Tuňák malý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxTuňák malý
alternativní popis obrázku chybí
tuňák malý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád ostnoploutví (Perciformes)
Čeleď makrelovití (Scombridae)
Rod tuňák (Euthynnus)
Binomické jméno
Euthynnus alletteratus
(Rafinesque, 1810)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tuňák malý je nejběžnější druh tuňákaAtlantském oceánu. Constantine Samuel Rafinesque popsal tuňáka malého v roce 1810 a dal mu jeho jméno: Euthynnus alletteratus.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tuňák malý má malé tělo i ve srovnání s ostatními druhy tuňáků. Má pevné proudnicové tělo usnadňující mu prudce zvýšit rychlost ale i vytrvale plavat. Má velká ústa s pevnými čelistmi a trochu vyčnívající dolní čelist s jednou řadou malých dovnitř zahnutých špičatých patrových zoubků. Zuby chybí na radličné kosti a jazyk je podélně dvojitě vystouplý.

Rypec je kratší než zbytek těla. Hřbetní ploutev má 10 až 15 sestupně dlouhých trnů, které po krátké mezeře pokračují menšími paprsky ve druhé hřbetní ploutvi následované osmi ploutvičkami. Řitní ploutev má 11 až 15 nepatrně zřetelných paprsků, následované sedmi ploutvičkami. Prsní ploutve jsou krátké a nedosahují konce první hřbetní ploutve a jsou spojeny s břišní ploutví břišními výrůstky. Má 37 až 45 žaberních tyčinek – kostnaté výběžky na prvním žaberním oblouku.

Tělo je bez šupin s výjimkou oblasti postranní čáry a korzetu, silného pásu šupin obkružujícího tělo.

Zbarvení[editovat | editovat zdroj]

Zbarvení je typicky kovově modré nebo modrozelené s tmavými zvlněnými pruhy nad postranní čarou. Pruhy jsou zřetelně ohraničeny a nikdy nezasahují dále než do střední úrovně první hřbetní ploutve. Břicho je světle bílé se třemi až sedmi tmavými skvrnami v oblasti prsní a břišní ploutve.

Tuňák malý bývá díky svému zbarvení zaměňován s pelamidou obecnou, ale liší se barevným vzorováním i celkovými rozměry těla.

Ve Středozemním moři dosahuje maximální váhy 12 kg, s průměrem kolem 7 kg. Jeho maximální délka (FL) je ve Středozemním moři kolem 100 cm a v Atlantiku je kolem 90 cm. Průměrná délka (FL) dospělých ryb je 85 cm. Některé ryby mohou dorůstat délky 100 cm a více, ale nejčastěji mají délku kolem 64 cm. Největší zaznamenaný tuňák malý měl 120 cm a 17 kg. Samice dosahují dospělosti při délce (FL) 27 až 37 cm, zatímco samci dospívají kolem délky 40 cm.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Tuňák malý je hospodářsky významná ryba.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]