Přeskočit na obsah

Ze Země na Měsíc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ze Země na Měsíc
Frontispis francouzského vydání
Frontispis francouzského vydání
AutorJules Verne
Původní názevDe la Terre à la Lune
PřekladatelJaroslav Čermák
IlustrátorHenri de Montaut
ZeměFrancie
Jazykfrancouzština
EdicePodivuhodné cesty
Žánrdobrodružný vědeckofantastický román
VydavatelPierre-Jules Hetzel
Datum vydání1865
Česky vydáno1894
Předchozí a následující dílo
Cesta do středu Země Děti kapitána Granta
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ze Země na Měsíc, projektil sloužící k cestě na Měsíc, původní ilustrace Henriho de Montauta.
Ze Země na Měsíc, stavba děla Kolumbiada, původní ilustrace Henriho de Montauta.

Ze Země na Měsíc (1865, De la Terre à la Lune) patří, se svým pokračováním Okolo Měsíce (1870, Autour de la Lune), ke známým vědeckofantastickým románům francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Román Okolo měsíce je dokonce první Vernovou knihou, která vyšla česky, a to už v roce 1870. České názvy některých dalších vydání jsou také Do měsíce, Kolem měsíce nebo Cesta kolem Měsíce.

Jeden z výtisků prvního vydání románu Ze Země na měsíc vynesl v roce 2008 na oběžnou dráhu okolo Země modul Jules Verne zásobující Mezinárodní kosmickou stanici.

Obsah románů

[editovat | editovat zdroj]

Romány, které na sebe bezprostředně navazují, vyprávějí o odvážné kosmické cestě tří přátel (kapitán Nicholl, Impey Barbicane a Michel Ardan), členů Gun Clubu z Baltimore, kteří se rozhodli překonat zemskou tíži v projektilu, vystřeleném z obrovitého děla Kolumbiada, namířeného na Měsíc. Toto dělo mělo délku devět set stop (asi 270 metrů), ráži devět stop (cca 2,7 metru), sílu stěn šest stop (cca 1,8 metru) a vážilo šedesát tisíc tun. Bylo zakopáno kolmo do země a vzhledem k tomu, že výstřel měl zasáhnout Měsíc, bylo rozhodnuto umístit dělo na Floridu nedaleko místa zvaného Stone's Hill (o sto let později startoval první skutečný let na Měsíc z mysu Canaveral, vzdáleného jen 250 kilometrů od tohoto místa).

Start výpravy byl v pravdě velkolepý. Na Floridu přijelo několik miliónů diváků, plamen výstřelu byl pozorovatelný do vzdálenosti sto šedesáti kilometrů, všichni přihlížející byli povaleni, došlo k četným zraněním a častým jevem bylo přechodné ohluchnutí.

V další části vyprávění (v románu Okolo Měsíce) líčí autor osudy hrdinů od okamžiku výstřelu po celou dobu letu. Čtenář tak s nimi prožívá stav beztíže, který zažijí při dosažení tzv. „neutrální čáry“, kde je stejná přitažlivost Země i Měsíce, sleduje s nimi jejich dojmy a pozorování prováděná dalekohledem i okénkem střely, když oblétávají Měsíc, a nakonec je svědkem šťastného přistání projektilu do moře na Zemi.

Postava Michela Ardana byla vytvořena podle slavného francouzského fotografa Nadara (18201910) i s pomocí anagramu jeho jména.

Technické omyly

[editovat | editovat zdroj]

Jules Verne se při psaní obou románů dopustil mnoha technických omylů. Některé z nich byly nejspíš způsobeny tehdejšími nedostatečnými znalostmi, většina ale byla vědomou daní za dramatickou výstavbu díla.

  • Litina, kterou autor navrhl, je pro dělo značně nevhodný materiál (je křehká).
  • Přetížení při startu by posádku okamžitě rozdrtilo.
  • Rychlost plynů nálože nebyla dostatečná pro udělení potřebné rychlosti.
  • Odpor vzduchu by relativně lehkou střelu téměř okamžitě zastavil.
  • Stav beztíže by trval po celou dobu letu.
  • Dopad na hladinu oceánu by byl opět svým přetížením smrtící.
  • Je sice teoreticky možné vyslat ze Země těleso na takovou dráhu, aby pasivně, tj. pouze působením gravitace obletělo Měsíc a opět se vrátilo na Zem (tzv. dráha volného návratu), je však nutno s velkou přesností udělit tělesu správnou rychlost co do velikosti i směru. V knize se na tuto dráhu dostane střela náhodně, to je však vysoce nepravděpodobné. V naprosté většině případů těleso opustí gravitační pole Země i Měsíce nebo narazí do Měsíce. Sovětský svaz se pokoušel na dráhu volného návratu posílat některé sondy projektu Zond dokonce záměrně, úspěšnost však byla nízká.

Podobnost se skutečnou výpravou na Měsíc

[editovat | editovat zdroj]
  • Dělo se jmenovalo Kolumbiáda (Columbiad), velitelský modul Apolla 11 se jmenoval Columbia.
  • Posádku v románu i v programu Apollo tvořili tři muži.
  • Nikdo z románu na povrchu Měsíce nepřistál. Zde se tedy román spíše podobá misi Apollo 8, kdy trojice astronautů jako první na světě obletěla Měsíc.
  • Verneovo dělo bylo umístěno na Floridě, mise Apolla startovaly také z Floridy. Důvod je stejný v knize, jako byl i ve skutečnosti – Verne si uvědomoval, že čím blíže k rovníku se bude start konat, tím méně energie bude k letu potřeba, což je v knize i řečeno. Florida je nejjižnější (a tedy nejblíže k rovníku ležící) stát pevninských USA.
  • Přistání proběhlo podle Verna do oceánu, program Apollo také přistával do oceánu.
  • Ke korekci dráhy použili románoví hrdinové rakety. Korekční raketové motory měly a mají i současné kosmické lodi.

Knihu Ze Země na Měsíc ilustroval Henri de Montaut.

Filmová zpracování

[editovat | editovat zdroj]

Román Ze Země na Měsíc se stal roku 1902 velkou inspirací pro francouzského režiséra Georgese Mélièse. Ten v tomto roce na jeho základě natočil první vědeckofantastický film vůbec. Šlo o titul Le Voyage dans la Lune (Cesta na Měsíc) v délce trvání šestnácti minut. Ve filmu však hlavní hrdinové na Měsíci přistanou a prožijí zde další dobrodružství založená na knize První lidé na Měsíci od Herberta George Wellse.

Dalšími známými filmovými adaptacemi románu jsou:

Česká vydání obou románů

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]