Volker Beck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Volker Beck
Narození 12. prosince 1960 (55 let)
Stuttgart
Alma mater Univerzita ve Stuttgartu
Povolání politik
Ocenění Kříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (2012)
Leo Baeckova cena (2015)
Politická strana Svaz 90/Zelení (od 1985)
Web www.volkerbeck.de
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volker Beck (* 12. prosince 1960 ve Stuttgartu) je německý politik, poslanec německého Bundestagu z Kolína nad Rýnem, který se stal prvním parlamentním jednatelem a lidskoprávněpolitickým mluvčím frakce Bundestagu a členem stranické rady Svaz 90/Zelení.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě roku 1980 v Sindelfingenu a následujících veřejně prospěšných pracích studoval dějiny umění, historii a germanistiku na univerzitě ve Stuttgartu, nicméně nezískal vysokoškolský titul. Zpočátku byl politicky aktivní v 80. letech v mírovém hnutí, angažoval se pro bojkot sčítání lidu a v roce 1985 vstoupil k Zeleným. Roku 1986 byl zvolen do okresního výboru Zelených ve Stuttgartu a v letech 1987-1990 byl mluvčím homosexuálů politické strany Zelení.

Roku 1986 se podílel na akcích proti politice v oblasti AIDS Petera Gauweilera. Byl členem spolku homosexuálů (BVH) a pracoval na sjednocení všech německých organizací za práva homosexuálů, což se mu následně také podařilo. Nově sjednocená organizace nesla název "Gay svaz v Německu" (SVD) a až do roku 1994 byl jejím mluvčím. Následně se tato organizace otevřela i lesbicky orientovaným ženám a přejmenovala se na "Lesbo-gay svaz v Německu" (LSVD). Do roku 1994 byl Volker Beck také mluvčím pracovní skupiny zaměřené na homosexuální politiku ve své straně. Roku 1994 byl poprvé na kandidátce Spojenectví 90/Zelení za spolkovou zemi Severní Porýní-Vestfálsko zvolen do německého Bundestagu. Tam ho jeho strana, přestože neměl právnické vzdělání, zvolila jako mluvčího pro právní politiku. Po parlamentních volbách v roce 1998 se stal v předsednictvu strany koordinátorem pro Pracovní sekci vnitra, spravedlnosti, žen a mládeže. Po parlamentních volbách roku 2002 byl svou stranou zvolen prvním parlamentním tajemníkem v předsednictvu strany. Do této pozice byl opakovaně zvolen i v roce 2005 a 2009. Patřil k devítihlavému supertýmu své strany pro parlamentní volby 2005. Pro parlamentní volby 2009 byl společně s Bärbel Höhnovou špičkou na prvních dvou místech kandidátky Zelených za spolkovou zemi Severní Porýní-Vestfálsko.

V červenci 2009 zemřel jeho životní partner Jacques Teyssier, se kterým v roce 2008 po šestnáctiletém vztahu uzavřel registrované partnerství. Pár žil dlouhodobě v Kolíně, Berlíně a Paříži. Několik týdnů před Teyssierovou smrtí se přestěhovali do společné domácnosti v Berlíně.

Politické projekty[editovat | editovat zdroj]

Beck se po teroristických útocích z 11. září 2001 v první rudo-zelené vládě (tvořené Sociálními demokraty a Zelenými) podílel na vytvoření protiteroristického balíčku a přistěhovaleckého zákona. Také se podílel na několika změnách v uprchlickém právu. Kritizoval tehdejšího německého ministra vnitra Schilyho za to, že nesplnil jeho ministerstvem slíbenou novelu zákona pro uprchlíky. Podílel se na novelizaci shromažďovacího zákona a podařilo se mu zabránit Schilym a koalicí (CDU/CSU) zamýšlenému rozšíření Berlínských okrsků.

