Terc-butoxid draselný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Terc-butoxid draselný
Strukturní vzorec

Strukturní vzorec

Model molekuly

Model molekuly

Obecné
Systematický název 2-methyl-propan-2-olát draselný
Ostatní názvy t-butoxid draselný
Sumární vzorec C4H9OK
Identifikace
Registrační číslo CAS
PubChem
SMILES [K+].[O-]C(C)(C)C
InChI 1S/C4H9O.K/c1-4(2,3)5;/h1-3H3;/q-1;+1
Vlastnosti
Molární hmotnost 112,21 g/mol
Teplota tání 256 °C (529 K)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
25 g/100 g (THF, 25–26 °C)[1]
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
4,34 g/100 g (diethylether, 25–26 °C)
0,27 g/100 g (hexan, 25–26 °C)
2,27 g/100 g (toluen, 25–26 °C)[1]
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[2]
Nebezpečí[2]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Terc-butoxid draselný je organická sloučenina se vzorcem K+(CH3)3CO. Díky své silné zásaditosti má využití v organické syntéze. Často se řadí mezi soli, čemuž mnohdy odpovídá reaktivita, ovšem v roztocích nebývá ionizován.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Terc-butoxid draselný lze zakoupit jako pevnou látku nebo roztok, ovšem většinou se připravuje v laboratoři krátce před použitím, protože je nestabilní a starší vzorky často ztrácejí na kvalitě. Připravuje se reakcí bezvodého terc-butanolu s kovovým draslíkem.[3] Odpařením rozpouštědla a následným přečištěním při 220 °C a 0,8 kPa se získá čistý produkt.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

t-butoxid draselný krystalizuje při −20 °C ze směsi tetrahydrofuranu a pentanu jako [tBuOK·tBuOH], který se skládá z lineárních řetězců pospojovaných vodíkovými vazbami. Sublimací z tohoto produktu vzniká tetramer [tBuOK]4, který má strukturu podobnou kubanu. Rozpouštěním ve slabších Lewisových zásadách, jako jsou tetrahydrofuran a diethylether, nedochází k narušení tetramerní struktury, která přetrvává v roztoku, pevném i plynném skupenství.[4]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Terc-butoxid draselný reaguje s chloroformem za tvorby dichlorkarbenu,[5] přičemž může dojít ke vznícení reakční směsi.[6] Terc-butoxid draselný by neměl přijít do styku s dichlormethanem.[7]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Terc-butoxidy se obecně používají v organické chemii jako silné nenukleofilní zásady.[8] Jsou slabšími zásadami než amidy, jako například diisopropylamid lithný, ale silnější než hydroxid draselný. Objemné terc-butylové skupiny se v důsledku sterických působení nemohou zapojit do nukleofilních adicí, jako jsou SN2 reakce. Mezi substráty, které mohou být deprotonovány terc-butoxidem draselným patří sloučeniny obsahující methylenové skupiny nebo koncové trojné vazby. Terc-butoxid draselný je také užitečným činidlem při dehydrohalogenačních reakcích.

Terc-butoxid draselný katalyzuje reakci hydrosilanůheterocyklickými sloučeninami vedoucí ke vzniku silylovaných derivátů za uvolnění H2.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potassium tert-butoxide na anglické Wikipedii.

  1. a b Caine D. e-EROS Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: [s.n.], 2006. ISBN 0471936235. Kapitola Potassiumtert-Butoxide. 
  2. a b Potassium tert-butoxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. WILLIAM S. JOHNSON AND WILLIAM P. SCHNEIDER. β-Carbethoxy-γ,γ-diphenylvinylacetic acid. Org. Synth.. 1963. Dostupné online. (anglicky) ; Coll. Vol.. S. 132. (anglicky) 
  4. Malcolm H. Chisholm; Simon R. Drake; Ahmad A. Naiini; William E. Streib. Synthesis and X-ray crystal structures of the one-dimensional ribbon chains [MOBut·ButOH] and the cubane species [MOBut]4 (M = K and Rb). Polyhedron. 1991, s. 337–345. 
  5. William Brown; Christopher Foote; Brent Iverson; Eric Anslyn. Organic Chemistry. [s.l.]: Cengage Learning, 2008-01-10. Dostupné online. ISBN 978-0495388579. 
  6. Margaret-Ann Armour. Hazardous Laboratory Chemicals Disposal Guide, Third Edition. [s.l.]: CRC Press, 2016-04-19. ISBN 9781420032383. 
  7. Charles R. Foden; Jack L. Weddell. Hazardous Materials: Emergency Action Data. [s.l.]: CRC Press, 1991-12-29. ISBN 9780873715980. 
  8. Drury Caine "Potassium t-Butoxide" in Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis John Wiley & Sons, New York, 2006. DOI: 10.1002/047084289X.rp198.pub2. Article Online Posting Date: September 15, 2006
  9. Anton A. Toutov; Wen-Bo Liu; Kerry N. Betz; Alexey Fedorov; Brian Stoltz; Robert H. Grubbs. Silylation of C–H bonds in aromatic heterocycles by an Earth-abundant metal catalyst. Nature. 2015, s. 80–84. Dostupné online. PMID 25652999. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]