Wikipedista:Ulathaar/sandbox2
 Potápník vroubený | |
|---|---|
.jpg) Potápník vroubený - samec | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | brouci (Coleoptera) |
| Podřád | masožraví (Adephaga) |
| Čeleď | potápníkovití (Dytiscidae) |
| Rod | potápník (Dytiscus) |
| Binomické jméno | |
| Dytiscus marginalis L., 1758 | |
Potápník vroubený (Dytiscus marginalis Linné, 1758) je představitelem brouků z čeledi potápníkovitých a jedním z největších vodních brouků světa.
Morfologie
[editovat | editovat zdroj]Dospělý brouk dosahuje délky 27-35 mm. Svrchní strana těla je hnědozelená s výrazným žlutým lemem po stranách krovek a po obvodu hrudi. Spodní strana těla je obvykle žlutá. Samci mají hladké krovky, samice rýhované s 10 podélnými rýhami.[1] Lze hovořit o sexuálním dimorfismu. Samci mají na chodidlech prvního páru nohou přísavky sloužící k přidržování samice při kopulaci. Drobné přísavky jsou i na druhém páru nohou. Povrch těla brouků je pokryt vodu odpuzující látkou bránící promočení a napadení řasami a plísněmi a snižuje odpor vody při plavání.[2][3] Třetí pár nohou je uzpůsoben k plavání, je pokryt dlouhými brvami, díky nimž nohy slouží jako vesla. Při záběru se brvy roztáhnou, čímž se zvětší plocha záběru.[2] Jako zásobárna vzduchu slouží prostor pod krovkami. Pro nabrání vzduchu vynoří brouk konec zadečku nad hladinu. Tyto "nádechy" provádí čtyřikrát až sedmkrát za hodinu.
Způsob života
[editovat | editovat zdroj]Potápníci (brouci i larvy) jsou dravci, živí se hmyzem, drobnými rybami, obojživelníky a dalšími vodními živočichy. Brouci se živí i mrtvým hmyzem, larvy jen živým.[3] Dospělci dobře létají, hlavně v noci, a dokáží tak osídlit nové vodní plochy.[2] K letu vylézají na vegetaci nebo vyvýšené předměty. Přistávají ale do vody. Ke vzletu vyprazdňuje brouk zvláštní zásobníky u konečníku (tzv. rektální ampule), v nichž je zapáchající směsice vody a trusu. Po přistání je opět naplní, aby byl dostatečně těžký a mohl se potopit.[3]
Stanoviště a výskyt
[editovat | editovat zdroj]Žij9 ve sladkovodních nádržích, rybnících a jezerech i v kalužích čisté vody.[1] Zdržují se u břehu, kde je vodní vegetace.[2] Výskyt je v České republice nehojný.[2]
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]
Brouci se páří na jaře. Samice pak kladélkem nařezává stonky vodních rostlin, kam klade po jednom vajíčku, které může být až 7 mm velké. Celkem naklade 500 až 1000 vajíček. Larvy se líhnou po asi čtyřech týdnech. Stadium larvy trvá pět až šest týdnů. Larva je dravá, má výrazně trojúhelníkovitou hlavu a dlouhá šavlovitá kusadla. Na nohou má brvy napomáhající k pohybu. Na konci těla má průduchy a přívěsky, jimiž nabírá vzduch na hladině, podobně jako dospělí brouci. Larvy se živí lovem. Oběti trávi mimotělně tak, že skrze kanálky v kusadlech do oběti vstříknou trávicí šťávy, a natrávenou hmotu poté kusadly vysají. Ústní otvor májí totiž uzavřený. Larvy dorůstají délky až 6 cm.[3]
Kuklí se v komůrce, kterou vyhrabají ve vlhké půdě na břehu. Její vyhrabání trvá okolo 24 hodin. Kukla je prohnutá kvůli minimalizaci dotykové plochy s vlhkým podkladem, což brání napadení plísněmi. Kukla je volná, takže jsou zřetelné budoucí končetiny a tykadla. Toto stadium trvá dva týdny. Dospělec opouští komůrku až poté, co povrch těla ztvrdne a dostane konečnou barvu. Dospělí brouci jsou stádiem, které přezimuje.[3]
Nemoci
[editovat | editovat zdroj]Potápníky napadají houby hmyzomorky, které infikují malpighické trubice.[3]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Vyskytuje se ve většině Evropy od Skandinávie po Středozemí (s výjimkou Pyrenejského poloostrova a Řecka), dále na východ přes celou Asii až po Japonsko a v Severní Americe. V horách vystupuje až do 2500 m n. m.[1][2]
Ochrana
[editovat | editovat zdroj]Tento druh není v ČR předmětem legislativní ochrany.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c DU CHATENET, Gaëtan. Guide des coléoptères d'Europe. Paris: Delachaux & Niestlé, 1986. ISBN 2-603-00582-0. S. 205. (francouzsky)
- ↑ a b c d e f REICHHOLF-RIEHMOVÁ, H. Hmyz a pavoukovci. Překlad Krampl F., Marek J.. Praha: Knižní klub a Ikar, 1997. ISBN 80-7176-583-X. S. 114-115.
- ↑ a b c d e f KŘÍŽ, V. Seznámení s potápníkem. Abc. 1987, roč. 31, čís. 16.