Lávková cesta
| Lávková cesta | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Typ | nepřístupná turistická stezka |
| Datum otevření | 1882 |
| Lokalizace | |
| Poloha | Šumava |
| Start | Rozvodí |
| Cíl | cesta Jezerní horní |
| Nejvyšší bod | 1160 m |
| Nejnižší bod | 1075 m |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lávková cesta, též Čertovské lávky[1] nebo také Komárkova stezka[2][3] je historická turistická stezka na Šumavě v příkrém svahu karu nad Čertovým jezerem. Je dlouhá 1,9 km a vede z Rozvodí strmým východním úbočím Jezerní hory na Jezerní horní cestu. Z důvodů ochrany přírody (poloha v I. zóně CHKO Šumava na území NPR Černé a Čertovo jezero a PP Královský hvozd) je na ní vstup dlouhodobě zakázán.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Cestu nechal v letech 1880–1882 vybudovat kníže Hohenzollern za cenu 3 500 zlatých. Stavbu inicioval a řídil lesmistr Julius Komárek, vlastenec a propagátor zpřístupnění železnorudských lesů.[4] Cesta byla vytvořena ze skládaných kamenů a bylo na ní pět dřevěných lávek[5][6], překonávajících skalní strže. Původně lesnická cesta byla až do druhé světové války oblíbeným výletním místem, nabízejícím krásné výhledy na Čertovo jezero. Po roce 1948 bylo okolí Černého i Čertova jezera zahrnuto do nepřístupného pohraničního pásma, nicméně cesta samotná byla i nadále udržována jednotkami pohraniční stráže. I když Čertovo jezero bylo pro návštěvníky od května 1964[7] opět zpřístupněno, Lávková cesta nikoliv. V 70. letech 20. století se na ni přemístil hraniční drátěný zátaras (signální stěna), původně vedoucí průsekem blíže hranici. Byl odstraněn v dubnu 1990.[8] Ve stejném roce byla cesta oficiálně vyznačena Klubem českých turistů zelenou turistickou značkou.[9] Zpřístupnění trvalo ovšem pouze krátkou dobu. Lávky byly z důvodů ochrany přírody v roce 1990 strženy a později (zhruba po roce 1992[10]) sem byl z důvodů ochrany přírody zakázán vstup.[1]
„Kdo neprošel Lávkovou cestu nad Čertovým jezerem, neprošel Šumavou!“ — staré průvodce po Šumavě.[11]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Lávky jsou zničené a na místě některých z nich leží rozpadlé zbytky. Trasa je v terénu zřetelná, ale pro běžné turistické účely nepoužitelná.[5] Fyzicky je stezka průchodná, u původně největšího můstku (místo známé z většiny starých fotografií cesty s charakteristicky tvarovanou skálou s dvěma převisy nad sebou) je problematicky schůdný úsek, příležitostně vybavený lanem. I bez něj lze strž obejít vrchem přes skálu.[9]
Město Železná Ruda se v letech 2010[12] a 2015[13][14] snažilo o obnovu stezky, ale díky opakovaným negativním posudkům vlivu na životní prostředí tento záměr nebyl realizován. Hlavním argumentem proti zpřístupnění lokality je ochrana tetřeva hlušce a rysa ostrovida (problém s rušením a fragmentací teritoria)[5] a potenciální hnízdní výskyt sokola stěhovavého.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Přes Černé a Čertovo jezero na Bílou strž o Ostrý [online]. [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Dobové foto [online]. [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ ČERVENÁ, Anna, a kol. Inventarizační průzkum SPR Černé a Čertovo jezero (všeobecný) [online]. 1986 [cit. 2024-09-25]. S. 241. Dostupné online.
- ↑ Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero [online]. [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Souhrn záměrů a projektů pro zpřístupnění území s dominantním výskytem tetřeva hlušce v Ptačí oblasti Šumava [online]. 2016 [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Topografické sekce 1 : 25 000 třetího vojenského mapování [online]. 1941 [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ ČERVENÁ, Anna, a kol. Inventarizační průzkum SPR Černé a Čertovo jezero (všeobecný) [online]. 1986 [cit. 2024-09-25]. S. 242. Dostupné online.
- ↑ GeoVision s.r.o. Plán péče o Národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero na období 2024–2033 [online]. 2023 [cit. 2024-09-25]. S. 13. Dostupné online.
- ↑ a b Okouzlující předválečná historie jedné cesty [online]. [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ SÁDLÍKOVÁ, Hana. Lávková cesta nad Čertovým jezerem bude možná otevřena. Železnorudský zpravodaj. Roč. 2010, čís. 4, s. 13.
- ↑ LEIŠ, Martin. Konec staré Šumavy. [s.l.]: [s.n.], 2020. S. 299.
- ↑ Železná Ruda lávkovou cestu neotevře [online]. [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Na Šumavě vzniknou nové cesty, cyklotrasy, rozhledny i vyhlídky. MŽP posoudilo v rámci procesu EIA 38 nových záměrů [online]. [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Informační systém EIA: kód záměru MZP457 [online]. [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.