Tamaryškovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxTamaryškovité
alternativní popis obrázku chybí
Tamaryšek francouzský (Tamarix gallica)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď tamaryškovité (Tamaricaceae)
Link, 1821
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tamaryškovité (Tamaricaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hvozdíkotvaré (Caryophyllales). Jsou to dřeviny s drobnými často šupinovitými listy, rozšířené v Asii, Evropě a Africe. V České republice se vyskytuje přirozeně židoviník německý, rostoucí v Podbeskydí. Tamaryšky jsou pěstovány jako okrasné dřeviny.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tamaryškovité jsou keře, polokeře a stromy se střídavými drobnými, převážně šupinovitými střídavými listy bez palistů. Listy jsou obvykle přisedlé, se solnými žlázkami. Květy jsou pravidelné, drobné, převážně oboupohlavné, 4 nebo 5-četné, v latách nebo hroznech, řidčeji jednotlivé. Kalich je vytrvalý, s volnými nebo pouze na bázi srostlými kališními lístky. Korunní lístky jsou volné, opadavé nebo vytrvalé. V květech je přítomen nektáriový disk. Tyčinek je stejný počet jako korunních lístků, dvojnásobek nebo mnoho. Tyčinky jsou přirostlé k disku, volné nebo až do půlky délky srostlé v trubičku. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 až 5 plodolistů, s jedinou komůrkou. Čnělky jsou volné nebo řidčeji srostlé. Vajíček je obvykle mnoho. Plodem je tobolka.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čeleď tamaryškovité zahrnuje asi 90 druhů v 5 rodech. Největší rod je tamaryšek (Tamarix, asi 55 druhů). Čeleď je rozšířena v Eurasii a Africe. Nejvíce druhů roste na stepích a ve vyprahlých oblastech od Středomoří po Střední Asii.[3][1]

V Evropě se vyskytují 3 rody. Tamaryšek (Tamarix) je zastoupen asi 15 druhy, především ve Středomoří a v Rusku. Dále se zde vyskytuje židoviník německý (Myricaria germanica) a na Sicílii Reamuria vermiculata.[4] V naší květeně je původní pouze židoviník německý (Myricaria germanica), rostoucí na několika málo místech v povodí beskydských řek.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V klasické taxonomii byla čeleď tamaryškovité řazena na zcela jiné místo systému než dnes, do řádu violkotvaré - Violales (Cronquist), případně spolu s čeledí frankeniovité (Frankeniaceae) do řádu tamaryškotvaré (Tamaricales) v rámci nadřádu Violanae (Dahlgren, Tachtadžjan).

Nejblíže příbuznou skupinou je podle kladogramů APG čeleď frankeniovité (Frankeniaceae). Tyto dvě čeledi spolu s čeleděmi olověncovité (Plumbaginaceae) a rdesnovité (Polygonaceae) tvoří monofyletickou větev řádu hvozdíkotvaré.[3]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Na listech této čeledi se často živí housenky motýlů z podčeledi Lycaeninae (ohniváčci).[3]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Různé druhy tamaryšku (Tamarix) se dosti často pěstují jako nenáročné okrasné dřeviny zajímavého vzhledu.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Hololachna, Myricaria, Myrtama, Reaumuria, Tamarix[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Flora of China: Tamaricaceae [online]. . Dostupné online.  
  2. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants: Tamaricaceae [online]. . Dostupné online.  
  3. a b c d STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.  
  5. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)  
  6. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]