Sulfid germaničitý
| Sulfid germaničitý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Sulfid germaničitý |
| Anglický název | Germanium (IV) sulfide Germanium disulfide |
| Německý název | Germaniumsulfid |
| Sumární vzorec | GeS2 |
| Vzhled | bílé průsvitné krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 12025-34-2 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 234-705-1 |
| PubChem | 82816 |
| SMILES | S=[Ge]=S |
| InChI | InChI=1S/GeS2/c2-1-3 v |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 136,865 319 593 g/mol |
| Teplota tání | 800 °C, 1 073 K, 1 472 °F |
| Hustota | 2,940 g/cm3 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | monoklinická |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sulfid germaničitý je anorganická sloučenina se vzorcem GeS2. Je to bílá nebo bezbarvá krystalická pevná látka, která taje při teplotě přibližně 800 °C[1][2].
Historie
[editovat | editovat zdroj]Sulfid germaničitý byl první známou sloučeninou germania, objevil jej Clemens Winkler během analýzy argyroditu. GeS2 není rozpustný v okyselené vodě, díky čemuž jej bylo možné oddělit od ostatních sloučenin.[3]
Podobné sloučeniny
[editovat | editovat zdroj]- Sirouhlík
- Oxid germaničitý
- Selenid germaničitý
- Sulfid germanatý
- Sulfid olovičitý
- Sulfid křemičitý
- Sulfid cíničitý
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Germanium disulfide na anglické Wikipedii.
- ↑ Otto H. Johnson. Germanium and its Inorganic Compounds. Chem. Rev.. 1952, s. 431. DOI 10.1021/cr60160a002.
- ↑ A. V. Golubkov, G. B. Dubrovskii and A. I. Shelykh. Preparation and properties of GeS2 single crystals. Semiconductors. 1998, s. 734-735. DOI 10.1134/1.1187494.
- ↑ Clemens Winkler. Mittheilungen über das Germanium. J. Prak. Chemie. 1886, s. 177-229. Dostupné online. DOI 10.1002/prac.18860340122.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sulfid germaničitý na Wikimedia Commons
