Přeskočit na obsah

Židovský hřbitov v Třebíči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Židovský hřbitov v Třebíči
Nová část hřbitova
Nová část hřbitova
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
OkresTřebíč
ObecTřebíč
Zeměpisné souřadnice
Map
Specifikace
Výstavbaasi 1. pol. 17. století
Užíváníhřbitov udržován, nepohřbívá se
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebíčský židovský hřbitov je národní kulturní památka[1] v Třebíči-na Podklášteří. V rámci souboru baziliky svatého Prokopa a třebíčské židovské čtvrti, jejíž oddělenou částí je, požívá statutu Světového dědictví UNESCO.[2] Rada Kraje Vysočina odsouhlasila ke konci roku 2018 memorandum o spolupráci správců třebíčských objektů zapsaných v UNESCO.[3]

Židovský hřbitov v Třebíči patří k největším v České republice.[4] Rozkládá se na severní stráni Hrádku na celkové ploše 11 678 m².[5] Lze na něm najít 2600 náhrobků, z nichž je nejstarší dosud čitelný datován rokem 1631. Pochováno zde bylo asi 11 000 lidí.[6]

Hřbitov byl založen v 2. polovině 15. století. Asi do roku 1468 židé pravděpodobně pohřbívali své zesnulé přímo při klášterní zdi. Tamní pohřebiště bylo zrušeno a nové umístěno na odvrácené, severní svažité straně Hrádku. Když roku 1888 došlo k průtrži mračen a povodni, v jejichž důsledku byly některé hroby vyplaveny, byl hřbitov rozšířen jižním směrem (nová část hřbitova). V této části stojí památníky obětem první světové války (z roku 1922, 20 obětem) i druhé světové války (z roku 1957, 290 obětem).[7][6] Na náhrobcích se občasně nachází chyby v hebrejských textech, neboť je tesali kameníci křesťanské víry.[8]

Na hřbitov se vchází ze západu kovanou vstupní branou. Vedle ní je obřadní síň (1903) s dobře dochovaným interiérem. Vybudována byla zásluhou rabína Samuela Pollaka (18421906) nákladem třebíčské židovské obce.[7]

V roce 2019 byla o hřbitově vydána tištěná brožura.[9]

Iniciátoři obnovy hřbitova

[editovat | editovat zdroj]

Zásluhu na tom, v jak dobrém stavu hřbitov přečkal druhou polovinu 20. století, když po druhé světové válce přestal být využíván a pustl, mají pánové František Veselý, někdejší primář, a Bohumír Pavlík, školní inspektor v. v. Oba byli oceněni při slavnostním zasedání zastupitelstva města v kamenném sále zámku 23. srpna 2003.[10] V roce 2017 byla sepsána bakalářská práce na téma naučné stezky na tomto hřbitově.[8]

O správu hřbitova se již od roku 1912 stará rodina Mikyskova, která žije v blízkém domě.[11]

  1. Světové dědictví, NKP, chráněná území [online]. monumnet.npu.cz [cit. 2015-12-25]. Dostupné online. 
  2. Jewish Quarter and St Procopius' Basilica in Třebíč - UNESCO World Heritage Centre [online]. whc.unesco.org [cit. 2015-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ČERMÁKOVÁ, Olga; PANÁČKOVÁ, Jaroslava. Pod ochranu UNESCO patří nově také zámek v Třebíči [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-12-18 [cit. 2019-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-27. 
  4. Židovský hřbitov | mkstrebic.cz. www.mkstrebic.cz [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-01. 
  5. Údaj z katastru nemovitostí zahrnující tyto parcely: st. 312, 119 m² (obřadní síň); st. 570, 51 m² (přístřešek); 94, 277 m² (trávník u brány); 95, 163 m² (dolní náhrobky) a 89/2, 11 068 m² (hlavní část pohřebiště); zahrnuta není přilehlá cesta (170 m²) ani domek bývalých hrobníků se zahrádkou na severozápadě (440 + 67 m²; domek je v soukromém vlastnictví). Literatura uvádí též výměru 11 772 m².
  6. a b Joura, l. c., str. 192 a 193.
  7. a b Klenovský, l. c., str. 178 a 179.
  8. a b MAHEL, Luděk. VIDEO: Taje židovského hřbitova odkrývá naučná stezka. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-07-30 [cit. 2017-07-31]. Dostupné online. 
  9. MAHEL, Luděk. Židovským hřbitovem v Třebíč turisty provede papírový průvodce. trebicsky.denik.cz. 2019-08-01. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. 
  10. http://www.trebic.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=16973&id_org=16973&id=288310[nedostupný zdroj]
  11. KRČMÁŘ, Milan. Sto let práce na hřbitově. Rodina z Třebíče si jeho správu předává po generace. Třebíčský deník. 2023-08-06. Dostupné online [cit. 2024-03-11]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KLENOVSKÝ, J. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Šlapanice : ERA, 2001. 218 s. ISBN 80-86517-08-X.
  • JOURA, J. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl s.r.o., 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]