Řečík pistáciový
 Řečík pistáciový | |
|---|---|
 Dozrávající plody kultivaru Kerman | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | mýdelníkotvaré (Sapindales) |
| Čeleď | ledvinovníkovité (Anacardiaceae) |
| Rod | řečík (Pistacia) |
| Binomické jméno | |
| Pistacia vera L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řečík pistáciový (Pistacia vera), také zvaný pistácie pravá, je malý strom z čeledi ledvinovníkovité, jehož původní oblast rozšíření je ve střední Asii a na Blízkém východě.
Pěstuje se pro jádra – pistácie, která lze konzumovat čerstvá, pražená a nebo jako součást různých potravin, např. pistáciová zmrzlina, lokum nebo salám Mortadella. Mezi tři největší producenty pistácií patří Írán, Spojené státy (Centrální údolí) a Turecko. Dále se pěstuje např. v Číně, Sýrii a Řecku. Jak je z oblastí pěstování zřejmé, pistácii nejlépe vyhovuje suché až polopouštní subtropické klima. Vrcholu produkce dosahují stromy asi ve 20 letech a jsou zastřihovány kvůli snadnější sklizni. Nejrozšířenějším kultivarem je Kerman.
Při nevhodném zpracování nebo uskladnění mohou obsahovat jedovaté aflatoxiny produkované především plísněmi rodu Aspergillus, které jsou známé jako silné karcinogeny. Kvůli vysokému obsahu tuků a nízkému obsahu vody jsou pistácie při přepravě ve velkých objemech náchylné k samovznícení, proto při přepravě pistácií v lodní dopravě je třeba dodržovat zvláštní pravidla.[2][3]
Produkce
[editovat | editovat zdroj]V roce 2017 bylo podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) na světě vypěstováno přibližně 1,1 milionu tun pistácií.[4]
Největšími producenty pistácií byly Írán, Spojené státy, Turecko, Čína a Sýrie. Írán a USA společně vypěstovaly 75 procent celkového množství. Největšími producenty v Evropě jsou Řecko, Itálie a Španělsko, v celosvětovém pořadí na 6., 7. a 10. místě[5]
| Produkce pistácií, 2017 | |||
|---|---|---|---|
 Írán |
|||
 Spojené státy americké |
|||
 Čína |
|||
 Turecko |
|||
 Sýrie |
|||
| Zdroj: FAOSTAT OSN[6] | |||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ Risk factor: self-heating/spontaneous combustion [online]. Gesamtverband Deutsche Versicherungswirtschaft [cit. 2008-06-17]. Dostupné online.
- ↑ Pistachio Nuts: Self-heating [online]. Gesamtverband Deutsche Versicherungswirtschaft [cit. 2007-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Crops > Pistachios [online]. fao.org [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ World's top Pistachio Producing Countries, statistika a interaktivní mapa na www.atlasbig.com (anglicky)
- ↑ Pistachio production in 2017, Crops/Regions/World list/Production Quantity (pick lists) [online]. UN Food and Agriculture Organization, Corporate Statistical Database (FAOSTAT), 2017 [cit. 2018-09-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu řečík pistáciový na Wikimedia Commons
