Dyslexie: Porovnání verzí
oprava zkratky, doplnění dr. Belina značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
doplnění zdrojů, odkazy |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
'''Dyslexie''' je vývojová porucha [[čtení]], buď vrozená nebo získaná poškozením mozku. Jde o nejčastější formu specifické vývojové poruchy učení (SPU), která se projevuje nesnázemi při učení se číst. Dyslektik je výrazně ohrožen znesnadněním přístupu k tradičním vzdělávacím podnětům. Vyrovnává se zvláštní péčí v dyslektických třídách. |
'''Dyslexie''' je vývojová porucha [[čtení]], buď vrozená nebo získaná poškozením mozku. Jde o nejčastější formu specifické vývojové poruchy učení (SPU), která se projevuje nesnázemi při učení se číst. Dyslektik je výrazně ohrožen znesnadněním přístupu k tradičním vzdělávacím podnětům. Vyrovnává se zvláštní péčí v dyslektických třídách. |
||
Slovo ''dyslexie'' je odvozeno z řeckého „lexis“, což znamená slovní vyjadřování, řeč, jazyk, a předpony „dys-“, která naznačuje, že něco je nedokonalé, porušené, nepatřičné. Termín poprvé použil německý oftalmolog dr. [[Rudolf Berlin]]. Dle MKN-10 je řazena do diagnostické skupiny Porucha čtení specifická. |
Slovo ''dyslexie'' je odvozeno z řeckého „lexis“, což znamená slovní vyjadřování, řeč, jazyk, a předpony „dys-“, která naznačuje, že něco je nedokonalé, porušené, nepatřičné. Termín poprvé použil v roce [[1887]] [[Německo|německý]] [[oftalmolog]] dr. [[Rudolf Berlin]]<ref name="Wagner1973">{{Cite journal |doi=10.1007/BF02653841|title=5. Rudolf berlin: Originator of the term dyslexia|journal=Bulletin of the Orton Society|volume=23|pages=57|year=1973|last1=Wagner|first1=Rudolph F.}}</ref><ref>{{Cite journal |title=''Über Dyslexie'' |trans_title=About dyslexia |year=1884 |journal=Archiv fur Psychiatrie |volume=15 |pages=276–278}}</ref>. Dle MKN-10 je řazena do diagnostické skupiny Porucha čtení specifická. |
||
Den dyslexie je stanoven na [[9. září]] a poprvé se slavil v roce 2010 (zakladatelem tohoto dne je umělkyně [[Alena Kupčíková]]). |
Den dyslexie je stanoven na [[9. září]] a poprvé se slavil v roce 2010 (zakladatelem tohoto dne je umělkyně [[Alena Kupčíková]]). |
Verze z 18. 1. 2015, 15:37
Šablona:Infobox Choroba Dyslexie je vývojová porucha čtení, buď vrozená nebo získaná poškozením mozku. Jde o nejčastější formu specifické vývojové poruchy učení (SPU), která se projevuje nesnázemi při učení se číst. Dyslektik je výrazně ohrožen znesnadněním přístupu k tradičním vzdělávacím podnětům. Vyrovnává se zvláštní péčí v dyslektických třídách.
Slovo dyslexie je odvozeno z řeckého „lexis“, což znamená slovní vyjadřování, řeč, jazyk, a předpony „dys-“, která naznačuje, že něco je nedokonalé, porušené, nepatřičné. Termín poprvé použil v roce 1887 německý oftalmolog dr. Rudolf Berlin[1][2]. Dle MKN-10 je řazena do diagnostické skupiny Porucha čtení specifická.
Den dyslexie je stanoven na 9. září a poprvé se slavil v roce 2010 (zakladatelem tohoto dne je umělkyně Alena Kupčíková).
Příčiny
Dyslexie je podmíněna poruchami v základních poznávacích schopnostech, přičemž jejich příčinou je nejčastěji dědičnost. Rodiče dyslektici mají 50% pravděpodobnost, že jejich dítě bude trpět stejnými obtížemi. Dále může být porucha způsobena změnami ve stavbě a funkci centrální nervové soustavy, které často vznikají v období těhotenství nebo kolem porodu, nedostatečným rozvojem některých psychických funkcí. U některých jedinců lze poruchu odstranit, u jiných přetrvává v určité podobě až do dospělosti.
Problém pravděpodobně spočívá v nedostatečné souhře a spolupráci obou mozkových hemisfér. K tomu, aby dítě v počátcích výuky úspěšně zvládalo čtení, je třeba nikoli vyhraněné funkční dominance jedné mozkové hemisféry nad druhou, ale naopak jejich dobré spolupráce. Dokud dítě písmena dobře nezná a jejich sestavy pouze „luští“, zaměstnává především hemisféru pravou. Jakmile začne spojovat tvary písmen se zvuky a zvláště když je pak naplňuje věcným obsahem, tj. když čte významy vnímaných slov, nutně vstupuje do hry hemisféra levá a přebírá vedoucí roli.
