Čertovo jezero
| Čertovo jezero | |
|---|---|
 Jezero směrem od přepadu vody k západnímu břehu | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Okres | Klatovy |
| Obec | Železná Ruda |
| Katastr | Železná Ruda II |
  Čertovo jezero Čertovo jezero, Česko | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°9′54″ s. š., 13°11′52″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 9,71 ha |
| Délka | 0,445 km |
| Šířka | 0,3 km |
| Objem | 1 520 000 m³ |
| Povodí | 0,857 km² |
| Max. hloubka | 36,5 m |
| Ostatní | |
| Typ | karové jezero oligotrofní jezero[1] |
| Nadm. výška | 1030 m n. m. |
| Přítok vody | Jezerní potok |
| Odtok vody | Jezerní potok |
| DIBAVOD ID | 402010020001.0 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čertovo jezero (německy Teufels See[2]) je pověstmi opředené karové jezero původu vzniklé v období würmského zalednění v okrese Klatovy v Plzeňském kraji v České republice. Nachází se v Královském hvozdu na jihovýchodním svahu Jezerní hory ve vzdálenosti asi čtyř kilometrů od vsi Špičák u Železné Rudy.[3] Jezero se nachází v nadmořské výšce 1030 metrů, jeho rozloha je 9,71 hektaru a hloubka dosahuje až 36,5 m.[1] Má tvar půlkruhu a obklopuje jej pralesovitý smrkový porost.
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Přísun vody zabezpečují srážky a dva přítoky. Jezerní potok z jezera také odtéká a náleží do povodí Řezné. Jako jediné ze šumavských ledovcových jezer tak náleží k povodí Dunaje. V období od prosince do ledna zamrzá vrstvou ledu tlustou až 75 cm.[1]
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]Chránit území Čertova i nedalekého Černého jezera se rozhodl roku 1911 tehdejší majitel pozemků Vilém Hohenzollernský na podnět německého botanika Dr. Hugo Konwentze.[4] V roce 1933 se jezera stala součástí národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero o rozloze 208,46 hektarů.[5]
Flóra a fauna
[editovat | editovat zdroj]Jezero je oligotrofní.[1] Ve fytoplanktonu jsou zastoupeny obrněnky Peridinium umbonatum a Gymnodinium uberrimum a zlativka Dinobryon pediforme.
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Jezero je přístupné po celý rok.
- Červená turistická značka z Alžbětína – 5,5 km[6]
- Modrá, žlutá a červená turistická značka z Hamrů – 11,5 km[6][7]
- Žlutá turistická značka ze Špičáku od hotelu Čertův mlýn – 3,8 km[8]
- Souběžně také Naučná stezka Sklářská[9]
- Místní žlutá a žlutá turistická značka ze Špičáckého sedla – 2,4 km[10]
- Naučná stezka Sklářská z Alžbětína – 9,2 km[9]
V minulosti ve strmém svahu nad jezerem vedla též Lávková cesta, nyní nepřístupná.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d VLČEK, Vladimír. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. Heslo Čertovo jezero, s. 83.
- ↑ 1404 Špičák - dříve Eisenstein Dorf: Originální mapy stabilního katastru 1 : 2 880 - Čechy [online]. 1837 [cit. 2023-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2018-03-21]. Dostupné online.
- ↑ 100 let ochrany Černého a Čertova jezera [online]. Lesy České republiky, 2012-06-14 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online.
- ↑ AOPK ČR. NPR Černé a Čertovo jezero [online]. AOPK ČR [cit. 2018-03-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Plánovač tras KČT, Trasa 0245
- ↑ Plánovač tras KČT, Trasy 1421 a 6690
- ↑ Plánovač tras KČT, Trasa 6678
- ↑ a b NS – Sklářská stezka, Železná Ruda
- ↑ Plánovač tras KČT, Trasy 9261 a 6678
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottova encyklopedie Česká republika. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 80-7360-456-6.
- DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 999 turistických zajímavostí České republiky. Praha: Kartografie, 1999. 392 s. ISBN 80-7011-656-0.
- ŠTEFÁČEK, Stanislav. Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska. Praha: Libri, 2010. ISBN 978-80-7277-440-1. S. 44.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čertovo jezero na Wikimedia Commons - Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero Archivováno 29. 5. 2016 na Wayback Machine.
