Titanosauria

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxTitanosauria
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura až svrchní křída
alternativní popis obrázku chybí
Kostra epachtosaura v Národním muzeu v Praze
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád sauropodomorfové (Sauropodomorpha)
Infrařád sauropodi (Sauropoda)
Nadčeleď Titanosauroidea
Lydekker, 1895
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Titanosauři, neboli zástupci kladu Titanosauria (či nadčeledi Titanosauroidea) byli skupinou vývojově pokročilých sauropodních dinosaurů. Do této skupiny patří také největší dnes známí suchozemští živočichové všech dob, jako byl Argentinosaurus, Paralititan, Futalognkosaurus nebo dosud nepojmenovaný obří titanosaur z Patagonie. Tito zejména křídoví sauropodi žili na všech dnešních kontinentech, a to prokazatelně i na Antarktidě (která byla v druhohorách klimaticky mnohem příznivější než dnes). Jejich fosilie byly objeveny i na území dnešního Tuniska.[1]

Význam a popis[editovat | editovat zdroj]

Titanosauři byli velmi rozšířenou a úspěšnou skupinou sauropodů, jejíž evoluční rozmach paleontologové odkrývají teprve v posledních dvou desetiletích. K únoru roku 2018 bylo známo asi 101 druhů titanosaurů.[2] První zástupci se objevují již v období pozdní jury, asi před 156 miliony let, poslední (např. Alamosaurus) se dožili až úplného konce druhohor před 66 miliony let a patřili tedy k posledním žijícím neptačím dinosaurům.[3] Byla objevena také hnízda a hnízdiště se zkamenělými vejci a zachovanými embryi titanosaurů. Stejně jako ostatní sauropodi byli tito býložravci zavalitými čtvernožci s dlouhým krkem a ocasem a čtyřmi sloupovitými končetinami. Charakteristická je pro tuto skupinu také přítomnost osteodermů, tedy kostěných destiček v kůži, které poskytovaly jistou úroveň ochrany před útokem predátorů.[4] Mnozí z těchto sauropodů měli tělo chráněno kostěnými štítky zvanými osteodermy. Jejich rozmístění na tělech jednotlivých druhů se lišilo.[5] Funkcí těchto pevných kožních útvarů mohlo být více - od pasivní a aktivní obrany až po termoregulaci nebo zásobárnu minerálů pro organismus.[6]

Nejstarší dosud známé fosilie kladu Titanosauriformes představují izolované zkamenělé zuby, objevené v sedimentech souvrství Sahakara na Madagaskaru. Pocházejí z období střední jury (geologický stupeň bath), jsou tedy staré asi 168 až 166 milionů let.[7]

Reprodukce a růst[editovat | editovat zdroj]

Vědecká studie z roku 2017 ukazuje, že na kvalitě a tloušťce skořápky vajec titanosaurů měl významný vliv také stres, kterým před jejich nakladením procházely samice těchto dinosaurů.[8][9]

Titanosauři rostli relativně velmi rychle a na jejich kostech doložil histologický výzkum cyklický růst a opakování fází růstového spurtu.[10]

Bioeroze[editovat | editovat zdroj]

Fosilie titanosaurních sauropodů z brazilského souvrství Marília (geologický věk maastricht, před 72 až 66 miliony let) dokládají, že těla těchto obřích dinosaurů byla po smrti využívána jako úkryt a potrava nejen obratlovci, ale také velkým počtem různých druhů bezobratlých, například saprofágního hmyzu.[11]

Taxonomie skupiny[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jihed Dridi (2019). First Titanosauriform Teeth from the Early Cretaceous of Tunisia. In: Boughdiri M., Bádenas B., Selden P., Jaillard E., Bengtson P., Granier B. (eds) Paleobiodiversity and Tectono-Sedimentary Records in the Mediterranean Tethys and Related Eastern Areas: 45-47. doi: https://doi.org/10.1007/978-3-030-01452-0_11
  2. https://equatorialminnesota.blogspot.cz/2018/02/titanosaurs-all-way-down.html
  3. https://equatorialminnesota.blogspot.cz/2018/05/titanosaurs-in-time-and-space.html
  4. https://equatorialminnesota.blogspot.com/2019/03/titanosaur-osteoderms-introduction.html
  5. https://equatorialminnesota.blogspot.com/2019/05/titanosaur-osteoderms-part-3-distribution.html
  6. https://equatorialminnesota.blogspot.com/2019/06/titanosaur-osteoderms-part-4-functions-conclusions.html
  7. Gabriele Bindellini & Cristiano Dal Sasso (2019). Sauropod teeth from the Middle Jurassic of Madagascar, and the oldest record of Titanosauriformes. Papers in Palaeontology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/spp2.1282
  8. Sellés, A., Vila, B., Galobart, A. (2017). Evidence of reproductive stress in titanosaurian sauropods triggered by an increase in ecological competition. Scientific Reports. doi: 10.1038/s41598-017-14255-6
  9. https://blogs.scientificamerican.com/laelaps/dinosaur-eggs-under-stress/
  10. Romina González, Ignacio A. Cerda, Leonardo S. Filippi & Leonardo Salgado (2019). Early growth dynamics of titanosaur sauropods inferred from bone histology. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2019.109404
  11. Voltaire Dutra Paes Neto; et al. (2018). Bioerosion traces on titanosaurian sauropod bones from the Upper Cretaceous Marília Formation of Brazil. Alcheringa XXX, X–X. ISSN 0311-5518. doi: 10.1080/03115518.2018.1456561

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]