Václava Jandečková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. Václava Jandečková
Rodné jméno Tulačková
Narození 28. ledna 1974 (45 let)
Klatovy
Československo Československo
Povolání spisovatelka, badatelka
Vzdělání VŠE v Praze
Alma mater Vysoká škola ekonomická v Praze
Ocenění Cena Egona Erwina Kische (2016)
Příbuzní Ota Tulačka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václava Jandečková (* 28. ledna 1974 Klatovy) je spisovatelka, publicistka a soukromá badatelka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Je vnučkou vedoucího úředníka Kdyňských přádelen Oty Tulačky, který po únoru 1948 a nástupu komunistů k moci zorganizoval významnou převaděčskou síť. V roce 1949 byl zatčen, odsouzen na doživotí a amnestován až roku 1964. Jeho potomci obdrželi osvědčení Účastníka 3. odboje, udělené Ministrem obrany ČR.[1] Pradědeček Václavy Jandečkové Ing. František Kohl, který byl ředitelem Kdyňských přádelen, koncem války ukryl dva americké vojáky, kteří se ocitli v Kdyni a po válce obdržel písemné poděkování vrchního velitele armády Dwighta D. Eisenhowera, z pověření prezidenta USA. Její rodiče mají středoškolské vzdělání a byli zaměstnáni ve Kdyni. Václava Jandečková má bratra Otakara (* 1970) a sestru Brigitu (* 1976).[2]

Absolvovala Gymnázium Jindřicha Šimona Baara v Domažlicích a nástavbové studium cestovního ruchu v Praze, rovněž ukončené maturitou. Poté vystudovala obory Mezinárodní obchod a Komerční jazyky na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Během studia na VŠE absolvovala roční kurz na Právnické fakultě UK pro soudní tlumočníky a rok souběžně studovala na provozně-ekonomické fakultě na Zemědělské univerzitě v Praze Suchdole. Věnovala se závodně lehké atletice a dalším sportům a osm let studovala hru na klavír.[3]

Zabývá se výzkumem a dokumentací zločinů komunismu jako soukromá badatelka. Je členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Za svoji třetí knihu Kauza Jan Masaryk (nový pohled). Doznání k vraždě a tajný přešetřovací proces StB z let 1950–1951 (2015) obdržela Mezinárodní zvláštní cenu Egona Erwina Kische.[4]

Působila jako soudní tlumočnice a překladatelka. Byla jednatelkou a projektovou manažerkou vlastní firmy Deutsch-Tschechische Unternehmensbegleitung s.r.o., zaměřené na podporu zahraničních podnikatelů vstupujících na český trh. Je členkou Komise pro partnerské regiony a evropské záležitosti Rady Plzeňského kraje[5] a Školské rady Gymnázia Jindřicha Šimona Baara v Domažlicích. Roku 2018 založila spolek Společnost pro výzkum zločinů komunismu a stala se jeho místopředsedkyní. V roce 2018 se Společnost pro výzkum zločinů komunismu zasadila o instalaci dvou naučných tabulí, které připomínají akci Kámen na Všerubsku.[6]

Politická angažovanost[editovat | editovat zdroj]

