Zdeněk Vavřík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdeněk Vavřík
Narození 21. září 1906
Libhošť
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. prosince 1964 (ve věku 58 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání knihovník, básník, prozaik, dramatik, redaktor
Národnost česká
Alma mater Univerzita Karlova
Významná díla Dobrodružství Marca Pola
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Vavřík (21. září 1906, Libhošť29. prosince 1964, Praha) byl český knihovník, básník, prozaik a dramatik, rovněž autor knih pro děti a mládež.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z učitelské rodiny. Po maturitě roku 1925 na gymnáziu v Ostravě začal studovat práva, ale roku 1928 přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou absolvoval roku 1932. Zároveň vystudoval Státní knihovnickou školu v Praze a pak pracoval jako knihovník v Ostravě, Opavě a v Pardubicích. Od roku 1941 byl dramaturgem činohry pardubického Východočeského divadla. Roku 1944 byl totálně nasazen v továrně na výbušniny Explosia v Semtíně. Po skončení války se k práci knihovníka v Pardubicích vrátil a vykonával jí až do roku 1955. Pak byl až do své smrti redaktorem Literárních novin.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Debutoval roku 1919 fejetonem v Ostravském večerníku, V různých novinách a časopisech publikoval své verše a divadelní i literární kritiky. Již od studentských let se aktivně účastnil kulturního života a pokračoval v tom ve všech svých působištích. Jeho první vydanou knihou byla roku 1929 sbírka teskných básní Elegie napsaná pod vlivem teorie čisté poezie (la poésie pure) Henryho Brémonda a zaměřená na zvukové hodnoty slov. Později se věnoval se také milostným veršům i aktuální politické situaci (německá okupace). Většího ocenění se dočkaly jeho práce pro mládež založené na adaptacích starších předloh. Bohaté zkušenosti z vlastní profese promítl do úvah soustředěných v Knihovníkově zápisníku vycházejícím v letech 19401942. Psal také divadelní i rozhlasové hry. Jeho dílo doplňuje novinářská činnost a překlady z francouzštiny.[2]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Básnické sbírky[editovat | editovat zdroj]

  • Elegie (1929).
  • Vesnický hřbitov (1930), bibliofilie.
  • Noci (1932).
  • Plakati světlem (1933), bibliofilie.
  • Jaro (1933).
  • Klenba (1936), obsahuje též sbírku Plakati světlem, milostné verše.
  • Píseň Ostrava (1938).
  • Puklý bronz (1939), bibliofilie.
  • Píseň za pomezí (1939), novoročenka.
  • Rodná (1940).
  • Poesie (1942), básně let 1928–1940.
  • Truchlorouška (1945), verše z let 1938–1944.

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Bard (1937), esej, novoročenka k opavským oslavám sedmdesátin Petra Bezruče.
  • Dobrodružství Marca Pola (1942), adaptace cestopisu Milion od Marca Pola pro mládež.
  • Kolovrat (1944), pověsti a pohádky z východních Čech s ukázkami dětské lidové poezie.
  • Čtení o Janu Želivském (1953), mladým čtenářům určené vylíčení životních příběhů husitského radikálního kazatele Jana Želivského.
  • Ostravice (1956), povídky pro mládež odehrávající u řeky Ostravice.
  • Zelená brána (1958), pověsti a kratochvilné historie.
  • Chlapci a hokej (1961), povídka pro mládež, společně s hokejistou Jiřím Tožičkou.

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Turandot (1942), podle Carla Gozziho.
  • Casanova (1943).
  • Judita (1944).
  • Pohádka o dívce holubici (1951).
  • Šibal Kacafírek (1957), loutková hra pro děti, roku 1958 přepracováno s titulem Kratochvíle s Kacafírkem.
  • Stará komedie (1957), burleskní hra karikující pokrytectví nepřátel všeho nového.

Rozhlasové hry[editovat | editovat zdroj]

  • Tři úkoly Martina Kaluse (1955), pro děti.
  • Bezbožný mnich (1956).
  • O Peronikovi (1963), pro děti.
  • Paní ostrova Lok (1964), pro děti.

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Staletí (1940), rozhlasové pásmo.
  • Knihovníkův zápisník (1946), knižní vydání souboru poznámek věnovaných českému veřejnému knihovnictví.
  • Dožínková scéna (1950), pásmo.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Slovník českých spisovatelů, Praha: Libri, 2000, S. 684
  2. a b Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 2. díl, Praha: Brána, 1998, S. 606–607

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]