Specifické poruchy čtení mohou být různého stupně a různé závažnosti – mohou být relativně lehké, těžší a velmi těžké. Možno předpokládat, že výskyt dyslexií těžkého stupně se v jednotlivých zemích nebude mnoho lišit, neboť mozková poškození či mozkové dysfunkce, které jsou jejich podkladem, mají v populaci víceméně rovnoměrné rozložení. Naproti tomu výskyt poruch lehčích je zřejmě variabilnější, neboť kromě onoho společného neurofyziologického základu je daleko více závislý na dalších psychologických a sociokulturních činitelích, které v daném případě k onomu základu přistupují. Je to především struktura toho kterého jazyka, jeho gramatika a jeho pravopis, dále metoda školní výuky čtení a pravopisu, kulturní úroveň rodiny, dvojjazyčnost či vícejazyčnost rodinného prostředí, hodnota školního vzdělání v dané společnosti, prestiž rodiny a konečně i úroveň diagnostiky a nápravné péče.
Historie
Zmínky se objevují od poloviny 19. stol, tehdy je označována jako slovní slepota. Rozhodující význam pro výzkum, diagnostiku i nápravu specifických poruch čtení měl však až americký dětský psychiatr Samuel Torrey Orton (1879–1948), jehož jméno nese také největší a nejvýznamnější organizace zabývající se dyslexiemi, tj. Ortonova dyslektická společnost se sídlem v USA.
Četnost výskytu
Čísla uváděná v dobře dokumentovaných studiích zpravidla nepřesahují 10 %, přičemž v zemích s foneticky důsledným pravopisem zůstávají pod hranicí 4 %. V České republice se střízlivé odhady pohybují od 1 do 2 % dětí, které trpí vážnými obtížemi ve čtení, tj. takovými, které by samy bez odborné, cílevědomé pomoci velmi pravděpodobně nepřekonaly. V literatuře se shodně uvádí vyšší výskyt dyslexií u chlapců než u dívek, a to v poměru 4–10:1 v neprospěch chlapců.
Diagnostika
První příznaky dyslexie mohou být různé: dítě začíná pozdě mluvit, obtížně se vyjadřuje, má malou slovní zásobu, nedokáže vytleskat slovo po slabikách. Nic z toho ovšem ještě nutně neznamená, že bude opravdu dyslektické. V těchto případech může jít o vývojové opoždění, které se srovná za pár měsíců. O dyslexii by se mělo začít mluvit tehdy, jestliže má dítě problém rozeznat písmena nebo zná abecedu, ale nedokáže písmena poskládat do slabik a slov. Později může mít potíže se čtením, nerozezná množství nebo vidí čísla zrcadlově (např. 82 místo 28).
Při diagnostice se přihlíží především k tomu, jak dítě čte a jde-li skutečně o „neschopnost“, a ne snad o následky smyslových vad, nemocí či jakýchkoli vnějších okolností, zda se dítěti dostává „běžného výukového vedení“, má-li přiměřenou inteligenci a poskytuje-li mu jeho sociokulturní prostředí dost příležitostí ke vzdělávání. Jasná kritéria pro přidělení diagnózy ovšem neexistují (dyslektikem je ten, o kom to poradenský psycholog prohlásí). V praxi se osvědčuje postup, který má zhruba tři fáze:
- předně je třeba zjistit, zda v konkrétním případě vyšetřovaného dítěte jde skutečně o specifickou vývojovou poruchu čtení, což znamená odlišit ji od nepravých dyslexií;
- jde-li o dyslexii, je třeba provést podrobný rozbor případu a zjistit, jakého je původu, jaký je její obraz v daném případě a jaký je stupeň její závažnosti
- jde-li o dyslexii a máme-li již představu o tom, co požaduje předchozí bod 2, je nutno zjistit všechny okolnosti, které mají význam pro příští nápravnou či terapeutickou péči o dané dítě. V případě poruch učení je totiž podrobná a odpovědně prováděná diagnostika nezbytným a rozhodujícím východiskem každé další pomocné snahy, která se jinak bud’ zcela míjí účinkem, nebo se provádí příliš zdlouhavě a neefektivně.
Vzdělávání
Podstatné je, že tato porucha žádným způsobem neovlivňuje intelekt. Vzdělávání žáků a studentů s dyslexií probíhá podle Směrnice k integraci jedinců se specifickými vzdělávacími potřebami a podle Metodického pokynu pro práci s jedinci s poruchami učení a chování. Cílem je taková úprava vzdělávání, aby dítě netrpělo svým handicapem. Mezi nejčastější kroky patří částečná redukce učiva, poskytnutí delšího času na vypracování úkolů, používání speciálních pomůcek (např. počítač) a především hledání jiných cest vzdělávání, které nejsou ovlivněny poruchou.
