Trličník
Trličník | |
---|---|
Trličník brvitý (Gentianopsis ciliata) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
Čeleď | hořcovité (Gentianaceae) |
Rod | trličník (Gentianopsis) Ma, 1951 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Trličník[1][2] (Gentianopsis) je rod rostlin z čeledi hořcovité. Jsou to jednoleté nebo krátkověké byliny s jednoduchými listy a jednotlivými, vrcholovými, čtyřčetnými květy. Rod zahrnuje asi 25 druhů a je rozšířen v Evropě, Asii a Severní Americe včetně arktických oblastí. V České republice roste trličník brvitý. Některé druhy trličníku jsou v Asii využívány v tradiční medicíně.
V minulosti byl rod Gentianopsis součástí rodu Gentiana (hořec), případně rodu Gentianella (hořeček). Pro druh trličník brvitý se místy dosud používá název hořec brvitý.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Trličníky jsou jednoleté nebo dvouleté, řidčeji krátce vytrvalé byliny. Lodyha je přímá nebo vystoupavá, nevětvená nebo řídce větvená. Listy jsou čárkovité až vejčitě kopinaté. Květy jsou čtyřčetné, jednotlivé, s dlouhými stopkami, vrcholové. Kalich je podlouhle zvonkovitý, se 2 laloky užšími a 2 širšími. Mezi laloky kalicha jsou 4 brvité vnitrokališní membrány. Koruna je tvořena nálevkovitou až podlouhle zvonkovitou korunní trubkou a 4 laloky. Laloky koruny jsou často na okraji zubaté nebo třásnité. V dolní části korunní trubky jsou nektária. Tyčinky jsou přirostlé ke korunní trubce a mají žluté prašníky. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů. Spočívá na krátkém až dlouhém gynoforu a obsahuje jedinou komůrku s mnoha vajíčky. Čnělka je málo zřetelná, s velkou dvoulaločnou bliznou. Plodem je tobolka pukající 2 chlopněmi a obsahující mnoho drobných, bezkřídlých semen.[2][3]
-
Gentianopsis holopetala
-
Arktický druh G. detonsa
-
Řez květem trličníku brvitého
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod trličník zahrnuje asi 20 až 25 druhů. Je rozšířen v Evropě, Asii a Severní Americe. Nejvíce druhů se vyskytuje v Severní Americe, kde areál rozšíření rodu sahá od severních arktických oblastí až po Mexiko.[4][5]
V České republice rod zastupuje trličník brvitý. Vyskytuje se zejména v teplejších oblastech s vápnitým podkladem.[2] V Evropě rostou celkem 3 druhy. Trličník brvitý je rozšířen v téměř celé Evropě mimo Skandinávie, Britských ostrovů a částí Ruska a zasahuje i do Maroka. V nejsevernější Evropě roste druh G. detonsa, v severním Rusku G. barbata.[6] Z Číny je uváděno 5 druhů, ze Severní Ameriky 9.[3][5] V Himálaji vystupují některé druhy do nadmořské výšky téměř 5000 metrů.[3]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Gentianopsis je v rámci čeledi hořcovité řazen do tribu Gentianeae a subtribu Swertiinae. Podle výsledků molekulárních studií je nejblíže příbuzným rodem rod Pterygocalyx, zastoupený jediným druhem ve východní Asii.
Trličník brvitý popsal již Carl Linné v roce 1753, ten jej však zařadil do rodu Gentiana (hořec). Později byl někdy řazen do rodu Gentianella (hořeček). Samotný rod Gentianopsis byl publikován až v roce 1951, kdy jej japonský botanik Yu Chuan Ma oddělil od rodu Gentiana na základě následujících znaků: velké a poněkud zploštělé květní poupě, kališní lístky ve 2 různě velkých párech a v poupěti se střechovitě překrývající, přítomnost 4 trojúhelníkovitých, brvitých membrán mezi kališními cípy, zřetelný gynofor a zvětšená blizna.[7]
České názvosloví není dosud ujednocené. V díle Květena ČR a rovněž v Botanickém slovníku je upřednostněn název trličník. V Kubátově Klíči ke květeně ČR je trličník brvitý uveden jako hořec brvitý.[1][2][8]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- trličník brvitý (Gentianopsis ciliata)
Význam
[editovat | editovat zdroj]V tradiční tibetské medicíně je používán druh Gentianopsis paludosa při léčbě tuberkulózy.[9] Medicínské studie potvrdily účinek některých obsahových látek proti Mycobacterium tubeculosis.[10] V Mongolsku slouží G. barbata při ošetřování zanícených ran a léčení onemocnění jater a žlučníku.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c d SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1.
- ↑ a b c HO, Ting-nung; PRINGLE, James S. Flora of China: Gentianopsis [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Plants Database [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Euromed Plantbase [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ILTIS, Hugh H. The genus Gentianopsis (Gentianaceae): Transfers and phytogeographic comments. SIDA, Contributions to Botany. Dec. 1965, čís. 2(2). Dostupné online.
- ↑ KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.
- ↑ VARELA, Alejandro (ed.); IBANĚZ, Jasiah (ed.). Medicinal plants. Classification, biosythesis and pharmacology. New York: Nova Biomedical Books, 2009. ISBN 978-1-61761-662-4. (anglicky)
- ↑ YEUNG, Ming-Fai et al. Search for antimycobacterial constituents from a Tibetan medicinal plant, Gentianopsis paludosa. Phytotherapy Research. 2009, čís. 23.
- ↑ Medicinal plants in Mongolia. [s.l.]: WHO, 2013. ISBN 978-92-9061-632-0. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu hořec na Wikimedia Commons
- Taxon Gentianopsis ve Wikidruzích
- Hořcovité
- Flóra severní Afriky
- Flóra střední Evropy
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra východní Evropy
- Flóra severní Evropy
- Flóra Česka
- Flóra subarktické Ameriky
- Flóra západní Kanady
- Flóra severozápadu USA
- Flóra středojihu USA
- Flóra jihozápadu USA
- Flóra východní Kanady
- Flóra středoseveru USA
- Flóra severovýchodu USA
- Flóra jihovýchodu USA
- Flóra Mexika
- Flóra Číny
- Flóra Kavkazu
- Flóra Střední Asie
- Flóra Mongolska
- Flóra Sibiře
- Flóra ruského Dálného východu
- Flóra jihozápadní Asie
- Flóra východní Asie
- Flóra Indického subkontinentu