Vladimir Dmitrijevič Nabokov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vladimir Dmitrijevič Nabokov
V. D. Nabokov v uniformě za první světové války, 1914
V. D. Nabokov v uniformě
za první světové války, 1914
Narození 21. července 1869
Puškin
Úmrtí 28. března 1922 (ve věku 52 let)
Berlín
Příčina úmrtí střelná rána
Místo pohřbení Berlin-Tegel Russian Orthodox Cemetery
Alma mater Imperial St. Petersburg University
Zaměstnavatel Императорское училище правоведения
Politická strana Konstitučně demokratická strana
Děti Sergej Vladimirovič Nabokov
Vladimir Vladimirovič Nabokov
Rodiče Dimitri Nikolaïevitch Nabokov
Funkce Member of the State Duma of the Russian Empire
Člen ruské konstituční rady
Podpis Vladimir Dmitrijevič Nabokov – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Dmitrijevič Nabokov (rusky Владимир Дмитриевич Набоков) (15. července 187028. března 1922) byl ruský kriminalista, novinář a progresivní státník v posledních letech Ruské říše. Byl otcem rusko-amerického spisovatele Vladimira Nabokova.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Carském Selu, v bohaté aristokratické rodině. Jeho otec Dmitrij Nabokov (18271904) byl ministrem spravedlnosti za vlády Alexandra II. v letech 18781885. Jeho matka, Maria von Korff (18421926) byla baronkou z prominentní rodiny. Roku 1897 se oženil s Elenou Ivanovnou Rukavišnikovovou, se kterou měl pět dětí. Jejich nejstarší syn byl spisovatel Vladimir Nabokov, který ztvárnil otce ve svých pamětech (Speak, Memory; 1967. Česky: Promluv, paměti; 1998). Další děti byli Sergej (19001945), Olga (19031978), Kirill (19111964) a Elena (19062000).

Vzdělání a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Studoval trestní právo na univerzitě v Petrohradě. Mezi léty 19041917 byl redaktorem liberálního listu Reč ("Řeč"). Jako prominentní člen strany kadetů byl zvolen do ruského parlamentu, první dumy. V roce 1917, po Říjnové revoluci, byl donucen opustit Petrohrad poté, co byla Prozatímní vláda svržena bolševiky. V roce 1918 se uchýlil se svou rodinou na Krym a později se usadil v Berlíně.

Od roku 1920 do své smrti byl vydavatelem ruských novin Rul ("Kormidlo"), kde prosazoval prozápadní demokratickou vládu v Rusku.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. března 1922 se dostavil na politickou konferenci kadetů v Berlíně. Když se ruští monarchisté chystali zpívat carskou národní hymnu, začalo se střílet a Pjotr Šabelskij-Bork, prominentní konspirační teoretik a propagátor Protokolů sionských mudrců, jej zastřelil, přestože měl být zastřelen Nabokovův přítel Pavel Miljukov. Smrt nastala okamžitě. Je pohřben na rusko-pravoslavném hřbitově v Berlíně-Tegelu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Dmitrievich Nabokov na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]