Tamaryšek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxTamaryšek
alternativní popis obrázku chybí
Tamaryšek Tamarix boveana
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď tamaryškovité (Tamaricaceae)
Rod tamaryšek (Tamarix)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tamaryšek (Tamarix) je rod rostlin patřící do čeledě tamaryškovité (Tamaricaceae). Tamaryšky jsou keře nebo nízké stromy s drobnými, šupinovitými listy a malými květy.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Tamaryšky jsou opadavé i vždyzelené keře nebo nízké stromy s prutovými větvemi. Mají hluboce kořenící hlavní kořen s dlouhými podpovrchovými postranními kořeny. Kromě nich často vyrůstají kořenující podzemní výběžky, které zajišťují vegetativní rozmnožování. Listy drobné, šupinovité či jehlicovité, střechovitě postavené, často s rozšířenou, poloobjímavou, někdy až objímavou nebo pochvatou bází. Na vrcholu jsou špičaté, s ponořenými žlázami vylučujícími solné roztoky. Listy jsou přisedlé, zelené až šedomodré.

Květy jsou malé, růžové až bělavé, 4-5četné, se 4-5 volnými tyčinkami, které vyrůstají ze žláznatého terče a pestíkem srostlým ze 3 (až 5) plodolistů. Semeník je svrchní se 3 (-5) bliznami na stylodiích. Květy vyrůstají v postranních klasovitých hroznech na loňských větvích nebo v koncových hroznech až latách klasovitých hroznů na letorostech. Kališních lístků je 4-5, na bázi jsou srostlé nebo výjimečně volné. Korunní lístky jsou volné.

Plodem jsou tobolky asi 3-6 mm dlouhé, úzce jehlancovité, pukající 3-5 chlopněmi. Obsahují drobná úzce elipsoidní semena velikosti 0,5 mm, která jsou opatřena svazečkem chlupů.


Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožuje se dřevitými řízky v zimě nebo v létě polovyzrálými řízky.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

V Eurasii a Africe se vyskytuje asi 55-70 druhů. Rostou na písčitých a štěrkovitých, často halofytních biotopech tropického až mírného pásma obou polokoulí.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Tamaryšky jsou nenáročné světlomilné okrasné dřeviny, v našich podmínkách při tuhých zimách omrzají. Jsou dobře odolné k suchu, proto dobře snášejí stanoviště s nedostatkem vody během suchých ročních období. Tamaryšky jsou tolerantní k zasolení půdy a velmi dobře snášejí vysoké teploty.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy tohoto rodu lze použít v ČR jako okrasné rostliny. Jsou to efektní solitéry[1]. Pro jejich nenáročnost jsou vysazovány v okolí sídlišť, komunikací, kolem zemědělských i průmyslových objektů. Často je můžeme vidět i v zahradách a parcích. Vysazují se jednotlivě či ve skupinách, v kterých slouží například jako živé ploty.

Nejznámější druhy[editovat | editovat zdroj]

  • tamaryšek malokvětý (Tamarix parviflora) - keř 2-4 m vysoký s tmavě karmínovými až hnědými větvemi. Listy vejčité, drobné. Klasovité hrozny až 4 cm dlouhé. Listeny jsou delší než květní stopky. Kvete růžovými květy v květnu a červnu.
  • tamaryšek čínský (Tamarix chinensis) - keř nebo vícekmenný strom, až 6 m vysoký. Větve jsou červenopurpurové až černé. Listy kopinaté až vejčité. Listeny jsou jen o málo delší než květní stopka. Květy jsou růžové, délka hroznů je 2-6 cm. Pochází z Číny, Mongolska, Koreje.
  • tamaryšek francouzský (Tamarix gallica ) - tento druh dorůstá 2 – 4 m, vzácně pak i 10 m. Letorosty purpurové, tenké. Starší větve pak červenohnědé. Listy šupinovité, šroubovitě uspořádané, kopinaté. Květy jsou růžovobílé v klasech, které vykvétají v 1-5cm délce. Kvete v květnu až říjnu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978. 000128363.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HEJNÝ, Slavomil, Bohumil SLAVÍK, Lubomír HROUDA a Vladimír SKALICKÝ. Květena České republiky. 2. vyd. Praha: Academia, 2003, 540 s. ISBN 80-200-1089-0.
  • HORÁČEK, Petr. Encyklopedie listnatých stromů a keřů. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, 747 s. ISBN 978-80-251-1708-8.
  • KOBLÍŽEK, Jaroslav. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parkůObrazová příloha. 1.vyd. Tišnov: Sursum, 2000, 173 s. ISBN 80-85799-86-3.
  • VERMEULEN, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]