Vedle dyslexie řadíme mezi specifické poruchy učení také dysortografii, dysgrafii, dyskalkulii a dyspraxii.
Nejčastější chyby
- vypouštění písmen
- přidávání písmen
- absolutně nečitelná slova či písmena
- zaměňování písmen (klika - kilka)
- zaměňování akusticky podobných písmen (g - k, v - f)
- zrcadlové nebo obrácené psaní písmen (d = p, M = W)
- zaměňování slov za slova úplně jiná
- nesprávné psaní čísel
Typické vadné projevy dyslektiků
- pomalejší čtení a psaní
- chybování ve čtení a psaní
- zhoršení mechanické paměti (například pro data, časové údaje, seznamy informací)
- někteří potřebují delší čas na zorganizování sebe i svého úkolu
Známí dyslektici
- Umělci
- Keira Knightley[3]
- Orlando Bloom[4]
- Tom Cruise[4]
- John Lennon[4]
- Whoopi Goldbergová[5]
- Steven Spielberg[5]
- Cher[5]
- Ozzy Osbourne[5]
- Keanu Reeves[4]
- Joss Stone
- Wolfgang Amadeus Mozart[6]
- Pablo Picasso[6]
- Walt Disney[6]
- Leonardo da Vinci[6]
- Auguste Rodin[6]
- Alena Kupčíková
- Gwen Stefani[7]
- Vynálezci a vědci
- Alexander Graham Bell[4]
- Thomas Alva Edison[4]
- Albert Einstein[8]
- Pierr Curie[5]
- Carol W. Greiderová[5]
- Archer John Porter Martin[5]
- Isaac Newton[6]
- Politici
- Vojevůdci
- Spisovatelé
- Ostatní
Odkazy
Reference
- ↑ WAGNER, Rudolph F. 5. Rudolf berlin: Originator of the term dyslexia. Bulletin of the Orton Society. 1973, s. 57. DOI 10.1007/BF02653841.
- ↑ Über Dyslexie. Archiv fur Psychiatrie. 1884, s. 276–278.
- ↑ Novinky.cz: Keira Knightleyová - z dyslektičky královsky placená hvězda
- ↑ a b c d e f g h mojebetynka.cz: Je moje dítě dyslektik nebo dysgrafik?
- ↑ a b c d e f g h i TÝDEN.cz: Co má Ozzy Osbourne s nobelistkou? Dyslexii
- ↑ a b c d e f Česká televize.cz: Den "dys" nejen v Národní galerii
- ↑ Krohn, Katherine (2007), s. 112
- ↑ mojebetynka.cz: Je moje dítě dyslektik nebo dysgrafik?
- ↑ REVUEiDnes.cz: Slavný kuchař Jamie Oliver přečetl ve 38 letech svou první knihu
- ↑ TÝDEN.cz: Co má Ozzy Osbourne s nobelistkou? Dyslexii
Literatura
- Zelinková, Olga, Čedík, Miloslav: Mám dyslexii. Praha: Portál (nakladatelství), 2013, ISBN 978-80-262-0349-0
- Zelinková, O.: Poruchy učení. Portál (nakladatelství), Praha 2003
- Zelinková, O.: Dyslexie v předškolním věku?. Portál (nakladatelství), Praha 2012, ISBN 978-80-262-0194-6
- Portešová, Šárka: Rozumově nadané děti s dyslexií. Praha: Portál (nakladatelství), 2011, ISBN 978-80-7367-990-3
- Jucovičová, D.: Dyslexie. D+H, Praha 2004
- Pokorná, Věra: Vývojové poruchy učení v dětství a dospělosti. Portál (nakladatelství), Praha 2010, ISBN 978-80-7367-773-2
- Pokorná, Věra: Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. Portál (nakladatelství), Praha 2010, ISBN 978-80-7367-817-3
- Selikowitz, Mark.: Dyslexie a jiné poruchy učení. Grada Publishing, Praha 2000
- The Dyslexia Guide - A to Z and FAQ Knowledgebase
Audiovizuální dokumenty
- Taare Zameen Par – film o dyslexii
- Dispatches: The Dyslexia Myth, 50 minut, režie Janet Taylor
- [1],V rytmu Aleny Kupčíkové, 30minutový dokument o práci této výtvarné umělkyně, která bojuje s dyslexi a dysortografii, režie Jaroslav Černý, Česká televize 2010
- [2],Dar dyslexie, 50 minutový dokument jak svůj handicap DYS proměnit v dar, režie Jaroslav Černý, Česká televize 2012