Vlak (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vlak
Základní informace
Původní název The Train
Země Spojené státy americké
Itálie
Francie
Jazyk angličtina
Délka 133 min
Žánr válečný film
Režie John Frankenheimer
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Burt Lancaster: Paul Labiche
Paul Scofield: plukovník von Waldheim
Jeanne Moreau: Christine
Suzanne Flon: Villardová, historička umění
Michel Simon: papa Boule
Wolfgang Preiss: poručík Herren
Albert Rémy: Didont, strojvůdce
Charles Millot: Pesquet, strojvůdce
Richard Münch: generál von Libitz
Jacques Marin: Jacques, přednosta stanice
Jean Bouchaud: kapitán Schmidt
Donald O'Brien: seržant Schwartz
Hudba Maurice Jarre
Kamera Jean Tournier
Walter Wottitz
Kostýmy Jean Zay
Střih David Bretherton
Gabriel Rongier
Výroba a distribuce
Premiéra Francie 22. září 1964
USA 7. března 1965
Produkční společnost United Artists
Vlak na ČSFD IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlak (The Train) je americko-francouzsko-italský hraný film z roku 1964, který režíroval John Frankenheimer. Film popisuje záchranu uměleckých předmětů, které mají být vyvezeny z nacisty okupované Paříže do Německa. Film byl natočen podle knihy Le Front de l'art, kterou napsala Rose Valland (1898-1980), která se jako historička umění a odbojářka podílela na záchraně uměleckých děl.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj začíná 2. srpna 1944, kdy již Spojenci ovládají značnou část Francie a očekává se, že každou chvíli vstoupí do Paříže. Plukovník von Waldheim nařídí evakuovat umělecká díla zabavená židům a shromážděná v Galerie nationale du Jeu de Paume, aby je odvezl do Německa. Jedná se o zástupce tzv. zvrhlého umění (Paul Gauguin, Auguste Renoir, Vincent van Gogh, Édouard Manet, Pablo Picasso, Edgar Degas, Joan Miró, Paul Cézanne, Henri Matisse, Georges Braque, Maurice Utrillo aj.) Díla mají být poslána zvláštním vlakem. Slečna Villardová, historička umění, která o sbírky pečovala, se vydá za členy odboje, aby zabránili odjezdu vlaku. Paul Labiche, oblastní železniční inspektor je však skeptický a nechce riskovat životy lidí jen kvůli obrazům. Vlak je vypraven, avšak díky sabotáži musí vlak zastavit a lokomotiva se vrátí na opravu do Vaires-sur-Marne. Plukovník von Waldheim pošle druhý den s vlakem přímo Labiche. Ten připraví spolu se svými kolegy na trati léčku, kdy v Metách vlak pošlou oklikou zpět. Poté z vlaku vyskočí, nechají jej vykolejit a poté do něj najet další lokomotivou, aby nemohl odjet. Záchrana vlaku se pro exilovou vládu v Londýně stane prioritou a nařídí označit vagóny bílou barvou, aby na vlak při náletech nikdo neútočil. To se odbojářům a železničářům podaří. Vyproštěný vlak se vydá opět na cestu do Německa. Labichovi se však podaří poškodit koleje a vlak vykolejí. Němečtí vojáci odjedou spolu s ustupujícím Wehrmachtem. U vlaku s obrazy zůstane pouze plukovník von Waldheim, kterého Paul Lebiche zastřelí.

Pamětní deska na galerii upomínající záchranu uměleckých děl

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1965 byl film nominován na cenu Oscar v kategorii nejlepší scénář.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]