Václav Jiřina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Václav Jiřina
Narození 26. května 1886
Úmrtí 26. května 1946 (ve věku 60 let)
Povolání spisovatel, překladatel, tlumočník a právník
Témata italština a španělština
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Jiřina (26. května 1886, Vinoř[1]26. května 1946, Praha[2]) byl český překladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vinoři, v rodině ředitele místního cukrovaru Václava Jiřiny a jeho manželky Kateřiny, rozené Novákové.[1] Po studiu na Malostranském gymnáziu (mat. 1905) v Praze absolvoval na právnické fakultě (1909, JUDr. 1911). Krátce působil jako soudní tlumočník italštiny a španělštiny, ale věnoval se zejména překládání z italštiny, španělštiny a francouzštiny a soustředil se na moderní prózu a drama.

Dne 31. března 1913 se v Praze oženil s Hedwigou Beckovou dcerou vídeňského obchodníka. Manželství bylo roku 1919 rozvedeno od stolu a lože, 1920 prohlášeno za rozloučené.[3] V prosinci 1922 se Václav Jiřina znovu oženil, s Májou Staňkovou.[4]

Zemřel v Praze, byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kromě překladatelství pracoval též jako redaktor v několika periodikách: Květy, týdeník 28. říjen a deníky Národní osvobození, Národní politika a Lidová demokracie. V Národní politice vedl rubriku fejetonů, na které spolupracoval s generačně i odborně širokým okruhem autorů. Věnoval se také divadelní publicistice. V roce 1927 se stal generálním zástupcem Společnosti italských autorů dramatických (SIAE – Società Italiana del Teatro Drammatico) pro ČSR a v roce 1930 byl za své úsilí a zásluhy v oblasti propagaci italské kultury vyznamenán řádem italské koruny.

Jiřinův překladatelský zájem, zaměřený na moderní prózu a především drama, se soustředil zejména na italskou (modernisté) a španělskou literaturu (tzv. generace 98M. de Unamuno, R. del Valle-Inclán; či zase Ramóna Gómeze de la Sernu), okrajově překládal také z francouzštiny. Nejvíce se však věnoval překládání románů a divadelních her italského dramatika Luigiho Pirandella, oceněného Nobelovou cenou, a zasloužil se tak o hojné uvádění jeho dramat na českých scénách (1922- 1940). Překládal i Pirandellovy současníky Massima Bontempelliho a ideového tvůrce futurismu Filippa Tommasa Marinettiho.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených Vinoř, 1882-1894, snímek 209, Záznam o narození a křtu
  2. Svobodné noviny, 28. 5. 1946, s.5 (dostupné online v NK ČR)
  3. Matrika oddaných, sv. František, 1908-1926, snímek 83
  4. Sňatky. Národní politika. 5. 12. 1922, s. 7. Dostupné online.  
  5. FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-L. Praha : Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Václav Jiřina, s. 565-566.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-L. Praha : Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Václav Jiřina, s. 565-566.  
  • Nekrology: O. Kautský, Svobodné noviny 28.5.1946, Lidová demokracie 28.5.1946 a 1.6.1946.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]