Přeskočit na obsah

Vasil Timkovič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vasil Timkovič
Narození21. března 1923
Skotarskoje
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2. ledna 2023 (ve věku 99 let)
Česká Třebová
ČeskoČesko Česko
Vojenská kariéra
SloužilČeskoslovensko Československé státní zřízení v exilu
Složka1. československý armádní sbor
VálkyDruhá světová válka
BitvyBitva o Kyjev (1943)
Karpatsko-dukelská operace

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vasil Timkovič (21. března 1923 Skotarskoje, Podkarpatská Rus2. ledna 2023, Česká Třebová) byl přeživší gulagu a československý voják, veterán druhé světové války, ve které bojoval v 1. československém armádním sboru. Po válce se usadil v České Třebové. Nadále působil v armádě, po roce 1989 se podílel na obnovení tradice Československé obce legionářské a vzniku její místní jednoty v Ústí nad Orlicí. Zasadil se také o vznik pomníku a Parků československých legií v Ústí nad Orlicí a České Třebové.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Vasil Timkovič se narodil 21. března 1923 ve vesnici Skotarskoje na Podkarpatské Rusi jako nejmladší ze čtyř dětí v rodině lesního správce Georga Timkoviče. Studoval na gymnáziu v Mukačevě, později ve Svaljavě.[1]

Na podzim roku 1939, po okupaci Československa, kdy Podkarpatskou Rus zabralo Maďarsko, utekl Vasil spolu se dvěma spolužáky z gymnázia za hranice do Sovětského svazu (přesněji řečeno na území bývalého Polska, které bylo toho času okupované Sovětským svazem). Doufali, že je Rusové přijmou přátelsky a dovolí jim bojovat za osvobození své vlasti. Namísto toho byli uvězněni v gulagu.

Chlapce chytili hned za hranicí a dopravili do polského města Skole. Následně je přesunuli do věznice v Charkově, kde byli odsouzeni na tři roky za nelegální přechod hranic. Vasil si je odpracoval v táboře Pečorlag (Pečorský nápravně pracovní tábor), kde stavěl železniční trať Vorkuta – Moskva. Životní podmínky zde byly tak bídné, že byl rozhodnutý skončit se životem, což se mu ale nezdařilo.[1]

Po skončení trestu, na sklonku roku 1942, dostal nabídku dobrovolně odjet do Buzuluku, kde se tou dobou formovala československá vojenská jednotka. V Buzuluku podstoupil základní výcvik, účastnil se osvobozování Kyjeva a přes Duklu a Slovensko se probojoval až ke Vsetínu, kde ho zastihl konec války.

Na Podkarpatskou Rus se natrvalo už nikdy nevrátil. Po válce ji Československá vláda po nátlaku odstoupila Sovětskému svazu.[2] Už to nebyla ta země, za kterou Vasil bojoval – a tak se rozhodl zůstat v Československu.[2] Rodina ve Skotarském o něm neměla žádné zprávy, a proto ho nechala vyhledat Červeným křížem. Vasil Timkovič se následně do Skotarského vydal, avšak bohužel už nezastihl svého otce, kterého dva dny před jeho příjezdem odvedla NKVD. Bratr i tři sestry zůstali na Podkarpatské Rusi, Vasil se vrátil do Československa. Usadil se v České Třebové, dostudoval střední školu a oženil se. Nadále zůstal u armády, do důchodu odešel v 57 letech v roce 1980.[3]

Počátkem 90. let coby válečný veterán stál u zrodu místní jednoty Československé obce legionářské v Ústí nad Orlicí a dlouhá léta byl jejím předsedou. V Ústí se zasadil také o vznik pomníku a Parku československých legií a o vznik stejnojmenného parku také v České Třebové. Pravidelně se účastnil pietních akcí ke Dni válečných veteránů, naposledy ještě 11. listopadu 2022.[4]

Zemřel 2. ledna 2023 ve věku 99 let.[5] Pohřben byl 13. ledna 2023 s vojenskými poctami v České Třebové.[6]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Další ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Vasil Timkovič (1923 - 2023). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. 
  2. a b Přežil ruský gulag i válku, domů ho komunisté už nikdy nepustili. Příběh Vasila Timkoviče je téměř zapomenut. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2023-01-03]. Dostupné online. 
  3. ČESKOSLOVENSKÁ OBEC LEGIONÁŘSKÁ. Zemřel br. plk. v. v. Vasil Timkovič. ČSOL [online]. 2023-01-02 [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. 
  4. a b MIKULECKÝ, Milan. Zemřel válečný veterán Vasil Timkovič. V březnu by mu bylo 100 let. Českotřebovský deník [online]. 2023-01-02 [cit. 2023-01-03]. Dostupné online. 
  5. Zemřel válečný veterán Vasil Timkovič. Vstup do armády jej vykoupil z gulagu, bojoval u Kyjeva i na Dukle. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. 
  6. MIKULECKÝ, Milan. Česká Třebová se rozloučila s čestným občanem města a válečným hrdinou. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  7. Ocenili veterány z druhé světové války. www.ustinadorlici.cz [online]. Město Ústí nad Orlicí, 2015-03-31 [cit. 2023-01-03]. Dostupné online. 
  8. Ocenění kraje | Pardubický kraj [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]