Toužim (zámek)

Toužim
	Horní zámek
Základní informace
Sloh	gotický, renesanční, barokní
Výstavba	1. polovina 15. století
Přestavba	polovina 17. století
Stavebník	Jakoubek z Vřesovic
Další majitelé	Páni z Vřesovic, Plavenští z Plavna, Hasištejnští z Lobkovic, Lauenburkové, Schwarzenbergové aj.
Poloha
Adresa	Toužim, Česko
Ulice	Náměstí Jiřího z Poděbrad
Souřadnice	50°3′36,15″ s. š., 12°58′59,56″ v. d.
	Toužim
Další informace
Rejstříkové číslo památky	18873/4-1093 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Toužim (též Janův hrad) je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě v okrese Karlovy Vary. Hrad vznikl na místě staršího proboštství a po roce 1623 byl přestavěn ve stylu pozdní renesance a baroka. Od druhé poloviny dvacátého století postupně chátrá, přestože je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Na místě hradu stálo starší proboštství milevského kláštera zmíněné poprvé v roce 1354,^[2] které roku 1394 přepadl a vyloupil Boreš mladší z Rýzmburka spolu s bratry Bohuslavem a Buškem ze Švamberka. Zajali toužimského probošta, kterého odvedli na hrad Osek, kde ho drželi v zajetí.^[3] V roce 1420 se proboštství stalo útočištěm mnichů z husity dobytého kláštera v Milevsku. Ani zde však nezůstali v bezpečí, protože o devět let později se Toužimi zmocnil Jakoubek z Vřesovic, který již ovládal blízké Žlutice. Přestože formálně zůstávala Toužim majetkem milevského kláštera, předal ji roku 1436 (nebo 1437^[4]) císař Zikmund Lucemburský do lenní zástavy právě Jakoubkovi.^[3] Ten potom v místech proboštství nechal postavit hrad.^[4]

Během válek krále Jiřího z Poděbrad s jednotou zelenohorskou hrad obléhali páni Plavna, ale posádka se pod velením Jana z Vřesovic ubránila. Jan potom v roce 1469 přijal obyvatele ze sousední zničené Útviny, kteří pod zdejším hradem založili opevněné město. Přes velký význam města ho Jindřich z Vřesovic prodal v roce 1490 Jindřichu IV. z Plavna. On a jeho syn, Jindřich V. z Plavna, se zasloužili o rozšíření městských práv a zrušení lenního závazku toužimského panství.^[3] Kromě toho postavili první části tzv. dolního zámku a starý hrad vybavili sklepním schodištěm s renesančním ostěním.^[4]

V roce 1563 musel Jindřich z Plavna, syn Jindřicha V. z Plavna, toužimské panství přenechat Jindřichu Mikuláši Hasištejnskému z Lobkovic, aby vyrovnal vysoké dluhy. Lobkovicům panství zůstalo až do roku 1623, kdy je Kryštof Hasištejnský z Lobkovic prodal Juliu Jindřichovi Sasko-Lauenburskému, který v polovině sedmnáctého století provedl barokní úpravy: budovy hradu opatřil novými štíty a přestavěl také dolní zámek. V období 1689–1787^[3] panství patřilo bádenským markrabatům, kteří zámecký komplex rozšířili pouze o dvě malé budovy. Po smrti Elišky Augusty Bádenské v roce 1787 panství připadlo královské komoře, od které ji koupili Schwarzenbergové, ale již v roce 1799 se vrátilo zpět do rukou komory. Od roku 1837 Toužim patřila rodu Beaufort-Spontinů, kteří o ni přišli až v roce 1945. Rodovým sídlem však byl ostrovský zámek a Toužim sloužila jen hospodářským účelům. Budovy hradu byly sníženy o patro a ztratily barokní štíty. Ve dvoře dolního zámku byl zřízen pivovar a samotný zámek upraven na byty.^[4] Po druhé světové válce zůstal starý hrad bez využití a dolní zámek sloužil jako dům osvěty.^[3]

Na konci dvacátého století zámek vlastnilo město Toužim, které jej převedlo na soukromého majitele, jehož záměrem bylo v areálu vybudovat konferenční a kulturní centrum. Aniž byly provedeny jakékoliv opravy, v roce 2002 zámek za sto tisíc korun koupila ruská firma Busines rabbi. V následujících letech došlo k celkové devastaci budov, během níž byly rozkradeny střešní krytiny, renesanční malované záklopové stropy, a v areálu i hořelo. Na firmu byl podán konkurz a po soudním sporu získalo město zámek v roce 2009 zpět do svého vlastnictví.^[5]

Koncem druhého desetiletí 21. století probíhá oprava pivovaru a Janova hradu, zatímco budovy tzv. Nového zámku byly pouze provizorně zastřešeny a nadále chátrají. Areál zámku proto byl zařazen na seznam ohrožených nemovitých památek.^[6]

Stavební podoba

Z původního Jakoubkova hradu se v suterénu dochovala trojprostorová budova a fragment polygonální věže (tzv. Janův hrad či horní zámek). Z opevnění dosud stojí část parkánové hradby se dvěma baštami nebo věžemi.^[2] Mimo hradní jádro stála další budova, jejíž zdivo se dochovalo v budově dolního zámku. Větší část budov hradu a dolní zámek hradu však pochází z přestavby pánů z Plavna. Dolní zámek je trojkřídlá, jednopatrová budova s nejdelším východním křídlem. Uliční průčelí je zdobené lizénami a v jeho středu se nachází zdobený portál. Na nádvorní straně se východní křídlo otevírá přízemními arkádami.^[4]

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-17]. Identifikátor záznamu 129603 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Toužim, s. 558–559.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Toužim, s. 510–516.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Toužim – zámek, s. 354–355.
↑ SCHIERL, Jiří. Toužimský zámek dostal šanci. Hláska. 2010, roč. XXI, čís. 1, s. 14. Dostupné online. ISSN 1212-4974.
↑ Seznam ohrožených nemovitých památek: Toužim, areál zámku [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-31.

Literatura

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Toužim hrad, s. 219–220.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Toužim na Wikimedia Commons

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-17]. Identifikátor záznamu 129603 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[durdik-2] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Toužim, s. 558–559.

[ulovec-3] ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Toužim, s. 510–516.

[belohlavek-4] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Toužim – zámek, s. 354–355.

[schierl-5] SCHIERL, Jiří. Toužimský zámek dostal šanci. Hláska. 2010, roč. XXI, čís. 1, s. 14. Dostupné online. ISSN 1212-4974.

[sonp-6] Seznam ohrožených nemovitých památek: Toužim, areál zámku [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-31.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]