Postavil se proti jednomu hnutí homosexuálů z 80. let, které propagovalo zrušení zákona o sexuálním zneužití a sexuálním obtěžován. Stejně tak odmítal prosazování tehdy tak rozšířeného názoru, že nenucený pohlavní styk mezi dítětem a dospělým není nebezpečný a že byl měla být zrušena jeho trestnost. Angažoval se při zdokonalování zákonů na ochranu obětí, zejména dětských obětí sexuálních trestných činů. Z jeho pera pochází Zákon o zvlášť závažném sexuálním trestném činu na dítěti. Stal se mluvčím Zelených v oblasti právní politiky.

Vždy se zasazoval o liberální drogovou politiku, která by dekriminalizovala uživatele drog, kteří tím nikoho neobtěžují a samotné drogy nešíří.

Dlouhodobě se přimlouvá za zrovnoprávnění postavení islámu a křesťanství v Německu.

Má profil na portálu GayRomeo, na portálu Web 2.0 a na Twitteru. Na Twitteru již několikrát poskytl rozhovor.

V roce 2010 vedl koaliční jednání mezi sociálními demokraty a zelenými v Severním Porýní-Vestfálsku, roku 2011 v Porýní-Falcku.

Zákon o registrovaném partnerství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 na sebe upozornil svou kampaní pro uzákonění manželství pro gaye a lesby. Jako první krok společně s SVD předložil návrh zákona o registrovaném partnerství. To se mu podařilo prosadit na půdě Bundestagu ve volebním období 1998-2002, konkrétně tento zákon vyšel v platnost roku 2001. Také prosadil pozměňovací návrhy ústavního zákona o práci a zákona o obchodním právu, aby braly v úvahu gaye a lesby.

Odškodnění obětí národního socialismu, myšlenky[editovat | editovat zdroj]

Mnoho let se Beck zasazoval o odškodnění obětí národního socialismu a o nezapomínání těchto špatných etap německých dějin. Na základě jeho iniciativy byly vysoké vojenské důchody seškrtány všem, kteří se prokazatelně dopouštěli válečných zločinů. Podílel se na založení nadace obětí otrocké práce a s úspěchem pro ni získal 10 miliard německých marek. Podařilo se mu ze státního rozpočtu odškodnit oběti nucené sterilizace a pozůstalé po obětech nucené eutanazie či po obětech nacistického vraždění homosexuálů.

Transparentní svoboda a východní Evropa[editovat | editovat zdroj]

Společně s Claudií Roth a Renatou Künast vystoupil v roce 2005 ve Varšavě na starostou Lechem Kaczyńskim zakázané demonstraci za práva homosexuálů (Parada Równości). Stejně tak se v roce 2006 zúčastnil zakázaného Moscow Pride v Rusku. Nicméně pochody extrémistů a zásahy policie byly velice brutální a demonstraci rozehnaly. Volker Beck byl zbit a utržil ránu kamenem do hlavy. Byl moskevskou policií zadržen a hodinu držen na stanici. Teprve po vlně nevole ze strany německé společnosti byl propuštěn a bylo ošetřeno jeho zranění. Tehdejší zmocněnec pro vztahy s Ruskem Andreas Schockenhoff z CDU kritizoval Becka za neakceptaci ruských "pravidel hry". Následně to byl právě Andreas Schockenhoff, kdo sklidil velkou kritiku za svá slova schvalující násilí od poslanců frakcí FDP a Spojenectví 90/Zelení.

O rok později 27. května 2007 byl při otevřeném protestu proti dalšímu zákazu Moscow Pride zatčen. On a další cizinci, jako např. poslanec Evropského parlamentu Ital Marco Cappato, stejně jako člen popové hudební skupiny Right Said Fred, chtěli uspořádat pochod před moskevskou radnici. Beck byl policií zatčen a místní nacionalisté a protidemonstranti na něj házeli vejce a rajčata.

Jako reakci na tyto skutečnosti se Volker Beck pokusil na půdě německého Bundestagu založit Skupinu za práva gayů, leseb a transsexuálů v zemích, kde jsou potlačována jejich práva. Ovšem návrh na ustavení této skupiny narazil, když proti jejímu zřízení hlasovaly dvě nejsilnější parlamentní strany CDU a SPD.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Volker Beck na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]