Všedobr horský
 Všedobr horský | |
 Všedobr horský (Peucedanum ostruthium) | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád |
miříkotvaré (Apiales) |
| Čeleď |
miříkovité (Apiaceae) |
| Rod |
všedobr (Imperatoria) |
| Binomické jméno | |
|
Imperatoria ostruthium L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Všedobr horský (Peucedanum ostruthium, syn. Imperatoria ostruthium) je vytrvalá, silně po celeru páchnoucí bylina s většinou přímou, dutou lodyhou. Pokud je lodyha chudě větvená, tak pouze v horní části. Dorůstá výšky 0,3 až 1m. Spodní listy jsou řapíkaté, zpravidla dvakrát trojčetné, až 35 cm dlouhé, lístky trojsečné, po okraji pilovité. Horní lodyžní listy jsou přisedlé nafouklými pochvami. Květní okolíky mají až 50 okolíčků s drobnou bílou, někdy až narůžovělou korunou. Kvete od června do srpna. Plody velikosti maximálně 5 mm mají 3 vyniklá žebra s výraznými postranními křídly.[1][2]
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- všedobr horní
- Peucedanum ostruthium, Koch 1824
- Selinum imperatoria, Crantz
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Vyskytuje se prakticky v celé Evropě. Velmi pravděpodobně je jeho výskyt hlavně druhotný spojený s umělou kultivací této léčivé rostliny. Původní by mohl být v horách středního Španělska v Pyrenejích a Alpách.[2] V českých zemích byl rozšířen, stejně jako například příbuzná čechřice vonná, pravděpodobně už při německé kolonizaci horských oblastí, kde místy zplaněl. Dnes tak roste především v pohraničních pohořích, zejména v Krušných horách, Krkonoších, Jizerských horách, Orlických horách, Beskydech, ale i ve Žďárských vrších.
Stanoviště a ekologie[editovat | editovat zdroj]
Roste na vlhčích loukách, v příkopech cest, podél potoků, v křovinách i na rumištích v místech zaniklých horských domů a sídel. Rostlina je v ČR často svým rozšířením lokálně vázaná na původně německé osídlení horských poloh.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Oddenek, tzv. Mistrův kořen (všelék, ruka sv. Jana) se používá tradičně v humánní i veterinární medicíně v podobě mastí, zásypů, pilulek i lihových extraktů. Droga má ostrý, aromatický pach a palčivě nahořklou chuť. Ve středověku platil oddenek dokonce jako univerzální lék.[3] V minulosti se využíval též jako rostlina magická.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Květena České republiky, díl 5 / V. Grulich, B. Slavík (Eds.). Vyd. 1. - Praha : Academia, 1997. - str. 418,419 - ISBN 80-200-0590-0
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ IMPERATORIA OSTRUTHIUM L. – všedobr horský / všeliek hojivý | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-06-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Květena České republiky, díl 5 / V. Grulich, B. Slavík (Eds.). Vyd. 1. - Praha : Academia, 1997. - str. 418,419 - ISBN 80-200-0590-0
- ↑ http://kvetiny.atlasrostlin.cz/vsedobr-horni
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu všedobr horský na Wikimedia Commons
