T-70

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
T-70
T-70 v Togliatti
T-70 v Togliatti
Typ vozidlalehký tank
Země původuSovětský svaz SSSR
Historie
Návrh1941–1942
Období výroby1942–1943
Vyrobeno kusů8 226
Ve službě1942–1948
Základní charakteristika
Posádka2
Délka4,29 m
Šířka2,32 m
Výška2,04 m
Hmotnost9,2 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování60 mm
Hlavní zbraň45 mm kanón
Sekundární zbraně7,62 kulomet
Pohon a pohyb
Pohon2×GAZ-202, nebo 2×GAZ-203 (T-70M)
70+70 hp (52+52 kW)
Odpruženítorzní tyče
Max. rychlost45 km/h
Poměr výkon/hmotnost15 hp/tunu
Dojezd360 km

Tank T-70 byl navržen, aby nahradil nedostatky typu T-60. Vyráběn byl od března roku 1942 až do října 1943 a bylo vyrobeno 8 226 kusů, které postupně nahrazovaly tank T-60. Jeho 45mm kanon však na střední tanky, které již tehdy ve výzbroji nepřítele převažovaly, nestačil, proto byl tank nasazován zejména jako průzkumný. Ve službě byl až do roku 1948.

Na začátku druhé světové války neměla sovětská armáda žádná protiletadlová vozidla. První pokus bylo umístění dvojčete těžkých kulometů DŠK 1938 na podvozek tanku T-60. V té době ale začal být dostupný T-70, a proto se rozhodlo použít podvozek a korbu tanku T-70 jako základ pro T-90.

T-80 byla pokročilejší verze stroje T-70 s dvoumístnou věží, ale byl vyroben jen v nízkých počtech, protože výroba lehkých tanků byla mezitím zastavena.

Tank T-70 měli ve výzbroji i českoslovenští tankisté na východní frontě ve Svobodově armádě.

Verze[editovat | editovat zdroj]

  • T-60 – předchůdce tanku T-70
  • T-70 – první verze, používala 2 motory GAZ-202, každý pohánějicí jeden pás, v boji se ukázaly jako naprosto nepraktické a proto se rychle přešlo na výrobu T-70M
  • T-70M – standardní sériová verze, zesílené pancéřování a použití nových motorů 2 x GAZ-203 o výkonu 63+63 kW (85+85 hp), umístěných v pravé části trupu a s normální převodovkou, označována jako T-70
  • T-70Z – prototyp protiletadlového děla na podvozku T-70
  • SU-76 – samohybné dělo vyzbrojené 76,2 mm kanonem ZiS-3. Podvozek se však musel rozšířit na 2,73 m a prodloužit o jedno pojezdové kolo na 4,88 m.
  • T-80 – více robustní verze T-70 s věží pro dva členy osádky, poslední sovětský sériově vyráběný druhoválečný lehký tank
  • T-90 – prototyp protiletadlového děla na podvozku T-70
  • ZSU-37 – první sovětské sériově vyráběné pancéřované samohybné protiletadlové dělo, podvozek SU-76

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]