T-26
| T-26 | |
|---|---|
 T-26 model 1933 | |
| Typ vozidla | lehký tank |
| Země původu |  Sovětský svaz |
| Historie | |
| Výrobce | Továrna č. 174 v Leningradu, Stalingradská traktorová továrna |
| Návrh | 1928-1931 |
| Období výroby | 1931-1941 |
| Vyrobeno kusů | 10 300 a 1 701 dalších verzí |
| Ve službě | 1931–45 (SSSR) 1936–53 (Španělsko) 1940–61 (Finsko) 1938–42 (Čína) |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 3 (velitel, střelec, řidič) |
| Délka | 4,65 m |
| Šířka | 2,44 m |
| Výška | 2,24 m |
| Hmotnost | 9,4–10,25t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | 6–15 mm |
| Hlavní zbraň | 45 mm M1932/34 (20-K) kanón |
| Sekundární zbraně | 1× kulomet DT ráže 7,62 mm |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | zážehový motor GAZ T-26 |
| Síla motoru | 67 kW (90 k) |
| Odpružení | listová pružina |
| Max. rychlost | 28 km/h |
| Poměr výkon/hmotnost | 9,38 hp/tunu |
| Dojezd | silnice 230 km, terén 135 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
T-26 byl sovětský lehký tank vycházející z britského tanku Vickers Mark E vyráběný v letech 1931–1941. Celkem bylo vyrobeno cca 12 000 kusů tanku T-26. Ten byl vyráběn v mnoha modifikacích – první varianty byly dvouvěžové a vyzbrojené kulomety, následovaly dvouvěžové varianty, z nichž jedna věž nesla kulomet a druhá dělo, a posléze se přešlo na jednověžový stroj s kanónovou výzbrojí. Dále se vyskytly modifikace na plamenometný tank, mostní tank a další úpravy. Stroj se dočkal nasazení ve Španělské občanské válce (v rámci republikánských sil), bojích s Japonci (v rámci čínské a sovětské armády), při invazi do Finska i v rámci Velké vlastenecké války. Nicméně již v roce 1939 začalo být zřejmé, že již nestačí na plnění válečných úkolů proti dostatečně vybavenému nepříteli a v roce 1941 byl definitivně stažen z výroby. V době zahájení operace Barbarossa byl stále nejpočetnějším tankem Rudé armády. Prvních čtrnáct dní bojů přežila jen malá část strojů.
Varianty[editovat | editovat zdroj]
Dvouvěžové verze (T-26A)[editovat | editovat zdroj]
| Dvouvěžové verze | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Název | Hmotnost | Pancéřování | Výzbroj | Pomocná výzbroj | Počet kusů |
| T-26 mod. 1931 | 8,2 t | 13-15 mm | 2× 7,62mm DT | – | 1 015 |
| T-26 mod. 1932 | 8,7 t | 13-15 mm | 1× 37mm PS-1 | 1× 7.62mm DT | 392 |
| T-26 mod. 1932 s kanónem B-3 (5-K) | cca 9 t | 13-15 mm | 1× 37mm B-3 (5-K) | 1× 7.62mm DT | cca 20–30 |
Jednověžové verze[editovat | editovat zdroj]
T-26E[editovat | editovat zdroj]
V polovině února 1940 obdržela Rudá armáda 27 tanků T-26 model 1939 a 27 plamenometných ChT-133 s přídavným pancéřováním o tloušťce 30-40 mm; dalších 15 tanků T-26 model 1939 bylo obrněno dílnami 8. armády v Suojarvi začátkem března 1940. Celkem bylo během zimní války použito 69 T-26 s přídavným pancéřováním a dalších 20 bylo dodáno k tankovým jednotkám po skončení války. Bojové použití prokázalo, že finské lehké protitankové zbraně nemohly proniknout pancířem těchto tanků.
| Jednověžové verze | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Název | Hmotnost | Pancéřování | Výzbroj | Pomocná výzbroj | Počet kusů |
| T-26 mod. 1933 (T-26B) | 9,4 t | 15 mm | 1× 45mm 20-K | 1-2× 7.62mm DT | 6 000< |
| T-26 mod. 1938 (T-26S) | 9,8 t | 15 mm | 1× 45mm 20-K | 1-2× 7.62mm DT | 1 975 |
| T-26 mod. 1939 (T-26S) | 10,25 t | 15-20mm | 1× 45mm 20-K | 1-2× 7.62mm DT | |
| T-26A (T-26-4) | cca 11 t | 15 mm | 1× 76,2mm KT-28 nebo PS-3 | 2× 7.62mm DT | 5 |
| T-26E | cca 12 t | 15-55 mm | 1× 45mm 20-K | 1-2× 7.62mm DT | 89 (z toho 27 OT-133) |
Plamenometné verze[editovat | editovat zdroj]
- ChT-26 (OT-26) – tank vzor 1931, 1 plamenomet, bez menší věže, 552 kusů
- ChT-130 (OT-130) – tank vzor 1933, 1 plamenomet, 401 kusů
- ChT-133 (OT-133) – tank vzor 1939, 1 plamenomet, 269 kusů, z toho 27 s přídavným pancéřováním (T-26E)
- ChT-134 (OT-134) – tank vzor 1939, 45mm kanón + 1 plamenomet v trupu, jen 2 prototypy
Velitelské verze[editovat | editovat zdroj]
- T-26(TU) – velitelská verze, vyznačovala se rozměrnou rámovou anténou radiostanice po obvodu horní části korby. Tato verze sloužila velitelům tankových jednotek, kteří pomocí radiostanice, udržovali spojení s vyššími stupni velení. Podřízeným tankům se povely sdělovaly pomocí signalizačních praporků.
Samohybná děla SU-5[editovat | editovat zdroj]
- SU-5-1 – 76,2mm divizní kanón 1902/30, 1 prototyp
Speciální verze[editovat | editovat zdroj]
- ST-26 – mostní tank
- T-26T – dělostřelecký tahač
- TT-26 – teletank: dálkově ovládaný tank
- TN-26 – pozorovatelský tank
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ivo Pejčoch, Svatopluk Spurný – Obrněná technika 3, SSSR 1919-1945 (I. část), Ares, Vašut 2002, ISBN 80-86158-31-4
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu T-26 na Wikimedia Commons - Lehký tank T-26 na Palba.cz