V komunálních volbách v roce 2018 kandidovala jako nestraník za ODS do Zastupitelstva města Kdyně, ale neuspěla.[7] Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandiduje jako nestraník na 25. místě kandidátky ODS.[8]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Rodinná historie byla pro Václavu Jandečkovou podnětem, aby se jako soukromá badatelka začala zajímat o zločiny komunismu a témata, která historikové nedostatečně zpracovali nebo opustili. Její první kniha Kámen. Svědectví hlavního aktéra akce "Falešné hranice" u Všerub na Domažlicku (2013) popisuje nezákonné provokační akce Státní bezpečnosti po únoru 1948, kterými byli potenciální exulanti pouze vylákáni do blízkosti hranic a bylo jim sděleno, že jsou již v americkém sektoru na německé straně. Byli podrobně vyslechnuti ve falešné úřadovně CIC českými spolupracovníky StB a poté zatčeni a uvězněni. Kniha je literaturou faktu, která se čte jako detektivka. Mohla by posloužit jako důkaz pro stíhání pachatelů této nezákonné akce StB.[9] Autorka zúročila svůj výzkum v práci naplněné mnohdy zcela novými údaji a množstvím archivních fotografií. Rozplétá složité předivo vztahů a událostí spojených s akcí Kámen, identifikuje některé agenty StB. Kniha je v tomto ohledu považována za průlomovou, neboť využívá a kombinuje pestrou paletu pramenů, a to jak úřední, tak neúřední povahy. Způsob verifikace informací, nekompromisní hledání odpovědí, které si musely vyžádat nesmírné úsilí a znamenaly značné časové náklady, ji vynesly mimo obvyklý badatelský orbit a přinesly nečekané plody v podobě zcela unikátních dokumentů.[10] Jandečková shromáždila dosud nejrozsáhlejší materiál a k tématu přistoupila s dokonalou znalostí prostředí, konkrétního terénu, místních pamětníků, osobních vazeb a lokálních dobových reálií. Při svém bádání objevila zcela unikátní pramen – rukopis obsáhlé zprávy Stanislava Lišky, jednoho z aktérů a pozdějšího exulanta, který ležel od roku 1959 nepovšimnut v Liškově pozůstalosti v Kanadě.[11]

Kniha Tři muži proti totalitě. Odbojář Ota Tulačka, pilot RAF Josef Hýbler a americký diplomat Walter Birge v boji s StB (2014), je pro Václavu Jandečkovou silné osobní téma, protože Ota Tulačka byl její dědeček. Skupina Josefa Hýblera[12] a Oty Tulačky, s krycím názvem "Cyril", převedla přes hranice přibližně 113 Čechoslováků, mimo jiné bývalé piloty RAF, plk. Alexandra Hesse a Jaromíra Střihavku, Elišku Haškovou-Coolidge, manželku Pavla Tigrida a jejího bratra Jiřího Myšku, nebo rodinu Jaromíra Smutného, kancléře bývalého prezidenta Edvarda Beneše.[13] Skupina "Cyril" byla zapojena i do přípravy ozbrojeného převratu, který byl předčasně prozrazen a jeho účastníci pozatýkáni v průběhu roku 1949.[14]

Ve věci nevyjasněného úmrtí Jana Masaryka podala podnět k novému vyšetření některých okolností. Odkazuje na detailní a vlastnoručně psané výpovědi Jana Bydžovského, který se k vraždě Jana Masaryka počátkem 50. let spontánně doznal, ale byl odsouzen za jiné zločiny a po šesti letech amnestován. V knize pracuje s dosud neuvažovanou hypotézou. Sám Jan Bydžovský se mohl stát obětí zpravodajské hry, takzvané operace pod falešnou vlajkou. [15] Jelikož dozorující Městské státní zastupitelství v červnu 2017 sdělilo, že se policie případem po tak dlouhé době nemá zabývat, iniciovala hromadný podnět, který byl odeslán koncem února 2018. (Podnět k výkonu dohledu nad postupem městského státního zastupitelství v Praze). Její aktivitu podporuje i Společnost Jana Masaryka, na jejíž žádost pronesla projev v Černínském paláci k 70. výročí úmrtí Jana Masaryka.[16]

