Claude Aveline
| Minervois | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Evgen Avtsine |
| Narození | 19. července 1901 Paříž |
| Úmrtí | 4. listopadu 1992 (ve věku 91 let) Paříž |
| Povolání | spisovatel, básník, vydavatel, romanopisec, spisovatel literatury faktu, kritik umění, politik a francouzský odbojář |
| Alma mater | Lyceum Jindřicha IV. |
| Žánr | román |
| Ocenění | Velká cena za literaturu SGDL komandér Řádu umění a literatury důstojník Řádu čestné legie medaile Za odboj |
| Podpis | .jpg){kind=small} |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Claude Aveline (19. července 1901 Paříž – 4. listopadu 1992 Paříž) byl francouzský spisovatel, nakladatel a filmový kritik.
Narodil se na Avenue des Gobelins židovským uprchlíkům z Ruska jako Eugène Avtsine (Евгений Авцин). V počátcích literární dráhy přijal nové jméno Claude Aveline, používal také pseudonym Minervois.
Studoval Lyceum Jindřicha IV. a za první světové války sloužil jako dobrovolník u sanity. Po válce navštěvoval Lycée Janson-de-Sailly, avšak tuberkulóza mu znemožnila další studium. Roku 1919 publikoval první básně. Jeho literárním vzorem byl Anatole France, Aveline se stal editorem Franceových spisů a předsedou Společnosti Anatola France.[1] Ve věku 21 let založil vlastní nakladatelství Chez Claude Aveline éditeur, zaměřené především na filozofickou literaturu. V sanatoriu Font-Romeu-Odeillo-Via se spřátelil s Jeanem Vigem, hrál v jeho filmu Atalanta, po Vigově smrti byl poručníkem jeho dcery a založil filmařskou Cenu Jeana Viga.[2]
Ve třicátých letech podporoval Lidovou frontu a španělské republikány, přispíval do levicových listů Commune a Les Humbles. Za druhé světové války se zapojil do hnutí Résistance, po prozrazení se skrýval ve svobodné zóně.[3] Působil v organizaci Comité national des écrivains spojené s Parti communiste français, avšak v padesátých letech se s komunistickým hnutím rozešel a veřejně odsoudil antisemitské procesy i invazi do Maďarska.
Vydal okolo stovky knih různých žánrů, psal psychologické romány, cestopisy, rozhlasové hry, sbírky poezie i aforismů, eseje a životopisy Gautamy Buddhy, Auguste Rodina a Georgese Duhamela. Z jeho díla jsou známé hlavně detektivní romány s inspektorem Belotem jako napínavý příběh o pátrání po sériovém vrahovi Abonent na lince U, podle něhož natočil Yannick Andréi televizní seriál, který se vysílal i v Československu. Do češtiny byla přeložena také kniha moderních pohádek O lvu, který měl rád jahody. Kritikou byla ceněna trilogie La Vie de Philippe Denis a román Le Prisonnier, který byl inspirací Camusova Cizince.[4] Aveline také napsal vzpomínkovou knihu Moi par un Autre, chronique d'une enfance et d'une adolescence dans les XX premières années de ce siècle.
Je autorem básně Portrait de l'Oiseau-Qui-N'Existe-Pas, kterou nechal ilustrovat svými přáteli výtvarníky (Mario Prassinos, Henri-Georges Adam, Jacques Villon a další), vzniklý gesamtkunstwerk je uložen v pařížském Musée national d'art moderne.[5] Avelinova busta je posledním dílem Ossipa Zadkina.
Byla mu udělena Velká cena Société des gens de lettres, cena Prix Italia a Řád umění a literatury.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ AVELINE Claude [online]. Le Maitron [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Claude Aveline, spécialiste en tous genres. La Nouvelle République [online]. 2016-03-03 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Claude Aveline : un marxiste très courtois. Le Matricule des Anges [online]. [cit. 2024-01-07]. Roč. 1997. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Le Prisonnier [online]. Abebooks [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Portrait de l'Oiseau-Qui-N'Existe-Pas [online]. Maison des Arts [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Minervois na Wikimedia Commons - Library Thing
