Alamosaurus
 AlamosaurusStratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 70 až 66 miliony let | |
 Kostra druhu Alamosaurus sanjuanensis a Tyrannosaurus rex | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
plazi (Sauropsida) |
| Nadřád |
dinosauři (Dinosauria) |
| Řád |
plazopánví (Saurischia) |
| Podřád |
Sauropodomorpha |
| Infrařád |
Sauropoda |
| Nadčeleď |
Titanosauroidea |
| Čeleď |
Saltasauridae |
| Podčeleď |
Opisthocoelicaudinae |
| Rod |
Alamosaurus Gilmore, 1922 |
| Typový druh | |
|
Alamosaurus sanjuanensis Gilmore, 1922 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alamosaurus („Ještěr ze souvrství Ojo Alamo“) byl rod obřího býložravého dinosaura ze skupiny (sauropodů), žijícího na konci křídového období na území Severní Ameriky.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Alamosaurus byl obří dinosaurus, který dosahoval délky až přes 30 metrů[1] a hmotnost asi 35[2] až 80 tun (podle některých izolovaných obratlů obří velikosti mohl dokonce spadat do velikostní kategorie argentinosaura).[3] Dříve byl však považován spíše za středně velkého sauropoda o délce kolem 20 metrů a hmotnosti asi 16 000 kg.[4] Žil na konci období křídy před 70 až 66 milióny let na území dnešního jihozápadu USA. Žil zřejmě v mokřadech a záplavových pánvích, kde spásal dostupnou vegetaci. V současnosti je smontovaná kostra alamosaura o výšce 8,5 metru hlavním zlatým hřebem expozice Perotova muzea přírodních věd v texaském Dallasu.[5] Doba inkubace vajec alamosaura byla propočtena zhruba na 150 dní (5 měsíců).[6]
Paleocénní dinosaurus?[editovat | editovat zdroj]
V roce 2011 publikoval americký geolog a paleontolog James E. Fassett studii, která naznačuje, že alamosauři mohli žít ještě asi před 64,8 milionu let, tedy již v období třetihorního paleocénu. Datovali totiž úlomek stehenní kosti alamosaura z Nového Mexika metodou uran-olovo. Výsledek přímého datování však zatím není obecně uznáván a zmíněná fosilie je považována za druhotně uloženou.[7] Jisté je, že alamosauři patří k posledním žijícím obřím sauropodům, přinejmenším na severoamerickém kontinentu.
V literární fikci[editovat | editovat zdroj]
Alamosaurus se krátce objevuje v knize Poslední dny dinosaurů, kde jsou tito obří sauropodi pozorováni zdálky a jeden z lidských členů výpravy se dokonce uvelebí v jeho ohromné stopě, podobně jako ve vaně.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ González Riga, Bernardo J.; Lamanna, Matthew C.; Ortiz David, Leonardo D.; Calvo, Jorge O.; Coria, Juan P. (2016). "A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot". Scientific Reports. 6: 19165. doi:10.1038/srep19165
- ↑ https://svpow.com/2018/03/09/bibe-45854-the-giant-alamosaurus-cervical-series-from-big-bend-texas/
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 209 (anglicky)
- ↑ http://dinosaurusblog.com/2016/08/12/posledni-z-titanu/
- ↑ Scott A. Lee (2019). Trends in embryonic and ontogenetic growth metabolisms in nonavian dinosaurs and extant birds, mammals, and crocodylians with implications for dinosaur egg incubation. Physical Review E 99, 052405. doi: https://doi.org/10.1103/PhysRevE.99.052405
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2011/02/05/881611-dinosauri-prezili-vymirani-k-t/
- ↑ SOCHA, Vladimír (2016). Poslední dny dinosaurů, nakl. Radioservis, Praha. ISBN 978-80-87530-74-0 (str. 134-135)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Gilmore, C. W. (1922). A new sauropod dinosaur from the Ojo Alamo Formation of New Mexico. Smithsonian Miscellaneous Collections. 72(14): 1-9.
- Gilmore, C. W. (1946). Reptilian fauna of the North Horn Formation of central Utah. U.S. Geological Survey Professional Paper. 210-C:29-51.
- Lehman, T. M. & Coulson, A. B. (2002). A juvenile specimen of the sauropod Alamosaurus sanjuanensis from the Upper Cretaceous of Big Bend National Park, Texas. Journal of Palaeontology. 76(1): 156-172.
