Ze Země na Měsíc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ze Země na Měsíc
Frontispis francouzského vydání
Frontispis francouzského vydání
AutorJules Verne
Původní názevDe la Terre à la Lune
PřekladatelJaroslav Čermák
IlustrátorHenri de Montaut
ZeměFrancie
Jazykfrancouzština
EdicePodivuhodné cesty
Žánrdobrodružný vědeckofantastický román
VydavatelPierre-Jules Hetzel
Datum vydání1865
Česky vydáno1894
Předchozí a následující dílo
Cesta do středu Země Děti kapitána Granta
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ze Země na Měsíc, projektil sloužící k cestě na Měsíc, původní ilustrace Henriho de Montauta.
Ze Země na Měsíc, stavba děla Kolumbiada, původní ilustrace Henriho de Montauta.

Ze Země na Měsíc (1865, De la Terre à la Lune) patří, se svým pokračováním Okolo Měsíce (1870, Autour de la Lune), ke známým vědeckofantastickým románům francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Román Okolo měsíce je dokonce první Vernovou knihou, která vyšla česky, a to už v roce 1870. České názvy některých dalších vydání jsou také Do měsíce, Kolem měsíce nebo Cesta kolem Měsíce.

Jeden z výtisků prvního vydání románu Ze Země na měsíc vynesl v roce 2008 na oběžnou dráhu okolo Země modul Jules Verne zásobující Mezinárodní kosmickou stanici.

Obsah románů[editovat | editovat zdroj]

Romány, které na sebe bezprostředně navazují, vyprávějí o odvážné kosmické cestě tří přátel (kapitán Nicholl, Impey Barbicane a Michel Ardan), členů Gun Clubu z Baltimore, kteří se rozhodli překonat zemskou tíži v projektilu, vystřeleném z obrovitého děla Kolumbiada, namířeného na Měsíc. Toto dělo mělo délku devět set stop (asi 270 metrů), ráži devět stop (cca 2,7 metru), sílu stěn šest stop (cca 1,8 metru) a vážilo šedesát tisíc tun. Bylo zakopáno kolmo do země a vzhledem k tomu, že výstřel měl zasáhnout Měsíc, bylo rozhodnuto umístit dělo na Floridu nedaleko místa zvaného Stone's Hill (o sto let později startoval první skutečný let na Měsíc z mysu Canaveral, vzdáleného jen 250 kilometrů od tohoto místa).

Start výpravy byl v pravdě velkolepý. Na Floridu přijelo několik miliónů diváků, plamen výstřelu byl pozorovatelný do vzdálenosti sto šedesáti kilometrů, všichni přihlížející byli povaleni, došlo k četným zraněním a častým jevem bylo přechodné ohluchnutí.

V další části vyprávění (v románu Okolo Měsíce) líčí autor osudy hrdinů od okamžiku výstřelu po celou dobu letu. Čtenář tak s nimi prožívá stav beztíže, který zažijí při dosažení tzv. „neutrální čáry“, kde je stejná přitažlivost Země i Měsíce, sleduje s nimi jejich dojmy a pozorování prováděná dalekohledem i okénkem střely, když oblétávají Měsíc, a nakonec je svědkem šťastného přistání projektilu do moře na Zemi.

Postava Michela Ardana byla vytvořena podle slavného francouzského fotografa Nadara (1820–1910) i s pomocí anagramu jeho jména.

Technické omyly[editovat | editovat zdroj]

Jules Verne se při psaní obou románů dopustil mnoha technických omylů. Některé z nich byly nejspíš způsobeny tehdejšími nedostatečnými znalostmi, většina ale byla vědomou daní za dramatickou výstavbu díla.

  • Litina, kterou autor navrhl, je pro dělo značně nevhodný materiál (je křehká).
  • Přetížení při startu by posádku okamžitě rozdrtilo.
  • Rychlost plynů nálože nebyla dostatečná pro udělení potřebné rychlosti.
  • Odpor vzduchu by relativně lehkou střelu téměř okamžitě zastavil.
  • Stav beztíže by trval po celou dobu letu.
  • Dopad na hladinu oceánu by byl opět svým přetížením smrtící.
  • Je sice teoreticky možné vyslat ze Země těleso na takovou dráhu, aby pasivně, tj. pouze působením gravitace obletělo Měsíc a opět se vrátilo na Zem (tzv. dráha volného návratu), je však nutno s velkou přesností udělit tělesu správnou rychlost co do velikosti i směru. V knize se na tuto dráhu dostane střela náhodně, to je však vysoce nepravděpodobné. V naprosté většině případů těleso opustí gravitační pole Země i Měsíce nebo narazí do Měsíce. Sovětský svaz se pokoušel na dráhu volného návratu posílat některé sondy projektu Zond dokonce záměrně, úspěšnost však byla nízká.

