Těžký kulomet vz. 37

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ZB vz. 37
7,92-мм югославский станковый пулемет системы В. Холека обр. 1938-40 годов (3).jpg
Typ těžký kulomet
Místo původu Československo Československo
Historie služby
Ve službě 1937 — dosud
Používána Československo
Války Španělská občanská válka
Druhá světová válka, Čínská občanská válka
Válka v Indočíně
Palestinská válka
Korejská válka
Válka ve Vietnamu
Válka v Afghánistánu
Irácko-íránská válka
Občanská válka v Jugoslávii
další konflikty
Historie výroby
Konstruktér Václav Holek
Navrženo 1937
Výrobce Československá zbrojovka
Výroba 1937-1941, 1946-50. léta
Základní údaje
Hmotnost 19 kg
Délka 1 096 mm
Délka hlavně 733 mm
Obsluha 3 muži (střelec, nabíječ a nosič munice)
Typ náboje 7,92 × 57 mm Mauser
Ráže 7,92 mm
Princip střelby odběr plynů
Kadence 500 - 759 střel/min
Úsťová rychlost 790 m/s
Maximální dostřel 2 500 m
Zásobování municí nábojový pás na 100 nebo 200 nábojů

Těžký kulomet vz. 37 také zvaný ZB-53 je palná zbraň, kterou vyvinuli konstruktéři z brněnské firmy Čsl. zbrojovka, akc.spol. ve třicátých letech 20. století. Hlavním konstruktérem byl Václav Holek. Kulomet vznikl vylepšením předchozí verze vz. 35.[1] Touto verzí byly vybaveny tanky a objekty těžkého opevnění na úseku Moravská Ostrava.[2] Vyrobeno bylo zhruba 1000 ks. Se zaváděním kulometů vz. 37 byly tyto zbraně postupně stahovány a odprodány do zahraničí.[3]

Sériová výroba této zbraně byla započata v roce 1937. Ráže kulometu byla 7,92 mm. Konstrukce zbraně byla vyřešena tak, aby vydržela nepřetržitou pětiminutovou palbu, to odpovídá 2500 vystřelených ran. Poté se musela vyměnit hlaveň. Jde o vzduchem chlazený systém.

Zbraň byla úspěšně vyvážena, mimo jiné do Velké Británie, Jugoslávie, Rumunska, Íránu, Afghánistánu, Číny nebo států jižní a střední Ameriky. Ve Velké Británii byl kulomet vz. 37 vyráběn v licenci (asi 60 000 ks) a montován do obrněných vozidel pod značením BESA. Důležité uplatnění zbraň našla také v budovaném československém opevnění.

Byly jimi osazovány i československé lehké tanky LT-35 a LT-38. Kulomety nebyly použity v poli u pěchoty, protože až do obsazení Československa armáda nedisponovala polními trojnožkami. Po rozbití a obsazení Československa nacistickým Německem byly velké počty kulometů převzaty Wehrmachtem a během války používány i rumunskou armádou a jednotkami Waffen SS.

Zbraň byla vybavena buď těžkou hlavní (masivní s hladkým povrchem), která byla určena pro použití v těžkém opevnění a v tancích. Anebo pěchotní s lehkou hlavní a žebrovaným chladičem.[4] Kulomet určený na export do Rumunska má v zadní části rámu nad spouští vložený nástavec pro silnější pružinu závěru, která byla nutná z důvodu méně kvalitních rumunských nábojů.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Kulomet zb 53 funguje na principu odběru prachových plynů, které jsou odebírany ve středu hlavně regulovatelným otvorem a přiváděny do plynového válce pod hlavní. Zde plyny tlačí na píst, který je součástí nosiče závorníku a tím uvádějí do pohybu mechanismus závěru. Uzamčení závěru je shodné konstrukce jako u kulometu vz. 26 pomocí vertikálně sklopného závorníku, jehož zadní část se při uzamčení opírá o výstupek v horní části pouzdra závěru. Hlaveň při střelbě koná krátký pohyb vzad a tím tlumí vibrace kulometu na podstavec či lafetu. Zbraň střílí z otevřeného závěru. Kovový nábojový pás se do zbraně vkládá z pravé strany. v zadní části pouzdra závěru se nachází zrychlovač kadence ovladaný páčkou na levé straně rámu. Při spodní poloze páčky se sklopí zrychlovač kadence, který zkrátí chod závěru a tím zrychlí nabíjecí cyklus. Ve spodní části vzadu pouzdra závěru se nachází spoušťový mechanismus s rukojetí na obou stranách. Pro natažení závěru se musí stisknou pojistka nad spouští, poté se celý spoušťový mechanismus posune dopředu, kde dojde k zachycení závěru poté se závěr natáhne vzad.

Polní trojnožka[editovat | editovat zdroj]

Kulomet byl původně navržen jen pro použití v tancích a opevnění a protože se neuvažovalo o jeho zavedení u pěchoty nebyla polní trojnožka potřeba. Teprve s poptávkou po této zbrani ze zahraničí začala zbrojovka vyvíjet polní trojnožku pro export především do Jugoslávie a Rumunska. První sériovou verzí trojnožek po řadě různých prototypových řad byla ZB 308, která se dočkala také nasazení Wehrmachtem ve válce. Tato verze (viz. obrázek nahoře) má vpředu 2 nohy a vzadu jednu podobně jako kulomet schwarzlose. Po válce vznikla novější verze ZB 309, ta má vpředu jednu nohu a vzadu 2 nohy.[5] K oběma typů lafet se dodával ještě nástavec, pro použití kulometu proti letadlům. Často se lze ještě setkat s polní trojnožkou rumunské výroby. Vyznačuje se nízkou výškou, malýma vyškově nestavitelnýma nohama a masivním obdélníkovým rámem ze svařených profilů.

Českoslovenští vojáci s kulometem vz. 37 v akci (historická rekonstrukce)

Ve službě[editovat | editovat zdroj]

Seznam států používajících kulomety ZB vz. 35 a ZB vz. 37:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Těžký kulomet vz. 37 (ZB-53) - Zbraně | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. (česky) 
  2. Val na obranu republiky. [s.l.]: [s.n.] 
  3. Těžký kulomet vz. 37 (ZB-53) - Zbraně | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. (česky) 
  4. Těžký kulomet vz. 37 (ZB-53) - Zbraně | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. (česky) 
  5. Těžký kulomet vz. 37 (ZB-53) - Zbraně | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2018-09-04]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]