Střela (řeka)
| Střela | |
|---|---|
 Střela u Píplova Mlýnu nad ústím do Berounky | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 101,6 km |
| Plocha povodí | 921,8 km² |
| Průměrný průtok | 3,20 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-11-02-0010 |
| Pramen | |
| u Prachomet (dolní) 50°0′38″ s. š., 12°57′9″ v. d. 683 m n. m. | |
| Ústí | |
| zleva do Berounky 49°54′52″ s. š., 13°31′47″ v. d. 269,05 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Karlovarský kraj, Plzeňský kraj) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Střela (německy Schnella) je řeka v západních Čechách známá především svým hlubokým kaňonovitým údolím. Délka toku činí 101,6 km.[1] Plocha povodí měří 921,8 km².[2]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název řeky je údajně odvozen z pověsti, podle které kníže zastřelil havrana, jehož hejno rušilo knížecí družinu při lovu. V havranově žaludku se ukrýval očarovaný drahokam, pomocí něhož jakýsi cizinec zničil havraní hejno, které svou magickou mocí zaklelo hrad na vysoké skále nad řekou. Na připomínku události byl hrad pojmenován Havraní kámen (německy Rabenstein) a řeka podle knížecího šípu Střela.[3] V minulosti byly používány také názvy Lososnice, Sagitta (Šíp, Šipka), Schipka, Schinka a Schnella.[zdroj?!]
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Střela pramení v Prachometech na úpatí Prachometského kopce (780 m n. m.) v Tepelské vrchovině nedaleko Toužimi, protéká náhorní plošinou v meandrech údolní nivou, protéká vodní nádrží Žlutice, Žluticemi, pod Chyšemi se hlouběji zařezává do terénu a získává charakter dravé bystřiny, v okolí Rabštejna nad Střelou vytváří výrazný kaňon, nad Plasy se tok opět zklidňuje a vlévá se zleva poblíž Liblína do Berounky. Výškový rozdíl mezi pramenem a ústím 413,95 m.
Prameniště Střely bylo narušeno novodobými melioračními zásahy v území a regulací toku (část toku je i zatrubněna), geografický pramen se nalézá na jihozápadním okraji Prachomet (50°0′26″ s. š., 12°56′58″ v. d., 705 m n. m.), ovšem mnohem známější a také vydatnější je dolní pramen na východním okraji Prachomet (683 m n. m.).[4]
Přítoky
[editovat | editovat zdroj]levý/pravý, od pramene k ústí
- Toužimský potok (P)
- Útvinský potok (L)
- Přílezský potok (L)
- Číhanský potok (L)
- Bochovský potok (L)
- Luhovský potok (P)
- Jesínecký potok (L)
- Ratibořský potok (L)
- Borecký potok (P)
- Velká Trasovka (též Malá Střela) (L)
- Balkovský potok (L)
- Manětínský potok (P)
- Křečovský potok (P)
- Chladná (P)
- Mladotický potok (L)
- Hradišťský potok (L)
- Žebnický potok (též Táhlíček) (L)
- Lomanský potok (též Draženský potok) (P)
- Hlubočice (L)
- Kaznějovský potok (P)
- Nebřežinský potok (L)
- U Studánek (P)
- Čečínský potok (L)
- Kralovický potok (L)
- Bertinský potok (Dolec) (P)
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Povodí Střely leží v oblasti s nízkým úhrnem průměrných ročních srážek, větší průtok má řeka na jaře, v letním období jsou průtoky velmi nízké. Mnohé přítoky a samotný horní tok řeky mohou v extrémně suchých letech zcela vyschnout. Stalo se tak například v roce 2015.[5] V tomto období pak slouží k zajištění minimálního průtoku na středním a dolním toku vodní nádrž Žlutice, jejímž hlavním účelem je akumulace surové vody pro místní úpravnu vody.[6] Průměrný roční průtok v ústí činí 3,20 m³/s, specifický odtok činí 3,47 l/s.
Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Střely (m³/s) ve stanici Plasy:[7]
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
|---|---|---|---|---|
| Žlutice (VD Žlutice) | 68,30 | 215,70 km² | 1,05 m³/s | 110 m³/s |
| Čichořice | 52,67 | 393,36 km² | 1,87 m³/s | 174 m³/s |
| Plasy | 16,30 | 773,83 km² | 2,99 m³/s | 256 m³/s |
Využití
[editovat | editovat zdroj]
Horní část toku s vodním dílem Žlutice je využívána jako zdroj pitné vody pro rozsáhlou oblast od Žatce ke Stříbru. Vodnost a výškový profil toku neumožňuje větší zisk vodní energie, přesto je zde několik malých vodních elektráren, největší je na vodním díle Žlutice (219 kW). V minulosti zde pracovala celá řada malých vodních mlýnů a pil.
Mlýny
[editovat | editovat zdroj]- Klášterní mlýn – Plasy, okres Plzeň-sever, kulturní památka
Vodní díla
[editovat | editovat zdroj]Zejména na horním toku je řada průtočných rybníků (např. Vacek, Mlýnský, Podzámecký, Na Soutoku). Na toku jsou dvě přehradní nádrže:
- Vodní nádrž Žlutice – vodárenská nádrž postavena v letech 1965–1968 s celkovou plochou 167,39 ha,
- Vodní nádrž Plasy.
Vodáctví
[editovat | editovat zdroj]Vodácky nejatraktivnější a nejznámější je dolní, cca 60 km úsek toku, od Žlutické přehradní nádrže. Tok je zde sjízdný jen výjimečně,[11] při vyšším průtoku, alespoň 4 m³/s (též se využívá upouštění vody ze Žlutické přehradní nádrže). Horní splavný úsek má charakter rychle proudícího meandrujícího lužního toku (ZW B-C). Od Chyší získává postupně ráz dravé bystřiny s kamenitým až balvanitým řečištěm o šířce 5–8 m, největší peřeje jsou pod Rabštejnem (WW l-ll). Pod Plasy ubývá kamenitých peřejí a řeka vtéká do lesnatého údolí bez cest a lidských sídel.[12] Jezů není mnoho, některé jsou rozvalené a sjízdné.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Střela [online]. [cit. 2017-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2017-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ DVOŘÁK, Otomar; HOLEČKOVÁ, Marie. Havraní kámen z řeky Střely. Beroun: Nakladatelství MH, 2007. 144 s. ISBN 80-86720-31-4. S. 6.
- ↑ Pramen Střely (2100). estudanky.eu [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Povodí Vltavy – Informační zpráva o mimořádných vodních stavech a suchu na vodních tocích a vodních dílech ve správě státního podniku Povodí Vltavy [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné online.
- ↑ VD Žlutice [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- ↑ Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v dílčím povodí Berounky za rok 2015 (str. 55) [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-22.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice VD Žlutice [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-15.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Čichořice [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-07.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Plasy [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-29.
- ↑ Střela – vodácký průvodce
- ↑ Dolní Střela – vodácký průvodce
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Plzeňsko. Příroda, historie, život. 1. vyd. Praha: Baset, 2008. 880 s. (Krajina a lidé). ISBN 978-80-7340-100-9.
- KUMPERA, Jan. Řeky a říčky Karlovarského kraje aneb Vodní toulky krajem lázní. 1. vyd. Plzeň: Agentura Ekostar, 2004. 127 s. S. 84–94.
- FÁK, Jiří; SCHIERL, Jiří; VÁŇA, Martin; VOGELTANZ, Jaroslav. Tajemství řeky Střely. Plzeň: Starý most, 2017. 175 s. ISBN 978-80-87338-80-3.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- přírodní park Horní Střela
- přírodní rezervace Střela
- přírodní park Horní Berounka
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Střela na Wikimedia Commons - Sovolusky – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 3. 7. 2017 na Wayback Machine.
- Odtok VD Žlutice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 13. 5. 2017 na Wayback Machine.
- Čichořice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 13. 5. 2017 na Wayback Machine.
- Plasy – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 30. 3. 2017 na Wayback Machine.
- Seznam vodních elektráren na Střele