V poslední knize Falešné hranice. Akce „Kámen“. Oběti a strůjci nejutajovanějších zločinů StB 1948–1951 (2018) autorka pečlivě sbírá jednotlivé části příběhu a sestavuje neradostný obraz Československa přelomu čtyřicátých a padesátých let. Kniha je volným pokračováním její prvotiny a podrobně mapuje další místa v oblasti západních hranic Československa, kde tyto provokační akce prováděla velitelství StB Klatovy, Plzeň, České Budějovice, Mariánské Lázně, Aš, Cheb a Karlovy Vary. V Archivu bezpečnostních složek se jí podařilo objevit velké množství dokumentů, které pocházejí z fingovaných výslechů na "falešné hranici" a podrobně představit pachatele těchto nezákonných akcí i osudy desítek jejich obětí.[17] Podle Radka Schovánka, který komentoval již její předchozí knihu,[18] je pro současnou dobu příznačné, že jedna z nejlepších prací o Státní bezpečnosti vznikla mimo Ústav pro studium totalitních režimů i Ústav soudobých dějin. Dokonce nebyla podpořena ani žádným grantem. Pro svůj osobní zájem, píli a nadšení pro věc se autorce podařilo napsat mimořádně zajímavé dílo.[19]

Tři z jejích knih se staly součástí vyšetřovacích spisů na Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu kriminální policie a vyšetřování a její práci ocenil osobním dopisem JUDr Pavel Bret z Policejního presidia České republiky. Její zjištění pomohla k obnovení trestního stíhání z roku 2011 (zahájeno 2011 na podnět Igora Lukeše[20]) v případu vysokého důstojníka StB Evžena Abrahamoviče, který řídil akce Kámen (zemřel nepotrestán v roce 2014) a jeho komplice Emila Orovana, kterého hledal Interpol. Trestní oznámení na několik desítek pachatelů v souvislosti s nezákonnými provokacemi typu „Kámen“ podala na podzim roku 2016.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Václava Jandečková, Kámen. Svědectví hlavního aktéra akce "Falešné hranice" u Všerub na Domažlicku, Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2013, ISBN 978-80-87316-35-1
  • Václava Jandečková, Tři muži proti totalitě. Odbojář Ota Tulačka, pilot RAF Josef Hýbler a americký diplomat Walter Birge v boji s StB, Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2014, ISBN 978-80-87316-46-7
  • Václava Jandečková, Kauza Jan Masaryk (nový pohled). Doznání k vraždě a tajný přešetřovací proces StB z let 1950–1951, Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2015, ISBN 978-80-87316-60-3
  • Václava Jandečková, Falešné hranice. Akce „Kámen“. Oběti a strůjci nejutajovanějších zločinů StB 1948–1951, 560 s., nakl. Argo, Praha 2018, ISBN 978-80-257-2408-8[21]

Články v tisku[editovat | editovat zdroj]

