Vasilij Alexejevič Něbenzja
| Vasilij Alexejevič Něbenzja | |
|---|---|
 Vasilij Alexejevič Něbenzja (6. června 2019) | |
| Narození | 26. února 1962 (62 let) Volgograd |
| Alma mater | Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě |
| Povolání | diplomat a politik |
| Zaměstnavatel | Organizace spojených národů |
| Ocenění | medaile Řádu za zásluhy o vlast 2. třídy Řád cti čestné uznání prezidenta Ruské federace Řád přátelství Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy |
| Rodiče | Alexei Nebenzya |
| Funkce | stálý zástupce Ruska při Organizaci spojených národů (od 2017) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vasilij Aleksejevič Něbenzja (rusky: Васи́лий Алексе́евич Небе́нзя; narozen 26. února 1962) je ruský diplomat a od roku 2017 stálý představitel Ruska při OSN.[1][2][3] Jeho oficiální titul je mimořádný a zplnomocněný velvyslanec.[4]
Život a kariéra
[editovat | editovat zdroj]Něbenzja se narodil 26. února 1962 ve Volgogradu. Jeho otcem byl Alexej Andrejevič Něbenzja (1923-1994), účastník Velké vlastenecké války, od roku 1946 první tajemník komsomolského výboru Stalingradské oblasti, od roku 1960 vedoucí oddělení propagandy a agitace stalingradského (od roku 1961 - volgogradského) oblastního výboru KSSS, později do roku 1973 - druhý tajemník oblastního výboru, od roku 1973 místopředseda Státního výboru pro díla vydavatelská, polygrafická a knižního trhu (Goskomizdat – úřad cenzurující tiskoviny). Matka – Antonina Timofejevna Něbenzja (1923-2008).[5]
Vystudoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů, absolvoval v roce 1983. Od té doby se věnuje diplomatické kariéře.[4]
Něbenzja zastával řadu funkcí v domácí i zahraničn politice:[5][6]
- od roku 1983 pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí SSSR.
- 1988–1990 — atašé velvyslanectví SSSR v Thajsku.
- 1990–1991 — třetí tajemník Ředitelství pro mezinárodní hospodářské vztahy Ministerstva zahraničních věcí SSSR.
- 1991–1992 — druhý tajemník odboru mezinárodních organizací Ministerstva zahraničních věcí SSSR (později Ruska).
- 1993-1996 — vedoucí oddělení mezinárodních organizací Ministerstva zahraničních věcí Ruska.
- 1996–2000 — hlavní poradce Stálé mise Ruska při OSN.
- 2000–2006 — vedoucí oddělení, zástupce ředitele Odboru mezinárodních organizací Ministerstva zahraničních věcí Ruska.
- 2006–2011 — zástupce stálého představitele Ruska ve Světové obchodní organizaci v Ženevě.
- 2011–2012 — zástupce stálého představitele Ruska v Úřadovně OSN a dalších mezinárodních organizacích v Ženevě.
- 2012–2013 — ředitel Odboru pro humanitární spolupráci a lidská práva Ministerstva zahraničních věcí Ruska.
- 2013–2017 — náměstek ministra zahraničních věcí Ruska.
- Od 27. července 2017 — stálý představitel Ruska při OSN.
Stálý představitel Ruska při OSN
[editovat | editovat zdroj]Nominace a potvrzení
[editovat | editovat zdroj]V únoru 2017 zemřel stálý představitel Ruska při OSN Vitalij Čurkin.[7] Hlavními kandidáty na uvolněný post byli v březnu 2017 Něbenzja, stálý představitel Ruska při NATO Alexander Gruško a náměstek ministra zahraničních věcí Anatolij Antonov.
