigers in Indonesia and Bangladesh. Washington DC: National Wildlife Federation, 1986. S. 1−42. (anglicky) [dále jen Seidensticker 1986]. 
  15. ↑ a b c Panthera tigris sondaica [online]. petermaas.nl, 15.12.2007 [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b c Seidensticker 1986, 1−42
  17. ↑ PASCAL, Picq. Les tigres. Évreux: Odile Jacob, říjen 2004. ISBN 2-7381-1342-7. S. 66. (francouzsky) [dále jen Picq 2004]. 
  18. ↑ MAZÁK, J. H. Oldest Known Pantherine Skull and Evolution of the Tiger. PLoS Biol. Říjen 2011. DOI 10.1371/journal.pone.002548. (anglicky) 
  19. ↑ a b c d Wessing 1995, s. 193
  20. ↑ Boomgaard 2001, s. 39
  21. ↑ Boomgaard 2001, s. 42−43
  22. ↑ Boomgaard 2001, s. 45
  23. ↑ BERTRAND, Romain. Tigres-rois et tigres-garous : Les dimensions félines du répertoire mystique du politique à Java (XVIIe siècle av. J.-C.-XXe siècle). [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 9782296333659. (francouzsky) [dále jen Bertrand 2003]. 
  24. ↑ Seidensticker 1986, s. 1−42
  25. ↑ a b Picq 2004, s. 22
  26. ↑ TILSON, Ronald Lewis; SEAL, Ulysses S. Tigers of the World: the biology, biopolitics, management, and conservation of an endangered species. Park Ridge, New Jersey: Noyes Publications, 1987. 510 s. ISBN 9780815511335. S. 1−8. (anglicky) [dále jen Tilson, Seal 1987]. 
  27. ↑ a b Tilson, Seal 1987, s. 1−8
  28. ↑ SEIDENSTICKER, J. The Javan Tiger and the Meri-Betiri Reserve, a plan for management. [s.l.]: International Union for the Conservation of Nature and Natural Resources, 1980. (anglicky) 
  29. ↑ Panthera tigris SSP. Sondaica [online]. Iucn Red List of Threatened Species [cit. 2015-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ KOLEKTIV. Untersuchung über die Carnivoren des Gunung Halimun Naturschutzgebietes. [s.l.]: Zoologische Gesellschaft für Arten- und Populationsschutz eV Mitteilungen, 1991. (německy) 
  31. ↑ RAFIASTANTO, A. Camera trapping survey of Javan tiger and other wild animals in Meru Betiri National. [s.l.]: WWF-IP Project ID 0084-02, 1994. (anglicky) 
  32. ↑ JACKSON, P.; KEMF, E. Wanted alive! Tigers in the wild. [s.l.]: WWF species status report. WWF Gland., 1994. (anglicky) 
  33. ↑ Pendaki Wanita Tewas di Gunung Merbabu, Diduga Diterkam Harimau [online]. DetikNews, 17.11.2008 [cit. 2016-01-06]. Dostupné online. (indonésky) 
  34. ↑ Яванский тигр [online]. felidae-g2n.jimdo.com [cit. 2016-01-06]. Dostupné online. (rusky) 
  35. ↑ Tiger rumours swirl below Indon volcano [online]. The Sydney Morning Herald, 2.11.2010 [cit. 2016-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Wessing 1995, s. 195
  37. ↑ Bertrand 2003, s. 145−148
  38. ↑ a b c Wessing 1995, s. 196
  39. ↑ WESSING, Robert. A Tiger in the Heart: The Javanese Rampok Macan. Bijdragen tot de Taal-, Land- en Volkenkunde. 1992, sv. 148, s. 295-296. [dále jen Wessing 1992]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Wessing 1995, s. 195
  41. ↑ Wessing 1992, s. 295−296
  42. ↑ a b Wessing 1995, s. 197
  43. ↑ Wessing 1995, s. 197
  44. ↑ a b c Wessing 1995, s. 200
  45. ↑ Wessing 1995, s. 201
  46. ↑ Bertrand 2003, s. 145−148
  47. ↑ a b Wessing 1995, s. 204
  48. ↑ Bertrand 2003, s. 145−148
  49. ↑ a b KUMAR, Ann. Javanese Court Society and Politics in the Late Eighteenth Century: The Record of a Lady Soldier. Part I: The Religious, Social, and Economic Life of the Court. Indonesia. Duben 1980, čís. 29, s. 1-46. Dostupné online. DOI 10.2307/3351003. (anglicky) 
  50. ↑ Wessing 1992, s. 289−291
  51. ↑ a b Boomgaard 2001, s. 145−146
  52. ↑ a b Wessing 1992, s. 287−289
  53. ↑ Wessing 1992, s. 296−299
  54. ↑ Bertrand 2003, s. 140−145
  55. ↑ Wessing 1992, s. 296−299

Literatura

  • TILSON, Ronald Lewis; SEAL, Ulysses S. Tigers of the World: the biology, biopolitics, management, and conservation of an endangered species. Park Ridge, New Jersey: Noyes Publications, 1987. 510 s. ISBN 9780815511335. (anglicky) 
  • WESSING, Robert. The Last Tiger in East Java: Symbolic Continuity in Ecological Change. Asian Folklore studies. 1995, roč. 54, čís. 2, s. 191−218. DOI 10.2307/1178941. (anglicky) 
  • BOOMGAARD, Peter. Frontiers of Fear : Tigers and People in the Malay World, 1600-1950. New Haven, Connecticut: Yale University Press, 2001. 306 s. ISBN 9780300085396. (anglicky) 

Externí odkazy

Tygr
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tygr_jávský&oldid=13286159“