Tuňák

Tuňák
	1. tuňák křídlatý, 2. tuňák obecný, 3. tuňák pruhovaný, 4. tuňák žlutoploutvý, 5. tuňák velkooký
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	paprskoploutví (Actinopterygii);
Řád	ostnoploutví (Perciformes);
Čeleď	makrelovití (Scombridae);
Rody a druhy
	Thunnus South, 1845 tuňák obecný (Thunnus thynnus); tuňák křídlatý (Thunnus alalunga); tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares); tuňák atlantský (Thunnus atlanticus); tuňák velkooký (Thunnus obesus); Auxis Cuvier, 1829 tuňák makrelovitý (Auxis rochei); tuňák nepravý (Auxis thazard); Euthynnus Lütken in Jordan & Gilbert, 1883 tuňák východní (Euthynnus affinis); tuňák malý (Euthynnus alletteratus); Katsuwonus Kishinouye, 1915 tuňák pruhovaný (Katsuwonus pelamis); Orcynopsis Gill, 1862 tuňák jednobarvý (Orcynopsis unicolor);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tuňák je český rodový název pro několik druhů makrelovitých ryb z rodů Thunnus, Auxis, Euthynnus, Katsuwonus a Orcynopsis. Nejznámější je tuňák obecný.

Teplokrevnost

Tuňák umí měnit teplotu celého těla.^[1] To mu pravděpodobně i zlepšuje zrak zvýšením prokrvenosti sítnice, tudíž i zvyšuje jeho loveckou úspěšnost.^[1]

Problematika lovu tuňáků

Vzhledem k tomu, že je celosvětová poptávka po mase tuňáků veliká, došlo k masivnímu přelovení této ryby. Mnohé populace jsou na hraně kolapsu a některým hrozí dokonce vyhubení. S problémem lovu mořských ryb ovšem nesouvisí jen jejich nadlimitní výlovy, ale také způsob jejich lovu. Moderní způsoby rybolovu jsou nešetrné k okolnímu prostředí. Používají se takové metody, při kterých jsou kromě cílových organismů vyloveny i další nechtěné druhy tzv. výměty. Mezi takové „masové“ způsoby lovu patří lov pomocí dlouhých lovných šňůr a nevody. Nevody neboli kruhové zátahové sítě, anglicky označované „purse seine“, jsou zpravidla doprovázeny vábícím zařízením (FADs) a k lokalizaci hejn cílových ryb mohou sloužit i letadla či vrtulníky. Při lovu na dlouhé šňůry dosahují nechtěné výlovky až 40%. Organismy chycené omylem bývají sice zpět vyhozeny do moře, ale vzhledem k destruktivnosti metod, jsou často již po smrti nebo blízko smrti. Mezi takové organismy patří i řada ohrožených druhů žraloků, želv, mořských ptáků a savců. Navíc bývají chycena i juvenilní stádia tuňáků, a proto populace nestíhají dorůstat a rychle se množit. Kromě samotných lovných metod je za špatné považováno i vábící zařízení, které vábí mořské organismy k sítím a na toto vábení opět reaguje široké spektrum druhů, které jsou pak také loveni.

V padesátých letech byl celosvětový úlovek tuňáků 400 tis. tun, v šedesátých letech přes 1 milion tun, v osmdesátých letech to byly již 2 miliony tun a množství úlovku se nadále zvyšovalo. V roce 1990 úlovek dosáhl 3 milionů tun ryb a největší množství vylovených tuňáků bylo v roce 2005, kdy úlovky přesáhly 4,5 mil. tun. Od té doby množství úlovků pozvolna klesá a u některých druhů jako například u tuňáka obecného se dokonce prudce propadají.

Trvalá udržitelnost

Existuje alternativní a velice šetrný způsob lovu konkrétního druhu ryb a tím je tradiční metoda lovu na prut a vlasec (pole & line). Při takovém lovu je minimum vedlejšího úlovku a celkový úlovek je překvapivě velký. Navíc se mohou vybírat i jedinci dostatečně staří a mladé kusy ryb mohou zůstat bez poškození a dále se vyvíjet. Přijatelnou alternativou jsou i košelkové nevody bez použití lákacího zařízení (FAD).

V obchodních řetězcích v České republice se můžeme nejčastěji setkat s konzervami obsahujícími tuňáka pruhovaného nebo tuňáka žlutoploutvého. Maso z tuňáka je vždy červené nebo tmavě červené, je-li jeho barva hnědá nebo temně hnědá, jedná se o maso zkažené. Často se s tímto masem setkáváme u asijských pokrmů. Maso sice není cítit, může však způsobit zažívací potíže, při konzumaci větším množství může u lidí s oslabenou imunitou vést i k úmrtí. Vedle těchto dvou druhů bývají k dostání i konzervy s tuňákem křídlatým či tuňákem velkookým, přičemž znepokojující jsou stavy tuňáka žlutoploutvého a křídlatého. Pro stav populace tuňáka velkookého neexistují spolehlivá hodnocení. Nejhojněji vyskytujícím se tuňákem je tuňák pruhovaný, třebaže i jeho stavy celosvětově klesají.

Reference

↑ ^a ^b Jana Pracná: Marlíni a jejich neobyčejně rychlý a přesný způsob lovu Archivováno 18. 8. 2016 na Wayback Machine., inuru.com, INURU - souvislosti a budoucnost; Zvířata versus lidé. Aktualizováno 28. 6. 2012 5:06.

Externí odkazy

Slovníkové heslo tuňák ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[marlin-1] Jana Pracná: Marlíni a jejich neobyčejně rychlý a přesný způsob lovu Archivováno 18. 8. 2016 na Wayback Machine., inuru.com, INURU - souvislosti a budoucnost; Zvířata versus lidé. Aktualizováno 28. 6. 2012 5:06.

[1]