Ministerstvo zahraničních věcí Ruska nominovalo 21. dubna Něbenzju. Následující měsíc byl oficiálně schválen Federálním shromážděním Ruska (25. května Státní dumou a 29. května Radou federace).[8][9][10]
Prezidentem Vladimirem Putinem byl Něbenzja jmenován stálým zástupcem při OSN dne 27. července 2017 a následující den předal své pověřovací listiny generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi.[1][11]
Invaze do Ukrajiny v roce 2022
[editovat | editovat zdroj]V době ruské invaze do Ukrajiny koncem února 2022 zastával Něbenzja funkci předsedy Rady bezpečnosti OSN, což je pozice, která se měsíčně střídá mezi 15 členskými státy OSN, které mají aktuálně zástupce v Radě. Držitel předsednictví je považován za „tvář“ a mluvčího RB OSN. Dne 23. února 2022 (newyorského času) oznámil prezident Vladimir Putin invazi prostřednictvím video zprávy na zasedání Rady bezpečnosti. Když ukrajinský zástupce Serhij Kyslycja vyzval Něbenzju, aby „zavolal Lavrova hned teď“ a „udělal vše pro zastavení války“, Něbenzja prohlásil, že „probuzení ministra Lavrova v tuto chvíli není něco, co mám v plánu“.[12][13][14][15] Něbenzja vetoval navrhovanou rezoluci Rady bezpečnosti OSN odsuzující invazi.[16] Na jedenáctém mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN k ruské invazi do Ukrajiny v roce 2022 Něbenzja prohlásil, že „…je potřeba demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu“ a že „média a sociální sítě“ „deformovaly a kazily“ obraz ruských akcí. [17] Dne 30. září 2022 Něbenzja vetoval návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzující anexi čtyř ukrajinských oblastí a pokusil se ospravedlnit ruskou anexi jihovýchodní Ukrajiny tvrzením, že tyto ukrajinské regiony se rozhodly být součástí Ruska.[18] Podle Něbenzji je jedním z cílů ruské invaze do Ukrajiny „podkopání vojenských schopností ukrajinské armády, ktrá představuje hrozbu pro bezpečnost a územní celistvost Ruska“.[19]
Během zasedání Rady bezpečnosti dne 24. listopadu 2022 Něbenzja zdůvodnil ruské údery proti ukrajinské infrastruktuře slovy: „Provádíme útoky na infrastrukturní zařízení v Ukrajině v reakci na to, že země je po podporována západními zbraněmi a nerozumnými výzvami, aby Kyjev dosáhl vojenského vítězství nad Ruskem." [19] Prohlásil, že "za poškození obytných domů a zabíjení civilistů v Ukrajině je zodpovědná ukrajinská protivzdušná obrana."[19]
Na zasedání Rady bezpečnosti OSN dne 14. ledna 2023 Něbenzja prohlásil, že Rusko by mohlo zastavit vojenské operace „až když z území Ukrajiny přestane vycházet hrozba pro Rusko a až v této zemi skončí diskriminace rusky mluvícího obyvatelstva.“ [20] Něbenzja pokračoval, že „Jinak Moskva získá to, co chce, vojensky“. [20] Něbenzja dále tvrdil, že Rusko si nepřeje „zničení Ukrajiny jako státu, její deukrajinizaci a nucenou rusifikaci “. [20]
20. září 2023 se prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj poprvé zúčastnil zasedání Rady bezpečnosti OSN. Něbenzja protestoval proti udělení slova Zelenskému, a obvinil albánského premiéra Ediho Ramu, který zastával funkci předsedy rady, že ze setkání udělal „stand-up show jednoho muže“ a není to „nic víc než divadlo“, na což Rama odpověděl „toto není speciální operace albánského předsednictví“ a dodal: „Existuje řešení, pokud souhlasíte, že zastavíte válku, prezident Zelenskyj nedostane slovo“. Něbenzja nesouhlasil.[21][22][23]
Válka Izraele s Hamásem
[editovat | editovat zdroj]Válka Izraele s Hamásem začala ráno 7. října 2023 kombinovaným raketovým ostřelováním izraelského území a pozemním útokem teroristů Hamásu proti vojenským a civilním cílům v Izraeli (včetně masakru na hudebním festivalu v Re'im).[24] Během útoku bylo zabito nejméně 1139 lidí včetně 36 dětí a 71 cizinců.[25]
Několik týdnů po útoku, 1. listopadu 2023, Něbenzja prohlásil, že Izrael nemá právo na sebeobranu v Gaze, protože je považován za okupační mocnost, což podle něj potvrdilo i stanovisko Mezinárodního soudního dvora OSN z roku 2004.[26][27] Ruský deník Kommersant v této souvislosti připustil, že stanovisko Mezinárodního soudního dvora z roku 2004 otázku práva Izraele na obranu vůbec nezmiňje.[27]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vasily Nebenzya na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Указ Президента Российской Федерации №340 от 26 июля 2017 года «О Постоянном представителе Российской Федерации при Организации Объединенных Наций в Нью-Йорке, США, и Представителе Российской Федерации в Совете Безопасности Организации Объединенных Наций. Президент России [online]. 2017-07-27 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Novým ruským vyslancem při OSN je Vasilij Něbenzja. Blesk.cz [online]. Czech News Center, 2017-07-27 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. ISSN 1213-8991.
