Vratnica

Vratnica ; Вратница
Poloha
Souřadnice	42°8′36″ s. š., 21°7′5″ v. d.
Nadmořská výška	724 m n. m.
Časové pásmo	+1
Stát	Severní Makedonie
Statistický region	Položský
Opština	Jegunovce
	Vratnica
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	364 (2021)
Správa
Telefonní předvolba	044
PSČ	1225
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vratnica (makedonsky: Вратница) je vesnice v Severní Makedonii. Nachází se v opštině Jegunovce v Položském regionu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Vratnica se nachází v oblasti Položská kotlina, na úpatí hory Ljuboten (hora v pohoří Šar Planina). Nadmořská výška vesnice se pohybuje v rozmezí 700 až 760 metrů. Nedaleko vesnice protéká říčka Rakita, která ústí do řeky Vardar.

Vratnica leží na hlavní silnici vedoucí z města Tetova k makedonsko-kosovské hranici, do vesnice Jažince. Od města Tetovo je vzdálená 22 km a od Jažince pouhých 5 km.

Vesnice Vratnica byla původně centrem bývalé opštiny Vratnica, pod kterou spadaly obce Jažince, Rogačevo, Staro Selo, Belovište a Orašje. V roce 2004 se měnily hranice opštiny a bývalá opština se včlenila do opštiny Jegunovce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předpokládá se, že zaniklá obec Moravce, která ležela asi 800 metrů od dnešní vesnice Vratnica, byla její předchůdkyní. Kvůli nátlaku osmanských okupantů hledali obyvatelé bezpečnější místo k životu. Původně se usadili v dnešním Kosovu, ale později se znovu vrátili zpět. Po návratu spolu s potomky původních emigrantů založili vesnici Vratnica.

Vratnica je zmíněna v osmanských sčítacích listinách z let 1467/68. Žilo zde 66 rodin, 4 neprovdaní a 4 vdovy, všichni byli křesťané.

Podle záznamů Vasila Kančova z roku 1900 zde žilo 880 obyvatel makedonské národnosti.

Novodobá historie[editovat | editovat zdroj]

Vratnica měla být cílem myšlenky Velké Albánie a od jejího vyhlášení Prizrenskou ligou v roce 1878 se Vratnica nakrátko ocitla na jejím území.

Během občanského konfliktu v roce 2001 byla vesnice terčem útoků a součástí vojenských bitev.

V postkonfliktním období byla obec napadena albánskými vandaly a teroristy, kdy byla spolu s vesnicemi Staro Selo, Belovište a Rogačevo v praktickém obležení příslušníků tzv. Lidové osvobozenecké armády. Stejně jako v okolních vesnicích zažili místní obyvatelé týdny bez jídla, vody, léků a lékařské pomoci. Albánští teroristé sídlili ve vesnici Odri, odkud vydali rozkaz, aby se makedonské obyvatelstvo urychleně vystěhovalo.