Zdeněk Josef Preclík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdeněk Preclík
Narození20. ledna 1949
Žižkov
Úmrtí21. března 2021 (ve věku 72 let)
Praha
Příčina úmrtícovid-19
Povolánírestaurátor, medailér, sochař a výtvarník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk J. Preclík (20. ledna 1949 Praha-Žižkov21. března 2021 Praha) byl český sochař-figuralista a restaurátor.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk J. Preclík, Pomník Marie Kudeříkové, 1976, Brno

Sochař a restaurátor Zdeněk J. Preclík se narodil 20. ledna roku 1949 v Praze na Žižkově.[1] Jeho matka byla pedagožka a otec hutní inženýr.[2] V letech 1963 až 1967 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze, tzv. Žižkárně. Zde studoval na oddělení hraček a řezbářství pod vedením profesora Viktora Fixla. Na pražskou AVU dělal přijímací řízení třikrát, mezi tím pracoval jako mistr v truhlárně. Poslední rok před Akademií se vyhnul povinné vojenské službě tím, že byl přijat jako hospitant na Střední umělecko-průmyslovou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích. V roce 1969 nastoupil u prof. Karla Lidického, po jeho smrti studia ukončil u Miloše Axmana v roce 1976. Jeho diplomová práce, postava Marie Kudeříkové v nadživotní velikosti, byla vybrána k realizaci jako její pomník v Brně.[3] Po škole pracoval jako umělec na volné noze, modeloval pamětní desky a realizace do architektury a veřejný prostor a živil se jako restaurátor. V 80. letech spolupracoval se sochařem Janem Hánou, kterému pomáhal s realizací jeho plastik.[4] V letech 1977 až 1980 působil jako pedagog na Lidové škole umění na Petrském náměstí v Praze.[5] V roce 1988 byl – jako nečlen Svazu českých výtvarných umělců – zvolen předsedou organizačního výboru Salonu pražských výtvarných umělců v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (po roce 1989 Výstaviště Praha). Salon pražských výtvarných umělců byla hojně citovaná výstava z doby demokratizace pozdního socialismu – perestrojky, na které se objevila celá řada neoficiálních výtvarníků. Od 90. let se věnoval hlavně restaurátorské činnosti. Sochař Zdeněk Preclík zemřel na následky nákazy coronavirem v poledne prvního jarního dne (21. března) v roce 2021, když v České republice vrcholila pandemická situace.[6]

Zdeněk J. Preclík Zdeněk, Jaro na Jarově, mramor, 1984, Žižkov

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Sochař, uznávaný figuralista a modelér a precizní řemeslník Zdeněk Preclík měl v ateliérové tvorbě blízko ke stylu České grotesky. S příslušníky České grotesky například s Bohumilem Zemánkem nebo Zdeňkem Hoškem také často vystavoval. Je autorem řady pamětních desek. V Praze realizoval pamětní desku architekta Josefa Fanty, malíře Petra Brandla, manželky druhého československého prezidenta Hany Benešové, sochaře Jaroslava Horejce nebo slovenského malíře Cypriána Majerníka.[7] Na zakázku realizoval pomníky a sochy do veřejného prostoru a v rámci architektury. Jednou z nejznámějších je figurativní mramorová socha Jaro na Jarově na jeho rodném Žižkově z roku 1984. Dělal návrhy na rekonstrukci paláce Lucerna na Václavském náměstí, realizace pro hotel Beránek v Náchodě, měl na starosti výtvarné řešení zázemí metra na náměstí Republiky, na Křižovnickém náměstí v Praze realizoval výzdobu domu U Šalamouna. V roce 1989 vyhrál konkurz na monumentální kašnu pro připravované Muzeum Jaroslava Haška, jež se mělo nacházet v domě U Divých mužů v Řetězově ulici. Po revoluci z celého projektu muzea i kašny sešlo. Tento typ zakázek pro architekturu začal v 90. letech rychle mizet a od druhé poloviny 90. let se věnoval hlavně restaurovaní. Je autorem například repliky sochy Praha od Ladislava Šalouna na tympanonu budovu Muzea hlavního města Prahy. Vytvořil několik ateliérových sochařských cyklů například: Ples v opeře, Bibličtí hrdinové, Tanec života a smrti, Ideální pomníky, Šachová hra, Pohádkové bytosti, Živly, Kdo si hraje se Smrtí? a Čarodějnice a jejich kati.

Zdeněk Josef Preclík, pamětní deska Hany Benešové, Loretánské náměstí 2, Praha 1, 2005
Zdeněk Josef Preclík, Pamětní deska Cypriána Majerníka, Nad Královskou oborou 5, Praha 7; 2004, odhalena 9. listopadu 2008

Realizace[editovat | editovat zdroj]

  • 1976: Pomník Marie Kudeříkové, Brno-Střed
  • 1982: Pamětní deska Jaroslava Horejce, Trojická 1, Praha-Nové Město; odhalena 1983
  • 1984: Jaro na Jarově, Žižkov, Praha
  • 2004: Pamětní deska Cypriána Majerníka, Nad Královskou oborou 5, Praha 7; odhalena 9. listopadu 2008
  • 2005: Pamětní deska Hany Benešové, Loretánské náměstí, Praha 1
  • 2008: Pamětní deska Josefa Fanty, Fantův dům, Pětikostelní náměstí, Malá Strana, Praha
  • 2008: Pamětní deska Petra Brandla, Fantův dům, Pětikostelní náměstí, Malá Strana, Praha
  • 2014: Sochařský portrét Josefa Režného, Strakonice, parčík za strakonickým hradem

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zdeněk Josef Preclík » Centrum pro dějiny sochařství. socharstvi.info [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  2. PRECLÍK, Zdeněk Josef. Zdeněk J. Preclík : útržky života. Vyd. 1. vyd. V Řevnicích: Arbor vitae 167 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7467-028-2, ISBN 80-7467-028-7. OCLC 857280322 
  3. Neznalost historie neomlouvá. Kdo byla Maruška Kudeříková a proč ji popravili už ve 22 letech? | Vetřelci a plameňáci | Stream. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. HNOJIL, Adam. Zdeněk J. Preclík. Útržky života. 2012. vyd. Praha: Arbor vitae, 2012. 168 s. ISBN 978-80-7467-028-2. S. 7–11. 
  5. Osoby | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  6. Ve věku 72 let zemřel sochař a restaurátor Zdeněk Preclík | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  7. Zdeněk Josef Preclík » Centrum pro dějiny sochařství. socharstvi.info [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
Zdeněk Josef Preclík, Pomník Josefa Režného, 2014, Strakonice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]