- ↑ Putin jmenoval Vasilije Nebenzju novým ruským stálým zástupcem v OSN. czech.cri.cn [online]. [cit. 2024-09-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b Василий Небензя - биография, личная жизнь, фото. БиоЖизнь [online]. 2021-10-29 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Небензя Василий Алексеевич биография и пресс-портрет. whoiswho.dp.ru [online]. ДП Бизнес Пресс [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ČTK. Ve věku 64 let zemřel ruský ambasador při OSN Vitalij Čurkin. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-02-20 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
- ↑ МИД РФ выдвинул кандидатуру нового постпреда при ООН. Известия [online]. 2017-04-21 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Дума может 25 мая рассмотреть кандидатуру Небензи на пост постпреда при ООН. РИА Новости [online]. Р. И. А. Новости, 2017-05-18 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Источник: кандидатуру на должность постпреда при ООН рассмотрят в СФ 29 мая. РИА Новости [online]. Р. И. А. Новости, 2017-05-16 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ О встрече Постоянного представителя Российской Федерации при ООН В.А.Небензи и Генерального секретаря Организации Объединенных Наций Антониу Гутерреша. russiaun.ru [online]. Постоянное представительство Российской Федерации при ООН, 2017-07-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2024-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-26. (anglicky)
- ↑ United Nations Security Council 8974th meeting. United Nations Digital Library [online]. United Nations, 2022-02-23 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Security Council, 77th year :: 8974th meeting, Wednesday, 23 February 2022, New York. digitallibrary.un.org [online]. 2022-02-23 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (anglicky, arabsky, čínsky, francouzsky, rusky, španělsky))
- ↑ LEFF, Alex. Read the impassioned plea from Ukraine's U.N. ambassador to Russia to stop the war. NPR [online]. 2022-02-24 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rusko využilo právo veta. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzující ruskou invazi neprošla. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-02-26 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online.
- ↑ General Assembly holds emergency special session on Ukraine | UN News. news.un.org [online]. United Nations, 2022-02-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russia vetoes UN resolution condemning Ukraine annexation. Al Jazeera [online]. [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c ПАРАМОНОВА, Зинаида. Diplomacy built on lies. Russian diplomats’ motto abroad is ‘If you were caught in a lie, stay quiet or go into attack mode’. A dossier on Russia’s UN envoy Vasily Nebenzya. Novaya Gazeta Europe [online]. 2158-10-20 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c PETRENKO, Roman. Russia reiterates its readiness to negotiate at UN, but with conditions. Ukrainska Pravda [online]. Ukrainska Pravda, 2023-01-14 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BACZYNSKA, Gabriela. 'Stop the war' and Zelenskiy need not speak, UN Security Council chair tells Russia. Reuters [online]. 2023-09-21 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukraine's president, at Security Council, lashes out at Russia but avoids face-to-face encounter. CTVNews [online]. Bell Media, 2023-09-20 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online.
- ↑ SKÝPALA, Martin. Dojemné divadlo v OSN. Rusům se už smějí i Albánci. FORUM 24 [online]. 2023-09-21 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Útok Hamásu na Izrael - 7. října 2023 - Události | Česká televize. ČT iVysílání [online]. Česká televize, 2023-10-07 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Israel social security data reveals true picture of Oct 7 deaths. web.archive.org [online]. France 24, 2023-12-15 [cit. 2024-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-17. (anglicky)
- ↑ JANDOUREK, Jan. Izrael nemá právo na sebeobranu, protože je to okupační mocnost, tvrdí zástupce Ruska v OSN. FORUM 24 [online]. 2023-11-02 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Rusko je posledné, kto nás bude poúčať, odkazuje Izrael Moskve. Pravda.sk [online]. OUR MEDIA SR, 2023-11-03 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vasilij Alexejevič Něbenzja na Wikimedia Commons