  • Václava Jandečková, Jejich cesta tehdy vedla jen na falešnou hranici a zpět, Domažlický deník 8.4.2012
  • Václava Jandečková, Ota Tulačka a tajné akce zaměstnanců amerického velvyslanectví v Praze 1948-1949. Protikomunistická činnost a souvislosti s akcemi StB "Kámen", "Praha-Žatec" a "Hansa". Securitas imperii 2013, č. 22, s. 36-77
  • Václava Jandečková, Akce "Kámen" – Všeruby 1948. Nová odhalení v případu falešné hranice Evžena Abrahamoviče. Paměť a dějiny 2013, roč. 7, č. 2, s. 75-89
  • Václava Jandečková, Operation "Kámen" – Všeruby 1948. New revelations in the case of the fake Czech border established to Germany, Journal for Intelligence, Propaganda and Security Studies 7, No. 1, 2013, pp. 49-68
  • Václava Jandečková, Operativní akce StB s využitím metody „Kámen“ na hranicích u Mariánských Lázní, Securitas Imperii 25/2014, s. 238–293.
  • Jan Paulas, rozhovor s V. Jandečkovou. Nové svědectví o pasti zvané Kámen, Katolický týdeník 02, 2014, s. 5
  • Václava Jandečková, Akce Kámen a klatovské souvislosti, Třetí odboj na Klatovsku a Domažlicku. Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference, Klatovy 2014, s. 80–88.
  • Václava Jandečková, The Masaryk Case – New Revelations. Confession to Murder and the Secret Reinvestigation Process by the StB in 1950–1951, Journal for Intelligence, Propaganda and Security Studies 10/2016, č. 2, s. 49–68.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Místa paměti národa: Převaděčská síť Oty Tulačky
  2. Miroslav Vejlupek, 2015, s. 63
  3. Miroslav Vejlupek, 2015, s. 64
  4. Spisovatelka Jandečková získala Zvláštní cenu Egona Ervína Kische, Deník.cz, 28.9.2016
  5. Komise pro partnerské regiony a evropské záležitosti, Plzeňský kraj
  6. Nové naučné tabule na Všerubsku připomínají akci Kámen - past na uprchlíky, Domažlický deník, 24.4.2018
  7. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Plzeňský kraj, Okres: Domažlice, Obec: Kdyně, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2019 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online. 
  8. Kandidáti ODS do Evropského parlamentu [online]. Občanská demokratická strana, 2019 [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. 
  9. Ota Řeboun, Kámen konečně promluvil, Literární noviny 2, 2014, s. 26-27
  10. Petr Mallota, Securitas imperii, č. 24, 2014, s. 306-309
  11. Prokop Tomek, Poodhalené tajemství akce Kámen, in: Soudobé dějiny XXI/3, 2014, s. 448-453
  12. Josef Hýbler, Jeden z mála, profil velitele letky RAF a politického vězně 50. let, Free Czechoslovak Air Force, 2013
  13. Reportéři ČT, Král Českého lesa, 13.7.2015
  14. Miroslav Kopt: Praha – Žatec. Pokus o svrhnutí komunistického režimu civilními a vojenskými skupinami v ČSR na přelomu února a března 1949. Věrni zůstaneme, KPV – pobočka č. 15 – Praha, březen 2009/3
  15. Smrt Jana Masaryka? V pozadí byly sovětské tajné služby, shodují se hosté , ČRo Plus, 20.1.2016
  16. Masarykovu smrt halí i po 70 letech tajemství, badatelka má nové podklady, 10.3.2018
  17. Zdeněk Staszek , Vylákat oběť k falešné závoře někdy trvalo pár dní, jindy měsíce, H7O 28.2.2018
  18. Revolver Revue: Radek Schovánek
  19. Radek Schovánek, Mladá historička popsala zvrácenou akci StB. I bez ÚSTRu. Echo 24, 2015
  20. Igor Lukeš, Kámen: studenoválečná akce s americkým rozměrem, in: Historie a vojenství roč. 55, č. 3, 2011, s. 40-46
  21. ARGO: Falešné hranice. Akce „Kámen“. Oběti a strůjci nejutajovanějších zločinů StB 1948–1951

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Frolík, Špion vypovídá, Praha 1990
  • Oldřich Tikal, Třetí odboj na Domažlicku, Sborník osob pronásledovaných na Domažlicku z politických důvodů v letech 1948–1989, Domažlice 2002
  • Igor Lukeš, Selhání tajných služeb. Československo 1945–1948, Securitas Imperii 15/2009, č. 1, s. 12–41.
  • Ivo Pejčoch, Prokop Tomek, Agenti-chodci na popravišti: Kurýři západních zpravodajských služeb popravení v letech 1949 – 1958, nakladatelství Svět křídel, Cheb 2010
  • Libor Svoboda, Martin Tichý (eds.), Cesty za svobodou: kurýři a převaděči v padesátých letech 20. století, Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2014
  • Igor Lukeš, Československo nad propastí. Selhání amerických diplomatů a tajných služeb v Praze 1945–1948. Prostor, Praha 2014, ISBN 978-80-7260-292-6
  • Václav Veber: Třetí odboj. ČSR v letech 1948 – 1953, Univerzita Pardubice 2014, ISBN 978-80-7395-786-5
  • Miroslav Vejlupek (Čerchovský), Stopou osudů spisovatelek Kdyňska – Hany Štěpánkové, Miloslavy Ledvinové, Václavy Jandečkové, nakl. Miroslav Vejlupek-Čerchovský, Horažďovice 2015, ISBN 978-80-902618-4-6

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]