Podobnost se skutečnou výpravou na Měsíc[editovat | editovat zdroj]

  • Dělo se jmenovalo Kolumbiáda (Columbiad), velitelský modul Apolla 11 se jmenoval Columbia.
  • Posádku v románu i v programu Apollo tvořili tři muži.
  • Nikdo z románu na povrchu Měsíce nepřistál. Zde se tedy román spíše podobá misi Apollo 8, kdy trojice astronautů jako první na světě obletěla Měsíc.
  • Verneovo dělo bylo umístěno na Floridě, mise Apolla startovaly také z Floridy. Důvod je stejný v knize, jako byl i ve skutečnosti – Verne si uvědomoval, že čím blíže k rovníku se bude start konat, tím méně energie bude k letu potřeba, což je v knize i řečeno. Florida je nejjižnější (a tedy nejblíže k rovníku ležící) stát pevninských USA.
  • Přistání proběhlo podle Verna do oceánu, program Apollo také přistával do oceánu.
  • Ke korekci dráhy použili románoví hrdinové rakety. Korekční raketové motory měly a mají i současné kosmické lodi.

Ilustrace[editovat | editovat zdroj]

Knihu Ze Země na Měsíc ilustroval Henri de Montaut.

Filmová zpracování[editovat | editovat zdroj]

Román Ze Země na Měsíc se stal roku 1902 velkou inspirací pro francouzského režiséra Georgese Mélièse. Ten v tomto roce na jeho základě natočil první vědeckofantastický film vůbec. Šlo o titul Le Voyage dans la Lune (Cesta na Měsíc) v délce trvání šestnácti minut. Ve filmu však hlavní hrdinové na Měsíci přistanou a prožijí zde další dobrodružství založená na knize První lidé na Měsíci od Herberta George Wellse.

Dalšími známými filmovými adaptacemi románu jsou:

Česká vydání obou románů[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dílo Julese Verna
Podivuhodné cesty
Pět neděl v baloně (1863) • Dobrodružství kapitána Hatterase (1866) • Cesta do středu Země (1864) • Ze Země na Měsíc (1865) • Děti kapitána Granta (1867–68) • Dvacet tisíc mil pod mořem (1869–70) • Okolo Měsíce (1870) • Plující město (1871) • Dobrodružství tří Rusů a tří Angličanů (1872) • Země kožešin (1873) • Cesta kolem světa za osmdesát dní (1873) • Tajuplný ostrov (1874–75) • Chancellor (1875) • Carův kurýr (1876) • Na kometě (1877) • Černé indie (1877) • Patnáctiletý kapitán (1878) • Ocelové město (1879) • Číňanovy trampoty v Číně (1879) • Zemí šelem (1880) • Tajemství pralesa (1881) • Škola robinsonů (1882) • Zelený paprsek (1882) • Tvrdohlavý Turek (1883) • Hvězda jihu (1884) • Archipel v plamenech (1884) • Matyáš Sandorf (1885) • Los číslo 9672 (1886) • Robur Dobyvatel (1886) • Sever proti Jihu (1887) • Cesta do Francie (1887) • Dva roky prázdnin (1888) • Bezejmenná rodina (1889) • Zmatek nad zmatek (1889) • Oceánem na kře ledové (1890) • V pustinách australských (1891) • Tajemný hrad v Karpatech (1892) • Claudius Bombarnak (1892) • Malý Dobráček (1893) • Neobyčejná dobrodružství mistra Antifera (1894) • Plovoucí ostrov (1895) • Milionář na cestách (1896) • Ledová sfinga (1897) • Na vlnách Orinoka (1898) • Závěť výstředníka (1899) • Druhá vlast (1900) • Ves ve vzduchu (1901) • Záhadné dobrodružství velrybářské lodi (1901) • Bratři Kipové (1902) • Cestovní stipendia (1903) • Drama v Livonsku (1904) • Pán světa (1904) • Zatopená Sahara (1905) • Maják na konci světa (1905) • Zlatá sopka (1906) • Trampoty páně Thompsonovy (1907) • Honba za meteorem (1908) • Lodivod dunajský (1908) • Trosečníci z lodi Jonathan (1909) • Tajemství Viléma Storitze (1910) • Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy (1919)
Ostatní dílo
Romány
Kněz v roce 1839 (psáno 1846–1847, vydáno 1992) • Cesta pozpátku do Anglie a Skotska (psáno 1859–1860, vydáno 1989) • Paříž ve dvacátém století (psáno 1863, vydáno 1994) • Hrabě de Chanteleine (1864) • Trosečník z Cynthie (1885)
Sbírky
Doktor Ox (1874) • Včera a zítra (1910)
Povídky a novely
Drama v Mexiku (1851) • Drama ve vzduchu (1851) • Martin Paz (1852) • Mistr Zachariáš (1854) • Zajatci polárního moře (1855) • Prorazili blokádu (1865) • Doktor Ox (1872) • Vzbouřenci na lodi Bounty (1879) • Deset hodin na lovu (1881) • Fffff...plesk! (1884) • Gil Braltar (1887) • Ve XXIX. století (1889) • Dobrodružství rodiny Krysáků (1891) • Pan Dis a slečna Es (1893) • Osud Jeana Morénase (1910) • Humbuk (1910) • Věčný Adam (1910)
Ostatní
Edgard Poe et ses œuvres (1864) • Ilustrovaný zeměpis Francie (1866) • Historie velkých objevů (1870–1880) • Cesty na divadle (1881)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ze_Země_na_Měsíc&oldid=23794888“